Revoluce v oblasti dobíjecích akumulátorů, které dávají život i smartphonům, je zatím v nedohlednu. Nijak výrazně se kvůli zachování štíhlého profilu nezvyšují ani kapacity článků, i když výjimky v tomto ohledu samozřejmě jsou.
Jediným pokrokem tak zůstává technologie rychlého dobíjení, která nutnou dobu spojení smartphonu s elektrickou zásuvkou výrazně zkracuje. Téměř vybitý článek průměrné kapacity 3000 mAh může být díky tomu zcela nabitý ne za tři hodiny, ale třeba za hodinu a půl.
Tak jako by dnes neuspěl telefon střední třídy bez snímače otisků prstů, obtížně by se uživatelům vysvětlovala i absence rychlého dobíjení. Hodiny v dosahu zásuvky totiž samozřejmě nikdo trávit nechce. Rychlé nabíjení najdeme dnes už téměř u všech značek, ať už to jsou tradiční výrobci typu HTC, Huawei, LG, Samsung, Sony, nebo agresivní čínští hráči typu Xiaomi, Oppo, Vivo, Meizu nebo OnePlus.
OnePlus 5T se nabije za půl hodiny násobně více než ostatní
A právě OnePlus se u své novinky chlubí, že dokáže během půl hodiny dobít 3 400mAh akumulátor na 57 procent kapacity. A své tvrzení dokládá videem, ve kterém se uvedenou dobu dobíjejí i iPhone 8 Plus, Galaxy S8+ a Pixel 2 XL. OnePlus u trojkových a pětkových modelů používá dobíjení jménem Dash Charge a příslušná nabíječka dobíjí při parametrech 5V/4A.
Důležitým parametrem v tomto testu je samozřejmě kapacita článků jednotlivých smartphonů. Akumulátor Samsungu má 3 500 mAh, Google Pixel 2 XL 3 520 mAh a iPhone 8 Plus má papírově nejslabší článek s necelými 2 700 mAh.
Náskok OnePlus 5T je znát už krátce po startu a po prvních 10 minutách nabíjení je jeho článek dobitý z 20 procent. Ostatní přitom mají dobito jen zlomek, Apple ukazuje 6 procent, Samsung 7 procent a na displeji Pixelu 2 XL svítí hodnota pěti procent. Za dalších deset minut je OnePlus téměř na 40 procentech, iPhone hlásí 11 procent, Samsung o procento víc a Pixel pouhých 7 procent.
Po uplynutí třiceti minut je OnePlus jasným vítězem, jeho článek je totiž dobitý z 57 procent. Akumulátor Applu se stihl dobít jen na 16 procent kapacity, Samsung opět o procento více a Pixel končí s 11 procenty na posledním místě. Doplňme, že během nabíjení měly všechny telefony neustále aktivní displej. Ve vypnutém stavu by tedy byly výsledky malinko jiné, články by se stihly dobít na vyšší úroveň, ovšem na konečném pořadí by to zřejmě nic nezměnilo.
Ale je tak velký náskok OnePlus 5T uvěřitelný? Na první pohled nikoli, což potvrzují i komentáře pod videem. Majitelé smartphonů ostatních značek uvádějí, jak rychle se jim běžně jejich smartphone dobije. A jsou to značně kratší časy, než které rivalům připisuje ono marketingové video.
Uživatel jménem Mona příkladem uvádí, že svůj Samsung S8 dobije během půl hodiny na 60 procent a to samozřejmě s vypnutým displejem. Majitel S8+ pak stačí telefon za stejnou dobu dobít na 40 procent, což je vůči výsledku 17 procent v testu OnePlus přece jen někde jinde. Podobných hlasů je pod videem celá řada a podobné zkušenosti máme s testovanými telefony i v redakci.
Důvod, proč OnePlus vyhrál tento závod doslova o parník, je zřejmý: konkurenční telefony nebyly dobíjeny rychlonabíječkou. Nemohly být, protože v opačném případě by celé klání nemohlo vyznít pro OnePlus tak výrazně.
Není to přitom poprvé, co čínský výrobce, spadající do skupiny BKK Electronics, u své novinky rychlé nabíjení vyzdvihuje. Podobné video doprovázelo také uvedení modelu 3T. V něm se v dobíjení utkal s telefonem Google Pixel XL. Smartphony mají akumulátory téměř stejné kapacity, OnePlus má 3 400 mAh, pixel jen o 50 mAh více.
Test opět vyhrál čínský výrobce, ovšem ne s takovým náskokem. Zatímco OnePlus bylo plně dobito za 90 minut, svěřenec Googlu do plného dobití potřeboval 121 minut. Přestože ani tehdy nebylo jisté, zda je i pixel dobíjen rychlonabíječkou, náskok OnePlus nebyl tak drtivý, a výsledek tak byl snadno uvěřitelný. To se však o posledním počinu OnePlus říci opravdu nedá. A to ani s přimhouřením obou očí.
Co je rychlé dobíjení?
Rychlé nabíjení, pro které mají různí výrobci různé názvy, musí být podporováno použitou čipovou sadou. Aby bylo možno smartphone s podporou této technologie rychle dobít, je třeba i nabíječky, jež umí dobíjet vyšším napětím.
Zpočátku bylo rychlodobíjení výsadou výhradně nejmodernějších čipů, ale postupně se stalo součástí i hardwaru střední a dnes i nižší třídy. Tak to ostatně bývá se všemi důležitými technickými novinkami, z posledních let můžeme kromě rychlého dobíjení zmínit nástup snímačů otisků prstů a duálních fotoaparátů.
Jednoduše řečeno platí, že rychlonabíječka dobije daný článek za kratší dobu než konvenční nabíječka, kterou výrobci dodávají ke svým smartphonům v základu. Přestože je rychlé dobíjení velmi lákavé, má samozřejmě i svá negativa. Hlavním je zkrácení životnosti článku, přestože se právě to snaží výrobci minimalizovat nejrůznější ochranou a mluví se o zachování maximálního počtu dobíjecích cyklů.
Nejčastěji se u smartphonů setkáváme s technologií Quick Charge, kterou se pyšní čipy Snapdragon od Qualcommu. U aktuálně nejvýkonnějšího čipu Snapdragon 835 je technologie přítomna v již čtvrté generaci.
Quick Charge využívá funkce INOV (Intelligent Negotiation for Optimum Voltage – tedy chytré určení optimálního napětí), kdy nabíječka umí dynamicky měnit napětí od 3,2 až po 20 V po krocích 0,2 V. Nabíjení takovou nabíječkou tedy neprobíhá po celou dobu za stejných parametrů, začíná se na vyšší hodnotě napětí a to s blížícím se dokončením procesu klesá. To je ve stručnosti důvod, proč není rychlost dobíjení po celou dobu konstantní. Nejrychlejší je na začátku a s plnící se kapacitou článku se zpomaluje.
Kvůli složitější elektronice mají takové nabíječky i větší fyzické proporce, než tomu je u běžných typů. To je případ i nabíječky Dash Charge, kterou lze dobíjet poslední čtyři iterace OnePlus, tedy kromě aktuální 5T, i starší pětku a oba trojkové modely.
Evropská varianta má rozměry 35 × 35 × 90 mm a to při hmotnosti 76 gramů. Pro srovnání: nabíječka SuperCharger od Huaweie měří 44 × 27 × 83 mm a váží 80 gramů. Rychlonabíječky jsou tak přibližně dvakrát rozměrnější a hmotnější než běžné typy.