Počátky GPS spadají do počátku 70. let minulého století, kdy byl systém využíván především pro strategické účely. V 80. letech americká vláda rozhodla o jeho uvolnění i pro civilní účely, což v následujícím desetiletí vedlo k masovému rozšíření této technologie.
První satelity systému GPS III by měly být uvedeny do provozu už koncem roku 2013, což je jen o rok později, než by měl začít fungovat systém Galileo. Podle plukovníka Davida Maddena z armády USA by nová generace GPS měla být až desetkrát přesnější než ta současná. Zároveň by měla být i odolnější vůči případnému rušení a zneužití z vnějšku.
Jednou z nejdůležitějších zpráv pro veřejnost je podle pozorovatelů fakt, že americká armáda trvale vyřadí z provozu zařízení, které u satelitů umožňovalo záměrně zkreslit signál až o stovky metrů. Takzvaná systémová proměnlivá chyba mohla znemožnit příjem signálu civilisty a zamezit zneužití systému pro vojenské účely, takže bez speciálních vojenských přístrojů nebylo možné spolehlivě určit zcela přesnou polohu. Američané tuto možnost využili například během války v Perském zálivu.
GPS III, který sestává ze sítě 32 satelitů, by měl být spouštěn v celkem třech fázích. Na modernizaci systému se zřejmě budou podílet firmy Lockheed Martin, Boeing a společnost Northrop Grumman, s níž už armáda uzavřela kontrakt.
Evropský protějšek a konkurent GPS Galileo, který zahrnuje 30 družic, by měl být v provozu během pěti let. Evropská unie do něj však musí investovat ještě nejméně 2,4 miliardy eur. Oba systémy by měly být podle nedávné dohody EU a USA částečně propojitelné.
