Největší šance získat Telecom má Telefónica

Španělská firma Telefónica chce za podíl v Telecomu zaplatit 82,6 miliardy korun a stala se tak favoritem výběrového řízení. Privatizační komise doporučí vládě Telefónicu jako vítěze výběrového řízení.

Nabídka vysoce překročila odhady trhu, který čekal cenu maximálně 73 miliard korun.

Ministr financí Bohuslav Sobotka sdělil, že stejně jako komise doporučí vládě prodat Telecom nejvyšší nabídce.

Na druhém místě skončil švýcarský operátor Swisscom, který nabídl 79,2 miliardy a třetí Belgacom s nabídkou 67,5 miliardy korun. Konsorcium France Télécomu a finančních investorů Blackstone/CVC/Providence bylo vyřazeno pro odchýlení od podmínek tendru. Podle médií požadovalo provázání kupní ceny a ceny akcií při povinném odkupu od minoritních akcionářů. - O nabídkách čtěte více zde

Kdo nabídl kolik za Telecom

finální cena/předběžně nabízená cena

Telefónica

82,6 miliardy Kč/ 69 miliardy

Belgacom
67,5 miliardy /  68,3 miliardy korun

 

Swisscom
79,2 miliardy / 60,9 miliardy korun :
Blackstone, CVC, Providence, France Télécom
vyřazen ze soutěže / 67,5 miliardy korun

Vláda by měla o kupci akcií Telecomu rozhodovat po pátečním hlasování sněmovny o nedůvěře kabinetu, které vyvolala opoziční ODS. Přes nedávné vyjádření premiéra o urychlení rozhodnutí je podle ministra financí Bohuslava Sobotky nejpravděpodobnější původní termín, tedy příští středa 6. března.

Podle analytika Patria Finance Tomáše Gaťka by vláda v případě zvažovaného prodeje akcií přes kapitálové trhy tak vysoký výnos nedosáhla. Telefónica nabídla 502 korun za jednu akcii Telecomu, což je 102 korun nad současným kurzem na pražské burze. Podle ekonoma čeká v pátek titul na pražské burze silný růst, který by se mohl zastavit někde kolem 450 korun na akcii. Vláda sice ještě o prodeji nerozhodla, ale vzhledem k nabídnuté ceně nabídku zřejmě schválí, dodal.

"Jsem mimořádně spokojen, že se potvrdil můj názor, že je o Telecom zájem mezi strategickými partnery a že bylo správné nabízet státní podíl jako jeden balík," řekl ministr informatiky Vladimír Mlynář.

Telefónica má zhruba 100 milionů zákazníků pevných a mobilních linek po celém světě. V posledních letech se snaží zbavit "závislosti" na latinskoamerických trzích a hledá další evropské investice. Vlastní i majoritní podíl v internetové společnost Terra Lycos. Největšími vlastníky jsou banky J. P. Morgan a Banco Bilbao Vizcaya Argentaria. Vstup nového investora podle Gaťka nepřinese výraznou změnu služeb pro zákazníky Telecomu.

Firma spustila v roce 2003 transformační program, který se zaměřuje na zkvalitnění služeb, zaměření se na datové služby a snižování nákladů. "Jde tedy o to, aby se v tomto směru pokračovalo dále," dodal. Synergie by se podle něj mohly projevit spíše u mobilního operátora, a to v oblasti nákupu telefonů, roamingu a datových služeb. Z hlediska finančního hospodaření Telecom překonává polského operátora TPSA i maďarský Matáv. Telecom by se mohl stát základnou Telefónicy pro chystanou expanzi na východ. Prodej dceřiného mobilního operátora Eurotel Gatěk neočekává.

Český Telecom je s 3,37 milionu linek dominantním tuzemským operátorem pevných sítí. Ovládá stoprocentní podíl v Eurotelu, který je lídrem mezi mobilními operátory. Telecom má relativně nízké dluhy a disponuje vysokou hotovostí. Loni vykázal čistý zisk 5,6 miliardy korun. Letos by mohl na dividendách vyplatit až devět miliard korun. Stát se svůj nadpoloviční podíl v Telecomu pokoušel v posledních pěti letech prodat dvakrát. Naposledy v roce 2002 zvítězilo v tendru konsorcium Deutsche Bank, Blackstone Group a TDC s cenou 1,82 miliardy eur, tedy v tehdejším přepočtu 56 miliard korun. Konsorcium se ale nedohodlo s minoritním akcionářem TelSource a vláda prodej zastavila.

Kdo je to Telefónica?

Udržet své dominantní pozice na španělsky a portugalsky mluvících trzích, získat ale i jinak hovořící zákazníky. Tuto strategii se v posledních letech snaží naplnit španělská Telefónica, telekomunikační společnost s téměř 100 miliony zákazníků po celém světě.

Konglomerát, který se realizuje především na Pyrenejském poloostrově a trzích Latinské Ameriky, především pak ve Španělsku, Portugalsku, Brazílii, Argentině a Mexiku, má tři hlavní aktivity. Telefónica sama je providerem na poli pevných telefonních linek, kterých podle posledních informací spravuje 44 milionů. Odnož Telefónica Móviles poskytuje služby mobilní telekomunikace více než 54 milionům zákazníků. Firma vlastní také majoritní podíl v internetové společnosti Terra Lycos, která poskytuje jak internetové připojení, tak obsah. Například ADSL připojení přes Terra Lycos využívá více než milion zákazníků.

Hospodářsky se Telefónica pohybuje dlouhodobě v černých číslech, za rok 2003 firma vykázala zisk 2,77 miliardy dolarů při tržbách přesahujících 36 miliard dolarů. V loňském roce podle neoficiálních čísel zaznamenala růst tržeb i zisku. Do mínusu v posledních letech sklouzla jen v roce 2002, kdy především kvůli argentinské krizi vykázala ztrátu.

Právě vysoká závislost na latinskoamerických trzích již dlouho nutí Španěly, aby hledali možnosti akvizic. V minulosti se spekulovalo například o možném partnerství s britským gigantem British Telecom, k dohodě mezi šéfy firem ale nedošlo. Bývalý šéf společnosti Juan Villalonga, který mimochodem odstoupil po skandálu s nekalým obchodováním s akciemi, se například pokoušel získat zadlužený nizozemský gigant KPN, bývalého spoluvlastníka Českého Telecomu. Transakce ale nakonec zkrachovala.

Ambice najít pro svou firmu vhodné investice má i současný šéf Cézar Alierta Izuel. Telefónica má akviziční potenciál, podle analytiků firma není tak vysoce zadlužená jako jiní tradiční hráči v oboru, protože díky své koncentraci na působení v jihozápadní části Evropy se tak intenzivně neúčastnila horečky nakupování licencí UMTS.

Největšími vlastníky Telefóniky, která zaměstnává téměř 150 tisíc lidí, jsou banky J. P. Morgan a Banco Bilbao Vizcaya Argentaria, které vlastní sedmi, respektive šestiprocentní akciové podíly. I současný stav akcií firmy, které se prodávají na burzách v Madridu a v New Yorku, ukazuje, že se firma těší dobrému zdraví a přízni investorů. Akcie na newyorské burze se v současnosti prodávají za více než 50 dolarů, a po určitém propadu v posledních letech se vracejí na pozice, které měly v době internetové horečky v polovině roku 2000.

	Kdo chtěl Český Telecom
Telefónica Předběžně nabízená cena: 69 miliard korun Konečná cena: 82,6 miliardy Kč	Jeden z dominantních telekomunikačních operátorů ve španělsky a portugalsky mluvících zemích. Má zhruba 100 milionů zákazníků pevných i mobilních linek po celém světě. Největšími vlastníky jsou banky J. P. Morgan a Banco Bilbao Vizcaya Argentaria. Telefónica má silné postavení také v Jižní Americe.
Belgacom Předběžně nabízená cena:68,3 miliardy korun Konečná cena: 67,5 miliardy	Bývalý belgický monopol obsluhuje 5,2 milionu pevných a 4,2 milionu mobilních linek, v zahraničí zatím nepůsobí. Tržby v přepočtu 163,5 milionu korun, zisk 67,5 milionu korun. Nadpoloviční podíl Belgacomu (51,6 procenta) ovládá belgický stát. Nyní hledá prostor k růstu. Mluví se o jeho zájmu o turecký Turk Telekom.
Swisscom Předběžně nabízená cena: 60,9 miliardy korun Nabídnutá cena: 79,2 miliardy	Švýcarský telekomunikační operátor, jeho 63 procent akcií vlastní stát, je dominantní na domácím trhu. Má zhruba čtyři miliony mobilních i pevných zákazníků. V Telecomu působil již v konsorciu TelSource s nizozemskou KPN, ale svůj podíl v roce 2003 prodal na akciovém trhu. Nemá žádnou velkou zahraniční akvizici.
Blackstone, CVC, Providence, France Télécom Předběžně nabízená cena: 67,5 miliardy korun Vyřazen ze soutěže	France Télécom – bývalý francouzský monopol, jehož součástí je i světový mobilní operátor Orange. Skupina France Télécom má 120 milionů zákazníků v 220 zemích. Blackstone Group – americká investiční firma, pomáhala s restrukturalizací Enronu nebo Xeroxu. CVC Capital Partner – investoři působící v Evropě a jihovýchodní Asii