Pokusný program kontroly dětí a teenagerů, trpících cukrovkou, spustila ve skotském Dundee doktorka Victoria Franklinová. Textovky rozesílané mladým cukrovkářům mají zaručit, že si budou pravidelně kontrolovat stav cukru v krvi. Na to totiž děti často zapomínají, když se zaberou do nějaké činnosti. Navíc když si pak nepíchnou inzulín včas, zatěžují víc své tělo, což může v pozdějších letech vést ke ztrátě zraku, srdečním potížím a poruchám ledvin.
Mobilní telefony jsou přitom dnes velkou módní vlnou mezi mladými lidmi, takže sledování textových zpráv nedělá žádnému z nich problémy. Počítačový systém testovaný v rámci skotského projektu “Sweet Talk” (sladké řeči) se stará o zasílání textových zpráv, které teenagery upozorňují na důležité věci, týkající se jejich nemoci. Program je schopen starat se o tisíce lidí, takže jediný počítač s mobilem může posloužit celé británii (ve které je evidováno 20 000 mladých diabetiků).
Poznámky jako “kontrolujes si cukr?”, “nezapomel sis pichnout inzulin” nebo “slabe misto, zacni si pichat jinam” (pro pravidelnou změnu místa, kam si diabetik vpichuje inzulin) mají zajistit, že žádný pacient na nic nezapomene. Zprávy fungují jako budík nebo připomínka schůzky v kalendáři. Například den před pravidelnou prohlídkou u doktora dostane pacient SMS, připomínající mu domluvenou návštěvu u lékaře.
Jasné vize
V budoucnu by se měl systém ještě rozšířit a umožnit pacientům posílat zprávy zpět. Ty mohou obsahovat naměřené hodnoty cukru (a kontrolovat tedy, zda není vhodná návštěva lékaře), nebo mohou být přeposílány konkrétním doktorům, kteří z nich vyvodí závěry. Celý projekt bude mít také svou internetovou stránku, usnadňující spolupráci mezi diabetiky, doktory a správci systému.
Autorka projektu, doktorka Franklinová, vysvětluje svou ideu: “Chceme vytvořil pravidelnou a naprogramovanou službu posílání textových zpráv, která usnadní komunikaci mezi doktory a pacienty. Teenageři trpící cukrovkou mají často problém s udržením pravidelného rytmu cukrových testů a inzulínových injekcí. Těm bychom chtěli pomoct.” A proč zrovna textové zprávy? “Hlavní důvodem bylo, že textovky jsou dnes pevnou součástí teenagerovské kultury, je to jejich způsob komunikace, na který jsou zvyklí.” Tento úhel pohledu samozřejmě otevírá dvěře mnoha dalším projektům, zaměřeným na mladé lidi. Počínaje problémy s drogami a konče kontrolou školních výsledků. Pak ovšem vyvstává otázka: “Kolik toho teenager snese, než zahodí svou kartu a koupí si jinou, na které ho nikdo nebude otravovat?”
