V květnu roku 1865 získal důlní inženýr Knut Fredrik Idestam důležité povolení, na jehož základě mohl zahájit výstavbu mlýna ke zpracování dřevité buničiny. Mlýn vybudoval ve městě Tampere v jihozápadním Finsku na břehu peřejí Tammerkoski a jeho provoz zahájil v roce 1866. Již o pár let později Idestam výrobu papíru rozšiřuje, druhý mlýn nechává postavit na břehu řeky Nokianvirta ve městě Nokia. To se nachází zhruba 15 kilometrů západně od města Tampere, v němž má Nokia dosud výzkumné centrum.
Právě lokalita, v níž nechal Idestam vybudovat druhý mlýn, jej inspiruje k pojmenování společnosti, kterou v roce 1871 zakládá společně s Leem Mechelinem. Vedení společnosti Nokia Aktiebolag pak Idestam opouští oficiálně v roce 1896, v šedesáti letech. Na jeho místo nastupuje Idestamův dvaatřicetiletý zeť Gustaf Fogelholm.
Energetický průmysl: záchrana před zkázou
Právě on během svého 24letého působení ve vedoucí pozici nasměruje společnost k technice. Fogelholm vidí příležitost v energetickém průmyslu, a v roce 1903 je tak spuštěna první elektrárna. O deset let později pak Nokia zahajuje provoz druhé elektrárny. Krok nového šéfa pak společnost během první světové války uchrání před krachem. Dodávky dřeva se značně snížily a výrazně bylo omezeno i obchodování se zahraničím. Zatímco poptávka po produktech dřevařského průmyslu upadá, roste poptávka po elektrické energii. Ztrátu Nokie z jejího hlavního zaměření tak bohatě kompenzuje zisk z energetického průmyslu.
Pod Fogelholmovým vedením rozšiřuje Nokia působnost také o zpracování gumy, když přebírá společnost Finnish Rubber Works (Suomen Gummitehdas Oy), kterou v roce 1898 založil Eduard Polón. Kromě papírenského a energetického průmyslu tak Nokia proniká do průmyslu gumárenského a vyrábí vše od holínek po automobilové pneumatiky. Gumárenské divize se zbavila až koncem 20. století.
Přes kabely k telekomunikacím
Od roku 1922 je součástí společnosti také firma Finnish Cable Works (Suomen Kaapelitehdas Oy), která vyrábí telefonní, telegrafické a elektrické kabely. V roce 1960 začne kabelová divize pronikat do odvětví elektroniky a již o dva roky později představuje první vlastní zařízení: pulzový analyzátor pro použití v jaderných elektrárnách.
Uplyne pouze rok a Nokia již vyvíjí radiostanice pro armádu a záchranné složky. V roce 1963 tak pomalu vstupuje do segmentu telekomunikací. Zároveň však neopouští žádnou z dalších svých činností. Ještě v 70. letech investuje i do původní divize, která je dlouhodobě ztrátová. Na konci 70. let pak uvádí do provozu již čtvrtou elektrárnu, tentokrát vodní.
Sloučení, stěhování a vývoj NMT
Ještě předtím však v roce 1967 dochází ke sloučení společností Nokia Aktiebolag, Finnish Rubber Works (Suomen Gummitehdas Oy) a Finnish Cable Works. Nová společnost s názvem Nokia Corporation se pak skládá z pěti divizí: gumařské, kabelové, lesnické, elektronické a energetické. V roce 1967 nastupuje do vedení Björn Westerlund, o tři roky později přesouvá Nokia své sídlo do Helsinek.
V roce 1977 Westerlunda střídá Kari Kairamo, pod jehož vedením společnost v roce 1979 zakládá ve spolupráci s předním finským výrobcem televizí Salora firmu Mobira Oy. Od roku 1980 se Nokia soustředí na vývoj systému pro mobilní komunikaci, o rok později pak zahajuje provoz NMT služby (Nordic Mobile Telephone).
Technologie se rychle rozšiřuje, a v roce 1982 tak Nokia uvádí do provozu první digitální telefonní ústřednu Nokia DX200 a první autotelefon Mobira Senator. Vývojem autotelefonu se společnost zabývala již od roku 1974, deset let poté na trh uvedla přenosný autotelefon Mobira Talkman, který rozměry připomínal vojenský polní telefon.
Kapesní mobilní telefon "Gorba" a nástup GSM
První kapesní mobilní telefon představuje Nokia v roce 1987. Jmenuje se Mobira Cityman, avšak ve světě si záhy získal přezdívku Gorba. S telefonem, který vážil 800 gramů a jehož cena byla v přepočtu více než 117 tisíc korun, byl totiž vyfocen tehdejší vůdce Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov. Uskutečnil tehdy hovor z Helsinek do Moskvy.
Ve stejném roce je jako evropská norma pro digitální mobilní technologii přijata technologie GSM, která přináší vysoce kvalitní hlasové hovory, mezinárodní roaming a oproti NMT technologii také podporu textových zpráv. Klíčovým hráčem ve vývoji GSM technologie je právě Nokia a záhy toho také využívá.
Prvním kapesním GSM telefonem byla Nokia 1011.
První hovor v síti GSM uskutečnil 1. července 1991 finský premiér Harri Holkeri. V té době již Nokii od roku 1988 šéfuje Simo Vuorilehto. Ve vedení společnosti však strávil pouze pět let, stejně jako dosud předposlední CEO Olli-Pekka Kallasvuo (2006-2010). V roce 1992 pak Nokia na trh uvádí svůj první kapesní GSM telefon Nokia 1011.
Na sklonku téhož roku byla odeslána také první textová zpráva v historii mobilní komunikace. SMS s textem "Merry Christmas" odeslal z osobního počítače na mobilní telefon 22letý tester britské IT společnosti Sema Group Neil Papworth. Tehdy popřál krásné Vánoce Richardu Jarvisovi z britského Vodafonu a mnoha dalším, kdo první SMS četli. Loni 3. prosince uběhlo od tohoto mobilního milníku již dvacet let (více čtěte zde).
Strategické rozhodnutí a raketový růst
V témže roce střídá Vuorilehteho ve vedení společnosti Jorma Ollila, který na této pozici setrvá dlouhých patnáct let a během jehož působení se z Nokie stává světová jednička mezi výrobci mobilních telefonů. Právě on stojí za strategickým rozhodnutím, že se Nokia bude soustředit výhradně na výrobu mobilních telefonů a telekomunikačních systémů. Všechny zbývající divize firma postupně rozprodává.
Téměř žádný uživatel Nokie 5110 neodolal návykové hře. Hada hráli všichni, děti i dospělí.
V roce 1994 uvádí Nokia na trh mobilní telefon řady 2100. Společnost si jako cíl určila 400 tisíc prodaných kusů, ale skutečnost mnohonásobně předčila očekávání, protože tohoto modelu se prodalo po celém světě 20 milionů kusů. V roce 1997 uvádí společnost na trh model 6110. Ten obsahoval velmi návykovou hru, kterou o rok později proslavil zejména mezi uživateli rozšířenější model 5110. Hada hrály miliony lidí po celém světě.
V roce 1998 se Nokia stává jedničkou mezi mobilními výrobci, když z trůnu sesazuje americkou společnost Motorola. V letech 1996 až 2001 vzroste obrat Nokie téměř pětinásobně z 6,5 miliardy eur (167 miliard korun) na 31 miliard eur (797 miliard korun).
Začátek úpadku
Jorma Ollila v roce 2006 odstupuje z vedení Nokie a na jeho místo nastupuje Olli-Pekka Kallasvuo. Avšak za jeho vedení společnost zaspí nástup chytrých telefonů a jen stěží nastupuje do již rychle rozjetého vlaku. Konkurenční Apple a Google Nokii rychle dohánějí. Netrvá tak dlouho a Kallasvuo je po pětiletém působení v Nokii nahrazen dosavadním šéfem podnikové divize Microsoftu (více čtěte zde)
Stephen Elop při představení Lumie 920.
Kanaďan Stephen Elop je v celé téměř stopadesátileté historii finské společnosti jejím prvním šéfem, který nemá finskou národnost. Od Elopa se očekává, že nepříznivý vývoj zvrátí. Záhy však přichází rozhodnutí, že společnost vše vsadí na operační systém Windows Phone od Microsoftu. Místo vzestupu se však Nokia od nástupu Elopa zmítá ve finančních problémech (více čtěte zde).
Sídlo v Espoo, které Nokia prodala, aby si jej následně kvůli finanční úspoře pronajímala.
Propouští zaměstnance, značně redukuje investice, rozprodává patenty, a prodává také sídlo v Espoo, aby si jej následně kvůli finanční úspoře pouze pronajímala. Pod vedením Elopa je Nokia také sesazena z pozice světové mobilní jedničky. Na její místo nastupuje Samsung.
Podle některých analytiků měla Nokia šanci na zpětné získání své pozice, pokud by zlepšila marketingovou stránku. Podle jiných ohlasů by jí naopak pomohlo odpoutání se od operačního systému od Microsoftu. Ten nyní oznámil, že od Nokie koupí její mobilní divizi za 5,44 miliard eur (zhruba 140 miliard korun).
