Otevřené versus uzavřené operační prostředí a mýtus killer app

Má být operační systém telefonů otevřený nebo uzavřený? Na tuto složitou otázku se Cannes marně hledala jednoznačná odpověď. Zdá se, že Microsoft je zatím téměř osamocen v názoru, že vše musí mít pod kontrolou jediná firma. Jaké tedy budou OS nových mobilů? A kdy přijde aplikace zabiják?

Jedna z prvních keynotes na kongresu Asociace GSM v Cannes se věnovala problematice otevřeného versus uzavřeného operačního prostředí. Díky skladbě konferujících i díky aktuálnosti tohoto problému se toto dilema vleklo celým kongresem.

V čem je problém? Máme budoucí chytré telefony vybavovat operačním systémem, který je ve své podstatě otevřený, jako je Symbian či Linux, nebo dát přednost Microsoftímu SmartPhone Edition? V obecné rovině otázka zní, zda má mít kontrolu a vliv nad psaním software pro chytré telefony jediná firma, nebo více firem.

IBM věří v otevřené systémy a standardy

Odpověď na tuto otázku není zdaleka tak jednoznačná, jak to vypadá. Zajímavý proslov na toto téma měl Rodney Adkins z IBM. Ten označil stávající éru výpočetní techniky za období On Demand, tedy za období, kdy výpočetní zdroje nejsou ani centralizované, ani decentralizované, ale jsou uspořádány federativně. To znamená, že jsou sdílené více uživateli. Toto uspořádání přináší požadavky na otevřené operační prostředí, které je integrované, virtualizované a autonomní.

Operační prostředí pro federativní využívání techniky přináší svá rizika: je náročné na komplexnost, ale i fragmentaci, transakce a provoz v síti i na flexibilitu. Hrozí, že jediná firma nebude schopna zvládat vývoj, že komplexnost problému přeroste její možnosti a nebude schopna se flexibilně přizpůsobovat nebo že její řešení nebude dostatečně vhodné pro provoz v různých typech sítí. Východiskem se zdají být otevřené systémy postavené na standardech, s otevřeným rozhraním. V situaci, kdy jedna firma nezvládá vývoj v určitém směru, může nastoupit jiná, konkurenční firma. Takový systém je otevřený pro nové směry a nehrozí, že nevůle firmy ovládající vývoj znemožní rozvoj do takového směru.

Microsoft také věří na standardy, ale věří i na kontrolu... 

Juha Christensen, Corporate VP Mobility Group, Microsoft (vlevo, ten vpravo mu jen pomáhá s demonstrací)

Na druhou stranu Juha Christensen z Microsoftu o dvě přednášky později připoměl, že vývoj software je velmi komplexní záležitost a že uživatelé očekávají integraci a bezproblémovou spolupráci se stolními zařízeními postavenými zpravidla na Microsoftích řešeních. Microsoft se také pochlubil, že svým referenčním designem se snaží vyjít vstříc výrobcům mobilů tak, aby mohli ušetřit náklady na vývoj tím, že použijí řešení nabízená Microsoftem. To, že software je kompletně vyvíjen jedním výrobcem, má mít výhodu jednotného prostředí a bezproblémové spolupráce všech částí systému.

Symbian rozbíjí argumenty Microsoftu

Druhý den na tato slova reagoval David Levin, CEO Symbianu, když připomněl, že ovládání mobilního telefonu je do té míry odlišné od PC díky velikosti mobilu, že dnes by bylo zdaleka bláhové předepisovat napevno, jak takové ovládání má vypadat.

David Levin, CEO Symbianu, právě odpovídá na otázku, zda se nemůže stát, že Symbian se jednou bude chovat stejně jako Microsoft. Vidíte, že je ochoten přísahat... :-)

Svoji představu má nejenom každý výrobce, ale i mnoho operátorů, a operátoři navíc přejí odlišovat se jeden od druhého. Tímto se také trh s mobily liší od trhu s PC: kromě výrobců počítačů jsou tu také operátoři, bez jejichž služeb to nejde. A právě operátoři prosazují své vlastní vize a vlastní prostředí, jako jsou J-Phone, Vodafone Live atd.

David Levin také přímo prohlásil: „Pokud potlačíme konkurenci a inovaci, celé telekomunikační odvětví padne. Koncept moderního telefonu není vlastněný jednotlivou firmou, ale sdílený celým odvětvím.“ Tento zajímavý názor vychází z poznatku, že dlouholetý boj rychle se vyvíjejících jednotlivých prvků mobilů tlačí mobilní telefony rychle stále kupředu a ne pouze ke zvyšování rychlosti, jako jsme toho svědky ve světě PC. Právě tato konkurence a otevřenost je podle Levina nejdůležitějším faktorem úspěchu mobilů.

I další Levinova myšlenka ťala do živého, když v souhlasu s Adkinsem prohlásil, že „otevřené standardy jsou kritické. Znemožňují jednotlivé firmě blokovat vývoj. Žijeme v příliš komplexním světě na to, aby bylo možné ho fragmentovat proprietárními řešeními.“ Poslední věta z velmi poutavé Levinovy přednášky, kterou připomenu, zní: „Odlišnost je klíč k přežití – zákazník si chce vybrat a my mu musíme dát možnost si vybrat. Jinak zahyneme.“

Uzavřená versus otevřená řešení přímo v Cannes

Mezi přednášejícími bychom ale našli i příznivce uzavřených řešení, a to nejenom u Microsoftu, kde bychom je asi tušili. Také Gael Rosset z dánského TTPComu horoval pro uzavřená řešení v podobě firemní Ajar platformy určené spíše pro low-endové chytré telefony. Podle Rosseta jsou uzavřené systémy jedinou cestou pro operátory, jak se zároveň odlišit od konkurence a mít kontrolu nad systémem.

Jenže, jak ukázaly následující prezentace Serie60 firmy Nokia i UIQ od Sony Ericsson, obojí postavené nad systémem Symbian, odlišnost lze najít i nad otevřenými systémy, a ani to moc nebolí. Sony Ericsson a Nokia dokonce považují otevřenost za natolik důležitou, že upustily od řevnivé konkurence a uzpůsobují Series60 a UIQ tak, aby vývojáři mohli vyvíjet software pro obě prostředí najednou bez velkých úprav. A to je pro vývojáře moc dobře. Kromě toho to znamená, že dvě velmi významné firmy v oboru považují otevřené prostředí za naprosto prvořadé a dokonce nadřazené (či spíše maximálně dlouhodobě vyhovující) krátkodobým firemním zájmům.

Tomuto trendu odpovídaly názory mnoha vývojářů přítomných na kongresu. Zatímco Symbian s Serie60 i UIQ hodlají výrazně podporovat a například herní mobilokonzola N-Gage se dočkala ohlášení mnoho her, podobná konzole Banzai licencovaná právě TTPComem (developerská firma, která sama nic nevyrábí, jen vymýšlí) byla přijímána spíše s rozpaky právě proto, že bude potřeba draze portovat a programovat hry na nevyzkoušenou a uzavřenou platformu.

Neuteče nám killer-app?

Jako podtext celého Adkinsova i Levinova projevu se táhl strach z toho, aby telekomunikačnímu průmyslu neutekla takzvaná „killer app“ – zabijácká aplikace.

O co jde? Jde o aplikaci, která bude pro lidi tak zásadní, že je přitáhne k chytrým mobilům. Stejně jako e-mail a web přitáhl lidi k do té doby nezajímavému internetu, stejně jako SMS a roaming k mobilním telefonům. Jenže zatím nikdo přesně neví, co bude tou killer app pro 3G sítě a pro chytré telefony. Proto jsou patrné obavy, aby operační prostředí budoucích telefonů a sítí byla natolik otevřená, aby umožnila adoptovat cokoliv, co by se takovou killer app mělo šanci stát. Operátoři se hrozí toho, že se objeví aplikace, která ponese hromadu peněz, a přitom nebude v jejich sítích chodit nebo jimi prodávané telefony si s ní neporadí.

Osobně se domnívám, že killer app je stejný mýtus jako Blaničtí rytíři. Operátoři si budou muset pomoci sami, a to soustavnou podporou a širokou nabídkou aplikací všeho druhu tak, aby si každý z uživatelů měl šanci si vybrat. Zatím opravdu nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo objevit něco jako nové SMS nebo nový email, které by způsobily masivní zájem o 3G jako takové. Spíše to vypadá, že 3G bude pojímáno zákazníky jako evoluce, nikoliv jako revoluce – nabídne jen více místa a rychlosti, ale nic převratného to nebude. S tím souvisí fakt, že se tam žádná killer app, která by nutila lidí přejít z GSM/GPRS sítí, neobjeví, protože 3G nejeví možnost nabízet opravdu nic více, než více prostoru a rychlosti. A to na revoluci nestačí.