Zeiss není na poli partnerství s výrobci mobilních telefonů žádným nováčkem. Naopak, firma byla v tomto ohledu průkopníkem, když se už v roce 2007 spojila s Nokií. Toto partnerství trvá dodnes (detaily o něm i o dalších najdete v boxu v závěru článku) a Zeiss k Nokii přibral v nedávné době do portfolia i Sony (s ním dlouhodobě pracuje na objektivech pro jeho fotoaparáty) a také právě čínské Vivo.
Německá společnost tedy neuzavírá s firmami exkluzivní partnerství a má to vlastně svou logiku: vždyť stejný model spolupráce s více výrobci Zeiss uplatňuje i u běžných fotoaparátů, kde vyrábí objektivy pro systémy Sony, Fuji, Canon, Nikon, Leica i další.
Přesto by však podle slov zástupců obou firem mělo být partnerství Zeiss – Vivo výjimečné. Ze zmíněných tří mobilních značek je prý tato spolupráce nejhlubší, firmy mají společné vývojářské týmy jak v Německu, tak v Číně. Pracují přitom jak na softwarové stránce fotoaparátů, tak na vývoji samotného hardwaru, včetně návrhu optiky. Prvním výsledkem této spolupráce je smartphone Vivo X60 Pro, který se již nějakou dobu prodává i na českém trhu, postupem času by však měl vliv spolupráce sílit a tato by měla přinášet ještě lepší výsledky.
Partnerství bylo uzavřeno v roce 2020 a firmy tvrdí, že má být dlouhodobé. První fáze je plánována minimálně na pět let, ale Zeiss i Vivo se tváří, že to je jen začátek a že by vše mělo mít skutečně dlouhého trvání. I tady poslouží příklad ze světa běžných fotoaparátů – se Sony spolupracuje Zeiss už 26 let a zatím to nevypadá, že by se na tom mělo něco měnit.
Hudba budoucnosti
Firmy nicméně zůstávají trochu tajnůstkářské v případě rozdělení kompetencí v tomto partnerství. Je pravda, že ostrá hranice tu asi nebude, nicméně není jasné, co na poli fotoaparátů dělá vlastními silami Vivo a co Zeiss, případně kde konkrétně se příspěvek německé firmy projevuje nejvíce. Vivo se ovšem například v poslední době pochlubilo vlastním čipem pro zpracování obrazových dat – ten je čistě dílem čínské firmy. Ovšem čip jako takový následně může na data získaná z fotografického snímače aplikovat softwarová kouzla, na která už má samotný Zeiss vliv.
ZeissNěmecká společnost Zeiss má kořeny už v roce 1846 a dnes je 100% vlastněna Nadací Carla Zeisse (Carl-Zeiss-Stiftung). Dividendy ze zisků společnosti Zeiss proudí nadaci, která je využívá na vědecké a výzkumné projekty. Tento model zajišťuje firmě dlouhodobou stabilitu a zároveň jí dává možnost investovat i do riskantních projektů, které by v běžném režimu s akcionáři právě investoři nejspíš neakceptovali. Firma má dnes čtyři větve: Technika pro výrobu polovodičů, Průmyslová kvalita a výzkum (sem patří třeba mikroskopy Zeiss), Zdravotnická technika (třeba zařízení pro chirurgii oka) a konečně Spotřebitelské trhy. Právě do poslední jmenované kategorie patří například i objektivy a fotoaparáty, spadá sem spolupráce s výrobci mobilních telefonů a patří sem i oblast brýlových čoček. Zeiss po celém světě zaměstnává přes 34 000 lidí, má 100 různých poboček a působí na více než padesáti trzích. Do výzkumu a vývoje firma investuje asi 13 % svého obratu, ve fiskálním roce 2019 – 2020 přihlásila na 580 patentů. |
Podobně tomu bude nejspíš i u optiky: tu si Vivo vyvíjí především ve vlastní režii, nicméně Zeiss může do takového návrhu vstupovat. Míra zapojení znalostí německé firmy bude v tomto ohledu nejspíš stoupat. Optika smartphonů Vivo tak může dostat například speciální antireflexní vrstvu Zeiss T*, která slouží k minimalizaci nežádoucích odrazů světla a tedy nechtěných odlesků na snímcích.
V prezentacích zástupců obou firem v Oberkochenu také padlo, že je pro smartphony v plánu využití skleněných čoček pro optiku foťáků namísto plastových. Ovšem kdy by k tomu mohlo dojít, je zatím nejasné. Už proto, že je to celkem náročný úkol, skleněné čočky jsou výrazně dražší, choulostivější na manipulaci i výslednou kvalitu. Jen 60 ze 100 skleněných čoček dnes projde požadovanou kontrolou kvality. Sklo by však mělo smartphonům přinést lepší propustnost světla i stálejší parametry optiky v širokém rozsahu teplot.
Důležité simulace
U Zeissu nás také nechali nahlédnout pod pokličku toho, jak se vůbec dnes taková optika vyvíjí bez ohledu na to, zda jde o objektiv fotomobilu, nebo špičkového full-frame fotoaparátu. Zásadní roli při tom hrají digitální simulace, které ověřují základní parametry návrhu a poskytnou představu o tom, jaké snímky by měla optika pomoci produkovat ještě před tím, než vůbec vzniknou jakékoli fyzické prototypy. Každý nový objektiv má tedy u Zeissu své digitální dvojče, které pomůže odhalit některé možné chyby v návrhu a příčinu některých vad optiky.
„Při simulacích optiky pro mobilní telefony se setkáváme s novými výzvami. Malá velikost a využití výrazně asférických čoček kladou zvýšené nároky na přesnost simulace, jelikož v malém optickém systému se zvyšuje riziko interních odrazů světla,“ vysvětluje specialista Zeissu na simulace optiky Benjamin Völker. Potížisty jsou podle něj i miniaturní čipy s velkým rozlišením.
„Běžný čip se chová trochu jako zrcadlo a světlo podle toho odráží, tyto malé čipy se ovšem chovají jako optický krystal, světlo odráží různými směry, a to je na simulaci náročnější,“ vysvětluje Völker.
Simulace jako takové však mohou mít i řadu dalších výhod a efektů. Díky nim například dostalo Vivo X60 Pro speciální bokeh režim nazvaný podle slavných objektivů Zeiss Biotar. Zjednodušeně řečeno simulace ukázala, jak se světlo chová na malé čočce smartphonu a z porovnání se simulacemi skutečného Biotar objektivu vyplynulo, co je potřeba k tomu, aby i u mobilu bylo dosaženo charakteristického bokeh efektu s kruhovým rozmazáním pozadí. Zeiss pak vyvinul algoritmus, který tohoto efektu docílí výhradně softwarovou cestou.
„Fyzika zůstává pořád stejná, ať jde o velké objektivy nebo miniaturní optiku fotomobilů. Teoretické a praktické zkušenosti tak můžeme i díky simulacím snadno využít,“ vysvětlila specialistka na návrh optiky firmy Zeiss Chang Liu. Příští modely Vivo tak podle ní nabídnou například i další charakteristické styly portrétů.
Vyladění snímků
Právě softwarové vyladění snímků je momentálně asi nejviditelnějším výsledkem spolupráce Vivo – Zeiss. Firmy například společně ladí samotné barevné podání snímků, v přímém porovnání modelů Vivo X50 Pro a X60 Pro je tu vidět posun k lepšímu – novější typ má realističtější barvy. Ladění má v podstatě dvě fáze: laboratorní a následně v běžné praxi.
„Vliv na podání barev má každý z prvků v řetězci pořízení fotografie, tedy samotná čočka, senzor, algoritmus pro zpracování dat, i displej, na kterém si snímek prohlížíte,“ upozorňuje obrazový specialista Zeissu David Abreu.
VivoČínská společnost Vivo vznikla v roce 1995, mobilní telefony vyrábí od roku 2003 a chytré telefony od roku 2011. V roce 2020 prodalo Vivo přes 111 milionů smartphonů, což firmu řadí k největším výrobcům mobilních telefonů na světě. Vivo působí na více než padesáti světových trzích a po celém světě má deset vývojových center. Ve výzkumu a vývoji u firmy pracuje přes 10 500 zaměstnanců. |
Do jedné laboratoře, kde Zeiss mimo jiné smartphony Vivo testuje, jsme se také podívali. Zde je telefon umístěn do speciálního pohyblivého stativu, který mimo jiné umožňuje testovat i funkce stabilizace obrazu. Za pomoci stativu lze nasnímat speciální sady testovacích scén a obrazců, ze kterých pak specialisté Zeissu vyhodnocují kvalitu snímků. Zkoumá se tu například i skutečná rychlost závěrky fotoaparátu, schopnosti ostření, vyhodnocují se parametry jako kontrast nebo podání barev. Inženýři v laboratoři mají pro testy k dispozici celou sadu zařízení, u kterých navíc mohou měnit celé fotomoduly, a zkoušet tak snadno různé pracovní verze fotoaparátu.
V průběhu vývoje fotoaparátu konkrétního modelu tu otestují celkem až 150 fotomodulů a pořídí i hodně přes 5 000 testovacích snímků. Vyladění z laboratoře se pak ověřuje v praxi a kvalita foťáku se dále ladí, zejména softwarově. Nakonec pak musí foťák telefonu projít kompletními testy tak, aby s nimi u Zeissu byli spokojeni, a smartphone tak mohl dostat i logo této firmy. Podobně přitom Zeiss prověřuje i další kroky celého řetězce vzniku smartphonu: probíhá tedy například i certifikace samotného výrobního procesu fotoaparátu telefonu nebo analýza procesů zajištění kvality výroby.
Konkrétně s Vivem pracuje Zeiss od počátku návrhu nového modelu i na definici specifikací foťáku, určení cílů kvality a následně právě návrhu optiky. Následuje stavba prototypů a postupný vývoj až po zahájení výroby. Zdá se tedy, že spolupráce těchto dvou značek je poměrně hluboká. Na její nejvýraznější výsledky si nicméně budeme muset ještě nějakou dobu počkat, obzvlášť v Česku, kam se některé modely smartphonů Vivo dostávají se zpožděním nebo nepřichází na trh vůbec.
Kvalita fotoaparátů je navíc podle zástupců obou firem „pohyblivý cíl“. Nároky uživatelů se postupně zvyšují a firmy musí v každém okamžiku zkoumat, do čeho dává smysl investovat. Dokonalý fotomobil by totiž byl samozřejmě neskutečně drahý. V určité situaci vyžaduje oproti v dané chvíli dosažené hranici zlepšení kvality třeba o 10 % i dvojnásobek nebo trojnásobek času a peněz na vývoj a výrobu. Návrh fotoaparátu pro mobilní telefon (a nejen pro něj) je tak vždy určitým kompromisem, který se ovšem v čase mění. To však znamená, že se máme neustále na co těšit.
Partnerství výrobců smartphonů a foto-specialistůPrvním mobilně-optickým partnerstvím bylo to uzavřené v roce 2007 mezi tehdejší společnosti Carl Zeiss a finskou Nokií. Vzešel z něj smartphone Nokia N95 a následně řada dalších modelů, včetně ve své době revolučních modelů 808 PureView se Symbianem a 1020 PureView s Windows Phone. S úpadkem Nokie ovšem toto partnerství vyšumělo, později jej nicméně společnost HMD Global, která dnes smartphony se značkou Nokia vyrábí, obnovila a značku Zeiss tak najdeme na vybraných modelech Nokia. Partnerství se Zeissem uzavřelo v roce 2020 i Sony, pro jehož tradiční fotoaparáty Zeiss vyrábí špičkové objektivy. A nejčerstvějším partnerem Zeissu je právě Vivo. V uplynulých letech bylo asi nejvíce vidět partnerství Huaweie se značkou Leica, které čínskou společnost vyneslo mezi nejlepší výrobce fotomobilů. Toto partnerství ovšem končí, což je vzhledem k potížím, které Huawei na globálních trzích kvůli embargům zažívá, vlastně pochopitelné. Namísto Huaweie se teď má s Leikou spojit Xiaomi, byť oficiálně zatím není nic potvrzeno. Podobně se mluví o partnerství Oppo – Kodak, tady je (zatím) výsledkem jen upravený model Find X3 Pro v designu starých foťáků Kodak (na kvalitě fotek se nic nemění). Značka OnePlus se letos spojila se švédským specialistou Hasselblad (ten už v minulosti spolupracoval na modulu přídavného foťáku pro smartphony Motorola). Honor uzavřel partnerství se společností Imax, jde ovšem o celý řetězec tvorby a prezentace video obsahu a je otázkou, jakou roli v tom bude mít samotné snímání. V letošním roce se také hodně spekulovalo o tom, že partnerství má uzavřít i Samsung, a to s japonskou firmou Olympus. Obě firmy to ovšem popírají. |
