Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nezlevníte? Znárodníme! I Harry Potter by záviděl, jak EU kouzlí lepší zítřky

aktualizováno 
Nejdříve nařídila zlevnit ceny roamingových hovorů, teď nám chce Evropská unie vykouzlit lepší podmínky i u pevných telekomunikací. Cesta do pekla bývá často dlážděna dobrými úmysly.
Evropská unie chce pro zákazníky blaho, bohužel u toho příliš nemyslí

Evropská unie chce pro zákazníky blaho, bohužel u toho příliš nemyslí | foto: Profimedia.cz

Komentář Jana Lodla k novým restriktivním opatřením EU v telekomunikacích
   

O tom, že evropští byrokraté žijí v přesvědčení, že právě oni umí vše na světě nejlépe, asi nikdo nepochybuje. Ostatně přesvědčují nás o tom dnes a denně svými rozhodnutími. Proč by měli nechávat fungovat trh? Oni přece světu rozumí mnohem lépe a blaho nás, evropských občanů, jim leží na srdci tak, že často nemohou ani usnout. Nemůže být snad hezčí důkaz než nedávno schválený balíček telekomunikačních opatření. - čtěte EU plánuje telekomunikační revoluci: chce roztrhat operátory

Sídlo Evropského parlamentu v Bruselu

V nich nám zajistí vše, nač bychom si mohli i jen pomyslet. Pořádně si došlápnou na dominantní operátory a seberou jim jejich sítě, které tyhle "ďábelské firmy" nechtějí pořádně uvolnit pro své konkurenty. Je čas otevírat lahve se šampaňským, takhle skvěle se zákazník v historii telekomunikací ještě neměl. Světlé zítřky jsou nevyhnutelné. Tedy pokud věříte tomu, že rozhodnutí úředníka je lepší než trh, a evropští byrokraté že dovedou přesně vycítit, co trh potřebuje k tomu, aby správně fungoval.

Seberte jim síť, hamounům!

Z pohledu telekomunikačního trhu je zřejmě nejdůležitějším krokem ustanovení, které se týká tzv. funkční separace. Právě tohle je jeden z velkých snů komisařky Redingové, která se o blaho telefonujících Evropanů intenzivně zasazuje už pěkných pár měsíců. Oč vlastně jde? Regulátoři museli uznat, že jejich úžasný nápad se zpřístupněním místní smyčky (LLU) se nikde v Evropě nesetkal s nijak zářivým úspěchem. K žádnému dramatickému rozvoji konkurence totiž nedošlo. Vlastně došlo, ale úplně jinak než přes LLU.

Problém je v tom, že pevná telekomunikační infrastruktura je věc, která se dost dobře nedá duplikovat. Bylo by totiž ekonomickým nesmyslem stavět vedle jedněch telekomunikačních drátů další. Jenže právě tyhle dráty dnes ve většině zemí EU vlastní operátoři vzniklí z původních národních monopolů. Funkční separace znamená, že se vytvoří samostatná společnost, která do vínku dostane tuto přenosovou síť a její kapacitu i služby na ní postavené bude prodávat všem operátorům za stejných podmínek.

Teoreticky to zní krásně, konečně konkurence. Má to ale pár háčků. Především jde o poměrně razantní zásah do soukromého vlastnictví. Vlastníkem této infrastruktury totiž už dávno není žádná státní společnost, ale soukromá firma. A vlády jednotlivých států si za tyto společnosti (včetně jejich infrastruktury) nechaly velmi tučně zaplatit.

< '>Europarlament</span>

Je pravda, že sítě vznikly z našich společných peněz, které dostaly státní monopoly na jejich budování. Už řadu let však jsou sítě v rukou soukromých firem, a ty do nich investovaly miliardy nikoli z veřejných, ale soukromých peněz. Bylo by možná docela zajímavé zjistit, kolik z toho vybudovaného za veřejné peníze vlastně ještě existuje.

Poměrně ilustrativní je v tomto směru případ německého Deutsche Telecom, který – už jako zcela soukromá firma – vybudoval z vlastních prostředků moderní síť VDSL. Celkem pochopitelně to dělal proto, aby získal výhodu před svou konkurencí. Proto do projektu investoval poměrně značné prostředky. Evropské komisi se to ale ani trochu nelíbilo a snažila se všemi silami donutit Deutsche Telecom, aby síť zpřístupnil i svým konkurentům.

Myšlenka funkční separace není ničím novým pod sluncem. Tento princip už přes dva roky funguje ve Velké Británii, kde vznikla firma BT Openreach spravující síť původně patřící British Telecommunication (BT). Ač jde o firmu patřící do skupiny BT, britský regulátor velmi dbá na to, aby byla skutečně oddělena a ke své mateřské firmě přistupovala stejně jako k ostatním operátorům na trhu.

Univerzal

První zkušenost je skvělá, pronájem telefonní linky si nyní mohou Britové pořídit od několika desítek společností. Možná trochu obtěžující už je, že technik, který vám doma bude zapojovat telefonní zásuvku (BT Openreach) vám nesmí poradit ani s výběrem tarifu, dokonce ani říct nic o cenách. To aby náhodou nezvýhodnil některého z poskytovatelů. Je tu ale mnohem závažnější problém.

Křištálová lupa Kdo bude platit inovace? Openreach vlastní síťovou infrastrukturu, tu poskytuje – za regulované ceny – operátorům. Jistě ji bude udržovat, vydělává mu přece peníze. Jenže co když přijde některý z operátorů s požadavkem, že chce něco navíc. Může to být navýšení kapacity nebo třeba investice do nových technologií. Co bude společnost vlastnící síť nutit, aby do něčeho takového investovala v případě, že půjde o technologii zajímavou jen pro jednoho z operátorů? Taková investice se vlastníkovi přenosové sítě nikdy nemůže vyplatit. Jistě, mohl by nabídnout operátorovi, aby si toto vylepšení zaplatil. Pak ale bude muset vylepšení nabídnout i všem jeho konkurentům...

Jak ukazují první zkušenosti z fungování BT Openreach, přinesla funkční separace v každém případě vyšší tlak na ceny a zvýšení konkurence. Zároveň však došlo k určitému zpomalení investic do nových technologií. A to si ještě musíme uvědomit, že je BT Openreach pod daleko silnějším konkurenčním tlakem, než bude většina evropských separovaných operátorů. Ve Velké Británii jsou totiž velmi silní nejen mobilní operátoři, ale také poskytovatelé kabelových služeb. Obojí mají přitom poměrně velkou vlastní infrastrukturu.

Ilustrační foto

I v tomto případě lze uvést poměrně jednoduchý příklad – projekt BT nazvaný Síť 21. století. Ten měl přinést postupné nahrazení většiny klasických metalických telekomunikačních vedení novou sítí z optických vláken, a tím umožnit řadu dalších služeb včetně rychlého internetu. Problém je, že jen v první fázi by si projekt vyžádal více než 1,5 miliardy liber (téměř 50 miliard korun), což by pro BT znamenalo propad do červených čísel na více než pět let.

To by možná šlo ještě akcionářům vysvětlit, kdyby zde nebylo riziko, že v rámci funkční separace bude muset nabídnout tuto síť svým konkurentům za regulované ceny. Díky tomu by se mohlo docela dobře stát, že návratnost investice by se posunula mimo realitu. A na tohle už akcionáři uslyší jen těžko. Již pár měsíců po svém vzniku zápasí BT Openreach s poměrně obtížnou situací. Zatímco všechny vstupy neustále rostou, své služby smí prodávat jen za regulované ceny s předem určenou marží. K odhalení toho, kde se bude šetřit na prvním místě, asi není potřeba být docentem ekonomie na Harvardu.

Zdrženlivě se k problematice funkční separace staví i někteří poslanci Evropského parlamentu. Například český europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL) ve své tiskové zprávě uvádí: "Vítám, že se ustoupilo od původního necitlivého záměru nařídit rozdělení operátorů na sítě a služby (tzv. funkční separace) a rozhodnutí o případném rozdělení bude ponecháno na jednotlivých státech. I když by se v každém případě mohlo jednat pouze o účetní a nikoli majetkové rozdělení, musím zdůraznit, že sám nejsem příznivcem tohoto postupu. Není s ním potřebná zkušenost a zavedení povinnosti zpřístupnit síť pro konkurenci by jejího majitele s vysokou pravděpodobností odrazovalo od investic, a tedy potřebného rozvoje sítě, z něhož by těžili zejména spotřebitelé. Z hlediska zdravého vývoje telekomunikačního sektoru by aktivity EU měly podle mého názoru směřovat spíše k podněcování konkurence mezi jednotlivými typy sítí."

Ilustrační foto.

To je totiž přesně hlavní problém funkční separace: majitele sítě naprosto jednoznačně odrazuje od investic. Výsledkem tak budou služby, které budou pro všechny stejné; co na tom, že budou zastaralé a mizerné. Hlavní je, že je budou moci nabízet všichni operátoři za stejných podmínek.

Všichni stejné tarify

Ostatně v podobném duchu se nese i další součást balíčku. V nařízení se říká: "Operátoři budou povinni poskytovat spotřebitelům transparentní, srovnatelné, přiměřené a aktualizované informace o cenách a tarifech, případných poplatcích za vypovězení smlouvy a obecných podmínkách smlouvy.“ Zákazníkům by to mělo přinést jednodušší orientaci na trhu a možnost snadněji porovnat si nabídky operátorů.

Skvělé, tleskáme. Přesně v duchu aktuální reklamní kampaně jednoho z našich operátorů, je přece na hlavu za stejné služby platit jinou cenu. Problém trochu je, jak to zajistit. Dokud si totiž budou moci operátoři zlovolně tvořit tarify, jak je napadne, bruselský úředník se v tom nevyzná. A co teprve chudák zákazník. Jak porovnat více volných minut proti vyššímu paušálu, když k tomu máte ještě navíc data (jako na potvoru různě rychlá) a volné SMS.

Univerzal

Doufejme, že tohle už má někdo v týmu komisařky Redingové promyšleno. Nejvýhodnější by bylo určit všem operátorům strukturu tarifů. Možná by šlo udělat výjimku a nastavit jiná pravidla pro mobilní a pevné operátory, ale možná také ne. Takže by se například řeklo, že základní tarif musí obsahovat třeba 200 volných minut, 50 SMS a k tomu ještě 10 MB dat. No a zákazník by se pak jednoduše podíval do ceníku a zjistil, že tenhle operátor nabízí tarif o 10 Kč levněji. Tak hurá k němu.

Šek pro zloděje

Útěk od jednoho operátora k druhému nám chce Evropský parlament také usnadnit. Pravda, Češi ochotní uvázat se operátorovi na dva roky jen proto, aby dostali dvousetkorunovou slevu na telefon, to pořád budou mít o něco těžší.

Pokud smlouvu mít nebudete a rozhodnete se od operátora odejít, musí vám zajistit přenesení čísla do 24 hodin. Jinak si na něj došlápnou regulační orgány. Je pravda, že v některých případech provází přenos čísla z jedné sítě do druhé obstrukce a vše může trvat i několik týdnů. Při našem redakčním testu to proběhlo celkem bez problémů, ale někteří zákazníci mají jiné zkušenosti.

Ke zdržení dochází častěji u tarifních zákazníků než u majitelů předplacených karet a může to mít poměrně jednoduchý důvod.

Evropský parlament

Zatímco u předplacených zákazníků musí operátor všechny služby účtovat on-line (musí je okamžitě strhnout z kreditu), u tarifních zákazníků může dojít k zaúčtování některých služeb a poplatků se zpožděním. Účet totiž dostane zákazník až na konci měsíce (zúčtovacího období). Operátor tak má čas zaúčtování zařídit a může si dovolit tarifnímu zákazníkovi nabídnout něco navíc.

Typickým příkladem je roaming a poplatky za něj. Mezi většinou světových operátorů dochází k účtování on-line, někdy se ale vzájemné pohledávky vyúčtovávají až s určitým zpožděním. Dnes se nemusí operátor o mnoho obávat, pokud ale budete mít právo do 24 hodin od něj odejít a ukončit smlouvu, bude to možná horší. Ideální nabídka pro zloděje, pořiďte si SIM kartu a v roamingu protelefonujte pár set tisíc. Pochopitelně ideálně u nějakého operátora, který dodá data se zpožděním.

A pak hned po návratu hurá jinam. Přenos čísla k jinému operátorovi vás pochopitelně nezbavuje povinnosti uhradit své závazky. Jenže operátor přijde o tu nejsilnější páku, kterou na zákazníky má – hrozbu odpojení služeb a zablokování SIM karty. To chytrému zloději postačí, bude klidně volat s jiným operátorem a čekat, až na něj v české soudní mašinérii přijde řada. Není žádným tajemstvím, že obchodní spory se mohou v Česku táhnout léta. Co asi udělá operátor? Že bychom se opět dočkali třeba záloh na roaming?

Viviane Redingová

Evropský parlament se nám dokonce chce postarat i o mobilní televizi. Právě ta je jako příklad zmiňována v jednom z bodů regulačního balíku, který požaduje celoevropskou koordinaci některých nových služeb. Již před více než rokem Komise doporučila mobilním operátorům DVB-H jako evropský standard. Můžeme tedy čekat, že bude následovat nařízení, který si vynutí blokování frekvencí pro DVB-H. Co na tom, že evropští operátoři se zatím do mobilní televize příliš nehrnou, možná i proto, že zájem uživatelů zůstává daleko za očekáváními. Výrobci mobilů na to reagovali po svém, mobilní televizi (DVB-H) poslali k ledu a do telefonů integrují klasické DVB-T.

Přinese regulace blaho uživatelů?

Z pohledu koncového zákazníka si zásahy Komise do telekomunikačního trhu jistě zaslouží potlesk ve stoje. Nebo se to aspoň zdá. Vždyť přece tvrdý postup komisařky Redingové přinesl neoddiskutovatelné snížení cen za roaming. Takže to vypadá, že skutečně dosáhla svého. Nejsem si ovšem zcela jist, jestli svého dosáhl také zákazník.

Co se totiž stalo na trhu po zavedení regulace cen? Jistě, ceny klesly, jak Brusel nařídil. Dočkali jsme se ale od té doby nějaké nové roamingové nabídky typu O2 Smart Roaming, T-Mobile Cestovatel nebo Vodafone Passport? V lepším případě platí loňský stav. Když se ale dnes podíváme na ceny operátorů, jsou přesně srovnány na nařízené úrovni. Kam se poděla hospodářská soutěž? Je to opravdu stav, který jsme chtěli? Na tom, že budou mít všichni stejné ceny, nám nepřipadá nic přínosného.

Návrhy zmíněné v balíčku opatření bohužel míří podobným směrem. Do poměrně slušně fungujícího telekomunikačního trhu zasahuje "citlivá" ruka úředníka. Zkušenosti z minula bohužel říkají, že čím více bude úředník (lhostejno jestli v Praze nebo Bruselu) do volného trhu zasahovat, tím hůře pro zákazníky. Fungující trh naopak řadu problémů docela dobře vyřeší sám. Kdyby bývala Komise pouze využila svého vlivu v případě roamingu a nakonec nesáhla k restriktivní regulaci, možná bychom se dnes divili.

Funkční separace operátorů se také zdá jako velmi dobrý nápad. Stejně nadšeni z něj byli před časem i ve Velké Británii. Jenže se bohužel ukazuje, že tento postup má přesně ty důsledky, na které škarohlídi poukazovali. O tom, co masivní vyvlastnění udělá s důvěrou investorů, ani nemluvě. Snaha posílit hospodářskou soutěž si jistě zaslouží ocenění. Přesto je otázkou, jestli k férovosti hospodářské soutěže přispívá současný hon na dominantní operátory, kterého jsme svědky.

Tyto firmy mají pochopitelně výhodu ve vlastnictví infrastruktury. Přesto, a nebo možná právě proto, ale není v zájmu zákazníků dostat tyto firmy pod takový regulační tlak, který je odradí od dalších investic do této (rychle zastarávající) infrastruktury a může je dokonce i existenčně ohrozit. Problémy v USA, které přinesl pád AT&T před několika lety, jsou toho více než zřejmým důkazem.

Rozhodně je tedy nutné telekomunikační trh sledovat. Místo na likvidaci operátorů vzniklých z původních státních monopolů by ale bylo asi vhodnější se zaměřit na zabránění různým oligopolním dohodám (například vstup virtuálního operátora v Česku).

Autor:



Nejčtenější

Nový „levný“ iPhone má být hit. Prodat se ho má 100 milionů

Trojice iPhonů pro rok 2018

Apple chystá na letošní rok tři nové iPhony. Jedním z nich má být levnější model, který nebude mít OLED displej. A...

Vodafone extrémně vylepšuje rodinné tarify. Zadarmo přidává 8 GB a VDSL

Vodafone (ilustrační fotografie)

Není obvyklé, aby operátor výrazně vylepšil tarif a nesáhl na cenu. V případě inovovaných rodinných tarifů Red+ tomu...



Teď přijde řada na naše peníze. V Číně totiž končí zlaté časy

Xiaomi Mi 6

Čínský trh s chytrými telefony je největší na světě, ale loni se podle všeho dostal do potíží. Po letech růstu přišel...

Lidé si stěžovali na špatný signál. Rušil ho těžař bitcoinů

(Ilustrační snímek)

Newyorští zákazníci amerického operátora T-Mobile si stěžovali na znatelný šum během telefonních hovorů. Ukázalo se, že...

Krásné mechanické chytré hodinky jsou i v menší variantě. Ale ta cena

Značka TAG Heuer představila zmenšenou variantu svých chytrých modulárních...

Švýcarská hodinářská značka TAG Heuer představila zmenšenou variantu chytrých hodinek Connected. Zatímco jejich první...

Další z rubriky

To by byl obchod roku. Vodafone potvrdil, že se zajímá o koupi UPC

Vodafone jedná o převzetí operátora UPC

Vodafone oficiálně potvrdil, že začal jednání o části společnosti Liberty Global, jejíž součástí je česká pobočka...

Český Vodafone má nového ředitele

Petr Dvořák, nový generální ředitel české pobočky Vodafonu

Novým generálním ředitelem české pobočky Vodafonu se stal Petr Dvořák, který byl od poloviny ledna pověřený řízením...

Vodafone bude mít dočasné vedení. Báča opouští post generálního ředitele

Šéf českého Vodafonu Jiří Báča

Vedení českého Vodafonu čeká po necelém roce opět změna. Jiří Báča, který firmu vedl od loňského února, totiž k 15....

Najdete na iDNES.cz