Návštěvníci berlínského Židovského památníku toto místo mnohdy znevažují

Návštěvníci berlínského Židovského památníku toto místo mnohdy znevažují | foto: Šahak Šapira

Udělali byste si selfie v masovém hrobě? Umělec nutí lidi k zamyšlení

  • 53
Židovský památník v Berlíně byl vybudován jako upomínka obětí holokaustu, ale mnozí návštěvníci si jeho význam neuvědomují. Na neuctivý přístup lidí k tomuto místu upozornil i izraelský satirik Šahak Šapira. Kontroverzní koláží chtěl vyvolat debatu.

Židovský památník patří mezi nejnavštěvovanější místa v Berlíně, denně jej navštíví okolo 10 tisíc lidí, v mnohých však nevzbuzuje dostatečnou úctu k obětem nacismu. Poukazují na to nejen kritici památníku, ale například i izraelský satirik Šahak Šapira žijící v Berlíně. Ten na znevažování tohoto místa upozornil kontroverzním projektem Yolocaust. Název v sobě odráží výraz používaný mladými lidmi pro označení aktivit, při nichž si užívají život plnými doušky bez ohledu na pravidla. Pro takové činnosti používají pojem Yolo (You Only Live Once, tedy žiješ jen jednou).

Kontroverze Šapirova projektu spočívá v kombinaci autoportrétů pořízených v prostorách památníku, které byly zveřejněny na sociálních sítích, s archivními snímky z koncentračních táborů. Ponecháním popisků původních selfie pak umělec dokresluje absurditu chování návštěvníků. Jeden ze snímků je například doprovázen popiskem „Skákání po mrtvých Židech“.

Návštěvníci berlínského Židovského památníku toto místo mnohdy znevažují

Berlínský památník, který se nachází v těsné blízkosti Braniborské brány, tvoří totiž 2 711 betonových kvádrů rozmístěných na ploše o rozloze více než 19 000 m². Kvádry podle některých lidí symbolizují náhrobky šesti milionů zavražděných Židů pohřbených v masových hrobech, podle dalších pak jejich barva odkazuje na popel lidí spálených v krematoriích koncentračních táborů. A někteří je využívají i ke sportovním aktivitám.

Izraelský satirik chtěl tímto způsobem vyprovokovat lidi k debatě o holokaustu a k jeho připomínání vhodnými způsoby. Při pohledu na koláže se přinejmenším nabízí otázka, kam až je současná společnost schopna zajít. Podle Šapiry je nicméně na každém z nás, jak se budeme na takových místech chovat.