Jen těžko někdy nějaký výrobce přijde s ideálním ovládáním, které bude vyhovovat úplně každému. Přece jen, potřeby uživatelů jsou rozdílné a každý chce od telefonu něco jiného. To, že se s některým telefonem například nedá psát za jízdy, může být pro jednoho naprosto zásadní, pro jiného úplně nepodstatné. A tak je to i s dalšími vlastnostmi.
Snad jedině když budeme mít všichni mobil přímo zavedený v hlavě a budeme ho ovládat myšlenkami, bude existovat jediná varianta. Ale taková doba snad nikdy nenastane. Výrobci se tak budou i nadále snažit přijít s co nejlepším řešením. A stejně jako v minulosti nás čeká spousta zajímavých novinek a několik slepých uliček.
|
Telefony v následujícím přehledu nemusí nutně znamenat, že konkrétní model byl úplně první. Snažili jsme se vybrat spíše typického zástupce. U většiny přístrojů najdeme kombinaci ovládacích prvků. |
1981 Motorola DynaTAC – telefon bez menu
Autorství prvního mobilního telefonu je všeobecně přisuzováno Motorole a jejímu modelu DynaTAC. Jak se před časem svěřil jeho tvůrce při návštěvě Česka, telefon ve skutečnosti vznikl už v polovině sedmdesátých let. Do života se ale dostal až začátkem dalšího desetiletí. O ovládání se v tomto případě nedá moc hovořit, telefon měl číslicový displej, podobný tomu, který jsme znali například z kalkulaček.
1997 Eurotel XL100 (Dancall HP2711) – kontextové klávesy, předchůdci dotykáčů
Na konci devadesátých let se technologie GSM definitivně prosadila i v Česku. Na svou dobu miniaturní Dancall prodávaný s logem Eurotelu platil dlouho za etalon správného mobilu pro podnikatele. Jak se začaly trochu zvětšovat displeje, prosazovaly se i tzv. kontextové klávesy. Na rozdíl od současnosti, kdy jsou tyto klávesy často přímo v dotykovém displeji, u telefonů té doby se zobrazoval význam kláves na dolním řádku displeje a klávesy byly hardwarové a umístěné těsně pod ním. Kontextové klávesy se osvědčily a vydržely v různých podobách v mobilech do dneška.
1997 Sony CDM-Z1 – Magické kolečko Jog-Dial
To Sony přišlo ve stejné době s další inovací v podobě kolečka Jog-Dial. Toto řešení si Sony dokonce patentovalo a tak jsme se s ním mohli setkat jen v přístrojích této značky. U modelu Z1 bylo tlačítko ještě dvousměrné, umožňovalo listování jen nahoru a dolů. U pozdějších modelů označilo Sony kolečko přídomkem 3D. Kromě listování nahoru a dolů umožňovalo i pohyb dopředu (potvrzení volby) a dozadu (zpět). Právě tato koncepce tlačítka ale byla dost poruchová, takže nakonec skončilo v propadlišti dějin.
1997 Nokia 9000 Communicator – QWERTY klávesnice pro "pohodlné" psaní
Rok 1997 byl vůbec docela plodný na novinky v ovládání. Dnes tolik populární QWERTY či QWERTZ klávesnice není žádnou úplnou novinkou. Právě v tomto roce totiž Nokia představila svůj Communicator s označením 9000. Grafika displeje nebyla nijak oslnivá, ale na svou dobu působil tenhle přístroj jako zjevení. A podtrhly to i obrovské rozměry, které si klávesnice vynutila.
1998 Ericsson GA628 – pohyb šipkami po jednom řádku
I přes různé výstřelky, zůstávaly na konci devadesátých let displeje mobilů relativně malé a zvládaly obvykle dva či tři řádky. Na konci devadesátých let pak dorazil do Česka Ericsson GA628, kterým zde značka na dlouho silně zapustila kořeny. Telefon měl v podstatě jednořádkové menu a pohyb v něm zajišťovala dvojice kláves. Uživatelé tohoto modelu tak vystačili se šipkou doleva a doprava. A samozřejmě s výměnnými plasty kolem klávesnice. Variací na podobné téma jsou klávesy směřující nahoru a dolů u modelů jiných značek.
1998 Siemens S10 – když dvě klávesy nestačí
Telefony Siemens už dnes bohužel patří do historie, a s nimi i zajímavý koncept ovládání, se kterým přišla firma před koncem tisíciletí. Již osvědčené kontextové klávesy zdvojila, takže rázem měl uživatel rychlý přístup až ke čtyřem funkcím. Ovládání to zrychlilo, ale uživatelé tuto novinku příliš vřele nepřijali. Siemens tento koncept držel poměrně dlouho, ale nakonec od něj musel upustit.
1999 Nokia 5110 – revoluce jménem NaviKey
Snad v žádném historickém přehledu mobilů nemůže chybět jeden z nejprodávanějších telefonů všech dob – Nokia 5110. Menu telefonu je dodnes řadou uživatelů považováno za naprostou revoluci a příklad jednoduchosti. Jakkoli může být toto přesvědčení sporné, 5110 změnila mobilní svět. Setkali jsme se u ní také s tlačítkem NaviKey, jakousi univerzální klávesou, jejíž funkce se měnily podle konkrétní situace. V podstatě šlo tedy o kontextové tlačítko, ale s větším množstvím funkcí.
2000 Mitsubishi Trium Mondo – dotykáče nejsou horkou novinkou
Možná by se mohlo zdát, že dotykové displeje jsou inovací posledních let. Nic nemůže být větší omyl. Za úplně první dotykový smartphone v historii je považován IBM Simon, který firma uvedla na trh už v roce 1984. Větší rozvoj dotykových telefonů umožnily technologie až po roce 2000. Souviselo to hodně s vylepšením tehdejších Windows CE, především dopracováním telefonní části a vlastně i celkovým zlevněním PDA. Smartphony byly totiž z počátku spíše PDA s doplněným telefonním modulem. Jedním z prvních v Česku prodávaných přístrojů bylo Trium Mondo, brzy následované modely z produkce HTC prodávanými pod značkou operátorů.
2000 Siemens SL45 – pohyb čtyřmi směry
Německý gigant často předběhl dobu, povedlo se mu to s prvním barevným displejem u již zmíněného modelu S10, stejně jako u prvního MP3 telefonu Siemens SL45. Oba modely byly bohužel na svou dobu až příliš revoluční a tak na trhu nijak nezabodovaly. Větší displeje ale přinesly strukturovanější menu a s tím i nutnost pohybu více směry. Na telefonech se tak začala objevovat čtyřsměrná tlačítka, později přibyla i funkce potvrzování a tlačítkům se začalo říkat pětisměrná.
2000 Alcatel One Touch 501 – jako v leteckém simulátoru
Také francouzský Alcatel je už na poli mobilních telefonů spíše historií. V posledním roce tisíciletí ale zabodoval modely, které nabízely zajímavý poměr cena/výkon. Alcatel používal několik typů ovládání, jako jeden z prvních se ale pustil i do neprozkoumaných vod a nabídl joystick. Byl to vlastně trochu průnik počítačového světa do mobilů, což se v posledních letech ještě zopakovalo v podobě trackbalů a touchpadů. Joystick fungoval stejně jako pětisměrná klávesa, umožňoval pohyb po menu čtyřmi směry a potvrzení výběru.
2000 Nokia 7110 – rolování se nechytilo
O tom, že ani Nokia neměla v té době patent na správné cesty, svědčí epizoda s rolovacím válečkem u modelu 7110. Byl to jakoby návrat zpátky, roler umožňoval sice poměrně rychlý pohyb, ale jen nahoru a dolů. Navíc měl funkci potvrzovací klávesy. Vzhledem k tomu, že už jsme se s ním u dalších modelů prakticky nesetkali, dá se usoudit, že tuhle inovaci nevzali zákazníci nijak pozitivně.
2004 Siemens SX1 – klávesnice jakou svět neviděl
Jen dalším potvrzením zvláštních nápadů designérů v Siemensu byl pokus s modelem SX1. U něj se deset alfanumerických kláves rozdělilo na dvě pětice uspořádané na bocích displeje. Pod displejem pak byla kontextová tlačítka a další funkční klávesy. Samotný SX1 byl na svou dobu skutečně skvěle vybavený telefon, ale na zvláštní uspořádání klávesnice si museli uživatelé poměrně dlouho zvykat. Možná ne náhodou byl tento model jakousi labutí písní německé značky.
2006 BlackBerry Perl – trackball, další inspirace z počítačového světa
Na rozdíl od Siemensu byly inovace v ovládání z dílny RIM, tedy výrobce BlackBerry, poměrně dobře přijímány. Právě na BlackBerry jsme se mohli poprvé setkat s ovládáním pomocí miniaturního trackballu, který umožňoval prakticky neomezený pohyb po grafické obrazovce. Nového trendu se velmi rychle chytli i výrobci přístrojů s mobilními Windows a později i s Androidem. S trackballem se setkáme u některých modelů dodnes.
2007 Apple iPhone – k dotyku stačí prst
Těžko bychom v historii mobilní telefonie našli přístroj, který budí tolik rozporuplných emocí. Který má tolik nadšených příznivců a tak početnou skupinu stejně nadšených odpůrců. V každém případě podobně jako 5110, iPhone mobilní svět změnil. Nepřišel jako první s dotykovým ovládáním, jako první ale přesvědčil uživatele, že ho opravdu chtějí. Lví podíl na tom má především velmi podařená implementace, kdy se uživatel obejde bez otravného dotykového pera. A samozřejmě nesmíme zapomenout ani na multitouch, který ovládání hodně zpříjemňuje i zpřesňuje.
2007 Samsung F700 – ploška místo kuličky
Podobně jako v noteboocích, i v případě mobilů se zdá, že trackball postupně vytlačí dotyková ploška neboli touchpad. I s ním jsme se mohli potkat u BlackBerry a také u několika modelů Samsungu. Touchpad funguje podobně jako u notebooků, tahem po plošce se lze pohybovat po displeji. Zřejmě nejdále šlo s tímto konceptem LG, které u modelu Crystal proměnilo v touchpad celou plochu vysouvací alfanumerické klávesnice. U tohoto modelu navíc fungují i zkratkové tagy.
