Oukitel U2 a U8

Oukitel U2 a U8 | foto: Luděk Vokáč, iDNES.cz

Oukili doukili, kovová elegance za lákavou cenu. Test Oukitel U2 a U8

  • 42
Oukitel je další z nových a méně známých značek na českém trhu. Jméno víc připomíná hlášku souseda Homera Simpsona Neda Flanderse, ale telefony nedělá Oukitel špatné. K atraktivnímu poměru výkon/cena přidává i něco málo navíc, v případě modelů U2 a U8 je to kovový rám a u dražšího z dvojice také čtečka otisků prstů.

Telefony Oukitel se k nám sem tam dostanou skrze různé menší prodejce, teď je ovšem naskladnil distributor Setos, takže se s nimi lze setkat i v běžné distribuční síti, například v prodejnách Space, které firma provozuje. Oba testované modely už nejsou žádné žhavé novinky a řadí se k cenově dostupným modelům, ale to neznamená, že by byli v konkurenci nezajímavé. Ba naopak, jejich kovový rám v dané cenové hladině určitě zaujme, soupeřů je minimum. Android mají ve verzi 5.1, takže sice ne nejnovější, ale stále relativně aktuální verzi, podpora LTE je tu kompletní a bezproblémová. A celkově výbava odpovídá cenám, tedy 5 490 korunám u dražšího modelu U8 a 3 490 korunám u levnějšího U2.

Co jsou zač?

Značka Oukitel je i na čínské poměry relativně malým výrobcem, který se na svých vlastních stránkách chlubí výrobními kapacitami jen asi 20 000 smartphonů ročně. Samozřejmě to neznamená, že své modely nevyrábí i jinde.

Plusy a mínusy

Proč koupit?

  • kovový rám
  • dobrý poměr výkon/cena
  • elegantní vzhled
  • čtečka otisků (U8)

Proč nekoupit?

  • drobné nedodělky ve zpracování
  • jen průměrná jemnost displejů

Kdy? V prodeji

Za kolik? 3 490 Kč (U2), 5 490 Kč (U8)

Nicméně to není velká firma a zatím ani nemá kdovíjak obří ambice, o to více mohou její modely překvapit. Zjednodušeně řečeno jsou testované kousky U2 a U8 elegantní smartphony s kovovým rámem a dobrou výbavou za danou cenu. Tím příjemným překvapením je kromě zmíněného kovu v konstrukci i bezproblémová podpora LTE, kterou často nezvládají ani telefony mnohem ambicióznějších značek. Tohle zní opravdu dobře.

A vypadají dobře?

Vlastně docela ano. Levnější model U2 hraje překvapivě na stylovější notu, jeho pětipalcový displej má relativně nízké rozlišení 960 x 540 pixelů a ani další hardware nepřekvapí. I když kovový rám v kombinaci s čelním i zadním lesklým panelem vypadá opravdu stylově, s praktičností je to horší. Povrch telefonu je totiž doslova magnetem na otisky prstů. Ale celkově se nám U2 hodně líbí, připomíná nám nedávno představené OnePlus X, které je stylovkou mezi kompaktními telefony. U2 se tváří, jako by měl unibody konstrukci, ale zadní kryt je odnímatelný. Je plastový, takže se sice poškrábe, ale nehrozí, že by se podobně jako sklo roztříštil při pádu. Větší model U8 (také někdy označovaný jako Universe Tap) má trochu nenápadnější design se zadním krytem ze soft-touch materiálu. I tady jsou trochu vidět šmouhy a otisky, ale ne tolik jako u U2. Kryt odnímatelný není a telefon působí hodně bytelným dojmem. K tomu přispívá i nezvykle vysoká hmotnost 198 gramů.

Co říkáte zpracování?

Co si budeme povídat, špička v podobě zero-gap designu u HTC tohle rozhodně není. Ale Ouktel odvádí překvapivě dobrou práci. Levnější typ U2 vlastně ani plastové předěly v rámu nijak nemaskuje, mírně vystupují a vlastně to ani design a dojem ze zpracování nijak neruší. Když si však všimnete, že každý z těchto předělů vystupuje trochu jinak, je jasné, že co do preciznosti má výrobce ještě co vylepšovat.

Oukitel U2 a U8

Ale to je jen hnidopišské rýpání, celkem U2 působí mnohem luxusněji, než co říká jeho cenovka. Na první pohled bychom mu tipovali tak dvojnásobek. Dražší typ U8 má plastové předěly v rámu řešeny s větším důrazem na detail a celek působí velmi dobře, i když tu samozřejmě předěl nehtem znát je. Trochu rušivě působí spíš slícování zadního krytu modelu U8 s rámem, ale vlastně zase musíme tento důvod ke kritice hledat, řada lidí si ho ani nevšimne. Celkově palec nahoru, ale je otázkou, jak stabilní bude kvalita všech kousků od výrobce.

Jaká je výbava?

Docela solidní. Levnější a menší U2 dělá ústupek především v kvalitě displeje, ale pětipalec s qHD rozlišením není nějakým zásadním problémem. Na nás jakožto náročné uživatele sice rozlišení působí trochu nedostatečně, ale opět to bude většině uživatelů jedno. Čtyřjádro MediaTek, LTE, 1 GB RAM a 8 GB vnitřní paměti jsou za danou cenu výbava tak akorát. Typ U8 je na tom o dost lépe, ale u něj zase nemusí mnohým uživatelům vyhovovat velká úhlopříčka displeje. Ta činí 5,5 palce, takže telefon je mohutný a v ruce může trochu klouzat. Rozlišení je HD, tedy 1 280 x 720 pixelů, nic světoborného, ale podle nás to stačí. Alespoň u smartphonu za 5 500 korun. Displeje jsou typu IPS, takže mají dobrou čitelnost na slunci i dobré podání barev. Co ve výbavě typu U8 zaujme, není ani tak opět podpora LTE, 2 GB RAM a slušná 16GB porce vnitřní paměti, ale hlavně čtečka otisků prstů. Z moderních funkcí u obou modelů chybí NFC, naopak oba se mohou chlubit podporou dvou SIM. Za nás povedené.

Jaká je výdrž baterie?

Vlastně taková normální, možná trochu nadprůměrná, což je dáno na danou úhlopříčku nižšími rozlišeními displejů. Den vydrží oba kusy v pohodě, dva dny s trochou úspor, delší výdrž už však bude vyžadovat mnohem větší sebezapření. Menší typ U2 má baterii výměnnou, její kapacita je 2 050 mAh, větší U8 ji má zabudovanou s kapacitou 2 850 mAh. Takový průměr.

Čím vynikají nad konkurenci?

Zajímavostí modelů je ovládání gesty. Oba sice používají klasický androidí recept s vypínacím tlačítkem na boku (v obou případech s precizním chodem) a systémovými ovládacími tlačítky. Ta jsou pod displejem, bohužel jim chybí podsvícení, ale zase nejsou na ovládání telefonu sama. Gesta se v menu nastavují trochu nelogicky na dvou místech a překlad menu není ani v jednom případě dokonalý (někde zůstává angličtina), ale gesta jako taková pomohou.

Oukitel U2 a U8

Dvojitým poklepáním na displej lze telefon probudit z pohotovostního stavu, dvojitý stisk home tlačítka pod displejem může zase displej zamknout. U typu U8 se dá samozřejmě telefon odemknout přiložením prstu ke čtečce, ta funguje spolehlivě. Gesty se dají spustit různé aplikace, stačí na zamknuté obrazovce namalovat nějaký z vybraných znaků a je to. Fungují tu i některá pohybová gesta.

Co má za Android?

Jak jsme psali, verzi 5.1. A v podstatě čistou, až na úpravu grafiky několika ikon a přidané funkce v nastavení. To znamená, že oba telefony jsou svižné i přesto, že čtyřjádro MediaTek tu není zrovna kdovíjakým silákem.

Jaké jsou fotoaparáty?

Také nejsou úplně špatné. Levnější U2 má osmimegapixelový čip, který sice mívá trochu potíže s ostrostí a detaily se u nich trochu slévají, ale v dobrém světle jsou fotky docela dobré.

Fotografie pořízená smartphonem Oukitel U2
Fotografie pořízená smartphonem Oukitel U2
Fotografie pořízená smartphonem Oukitel U2
Fotografie pořízená smartphonem Oukitel U2
Fotografie pořízená smartphonem Oukitel U2
Fotografie pořízená smartphonem Oukitel U2

Fotografie ze smartphonu Oukitel U2

Horší je to v šeru a tmě, tady foťák bez blesku absolutně nestíhá, šumí a moc toho nevyfotí, blesk pomůže, ale nevyřeší potíže s ostrostí. Na sociální sítě ale určitě stačí. Model U8 je na tom o dost lépe, jeho třináctimegapixelový čip vyrábí obrázky, u kterých je největší vadou sklon k chromatické aberaci.

Fotografie pořízená smartphonem Oukitel U8
Fotografie pořízená smartphonem Oukitel U8
Fotografie pořízená smartphonem Oukitel U8
Fotografie pořízená smartphonem Oukitel U8
Fotografie pořízená smartphonem Oukitel U8
Fotografie pořízená smartphonem Oukitel U8

Fotografie ze smartphonu Oukitel U8

Detaily jsou docela dobré, byť s ubývajícím světlem je zakrývá šum, ale ten je tu určitě snesitelnější než u U2, obrázky i ve špatných podmínkách mají barvy a foťák docela dobře zvládá kontrasty. Ne, není to kdovíjaký super-fotomobil, ale výsledky jsou na danou cenovou kategorii překvapivě slušné. Na náš vkus jsou snímky snad jen celkově trochu tmavší, než by musely být.

Mám si je pořídit?

Neznámé značky sebou nesou spoustu otazníků a u modelů Oukitel jsou překvapivě těmi největšími ty, na které nedovedeme v krátkodobém testu odpovědět – hlavně spolehlivost, o té se u této značky ví málo. Ale jako smartphony v našem testu oba kousky obstály velmi dobře. Nenašli jsme na nich zásadní nedostatky, které by nás od nich odradily, naopak, je tu několik příjemných vlastností jako stylový a bytelný kovový rám nebo třeba ovládání gesty, které patří k jejich plusům. Ne, konkurenci nijak nevytřou zrak, ale zároveň nijak nezaostávají.

Levnější typ U2 může mezi soupeře počítat třeba námi vždy zmiňovaný Vodafone Smart prime 6, který má lepší displej s trochu menší úhlopříčkou, ale určitě nemá tak stylové provedení a nenabídne dvě SIM. Česká stylovka Cube1 M400 nabízí za podobnou cenu horší výbavu (chybí LTE, rozlišení je opět jen qHD, foťák špatný) a navíc není z kovu. Z levných stylovek nás napadá jen tenoučký a lehký Coolpad Porto s obdobnou výbavou a s cenou 3 599 korun. To je pro Oukitel U2 asi jediná přímá konkurence, zatímco Oukitel hraje na kovovou robustnost, Coolpad naopak na subtilní dojem.

Model U8 si to zase může rozdat s vybavenějším Vodafone Smart ultra 6 za 4 977 korun – navíc má NFC, opět nenabídne dualSIM režim a ovládání gesty, ani čtečku otisků prstů. Čtečku nemá ani levnější a podobně vybavené Lenovo A7000, nenabídne ji ani Xiaomi Redmi Note 2 s Full HD displejem, ale poloviční podporou LTE. Honor 4X má opět zajímavou výbavu, ale znovu bez čtečky a stojí 6 000 korun. Čtečku otisků prstů má z konkurentů snad jen Doogee F5, které stojí 5 000 korun a chlubí se osmijádrem MediaTek a Full HD displejem.