Nová svědectví: za získání Telecomu se tučně podplácelo!

Aféra s možným podplácením ze strany konsorcia TelSource nebo jednoho z jeho podílníků při privatizaci SPT Telecom, monopolního provozovatele telefonních sítí v ČR, se táhne již druhým rokem. Na stránkách Mobil serveru jste měli možnost sledovat ji od jejího vypuknutí v roce 1997. Tehdy bylo z logických důvodů daných vládním obsazením prošetřování jakékoliv aféry nemožné a jedině Lidové noviny se odvážily píchnout do vosího hnízda. V neděli 3.ledna 1998 se ovšem mnohé změnilo.

V neděli totiž vysílala holandská státní televize KRO reportáž, v níž bývalí vysoce postavení pracovníci holandského státního telekomu KPN potvrdili, že ve východní Evropě se běžně praktikovalo odměňování zainteresovaných pracovníků milionovými částkami. Zatímco zainteresovaný poradce na Ukrajině získal honorář několika milionů dolarů, v České republice to bylo mnohonásobně více. Že se jednalo o běžnou praxi KPN, jíž se firma přizpůsobila místnímu prostředí, potvrdil jak Luc Steegmans, tak Ineke Botter, bývalí manažeři zaměstnaní i v České republice.

Ineke Botter také potvrdila tvrzení Martina Mosingera, zástupce drobných akcionářů SPT Telecom, podle nichž distribuci peněz zajišťovaly dvě osoby - jeden Holanďan přivážel hotovost do České republiky, druhý Čech odměňoval zainteresované politiky. Ineke Botter výslovně uvedla, že zná totožnost obou mužů a že skutečně pracovali pro KPN a TelSource.

Kolik peněz takto bylo distribuováno, se zatím pouze odhaduje. První zprávy hovořily až o půl miliardě korun vyplacených na úplatcích, nyní hovoří nejstřízlivější odhady o sumě 200-300 milionů Kč. Lubomír Reichsfeld, bývalý zaměstnanec hlavní kanceláře ODS uvedl, že celkem šlo o 200 milionů Kč, z nichž cca. polovinu dostala ODS a druhou polovinu získala ODA. Podle Martina Mosingera získala ODA většinu z této dvousetmilionové částky. Existenci těchto peněz podepírají i výpovědi dalších bývalých představitelů ODS - Jana Rumla, Ivana Pilipa i Josefa Zieleniece. O těchto svědectvích vypovídá i citát ze Zprávy o výsledcích forenzního šetření financování ODS zpracované nezávislou auditorskou firmou Deloitte & Touche na žádost samotné ODS.

Jaká jsou nezvratná fakta?

• Během privatizace SPT Telecom zamítl tehdejší ministr hopodářství Karel Dyba českou cestu - tedy možnost privatizace SPT Telecom českými firmami nebo českým kapitálem. Podle jeho slov tak učinil, aby do SPT Telecom mohl přijít potřebný know-how. TelSource ovšem žádný know-how neposkytl, neboť digitalizace sítě a pokládání kabeláže nebyla záležitost know-how, ale peněz. V oblasti, kde se měl strategický partner nejvíce prosadit - tedy v oblasti péče o zákazníky a billingu - TelSource naprosto zklamal.
• Ačkoliv soud nařídil pozastavení výběru strategického partnera na žalobu české firmy Telis, ministerstvo se odvolalo a pokračovalo ve výběrovém řízení. Podle některých zdrojů byly podmínky výběrového řízení tři týdny před jeho ukončením změněny. Jak se později ukázalo, ve prospěch TelSource.
• Ministerstvo vybralo jako vítěze firmu TelSource, tedy společnost, jejíž finanční nabídka byla až na třetím místě za nabídkou TelFaru (France Telecom a Bell Atlantic) a za nabídkou italského STET. Odůvodnění pravilo, že výběr byl založen na spojení peněžní nabídky a odhadované hodnoty služeb, jimiž strategický investor přispěje.
• Do SPT Telecom odcházejí četní státní úředníci podílející se na privatizaci SPT Telecom - například tehdejší náměstek Karla Dyby, nynější generální ředitel SPT Telecom Svatoslav Novák.
• Smlouva uzavřená mezi FNM, SPT Telecom a TelSource je pro majoritního akcionáře, tedy pro stát, naprosto nevýhodná. Nejenom, že neinkasuje kupní cenu 1,3 mld Kč, ale ta je vložena do SPT Telecom, ale i se touto smlouvou vzdává většiny vlivu na řízení SPT Telecom a tvorbu cenové politiky. Tato smlouva je dosud tajná.

Stále více důkazů ukazuje na to, že při privatizaci SPT Telecom se podplácelo astronomickými částkami - ačkoliv to SPT Telecom i TelSource popírají. Dvouletý nezájem českých médií v čele s Mladou frontou Dnes je ostudný a tristní. Osamocený boj Lidových novin a nově i podpora České televize přinášejí svoje ovoce veřejného zájmu pomalu. Přesto se dá doufat, že i přes hluboký politický nezájem zvaný Opoziční smlouva tuto úplatkářskou causu řešit, nebude Lizner poslední, kdo v České republice za úplatky seděl.

Prvního ledna tohoto roku jsme opět sklidili to, co ministr Karel Dyba zasel - a ještě po dva roky máme jistotu, že tato úroda není úrodou poslední. Nebo nás to zase nezajímá?

Relevantní články:

13.9.1998 - LN: ODS inkasovala 300 milionů za privatizaci Telecomu - a uplácelo se...

30.11.1997 - Úplatek 500 milionů Kč měla ODS dostat za prodej Telecomu - naše předloňská zpráva

LN 11.9.1998 - Svědek promluvil: ODS dostala za Telecom 300 milionů - článek v Lidových novinách

LN 12.9.1998 - Peníze za Telecom mohly ODS přijít přes Švýcarsko - článek v Lidových novinách

Použité snímky pocházejí z Událostí 4.1.1998 a Tady a teď Plus 4.1.1998 - ČT1

Zde je citát ze Zprávy o výsledcích forenzního šetření financování ODS zpracované nezávislou auditorskou firmou Deloitte & Touche. Kompletní Zprávu najdete zde.

Část 6 - odstavec I) se týká mrtvých sponzorů Lajose Bacse a Radjiva Sinhy. Odstavec II) se týká privatizace SPT Telecom, přičemž původně byly jména společností nahrazeny číselným kódem. Pro snadnější čtení jsme je nahradily jmény skutečných firem SPT Telecom (šifra Společnost 7), KPN (šifra Společnost 9) a TelSource (šifra Společnost 8).

II) V průběhu rozhovoru s panem Janem Rumlem, bývalým ministrem vnitra, jsme obdrželi informaci související s další privatizační smlouvou. Privatizace SPT Telecom byla udělena TelSource. Podle pana Rumla politické strany ve vládnoucí koalici, včetně ODS, obdržely významné dary jako odměnu za udělení privatizace SPT Telecom. Tyto dary potvrdil také Josef Zieleniec, bývalý ministr zahraničních věcí. Pan Zieleniec nás informoval, že obdržel informace, že tento dar byl poskytnut jedním z akcionářů TelSource, totiž KPN. Tato informace byla potvrzena také Lubomírem Reichsfeldem, který uvedl, že ODS i ODA obdržely od TelSource částku ve výši 100 000 000 Kč. Pan Reichsfeld identifikoval zdroj své informace jako paní Šorfovou. Ta tuto informaci popřela.

Nikdo z výše uvedených lidí nebyl schopen poskytnout ke svým tvrzením podpůrné důkazy. Pan Ruml i pan Zieleniec odmítli písemně potvrdit svá tvrzení. V průběhu našeho šetření účetních záznamů ODS jsme nenalezli důkazy související s tímto údajným darem.

Výše uvedená tvrzení o možném daru byla rovněž předložena TelSource a jejím akcionářům, kteří vyloučili, že by TelSource nebo někdo z jejích akcionářů poskytl ODS nějaké finanční dary.

Ze stejných důvodů, které byly již zmíněny, nejsme bez přístupu k záznamům Fondu národního majetku schopni výhody udělení privatizační smlouvy TelSource komentovat.

6.2 Bankovní účty v zahraničí

Jedním z aspektů našeho mandátu bylo zjistit, zda existují finanční zdroje ODS
v zahraničí. Konkrétně jsme měli prošetřit podezření na existenci tajného bankovního konta ve Švýcarsku, které vlastní ODS.

V průběhu šetření jsme kontaktovali právní oddělení Swiss Federal Banking Commission a požádali je o pomoc při hledání možného bankovního účtu
ve Švýcarsku. Protože Deloitte & Touche nepožívá žádné zákonné vyšetřovací pravomoci, museli jsme se spolehnout na dobrovolnou spolupráci všech stran. Tento nedostatek zákonných pravomocí samozřejmě vyloučil právo přístupu k důvěrným bankovním informacím, a to zvláště v zahraniční jurisdikci. Po konzultacích s Swiss Federal Banking Commission bylo dohodnuto, že jedinou efektivní metodou, jak vyhledat bankovní konto ve Švýcarsku je, aby Policie České republiky zaslala oficiální žádost Federálnímu úřadu Policie ve Švýcarsku. Doporučujeme, aby Policie České republiky, jako součást svého šetření v této záležitosti, tuto žádost podala a tak získala oficiální potvrzení, zda nějaké související bankovní konto ODS ve Švýcarsku existuje.

Nicméně, v průběhu svého šetření jsme obdrželi informace související s možnou existencí bankovního konta ve Švýcarsku. Tyto informace jsou uvedeny níže:

i) Pan Lubomír Reichsfeld, bývalý zaměstnanec hlavní kanceláře ODS, uvedl, že obdržel informaci od paní Šorfové, že ODS obdržela od TelSource dar ve výši 100 000 000 Kč. Pan Reichsfeld uvedl, že tento dar byl podle informace, kterou obdržel od paní Šorfové, vyplacen na bankovní konto ODS ve Švýcarsku. Tato informace byla paní Šorfovou popřena.

ii) Pan Jan Ruml nám rovněž poskytl informaci o údajné existenci švýcarského konta, na které byl dar od  TelSource údajně uhrazen. Nicméně naznačil, že tato informace se zakládá na tvrzení ostatních neidentifikovaných členů ODS a že on sám nemá v souvislosti s tímto kontem žádné primární důkazy.

iii) Během našeho rozhovoru nám pan Ludvik Rösch poskytl informace vztahující se ke grémiu, které se konalo v září 1997.

Podle pana Rösche byly v průběhu tohoto setkání projednávány budoucí finanční potřeby ODS. Podle jeho tvrzení pan Tomáš Ratiborský, manažer hlavní kanceláře ODS, při setkání údajně připomněl "finanční zdroje" ODS
ve Švýcarsku. Pan Ratiborský prý navrhl, aby byly tyto prostředky využity pro plnění finančních potřeb ODS. Podle pana Rösche měl být dále podán návrh, aby podpisové právo k tomuto účtu bylo změněno z Libora Nováka na Tomáše Ratiborského.

Pan Rösch dále uvedl, že o údajném bankovním kontu ve Švýcarsku se opět hovořilo 13. prosince 1997, a to při jednání výkonné rady ODS na kongresu v Poděbradech. Tvrzení pana Rösche bylo podpořeno panem Zielencem a panem Pilipem, kteří se oba příslušných setkání v Grémia účastnili. Toto tvrzení ale bylo popřeno panem Mackem a panem Ratiborským. Pan Ratiborský tvrdí, že v průběhu příslušného setkání Grémia pouze navrhoval, že by mohly být finanční požadavky ODS pokryty půjčkou ve Švýcarsku, která by údajně byla poskytnuta za lepších podmínek než půjčka od české banky. Popírá, že by ODS měla ve Švýcarsku nějaké bankovní konto. Stejný fakt popírá i pan Libor Novák.

Rozhovor jsme vedli též s pány Milanem Kondrem, Jiřím Honajzrem a Janem Stráským, kteří se zúčastnili setkání grémia v září 1997. Všichni tři popřeli, že se na tomto jednání mluvilo o bankovním účtu ve Švýcarsku. Shodli se však na tom, že se hovořilo o přístupu k "případným finančním zdrojům" ve Švýcarsku. Výše jmenovaní to pochopili jako odkaz na možného sponzora. Nebyli však schopni vnést více světla do záležitosti možných darů od konkrétních dárců TelSource nebo KPN.

Nikdo z výše uvedených lidí nebyl schopen poskytnout v souvislosti
s existencí švýcarského konta ODS podpůrné důkazy. Během našeho ověřování záznamů ODS nebylo nalezeno žádné nezávislé potvrzení existence švýcarského bankovního konta. doporučujeme proto, aby za účelem vyjasnění záležitosti, Policie České republiky provedla vyhledání bankovního konta podle výše navrženého postupu.