Na první pohled strom, na druhý už vysílač

Na první pohled strom, na druhý už vysílač

Není strom jako strom: některé borovice vás spojí s blízkými

  • 34
Nesmlouvaví úředníci nutí mobilní operátory, aby nehyzdili krajinu a maskovali vysílací stožáry. I u nás se tak lze setkat s mnoha zajímavými stavbami, které nesou technologie mobilních operátorů. Ať už jde o falešné borovice nebo posedy.

Šéfku Odboru životního prostředí rakovnické radnice Alenu Škoudlínovou předchází pověst nekompromisní bojovnice za životní prostředí a neporušenou krajinu. Nejedna obří firma si na neústupnosti této dámy vylámala zuby.

Pohořeli i zástupci mobilních operátorů, kteří se pokoušejí s co možná nejnižšími náklady rozesít své nevzhledné stožáry po celém Česku. Podle odhadů odborníků jich nyní v zemi stojí na 12 tisíc.

Tento článek je první ze série připravovaného seriálu "Po stopách mobilních sítí", který vám poodkryje problematiku výstavby infrastruktury našich operátorů. V dalším díle budeme na toto téma hovořit s Tomášem Novým z Vodafonu. Těšit se můžete i na reportáže z míst, kam se běžný smrtelník jen tak nepodívá.


Zatímco jinde stačilo lehce zatlačit na úředníky a operátor získal stavební povolení, Škoudlínová trvala na tom, že vysílače nesmějí hyzdit krajinu. Bývalý Radio Mobil (dnes T-Mobile) plánoval koncem devadesátých let postavit vysoký stožár v otevřené krajině u obce Srbeč.

„To se nám však nelíbilo. Po dlouhém dohadování přišli s umělou borovicí. Ovšem navrhovali třeba i obří stoh a jako raritu z jižních zemí nám ukazovali obrázek umělé palmy,“ vypráví Škoudlínová.

Radnice nakonec kývla na umělou borovici, ale vymínila si, že nebude v poli, ale v lese na vrchu Vošková.

Operátoři postavili i rozhledny

Dnes je ze stromu turistická atrakce pro lidi z širokého okolí. Zastavují se tu školní výpravy a zaměstnanci blízké koňské farmy sem berou zákazníky na vyjížďky.

Na plotě u paty tohoto nezvyklého stožáru je informační cedule, kde se píše, že umělá borovice je čtyřiadvacet metrů vysoká a je dovezena z Itálie. Odtamtud přivezl T-Mobile i další umělé stromy, které mohou být vysoké až 37 metrů.

„Zatím mají jen jeden druh, chtěli jsme i smrk, ale to je problém. Na Moravě máme třeba falešný vysoký posed. Dovnitř samozřejmě nemůže nikdo na čekanou, jsou tam technologie,“ vysvětluje technický expert T-Mobilu Milan Hromádko.

Rakovnická radnice dosáhla i dalších úspěchů v boji o neporušený ráz krajiny. Přiměla operátory postavit dvě rozhledny, na jejichž vrcholku umístili vysílače. „Když už tam má něco stát, tak ať z toho lidé něco mají,“ usmívá se Škoudlínová.

„Raději se tím nechlubíme“

Operátorům se do takovýchto podniků moc nechce, protože jsou drahé. Zatímco běžný vysílač sítě GSM stojí kolem dvou milionů korun, umělá borovice je o milion dražší. Navíc má omezenou nosnost, takže na ni nelze navěsit tolik antén.

Firmy nestojí o to, aby se informace o této možnosti šířily. Obávají se, že maskované vysílače začnou vyžadovat úředníci v jiných obcích, kteří o něčem podobném neměli tušení.

Borovice – stožár GSM, tak zní oficiální název stromu.
Kmen borovice příliš nenápadný není

„Trend to není, raději se tím nechlubíme. Vzhledem k nákladnosti přistupujeme k výstavbě věže-borovice pouze v mimořádných případech, na základě požadavku odboru ochrany přírody a krajiny,“ přiznala mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová.

Nejmladší tuzemský operátor Vodafone je jediný, který maskované vysílače v přírodě nestaví. „Krokem směrem k šetrnému zacházení s životním prostředím by mohla být spíš dohoda o sdílení sítí, ke které spěje jednání s T-Mobilem,“ řekl mluvčí Vodafonu Jakub Hrabovský.

Donedávna si plánoval stavby stožárů každý ze tří konkurenčních mobilních operátorů sám. Nikdo je nenutil k tomu, aby se dohodli. Místo aby umisťovali své antény na jeden stožár, stavěli dva či tři vedle sebe.

Když už některý z nich pustil techniku konkurenta na svou věž, tak obvykle za tučné nájemné. Až v roce 2000 se do věci vložila státní Správa ochrany přírody a přiměla společnosti ke spolupráci alespoň v chráněných krajinných oblastech a národních parcích.

Díky tomu vznikl nápad srazit počet věží v krajině na minimum. Výsledkem je, že ze zhruba dvou stovek vysílačů v chráněných územích sdílejí valnou většinu dva či všichni tři operátoři.