Čtyři švýcarští mobilní operátoři v pátek apelovali na bernskou vládu, aby zmírnila nové bezpečnostní normy pro provoz mobilních sítí a umožnila jim sdílet vysílače. To by operátorům umožnilo snížit provozní náklady a zároveň chránit obyvatele před “elektrosmogem”. Toto nové slovo je populárním označením potenciálně nebezpečné formy neionizujícího záření, vydávaného anténami vysílačů mobilních sítí. “Pokud vláda naše návrhy nevezme v potaz, mohla by se ze Švýcarska stát oáza klidu v srdci Evropy, kde by nezazvonil jediný mobilní telefon,” varoval Jens Alder, šéf Swisscomu, jednoho ze čtyř operátorů, kteří v zemi působí.
Švýcarský úřad pro ochranu životního prostředí (BUWAL) v březnu vypsal nové normy ohledně intenzity záření, které jsou podle operátorů až desetkrát tvrdší než ty, které požaduje Světová zdravotnická organizace.
Zástupci Swisscomu, TDC, Orange a Telefóniky Movile přitom tvrdí, že jejich společnosti nebojují z principu proti samotným omezením intenzity záření, že však vládě předkládají své vlastní návrhy, které by se měly s tímto nebezpečím vyrovnat. K opatřením, které operátoři navrhují, patří procedury, které by umožnily sdílení vysílačů.
Šéf švýcarského Orange Andreas Wetter říká, že normy BUWALu v podstatě zamezují jakémukoli sdílení vysílačů, což by postupně vedlo k výstavbě “lesů antén” po celé zemi. Podle něho by taková situace vyhnala ceny za mobilní telekomunikaci tak vysoko, že by lidé přestali služeb operátorů úplně užívat. Pouze jeho firmu by rekonstrukce současných vysílačů sítě GSM podle nových směrnic přišla na 500 milionů švýcarských franků (cca 12 miliard Kč).
Ještě hůře by na tom byla Telefónica, které by nemožnost sdílet vysílače velmi výrazně prodražila stavbu sítě 3G. Španělská společnost totiž sice má ve Švýcarsku licenci na provoz sítě UMTS, ale neprovozuje tam síť druhé generace, takže by byla nucena stavět celou infrastrukturu sama.
Zástupci operátorů shodně tvrdí, že proti BUWALu nevykopali válečnou sekeru a hledají “konstruktivní dialog”. Nejspornějším bodem při jednání bude právě elektrosmog a metodika měření jeho emisí. Podle BUWALu se mají hodnoty získávat na základě kombinace teoretických poznatků a konkrétního měření v oblastech s nejvyšší intenzitou záření. Operátoři naopak navrhují při získávání údajů vycházet z průměrných naměřených hodnot, které by měřily a vyhodnocovaly nezávislé firmy.
Alder ze Swisscomu prohlásil, že operátoři i vládní úřady musí brát v potaz obavy lidí z možných negativních zdravotních dopadů emisí elektrosmogu, protože zatím nebylo prokázáno, jestli záření z vysílačů je bezpečné či nikoli. Varoval však před ustupováním malým zájmovým skupinám při udílení povolení ke stavbě vysílačů.
Podle očekávání by spor BUWALu a operátorů měl být vyřešen do konce září.
