Problém mají hlavně s tím, z jakých peněz by měl být tento ambiciózní a také velmi nákladný projekt hrazen. Přesto je prý EU odhodlána v projektu pokračovat. Definitivní rozhodnutí o jeho budoucnosti by mělo padnout do konce roku.
"Jestli dnes byl jednoznačný výstup, tak to byl ten, že projekt musí pokračovat, že se Evropa bez něj neobejde," řekl český ministr dopravy Aleš Řebíček. "Všichni to (nyní) chtějí," dodal. V tom je prý posun proti červnovému jednání, kdy zejména ze strany Británie zaznívaly hlasy, zda by nebylo lepší se navigačního programu zcela vzdát.
Galileo se měl stát podle původních vizí konkurentem amerického systému GPS (Global Positioning System). Do největších problémů se projekt, jehož náklady mají být 3,4 miliardy eur (93 miliard korun), dostal poté, co z něj kvůli obavám z návratnosti investic odstoupilo konsorcium soukromých firem.
Země EU se pak dohodly, že výstavba 30 satelitů bude hrazena z veřejných zdrojů a EK v září navrhla možnosti, jak to financovat.
EU už předtím počítala s miliardou ze svých peněz a podle EK by mělo jít dalších 2,4 miliardy eur z unijního rozpočtu, převážně z přebytků v kapitole zemědělství. Ozývají se však i hlasy, zda předpokládané náklady nakonec nebudou vyšší a zda byla vzata v úvahu všechna možná rizika.
Způsoby financování kritizovali zástupci hned několika členských zemí - například Nizozemska, Německa, Irska či Británie.
Podle britských a nizozemských diplomatů mají jejich země problém zejména s tím, že většina peněz by podle návrhu EK měla jít z přebytků v kapitole zemědělství. Kvůli tomu by však musela být otevřena rozpočtová perspektiva EU pro roky 2007 až 2013. Určitý strach pak je z toho, aby se z toho nestal precedent do budoucna. Místo toho obě země navrhují, aby se peníze vzaly spíše z kapitoly konkurenceschopnost, protože pak by se rozpočet otevírat nemusel, neboť pod tuto kapitolu Galileo už teď patří.
Německu se pak podle diplomatů nelíbí princip, že by se mělo Galileo financovat z unijního rozpočtu. Berlín by prý raději viděl, kdyby peníze na systém šly prostřednictvím Evropské vesmírné agentury (ESA).
V minulosti se také objevily úvahy, zda vůbec Evropa potřebuje tak nákladný a složitý projekt, když podobné systému už mají třeba USA, které chtějí navíc svůj GPS zpřesnit. Podobné systémy navíc vyvíjejí i Rusové či Číňané.
Podle Řebíčka Galileo za této situace smysl má. "I Rusové se domluvili s Američany na určitém sladění satelitních systémů... Každý další satelit upřesňuje. Takž pokud dojde ke spolupráci amerického, čínského, ruského a evropského (systému), tak to zpřesní navigaci," řekl.
Kromě ministrů dopravy budou o osudech Galilea jednat také ministři financí, pod něž spadají otázky rozpočtu, a znovu i ministři dopravy. Pak nejspíš půjde i o jedno z témat prosincového summitu EU.
Komisař pro dopravu Jacques Barrot dnes prohlásil, že věří, že systém 30 satelitů by měl být plně funkční do roku 2013, jak tvrdí EK. Nedávno nicméně mluvčí společnosti Arianespace oznámil další zpoždění startu druhého satelitu. Původně měl být vypuštěn v prosinci, ale nejdříve se tak prý stane v březnu.
V souvislosti s Galileem je stále otevřena i otázka umístění budoucího operačního centra tohoto systému. Eminentní zájem o něj měla i ČR. Řebíček dnes potvrdil, že Praha o umístění základy v ČR nadále usiluje. Nicméně nyní ještě nejsou vyřešeny problémy s financováním, takže umístění sídla zatím není zcela na pořadu dne.
