Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Návrh zákona o telekomunikacích

aktualizováno 
Návrh telekomunikačního zákona od Antonína Zimy.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1998
II. volební období
Návrh poslance Antona Zimy
na vydání zákona o telekomunikacích

ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy

Tento zákon upravuje
podmínky pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a sítí,
podmínky pro poskytování telekomunikačních služeb a práva a povinnosti poskytovatelů a uživatelů těchto služeb,
výkon státní správy a regulaci ve věcech telekomunikací, správu kmitočtového spektra a číslovacího plánu s cílem zajistit ochranu veřejného zájmu, integritu, ochranu a optimální využívání telekomunikačních sítí.


§ 2
Vymezení základních pojmů

Pro účely tohoto zákona
Telekomunikačním zařízením se rozumí technické zařízení, včetně vedení, pro vysílání, přenos, spojování a příjem informací prostřednictvím elektromagnetických vln.
Telekomunikační síť je soubor telekomunikačních zařízení k přepravě informací mezi koncovými body této sítě, popř. soubor rádiových zařízení k přepravě informací nebo jejich vzájemná kombinace.
Veřejná telekomunikační síť je taková síť, která je využitá zcela nebo zčásti pro poskytování veřejných telekomunikačních služeb. Veřejnou telekomunikační sítí není síť pro jednosměrné šíření rozhlasových a televizních signálů zcela nebo zčásti po vedení.
Neveřejná telekomunikační síť je taková síť, jejímž prostřednictvím se poskytují telekomunikační služby uzavřené skupině osob. Pokud je taková síť připojena k veřejné telekomunikační síti, považuje se jako celek za koncové telekomunikační zařízení podle odst. 6.
Koncový bod telekomunikační sítě je technicky specifikované rozhraní mezi sítí, jejíž je součástí, a k ní připojovaným koncovým zařízením. Koncovým bodem telekomunikační sítě se rozumí i body, jimiž se propojují dvě veřejné telekomunikační sítě (propojovací bod).
Koncové zařízení je telekomunikační zařízení, které se připojuje ke koncovému bodu telekomunikační sítě nebo se provozuje ve spojení s telekomunikační sítí.
Přenosová cesta je část sítě bez koncového bodu.
Telekomunikační službou se rozumí poskytování přepravy informací a to zejména formou zvuků, včetně řeči, písma, či jiných psaných znaků a obrazů telekomunikačními zařízeními anebo sítěmi třetím osobám. Touto službou je i pronájem telekomunikačních  sítí a přenosových cest.
Veřejnou telekomunikační službou se rozumí služba podle odst. 8, z níž není předem vyloučen žádný zájemce o její využití.
Univerzální služba je veřejná telekomunikační služba, která musí být všeobecně dostupná na celém území státu a je pro ni stanovena přiměřená  kvalita a cena.
Veřejná telefonní služba je telekomunikační služba, která spočívá v přepravě mluvené řeči v reálném čase umožňující též funkce faxu a modemu, z níž není předem vyloučen žádný zájemce o její využití.
Povinná telekomunikační služba je veřejná telekomunikační služba uložená v licenci jejímu držiteli.
Telekomunikační činnosti jsou zřizování, provozování, změna, obnova a údržba telekomunikačních zařízení a sítí a poskytování telekomunikačních služeb.
Uživatel telekomunikační služby je fyzická nebo právnická osoba, které je poskytována telekomunikační služba.

Účastník telekomunikační služby je její uživatel podle odst. 14, který je s jejím poskytovatelem ve smluvním vztahu (dále jen smluvní uživatel).
Tísňovými voláními se rozumí volání na tísňová čísla, která jsou stanovena v číslovacím plánu a uvedena v telefonních seznamech.
Regulačním nařízením se rozumí opatření, kterým Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) stanoví závazné parametry podmiňující telekomunikační provoz a technickou způsobilost telekomunikačních zařízení a kterými rovněž pro subjekty činné v odvětví telekomunikací zezávazňuje odpovídající předpisy Evropské unie. Úřad je povinen zveřejňovat regulační nařízení v Telekomunikačním věstníku.


ČÁST DRUHÁ
Telekomunikační zařízení

§ 3

(1) Telekomunikačními zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí
zařízení, která se začleňují do veřejných telekomunikačních sítí a jsou jejich součástí (dále jen začleňovaná zařízení), kromě zařízení uvedených v písm. c),
zařízení, která se přímo nebo nepřímo připojují ke koncovým bodům veřejných telekomunikačních sítí (dále jen koncová zařízení), včetně zařízení pro jednosměrné šíření rozhlasových a televizních signálů,
vysílací rádiová zařízení a ta začleňovaná zařízení, jejichž součástí je vysílací rádiové zařízení (dále jen vysílací rádiová zařízení).
Telekomunikační zařízení podle odst. 1 musí být v souladu s českými technickými normami a regulačními nařízeními.
Plnění povinnosti stanovené v odst. 2 kontroluje Úřad v rámci výkonu státní inspekce telekomunikací.
Úřad vydává a zveřejňuje v Telekomunikačním věstníku předmětový číselník zařízení uvedených v odst. 1.

§ 4
Začleňovaná zařízení

(1) Provozovatel začleňovaného zařízení je povinen po celou dobu provozu zařízení zajistit, aby  zařízení splňovalo podmínky podle § 3 odst. 2.
Dokladem o prověření souladu podle odst. 1 je protokol o zkouškách, vystavený autorizovanými, popř. akreditovanými osobami), jejichž seznam zveřejňuje Úřad v Telekomunikačním věstníku.


§ 5
Koncová zařízení a vysílací  rádiová zařízení

Telekomunikační zařízení uvedená v  § 3 odst. 1 písm. b) a c)  jsou stanovenými výrobky podle zvláštního zákona) a podléhají schválení Úřadem.
Schválení zařízení Úřadem je podmínkou pro vydání prohlášení o shodě podle zvláštního zákona.) Úřad vydává doklad o schválení zařízení.
Úřad zveřejňuje v Telekomunikačním věstníku seznam těch zařízení schválených v Evropské unii, která se považují za schválená i v České republice.

§ 6
Schvalovací řízení a posuzování shody

O schválení telekomunikačního zařízení může požádat výrobce zařízení nebo osoba, která je výrobcem písemně zmocněna získat doklad o schválení zařízení uvedených v § 5 a plnit povinnosti uvedené ve zvláštním zákoně.)
Žádost o schválení musí obsahovat
obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo organizace,
údaje o zařízení,
systém identifikace zařízení, používaný výrobcem,
způsob zajištění záručního a pozáručního servisu zařízení.
Žádost doloží žadatel současně s jejím podáním
výpisem z obchodního rejstříku,

písemným zmocněním výrobce v případě, že o schválení žádá zmocněná osoba podle odst. 1,
doklady prokazujícími, že žadatel má k plnění povinností uvedených v odst. 1 technické, kvalifikační a finanční předpoklady,
uživatelskou dokumentací (návodem k obsluze) k zařízení v českém jazyce,
doklady o posouzení shody, vydanými autorizovanými, popř. akreditovanými osobami podle zvláštního zákona,)
dokladem o zaplacení jednorázového poplatku.


§ 7
Označení schváleného telekomunikačního zařízení a jeho uvedení na trh

Telekomunikační zařízení mohou být uvedena na trh pouze za stanovených podmínek4) nebo u zařízení podle § 5 odst. 3, pokud jsou označena značkou shody CE, udělenou notifikovaným orgánem Evropské unie. Každé telekomunikační zařízení, které je nabízeno k prodeji a neodpovídá podmínkám stanoveným tímto zákonem, musí být zřetelně označeno jako neschválené.
Českou schvalovací značkou, popř. značkou shody CE, musí být označen rovněž obal a uživatelská dokumentace (návod k obsluze) k zařízení v českém jazyce.
Jestliže je zařízení označeno schvalovací značkou, aniž splňuje požadavky pro schválení, je Úřad oprávněn zakázat uvedení takového zařízení do provozu a jeho uvádění na trh) a nechá tuto značku, kterou je zařízení označeno, na náklady výrobce, dovozce nebo distributora znehodnotit nebo odstranit. Totéž platí, jestliže je zařízení označeno značkou, která je zaměnitelná se značkou stanovenou Úřadem.
Dozor nad uváděním schválených telekomunikačních zařízení na trh je prováděn podle zvláštního zákona.6)

§ 8
Připojování a provozování telekomunikačních zařízení

Ke koncovým bodům veřejných telekomunikačních sítí je možno přímo nebo nepřímo připojovat a návazně provozovat pouze telekomunikační zařízení schválená Úřadem a označená podle § 7.
Provozovatel veřejné telekomunikační sítě je oprávněn pozastavit poskytování telekomunikační služby účastníkovi, který ke koncovému bodu této sítě připojil neschválené telekomunikační zařízení a nevyhověl prokazatelné výzvě provozovatele, aby toto zařízení odpojil.
Telekomunikační zařízení uvedená v § 3 odst. 1 písm. c) lze zřizovat a provozovat jen po jejich schválení podle § 5 a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Pro zkušební účely lze zařízení uvedené v § 3 odst. 1 písm. c) provozovat před jeho schválením za podmínek stanovených tímto zákonem.


ČÁST TŘETÍ
Regulace
§ 9

Zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení a sítě a poskytovat telekomunikační služby lze za podmínek stanovených tímto zákonem na základě licence nebo generálního oprávnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Licence
§ 10

Úřad uděluje právnickým osobám se sídlem v České republice licence na
zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí,
poskytování veřejné telefonní služby.
Činnosti uvedené v odst. 1 nejsou podnikáním podle živnostenského zákona.)
Licence se uděluje na dobu 20 let, pokud žadatel nepožádá o dobu kratší. Toto ustanovení o době platnosti se nevztahuje na přidělování čísel ani kmitočtů.
Držitel licence může požádat Úřad jeden rok před uplynutím doby, na kterou mu byla licence udělena, o její prodloužení. Platnost licence Úřad prodlouží o dalších 10 let, pokud jsou plněny podmínky touto licencí stanovené a pokud držitel nepožádá o dobu kratší.

Licence je nepřenosná na jinou osobu.
Úřad informuje o udělení licence oznámením v Telekomunikačním věstníku. Do vydaných licencí lze nahlédnout u Úřadu.


§ 11

Licence se uděluje na základě písemné žádosti, která musí obsahovat
obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo organizace,
vymezení činností, které hodlá žadatel vykonávat, den jejich zahájení a dobu, na niž o licenci žádá,
územní rozsah univerzální služby, pokud žádá, aby ji mohl poskytovat,
údaje o síti, kterou hodlá žadatel provozovat, její územní rozsah a schéma, včetně způsobu připojení k sítím jiných provozovatelů,
údaje o kmitočtech, jsou-li požadovány, popř. o číslech podle číslovacího plánu,
způsob zajištění všeobecné dostupnosti služeb, u nichž to zákon požaduje.

Žádost o licenci doloží žadatel současně s jejím podáním
výpisem z obchodního rejstříku,
plánem rozvoje sítě nebo veřejné telefonní služby včetně kvantitativních a kvalitativních ukazatelů rozvoje nejméně na dobu prvních pěti let činnosti, pokud nežádá o udělení licence na dobu kratší,
doklady prokazujícími, že žadatel má k výkonu požadované činnosti technické, kvalifikační a finanční předpoklady a že touto činností nedojde k ohrožení životního prostředí podle zákona,)
dokladem o zaplacení jednorázového poplatku.

§ 12

Úřad rozhodne o udělení licence ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení žádosti. Nejsou-li do uplynutí této lhůty k dispozici požadované kmitočty, anebo čísla podle číslovacího plánu, pokud je žadatel požaduje, Úřad řízení o licenci přeruší na dobu nejdéle 12 měsíců a po tuto dobu vede žádost v evidenci podle časového pořadí daného dnem jejího přijetí. Úřad může se souhlasem žadatele vydat licenci na činnosti, které nevyžadují použití kmitočtů. Tímto postupem se neruší právo žadatele na přidělení kmitočtů v pozdějším termínu podle časového pořadí.
V případech, kdy bude licence vydávána na základě soutěže nebo její vydání je podmíněno výsledky mezinárodních jednání (např. o kmitočtech nebo číslech), bude správní řízení zahájeno bezodkladně  po skončení této soutěže nebo mezinárodních jednání.
Pokud je k udělení licence nutné provést změny v číslovacím plánu, může Úřad odložit udělení licence na dobu nejdéle 12 měsíců ode dne, kdy mu byla doručena žádost o udělení licence, popř. vydá licenci pouze v omezeném nikoli požadovaném rozsahu.
Licence nebude udělena v případě, že
žadatel nesplní náležitosti uvedené v § 11 odst. 1, anebo je sice splní, ale neprokáže  schopnost zabezpečovat požadované činnosti způsobem uvedeným v § 11 odst. 2,
vydáním licence by byla ohrožena bezpečnost státu anebo život či zdraví osob,
nejsou k dispozici požadované kmitočty ani jiné vhodné kmitočty a uplynula lhůta podle odst. 1.
Není-li žádost o licenci úplná anebo bez závad, vyzve Úřad žadatele k jejímu doplnění, popř. odstranění nedostatků ve stanovené lhůtě, po kterou se řízení přeruší. Uběhne-li tato lhůta marně, řízení se zastaví. V tomto případě neplatí lhůta podle odst.1.
Pokud je žádost odmítnuta z důvodu uvedeného v odst. 4 písm. c), Úřad na žádost žadatele požadavek zaregistruje nejdéle na dobu 2 let od podání žádosti o registraci.
Pokud Úřad během doby uvedené v odst. 6 získá příslušné kmitočty, oznámí to žadateli a vyzve jej, aby podal žádost o licenci.

§ 13

Počet licencí může být Úřadem omezen pouze tehdy, není-li v plánu využití kmitočtového spektra k dispozici dostatečný počet kmitočtů pro potřeby žadatelů o licenci. V tomto případě Úřad vyhlásí na udělení licence soutěž. Pravidla soutěže se vyhlašují v Telekomunikačním věstníku.

§ 14

Rozhodnutí o licenci musí obsahovat
obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo organizace,

předmět a rozsah povolených telekomunikačních činností,
území, na které se vztahuje výkon povolených telekomunikačních činností,
povinnost poskytovat univerzální službu, pokud je držiteli licence stanovena, popř. povinnost finančně přispívat na poskytování univerzální služby,
povinnost zpracovávat statistické výkazy v oboru telekomunikací a předkládat Úřadu účetní výkazy v termínech stanovených Úřadem, popř. informace požadované orgány Evropské unie nebo jinými mezinárodními orgány,
podmínky pro využívání kmitočtů, pokud byl jako součást licence udělen kmitočtový příděl a další technické podmínky, které jsou nutné k zajištění integrity sítě,
podmínky k poskytování povinných služeb, pokud jsou držiteli licence stanoveny,
podmínky k ochraně uživatelských práv,
podmínky k zajištění úkolů orgánů státní správy stanovených zákonem,)
termín, od kdy může a termín, od kdy musí zahájit povolené telekomunikační činnosti,
dobu platnosti licence,
další specifické podmínky související s prováděním licencí povolených telekomunikačních činností,
stanovené poplatky.
Podmínky stanovené licencí musí být jednoznačné, objektivní a nediskriminační.

§ 15

Úřad rozhodne o změně licence v případě, že
je to nezbytné k dodržení závazků převzatých Českou republikou mezinárodními smlouvami nebo stanovených zákonem,
to vyžaduje bezpečnost státu,
je ve veřejném zájmu, aby držitel licence poskytoval univerzální službu,
dojde ke změně podmínek, za nichž byla licence udělena a které byly v licenci uvedeny jako podmínky, které lze změnit,
se o změně s držitelem licence dohodne, nebo ho o ni držitel licence požádá.
Změnou licence není průběžná aktualizace seznamů technických norem a regulačních nařízení, která je držitel licence povinen plnit.
Držitel licence je povinen oznámit Úřadu všechny změny, které mohou ovlivnit plnění povinností uložených mu v licenci a změny údajů uvedených v licenci, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastanou, popř. ode dne, kdy se o nich dozví.


§ 16

Licence pozbývá platnosti
uplynutím doby, na kterou byla udělena,
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,
rozhodnutím Úřadu o odejmutí licence.

V případech, kdy držitel licence
neplní podmínky, popř. povinnosti stanovené v licenci,
porušuje povinnosti stanovené zákonem,
ho Úřad písemně vyzve, aby ve lhůtě stanovené Úřadem, která nebude kratší než 15 dnů, napravil zjištěné nedostatky. Pokud tak držitel licence neučiní, může mu Úřad uložit pokutu, a to i opakovaně.
Pokud držitel licence ani po uplatnění postupu podle odst. 2 neplní uložené povinnosti, anebo

vyjdou najevo skutečnosti, pro něž by nebyla licence vydána,
požádá písemně o odejmutí licence,

může Úřad rozhodnout o odejmutí licence nebo o omezení platnosti části licence k datu, které stanoví.
Osoba, které byla odejmuta licence podle odst. 3, může o takovou licenci požádat znovu nejdříve po uplynutí dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odejmutí.


Generální oprávnění
§ 17

Úřad vydává ke zřízení a provozování jiných telekomunikačních zařízení a sítí, než které jsou uvedeny v § 10 odst. 1 písm. a), § 19 a § 20, a k poskytování jiných telekomunikačních služeb, než která je uvedena v § 10 odst. 1 písm. b), generální oprávnění.
Generální oprávnění musí obsahovat
vymezení rozsahu telekomunikační sítě povolené k provozování, popř. vymezení rozsahu povolených služeb,
technické podmínky k zajištění kvality provozu, integrity sítě a propojení s jinými sítěmi,
podmínky k ochraně práv uživatelů služeb,
podmínky pro využití kmitočtů a další technické podmínky k provozování telekomunikačního zařízení a sítě, popř. poskytování služeb, pokud na ně není vydáno jiné generální oprávnění,
další specifické podmínky vztahující se k provozu sítě a poskytování telekomunikačních služeb,
stanovení registrační povinnosti a výši poplatku za registraci, jsou-li stanoveny,
povinnost zpracovávat statistické výkazy v oboru telekomunikací, popř. informace požadované orgány Evropské unie nebo jinými mezinárodními orgány,
podmínky, za nichž může být generální oprávnění zrušeno, popř. vydána jeho změna,
ustanovení o nabytí účinnosti a době platnosti generálního oprávnění.
Návrh generálního oprávnění musí být ve lhůtě ne kratší než 60 dní před jeho vydáním zveřejněn k uplatnění připomínek v Telekomunikačním věstníku.
Vydané generální oprávnění, popř. jeho změnu, zveřejňuje Úřad bez odkladu v Telekomunikačním věstníku.

Osoby, které vykonávají činnosti podle generálního oprávnění, jsou povinny

ohlásit písemně Úřadu k registraci den zahájení své činnosti předem ve lhůtě stanovené generálním oprávněním a předložit Úřadu doklad o zaplacení poplatku za registraci, je-li stanoven,
ohlásit písemně Úřadu den ukončení své činnosti ve lhůtě stanovené generálním oprávněním,
informovat Úřad na jeho výzvu o dalších skutečnostech podle generálního oprávnění, popř. podle tohoto zákona,
předkládat Úřadu statistické výkazy v rozsahu a termínech stanovených v generálním oprávnění.
Registrace vzniká dnem ohlášení podle odst. 5 písm. a) a je souhlasem Úřadu k provozování živnosti podle zvláštního zákona.)
Úřad vyzve písemně osobu, která vykonává činnosti podle generálního oprávnění a která nesplňuje některou z podmínek uvedených v generálním oprávnění, aby ve lhůtě stanovené Úřadem, která nebude kratší než 15 dnů, napravila zjištěné nedostatky. Pokud tak vyzvaná osoba neučiní, Úřad jí uloží pokutu. Jestliže vyzvaná osoba do 1 měsíce od uložení pokuty neučiní opatření ke splnění všech podmínek generálního oprávnění, Úřad vydá rozhodnutí o zákazu provozování zařízení a sítě, popř. poskytování služby podle generálního oprávnění touto osobou. Rozhodnutí o zákazu poskytování služby předá Úřad k dalšímu postupu příslušnému živnostenskému úřadu.)

Generální oprávnění není správním rozhodnutím.


§ 18

V případě, kdy generální oprávnění podle § 17 není dosud vydáno, Úřad vydá na základě žádosti individuální oprávnění platné do doby vydání generálního oprávnění. Žádost musí mít náležitosti přiměřené podle § 11 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a d).
Kdo uhradil poplatek za vydání individuálního oprávnění podle odst. 1, není již povinen uhradit poplatek stanovený podle § 17 odst. 2 písm. f) po vydání generálního oprávnění.


§ 19

Licence ani generální oprávnění, popř. individuální oprávnění se nevyžaduje pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a sítí, které neslouží k poskytování telekomunikačních služeb, nejsou propojeny s veřejnou telekomunikační sítí ani k ní připojeny a nepřekračují státní hranice a které jsou provozovány bez použití vysílacích rádiových zařízení, pokud zákon nestanoví jinak.

§ 20

Licence ani generální oprávnění, popř. individuální oprávnění, se dále nevyžaduje pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a sítí

Ministerstva obrany,
Ministerstva spravedlnosti pro Vězeňskou službu,
Ministerstva vnitra,
Bezpečnostní informační služby,
pokud tato zařízení a sítě neslouží k poskytování telekomunikačních služeb.
Používání vysílacích rádiových zařízení orgány uvedenými v odst. 1 písm. b), c) a d) je možné jen na základě vydání rozhodnutí o kmitočtovém přídělu Úřadem.


Univerzální služba
§ 21

Univerzální služba je poskytována ve veřejném zájmu. Poskytování univerzální služby musí být zabezpečeno na celém území státu alespoň jedním poskytovatelem.
Úřad stanoví povinnost poskytovat univerzální službu tomu poskytovateli, který při poskytování této služby na území společném dvěma nebo více poskytovatelům má dominantní postavení), popř. může stanovit tuto povinnost i těm poskytovatelům veřejné telekomunikační služby, kteří o poskytování univerzální služby požádají. Úřad může vyhlásit na poskytování univerzální služby na relevantním trhu výběrové řízení.
Poskytovatel univerzální služby je na určeném území povinen zabezpečit v přiměřené době stanovené v licenci veřejnou telefonní službu po pevné síti včetně
přístupu ke službám spojovatelky,
přístupu k tísňovým voláním,
vymezené služby zdravotně postiženým občanům,
vydávání telefonních seznamů,
přístupu k veřejným telefonním automatům.
Rozsah univerzální služby lze měnit nařízením vlády.
Poskytovatelé veřejné telefonní služby jsou povinni finančně přispívat na poskytování univerzální služby, pokud tento zákon nestanoví jinak, způsobem a ve výši stanovené prováděcím předpisem, a to na účet univerzální služby.
Povinnost poskytovat univerzální službu nebo finančně přispívat na její poskytování nelze stanovit poskytovateli veřejné telefonní služby, který má méně než pětiprocentní podíl na celkovém objemu tržeb za poskytování této služby v určeném území.
Poskytovatel univerzální služby má nárok na vyrovnání rozdílu mezi dosaženými výnosy za univerzální službu a stanovenými ekonomicky oprávněnými náklady na poskytování univerzální služby včetně přiměřeného zisku, a to z účtu univerzální služby.
Účet univerzální služby zřizuje a spravuje Úřad.


§ 22

V případech, kdy je ohrožena kontinuita poskytování univerzální služby, Úřad rozhodne o opatřeních nezbytných k udržení poskytování univerzální služby, stejně jako o poskytovateli, který tuto povinnost převezme.
Pokud poskytovateli univerzální služby určenému podle odst. 1 vzniknou dodatečné ekonomicky oprávněné náklady spojené s převzetím této povinnosti, budou tyto náklady po posouzení nezávislým auditorem a po rozhodnutí Úřadu uhrazeny z účtu univerzální služby.

Otevřený přístup k telekomunikační síti a propojování telekomunikačních sítí
§ 23

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí jsou povinni zabezpečit možnost vzájemné komunikace všech uživatelů stejných telekomunikačních služeb. K tomu jsou povinni vzájemně propojit své sítě přímo nebo prostřednictvím sítí dalších provozovatelů.
Poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb mají přístup k veřejné telekomunikační síti na základě smlouvy s provozovateli veřejných telekomunikačních sítí, pokud neprovozují tyto sítě sami.
K činnostem uvedeným v odst. 1 a 2 jsou provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí povinni zveřejňovat a Úřadu oznamovat nabídku rozsahu propojení popř. přístupu k síti, včetně cenových, provozních a technických podmínek.
Úřad průběžně vytváří ve spolupráci s provozovateli veřejných telekomunikačních sítí a poskytovateli veřejných telekomunikačních služeb podmínky pro zavádění nových telekomunikačních služeb, popř. rozšiřování možností přístupu ke službám ze strany uživatelů (např. přenosnost účastnických čísel, možnost výběru provozovatele meziměstské nebo mezinárodní telekomunikační sítě přímou volbou čísla) pro rozvoj hospodářské soutěže v telekomunikacích. K tomu může vydat regulační nařízení. Takové regulační nařízení zveřejňuje nejméně 60 dnů před jeho vydáním v Telekomunikačním věstníku k diskuzi.
Kdo je vyzván k uzavření smlouvy o propojení podle odst. 1, je povinen zpracovat návrh smlouvy a uzavřít ji se žadatelem do 3 měsíců ode dne, kdy byl k tomu vyzván. Je-li žadatelů více, musí k zabezpečení jejich rovného postavení platit pro všechny stejné podmínky propojení.
Žadatel je povinen neprodleně oznámit Úřadu, že podal výzvu na uzavření smlouvy o propojení nebo o přístupu k síti a sdělit mu termíny jednání o smlouvě.
Úřad má právo zúčastnit se jednání o uzavření smlouvy o propojení nebo přístupu k síti a uplatňovat své připomínky.
Smlouvu o propojení nebo přístupu k síti předloží smluvní strany do 7 dnů po jejím uzavření Úřadu. Informace o uzavření smlouvy jsou zveřejňovány v Telekomunikačním věstníku. Do smluv lze nahlédnout u Úřadu.
Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí jsou povinni na základě smlouvy umožnit, aby každý, kdo splňuje podmínky tohoto zákona, mohl připojit k jeho síti svoje koncové zařízení.
Úřad vykonává správu síťových plánů veřejných telekomunikačních sítí, kterými vymezuje základní vlastnosti sítí, důležité pro účinné propojování, popř. připojování sítí různých provozovatelů a současně pro zajištění integrity sítí. Úřad vydává síťové plány regulačním nařízením a zveřejňuje je v Telekomunikačním věstníku.

Ceny za propojení
§ 24

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí jsou povinni platit ceny za propojení. Způsob výpočtu těchto cen, který vychází z ekonomicky oprávněných nákladů za propojení, stanoví Úřad regulačním nařízením a zveřejní ho v Cenovém věstníku a Telekomunikačním věstníku.

Ceny za propojení musí být dohodnuty mezi jednotlivými provozovateli sítě tak, že nesmí diskriminovat ani upřednostňovat nikoho z nich. Dohoda o ceně je součástí smlouvy o propojení.

§ 25

O sporech nebo o povinnosti postupovat podle § 23 a § 24 rozhoduje Úřad na základě podnětu smluvních stran nebo z vlastního podnětu bez odkladu poté, kdy se dozvěděl o sporu nebo o rozporu postupů smluvních stran s právním předpisem. Spory o zaplacení cen za propojení rozhodují soudy postupem podle obecných předpisů o soudním řízení.



Číslovací plány a přidělování čísel
§ 26

Úřad vykonává k zajištění účelného využívání čísel správu číslovacích plánů, kterou se rozumí sestavování číslovacích plánů, evidence využívání a kontrola přidělených čísel, přidělování čísel provozovatelům sítí nebo poskytovatelům služeb, popř. uživatelům telekomunikačních služeb, a provádění změn v číslovacích plánech.
Číslovací plány stanoví číslování telekomunikační sítě a služeb, včetně přídavných a doplňkových služeb a číslování přechodů mezi telekomunikačními sítěmi, a obecné podmínky přidělení a užívání čísel.
Úřad vydává jako regulační nařízení dokumenty uvedené v odst. 1 a 2 a zveřejňuje je v Telekomunikačním věstníku.
Úřad v souladu s číslovacím plánem přiděluje čísla, popř. číselné řady poskytovatelům telekomunikačních služeb nebo provozovatelům telekomunikačních sítí, popř. jednotlivým uživatelům, včetně podmínek, které musí být splněny pro používání čísel, popř. číselných řad.
Čísla nebo číselné řady se přidělují na základě žádosti na dobu určitou. Ten, komu Úřad přidělil číslo, může před uplynutím stanovené doby požádat o prodloužení doby nebo o přidělení jiného čísla. Úřad mu dobu prodlouží nebo mu číslo přidělí podle číslovacího plánu.
Žádost o přidělení čísla, popř. číselné řady musí obsahovat
u právnické osoby obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo organizace doložené výpisem z obchodního rejstříku, u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo a adresu na území České republiky,
specifikaci požadavku na přidělení čísla, popř. číselné řady, včetně účelu jejich použití,
doklad o zaplacení jednorázového poplatku.
V rozhodnutí o přidělení čísla, popř. číselné řady Úřad uvede
u právnické osoby obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo organizace, u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo a adresu na území České republiky,
přidělené číslo, popř. číselnou řadu,
podmínky vztahující se k používání přiděleného čísla, popř. číselné řady,
stanovené poplatky,
dobu platnosti rozhodnutí.

§ 27

Úřad je oprávněn provádět úpravy číslovacího plánu, které zveřejní v Telekomunikačním věstníku.
Je-li nutné pro uspokojení nových požadavků provést změny číslovacího plánu, které vyvolají náklady u jiných účastníků, rozhodne Úřad, který z účastníků a jakým způsobem ponese náhrady veškerých nákladů anebo jejich části.
Držitel čísel nebo číselné řady je povinen
bezodkladně oznámit Úřadu, že není schopen využívat přidělené číslo, popř. číselnou řadu,
předkládat Úřadu zprávu o využívání přiděleného čísla, popř. číselné řady.
Držitel čísel nebo číselné řady nesmí bez souhlasu Úřadu převést čísla ani jejich část na jiného poskytovatele telekomunikačních služeb nebo provozovatele telekomunikační sítě.

Úřad může rozhodnout o uložení pokuty nebo odejmutí čísla v případě, že držitel čísel nebo číselné řady postupuje v rozporu s odst. 2, 3 a 4 a při neplnění podmínek stanovených rozhodnutím o přidělení, při nevyužívání přidělených čísel, popř. číselné řady nebo při změně číslovacího plánu.

§ 28
Regulace cen

Telekomunikační služby se poskytují za ceny neregulované, s výjimkou stanovenou podle odst. 4.
Tísňová volání, služební zprávy správních orgánů telekomunikací, hlášení poruch přístupu k síti, poruch veřejných automatů, veřejných telefonních hovoren a veřejných telefonních stanic, popř. stanoví-li tak zákon i jiné zprávy, se poskytují bezplatně.
Návrh cenové politiky v oblasti telekomunikačních služeb předkládá Úřad vládě České republiky ke schválení. V návaznosti na schválenou cenovou politiku vydá Úřad regulační nařízení pro realizaci cenové politiky.
Regulační nařízení musí obsahovat
seznam telekomunikačních služeb s regulovanými cenami,
rozsah regulovaných cen telekomunikačních služeb.
Úřad je povinen zveřejnit regulační nařízení pro realizaci cenové politiky v oblasti telekomunikačních služeb v Cenovém věstníku a v Telekomunikačním věstníku.
Poskytovatel telekomunikačních  služeb je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a tržeb podle jednotlivých telekomunikačních služeb a podle struktury jejich cen, a to i v případě, že se jedná o telekomunikační služby, jejichž ceny nejsou regulovány. Úřad má právo vyžádat si účetní doklady a doklady o způsobu kalkulace ceny i u cen neregulovaných.

ČÁST ČTVRTÁ
Správa kmitočtového spektra
§ 29

Úřad vykonává k zajištění účelného využívání kmitočtů správu kmitočtového spektra, kterou se rozumí sestavování a provádění změn plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtovou tabulku) a plánu využití kmitočtového spektra, přidělování a koordinace kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání spektra.
Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) stanoví kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby a zařízení a obecné podmínky přidělení kmitočtů.
Plán využití kmitočtového spektra, popř. částí kmitočtového spektra stanoví podmínky pro využití jednotlivých kmitočtů radiokomunikačními službami se zřetelem na cíle regulace, evropskou harmonizaci, vývoj techniky a kompatibilitu využívání kmitočtů v přenosových médiích.
Úřad vydává jako regulační nařízení dokumenty uvedené v odst. 2 a 3 a zveřejňuje je v Telekomunikačním věstníku.
Pro využívání kmitočtů k obraně území České republiky uzavírá Úřad dohodu s Ministerstvem obrany.


§ 30

Úřad přiděluje kmitočty na dobu určitou na základě žádosti, v souladu s regulačními nařízeními podle § 29 odst. 4. Kmitočtový příděl je nepřenosný na jinou osobu. Je-li pro určitý kmitočet podáno více žádostí, vyřizuje je Úřad v pořadí, v jakém byly doručeny, nebo na základě soutěže. V tomto případě Úřad přidělí kmitočty do 30 dnů od ukončení soutěže. Soutěž vyhlašuje Úřad v Telekomunikačním věstníku.
Pokud to vyžaduje veřejný zájem, lze kmitočty přidělit mimo pořadí.
O přidělení kmitočtů se nežádá v případech, kdy na provozování zařízení využívající vymezenou část kmitočtového spektra Úřad vydá generální oprávnění.
Žádost fyzické osoby o kmitočtový příděl musí obsahovat
jméno, příjmení a rodné číslo žadatele,

státní příslušnost,
adresu žadatele na území České republiky,
údaj o zvláštní způsobilosti žadatele, je-li požadována, a číslo dokladu o zvláštní způsobilosti stanovené zákonem.
Žádost podnikající fyzické nebo právnické osoby o kmitočtový příděl musí obsahovat

obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo organizace,

údaj o zvláštní způsobilosti odpovědné osoby, je-li požadována, a číslo dokladu o zvláštní způsobilosti stanovené zákonem.

Žádosti uvedené v odst. 4 a 5 doloží žadatelé současně s jejich podáním
účelem využití požadovaného kmitočtu nebo kmitočtového pásma,
vymezením předpokládané provozní oblasti,
dokladem o zaplacení jednorázového poplatku,
a žádost uvedenou v odst. 5 ještě živnostenským oprávněním.

Rozhodnutí o kmitočtovém přídělu pro fyzickou osobu musí obsahovat
jméno, příjmení a rodné číslo,
adresu žadatele kmitočtového přídělu na území České republiky,
přidělené kmitočty nebo kmitočtová pásma včetně podmínek využití kmitočtového přídělu,
stanovené poplatky.
Rozhodnutí o kmitočtovém přídělu pro žadatele uvedené v odst. 5 musí obsahovat:
obchodní jméno žadatele, jeho sídlo v České republice a identifikační číslo organizace,
jméno, příjmení a rodné číslo odpovědné osoby se zvláštní způsobilostí, je-li stanovena,
přidělené kmitočty nebo kmitočtová pásma včetně podmínek využití kmitočtového přídělu,

stanovené poplatky.

Úřad stanoví regulačním nařízením další specifické podmínky pro jednotlivé druhy rádiových vysílacích stanic, včetně rozsahu povolovaného kmitočtového přídělu.

§ 31

Kmitočtový příděl nebude udělen v případě, že

požadavek je v rozporu s dokumenty uvedenými v § 29 odst. 4,
požadované kmitočty nelze zkoordinovat,
je to nezbytné k dodržení závazků převzatých Českou republikou mezinárodními smlouvami nebo stanovených zákonem,
to vyžaduje bezpečnost státu, popř. jiný veřejný zájem,
žadatel porušuje podmínky dříve vydaných povolení.
Úřad může rozhodnout o změně kmitočtového přídělu v případě, že
dojde ke změně podmínek, za nichž byl kmitočtový příděl vydán, pokud je to technicky možné,
je to nezbytné k dodržení závazků převzatých Českou republikou mezinárodními smlouvami nebo stanovených zákonem,
to vyžaduje bezpečnost státu, popř. jiný veřejný zájem,
se o změně s držitelem kmitočtového přídělu dohodne nebo ho o ni držitel požádá.
Kmitočtový příděl pozbývá platnosti
uplynutím doby, na kterou byl udělen,
pokud je držitelem právnická osoba, dnem jejího zániku, popř. dnem zániku živnostenského oprávnění u fyzické osoby,
úmrtím fyzické osoby,
rozhodnutím Úřadu o odejmutí kmitočtového přídělu.
Úřad rozhodne o odejmutí kmitočtového přídělu v případě, že
držitel opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona,
po dobu jednoho roku nebyl kmitočtový příděl využíván,

vyjdou najevo skutečnosti, pro něž by nebyl kmitočtový příděl vydán,
to vyžaduje bezpečnost státu,
dojde ke změně podmínek, za nichž byl kmitočtový příděl vydán,
držitel kmitočtového přídělu požádá písemně o zrušení přídělu.
V případech, kdy držitel kmitočtového přídělu
neplní podmínky, popř. povinnosti stanovené kmitočtovým přídělem,
porušuje povinnosti stanovené zákonem,
mu Úřad udělí pokutu.
Osoba, které byl odejmut kmitočtový příděl podle odst. 4 písm. a), b) a c), může o kmitočtový příděl ke stejnému účelu požádat znovu nejdříve po uplynutí dvou let od dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí kmitočtového přídělu.


§ 32

Ministerstvo obrany využívá kmitočty v kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu využití kmitočtů pro vojenské účely bez kmitočtového přídělu.
Ministerstvo spravedlnosti pro Vězeňskou službu, Ministerstvo vnitra a Bezpečnostní informační služba využívají kmitočty v kmitočtových pásmech podle rozhodnutí o kmitočtovém přídělu. Poplatky za vydání těchto rozhodnutí Úřad nevybírá.
Pro vysílání rozhlasových a televizních programů podle zvláštního zákona) přidělí Úřad kmitočty na základě souhlasu Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání.
Úřad stanoví v prováděcím předpisu k tomuto zákonu, kdy je třeba k obsluze vysílacích rádiových stanic zvláštní způsobilosti osob a jakým způsobem se nabývá, prokazuje a osvědčuje. Za doklad o zvláštní způsobilosti se vybírá jednorázový poplatek.


ČÁST PÁTÁ
Poskytování veřejných telekomunikačních služeb

§ 33
Práva a povinnosti poskytovatele telekomunikační služby

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby, popř. služeb (dále jen "služba"), je povinen s každým, kdo souhlasí s jeho všeobecnými podmínkami služby a přijme návrh na uzavření smlouvy, uzavřít smlouvu o poskytnutí služby podle tohoto zákona. Při jejím plnění je povinen postupovat v souladu s udělenou licencí, popř. generálním oprávněním a podle všeobecných podmínek služby.
Poskytovatel služby má právo na zaplacení poskytnuté služby způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby.
Poskytovatel služby je povinen předkládat smluvnímu uživateli přehledné a srozumitelné vyúčtování ceny za službu.
Pokud dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch jejího uživatele, je poskytovatel služby povinen rozdíl ceny uhradit uživateli.
Úřad stanoví regulačním nařízením parametry jakosti a jejich hodnoty pro univerzální službu, popř. další telekomunikační služby, které jsou závazné pro poskytovatele těchto služeb.
Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru v síti, jejímž prostřednictvím je služba poskytována, je poskytovatel služby povinen odstranit závadu a přiměřeně snížit cenu. Poskytovatel služby není povinen uhrazovat jejím uživatelům náhradu škody, popř. ušlý zisk v důsledku neposkytnutí služby nebo vadného poskytnutí služby.
Poskytovatel služby je povinen vytvořit technické podmínky pro bezplatné hlášení závad služby včetně poruch zařízení, jejichž prostřednictvím je realizována.
Poskytovatel služby může omezit, popř. přerušit poskytování služby v případech, kdy smluvní uživatel přes písemné upozornění neplní smluvní podmínky pro poskytování služby.

Poskytovatelé služby jsou povinni poskytovat si pro účely informační služby nebo pro vydávání seznamů uživatelů služby identifikační údaje o smluvních uživatelích služby, které musí obsahovat jméno, adresu, uživatelské číslo. To neplatí pro údaje, které smluvní uživatel ze zveřejnění vyloučil.
Poskytovatel služby je povinen na žádost jejího smluvního uživatele bezplatně zablokovat přístup ke službě, jejíž obsah může ohrozit mravní výchovu mládeže.)


§ 34
Práva a povinnosti uživatele služby

Každý, kdo souhlasí s všeobecnými podmínkami služby a stanovenou formou přijme návrh na uzavření smlouvy, má právo na uzavření smlouvy s poskytovatelem služby.
Uživatel služby je povinen uhradit za poskytnutou službu ve smyslu § 33 odst. 2 cenu ve výši ceny platné v době poskytnutí služby.
Právo na vrácení ceny, anebo její části, pokud již byla zaplacena, z důvodů podle § 33 odst. 6, musí uživatel služby uplatnit u jejího poskytovatele do šesti měsíců od vzniku závady, jinak právo zanikne.
Uživatel má právo reklamovat vyúčtování ceny za službu u jejího poskytovatele do 2 měsíců od doručení vyúčtování ceny za službu, jinak právo zanikne. Uplatnění reklamace nemá odkladný účinek. Pokud výše vyúčtování ceny za službu přesáhne trojnásobek průměrně placené měsíční částky za období předcházejících 6 měsíců, uživatel má právo požádat o odklad platby současně s podáním reklamace nejpozději do doby vyřízení reklamace, popř. ukončení správního řízení o námitkách proti výši vyúčtování ceny za službu.
Pokud poskytovatel služby zamítne reklamaci vyúčtování ceny za službu, může uživatel uplatnit námitky proti vyúčtování ceny za službu u Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno zamítnutí reklamace.
Spory ve věcech podle odst. 3 a spory o dlužných nedoplatcích cen, proti jejichž vyúčtování neuplatnil uživatel služby reklamaci nebo jeho reklamaci nebylo vyhověno, a v případech, kdy uživatel služby podal námitky podle odst. 5 a rozhodnutí o jejich zamítnutí bylo pravomocně ukončeno ve správním řízení, rozhodují soudy postupem podle obecných právních předpisů o soudním řízení.
Smluvní uživatel má právo připojit ke koncovému bodu sítě vlastní koncové zařízení, které splňuje podmínky části druhé zákona.


§ 35
Všeobecné podmínky služby

Poskytovatel služby je povinen před zahájením své činnosti vydat a zveřejnit všeobecné podmínky služby tak, aby zájemci o službu se s nimi mohli seznámit před vznikem smluvního vztahu. Tyto podmínky jsou návrhem na uzavření smlouvy o poskytování služby.
Všeobecné podmínky musí být srozumitelné a nesmí diskriminovat žádného zájemce o poskytování služby.
Všeobecné podmínky služby musí obsahovat
způsob, jakým zájemce o službu závazně přijímá návrh na uzavření smlouvy,

rozsah poskytované služby,
místo, kde se služba poskytuje,
termín, od kdy bude služba poskytována,
dobu, po kterou se služba poskytuje,
cenu za poskytování služby, způsob jejího účtování a placení,
způsob uplatnění a vyřizování reklamací,
odpovědnost za vady,

způsoby ukončení smluvního vztahu,

podmínky překládání, přemístění, popř. přeměny účastnické stanice,
způsob hlášení poruch a termíny jejich odstranění,
nároky uživatele služby, jestliže její poskytovatel způsobí její přerušení,

způsob vydávání a aktualizace seznamů uživatelů, popř. jiného způsobu informování o účastnických číslech,

čísla, jejichž volání může z podnětu smluvního uživatele zablokovat,
nabídku druhů telefonních hovorů u veřejné telefonní služby,
nabídku druhů zpráv u povinných služeb.

Všeobecné podmínky služby a jejich změny předkládá poskytovatel služby bez odkladu po jejich vydání Úřadu, který je v případě jejich rozporu se zákonem, s licencí poskytovatele služby, popř. s generálním oprávněním na poskytování služby, oprávněn zjednat nápravu postupem podle tohoto zákona.


§ 36
Telekomunikační tajemství
a ochrana individuálních osobních dat

Právnické a fyzické osoby, které provádějí telekomunikační činnosti, jejich zaměstnanci, jiné osoby, které se podílejí na těchto činnostech a zaměstnanci správních orgánů telekomunikací, nesmějí získávat pro sebe nebo pro jiné osoby informace o věcech, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství pro jiné než pracovní účely.
Telekomunikačním tajemstvím se rozumí
obsah zpráv přepravovaných anebo jinak zprostředkovávaných telekomunikačními zařízeními a sítěmi,

jakékoli další údaje týkající se zpráv podle písm. a),

provozní doklady, z jejichž obsahu by mohl  být zjevný obsah přepravovaných zpráv nebo data provozní povahy,
detailní rozpisy hovorové korespondence telefonních stanic,
účastnická čísla telefonních stanic a osobní údaje, které nejsou z podnětu smluvního uživatele zveřejněny,
informace o určení místa uživatele v mobilní telefonní síti, pokud to tato síť umožňuje.
Kdo se dozví obsah věcí, jež jsou předmětem telekomunikačního tajemství, nesmí telekomunikační tajemství porušit.
Osoby uvedené v odst. 1 nesmějí získané informace sdělovat jiným osobám kromě odesílatele a adresáta přepravovaných zpráv, popř. jejich zplnomocněného zástupce a právního nástupce. Nesmějí ani umožnit jiným osobám, aby získávaly informace, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství.
Osoby uvedené v odst. 1 nesmějí též získávat, zpracovávat a předávat pro jiné, než pracovní účely, osobní a zprostředkovací data uživatelů telekomunikačních služeb, ani umožnit získat je jiným osobám.

Těmito daty jsou:

jméno a příjemní, popř. obchodní jméno, příjmení, rodné číslo, popř. identifikační číslo organizace, akademický titul, adresa, popř. sídlo a další data související s poskytováním telekomunikační služby,
data potřebná k realizaci požadovaného spojení uživatele služby a pro účtování ceny, zejména volané číslo, datum, čas a délka trvání spojení, včetně spojení neuskutečněných.
Právnické a fyzické osoby, které provádějí telekomunikační činnosti, jsou povinny v případech stanovených zákonem) z podnětu soudů, státních zastupitelství, Policie České republiky a Bezpečnostní informační služby, popř. dalších orgánů oprávněných ze zákona, (odkaz) sdělit jim bezplatně informace a data podle předchozích odstavců.
Právnické a fyzické osoby, které provádějí telekomunikační činnosti, jsou povinny bezplatně zabezpečit po dohodě s orgány uvedenými v odst. 6 přístup k informacím podle předchozích odstavců.

Právnické a fyzické osoby, které provádějí telekomunikační činnosti, jsou povinny zajistit bezpečnou manipulaci s informacemi charakteru telekomunikačního tajemství a s osobními a zprostředkovacími daty uživatelů telekomunikačních služeb tak, aby nedošlo k jejich úniku, případně zneužití.


ČÁST ŠESTÁ
Telekomunikační služby v období krizových situací


§ 37

Právnické a fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnosti v případech stanovených zákonem), jsou povinny poskytnout určeným státním orgánům, popř. jiným právnickým nebo fyzickým osobám, přednostně telekomunikační služby, je-li to nutné k plnění jejich povinností v krizových situacích. Na dobu nezbytně nutnou, podle opatření regulačního nařízení Úřadu, může pozastavit nebo musí upřednostnit poskytování telekomunikačních služeb.
Provozovatelé veřejných telekomunikačních zařízení a sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb jsou v případech stanovených zákonem) povinni realizovat opatření k zabezpečení přípravy telekomunikačního provozu v krizových situacích. K tomu Úřad vydá regulační nařízení.
Při postupu podle předchozích odstavců musí být zajištěn přednostní provoz veřejných telefonních stanic, veřejných telefonních hovoren a automatů a přeprava bezplatných tísňových volání na území, pro něž je vyhlášena krizová situace.

ČÁST SEDMÁ
Ochrana telekomunikací
a práva a povinnosti při užívání cizích nemovitostí


§ 38

Výrobci, dovozci a provozovatelé strojů, přístrojů a zařízení (dále jen "zařízení"), jejichž provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, jsou povinni zajistit, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu telekomunikačních zařízení, popř. sítí a poskytování telekomunikačních služeb.
Provozovatel zařízení uvedených v odst. 1 je povinen učinit na svůj náklad ochranná opatření proti rušení.
Provozovatel telekomunikačního zařízení, popř. sítě, jejichž činnost je rušena, provede ochranná opatření proti rušení sám na základě dohody a na náklady provozovatele zařízení uvedeného v odst. 1, pokud nebylo odstraněno rušení postupem podle odst. 2 a není-li odstranění rušení proveditelné nebo je hospodárnější provést ochranná opatření na telekomunikačním zařízení provozovatele. Spory o náklady rozhodují soudy postupem podle obecných právních předpisů v soudním řízení.
Úřad je oprávněn zjišťovat zdroje rušení telekomunikačních zařízení a sítí a poskytování telekomunikačních služeb a rozhodovat o odstranění závad. V závažných případech má právo nařídit okamžité odstavení zdroje rušení. Proti tomuto nařízení se nelze odvolat.
Pokud provozovatel zařízení uvedeného v odst. 1 neodstraní rušení ve lhůtě stanovené Úřadem, může Úřad rozhodnout o uložení pokuty, popř. vyřazení tohoto zařízení z provozu.
Ustanovení předchozích odstavců platí i pro rušení v důsledku souběhu a křižování telekomunikačních zařízení a sítí s vedeními všeho druhu, s komunikacemi, vodohospodářskými díly a ostatními zařízeními i pro rušení v důsledku vzájemného vztahu telekomunikačních zařízení a sítí.
Pokud nově postavené stavby způsobují elektromagnetické stínění a odrazy, což se považuje za rušení telekomunikačních zařízení, popř. sítí, postupuje se obdobně podle předchozích odstavců.


§ 39

Telekomunikační zařízení a sítě lze chránit ochrannými pásmy, v nichž jsou zakázány nebo omezeny činnosti, které by mohly ohrozit nerušený provoz telekomunikačních zařízení. Příslušný stavební úřad rozhodne na návrh zřizovatele anebo provozovatele telekomunikačního zařízení o ochranném pásmu). Způsob určení parametrů ochranných pásem a jejich hodnoty stanoví prováděcí předpis.


§ 40

Právnická osoba, která zřizuje a provozuje veřejnou telekomunikační síť využívanou pro poskytování veřejné telekomunikační služby, je oprávněna ve veřejném zájmu v přiměřené době poté, kdy to oznámí vlastníkovi nemovitosti,
zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech nadzemní a podzemní telekomunikační vedení včetně jejich opěrných, vytyčovacích a koncových bodů a zařízení připojených ke koncovému bodu náležejících do veřejné telekomunikační sítě, přetínat tyto nemovitosti vodiči a rozmísťovat v nich vedení v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím, pokud takové rozhodnutí zvláštní zákon vyžaduje). Podrobnosti o zařízeních stanoví prováděcí předpis,
vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti po dohodě s jejich vlastníkem nebo uživatelem v souvislosti s činnostmi uvedenými v písm. a),
v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz telekomunikačních zařízení a sítí v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním zákonem.)
Po provedení činností podle odst. 1 jsou osoby, které tyto činnosti prováděly, povinny uvést nemovitost bezodkladně na vlastní náklad do původního, popř. náležitého stavu.
Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a osobou podle odst. 1 ke sporu o rozsahu oprávnění, rozhodne stavební úřad.
Oprávnění podle odst. 1 jsou věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech.)
Za omezení vlastnických práv podle odst. 1 náleží vlastníkům nemovitosti náhrada. Dále jim náleží náhrada za poškození nebo znečištění nemovitosti.
Náhrady podle odst. 5 musí být vyplaceny do 1 roku ode dne, kdy došlo k uvedené újmě. Spory o těchto věcech rozhodují soudy postupem podle obecných právních předpisů v soudním řízení.
Jestliže zvláštní zákon stanoví pro případy užívání veřejných prostranství a pozemních komunikací k účelům podle odst. 1 písm. a) uzavírání smluv o nájmu, nelze v nich stanovit žádné nájemné a nájem je bezplatný.
Pokud v tělese pozemní komunikace, tělese podzemní dráhy nebo na veřejném prostranství nelze zřídit další telekomunikační vedení, kabelovod nebo stožár, anebo pokud je to možné jen s nepřiměřeně vysokými nároky a nepřiměřeným přechodným anebo trvalým omezením obvyklého využívání této komunikace nebo prostranství, jsou vlastníci existujících vedení, sloupů, kabelovodů, stožárů povinni, pokud je to technicky možné, za přiměřenou náhradu umožnit jejich spoluužívání provozovatelům veřejných telekomunikačních sítí. Obdobně se postupuje podle dohod uzavřených provozovateli zařízení před jejich zřízením.
Technickou možností podle odst. 8 se rozumí volná kapacita existujících tras (zařízení) a přiměřená rezervní kapacita na jejich rozvoj.

ČÁST OSMÁ
Poplatky
§ 41

Za úkony Úřadu podle tohoto zákona Úřad stanoví a vybírá jednorázové a opakované poplatky.
Jednorázový poplatek se vybírá za
podání žádosti o schválení telekomunikačních zařízení,
podání žádosti o udělení licence, o přidělení čísel a o kmitočtový příděl,
podání žádosti o změnu licence, přidělených čísel nebo kmitočtového přídělu,

registraci činnosti podle vydaných individuálních nebo generálních oprávnění,
podání námitky proti výši účtu za veřejné telekomunikační služby,
vydání dokladu o zvláštní způsobilosti osob.
Doklad o zaplacení jednorázového poplatku doloží žadatel současně se žádostí o úkon.
Opakovaný roční poplatek se vybírá za
využívání práv udělených držitelům licencí,
využívání přidělených čísel,
využívání kmitočtového přídělu.
Druh a výši poplatků uvedených v odst. 2 a 4 stanoví prováděcí předpis.
Za ostatní úkony Úřadu se stanoví poplatky, jejichž druh a výši stanoví prováděcí předpis.
Výše poplatků musí být stanovena tak, aby poplatky pokryly náklady spojené se zabezpečením činností Úřadu podle zákona.
Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.

ČÁST DEVÁTÁ
Orgány státní správy telekomunikací a řízení před nimi


§ 42

Orgány státní správy telekomunikací jsou Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen Ministerstvo) a Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad).
Český telekomunikační úřad se zřizuje jako regulační a správní orgán telekomunikací.


§ 43

Ministerstvo

zastupuje Českou republiku v mezinárodních vládních telekomunikačních orgánech,

vykonává akcionářská práva státu v obchodních společnostech telekomunikací,

zřizuje, popř. zakládá rozpočtové a příspěvkové organizace, státní podniky, popř. organizace v odvětví telekomunikací,

vyřizuje stížnosti v odvětví telekomunikací.)

§ 44

Sídlem Úřadu je Praha.
V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda.
Úřad vykonává tyto činnosti
schvaluje telekomunikační zařízení,
uděluje licence,
vydává generální oprávnění, popř. individuální oprávnění,
reguluje ceny za telekomunikační činnosti v rozsahu podle tohoto zákona,

registruje provozovatele sítí a poskytovatele služeb podle generálních oprávnění, popř. individuálních oprávnění,

vykonává správu číslovacích plánů a dalších síťových plánů,
vykonává správu kmitočtového spektra,
vykonává státní inspekci telekomunikací,
reguluje provoz telekomunikací v krizových situacích,
ukládá a vybírá pokuty,
rozhoduje o přestupcích,)
vybírá poplatky,
ověřuje zvláštní odbornou způsobilost podle tohoto zákona.


§ 45

Úřad vydává právní předpisy na základě zmocnění tohoto zákona a vydává regulační nařízení týkající se věcí, které patří do jeho působnosti.
Úřad předkládá podklady potřebné pro sestavení návrhu státního rozpočtu za oblast, která patří do jeho působnosti.
Úřad předkládá vládě výroční zprávu o činnosti.


§ 46

Ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných právních předpisů o správním řízení, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.
Správním orgánem prvního stupně je Úřad. O opravných prostředcích proti jeho rozhodnutím rozhoduje předseda Úřadu.


§ 47
Státní inspekce telekomunikací

Státní inspekci telekomunikací (dále jen "inspekce") vykonává Úřad svými pověřenými zaměstnanci (dále jen "pověřené osoby").
Inspekce kontroluje plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem.
Při provádění inspekce postupuje pověřená osoba podle zvláštního zákona.) Je povinna se prokázat dokladem o svém pověření.
Zaměstnanci Úřadu jsou povinni dodržovat státní, obchodní a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se při výkonu činnosti dozví, pokud je této povinnosti nezprostí písemným rozhodnutím předseda Úřadu. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. Tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti příslušným orgánům podle zvláštních předpisů.)



ČÁST DESÁTÁ

§ 48
Pokuty

Úřad může v rozsahu své působnosti uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické osobě, která
nezaregistrovala zahájení nebo ukončení provozování telekomunikačního zařízení, popř. sítí nebo telekomunikační služby podle generálního oprávnění,

neumožnila propojení jiné sítě se svou sítí anebo připojení ke své síti,
provozuje zařízení, které způsobuje rušení,

nesplnila podmínku, popř. podmínky stanovené v licenci, generálním oprávnění, popř. individuálním oprávnění,
připojila neschválené telekomunikační zařízení k veřejné telekomunikační síti nebo uvedla do provozu neschválené vysílací rádiové zařízení,

využila neoprávněně kmitočtové spektrum,
neumožnila spoluužívání podle § 40 odst. 8,
neoprávněně zřídila a provozovala, popř. provozuje telekomunikační zařízení a sítě, anebo poskytovala nebo poskytuje telekomunikační služby,

neplní podmínky a povinnosti ke zřizování a provozování telekomunikačního zařízení a sítě anebo vykonávání telekomunikačních činností,
neuzavře smlouvu o poskytování veřejné telekomunikační služby s oprávněnou osobou,
porušila telekomunikační tajemství,
neoprávněně užívala čísla z číslovacího plánu,
neoznámila, že nevyužívá přidělená čísla nebo kmitočty,
zneužila schvalovací značku.
Úřad může v rozsahu své působnosti uložit pokutu až do výše 100 000 Kč fyzické osobě, která
nezaregistrovala zahájení nebo ukončení provozování telekomunikačního zařízení, popř. sítí nebo telekomunikační služby podle generálního oprávnění,

nesplnila rozhodnutí Úřadu o odstranění rušení,

nesplnila podmínku, popř. podmínky stanovené generálním oprávněním, popř. individuálním oprávněním,
připojila neschválené telekomunikační zařízení k veřejné telekomunikační síti nebo uvedla do provozu neschválené vysílací rádiové zařízení,

využila neoprávněně kmitočtové spektrum,
neumožnila spoluužívání podle § 40 odst. 8,
neoprávněně zřídila a provozovala, popř. provozuje telekomunikační zařízení a sítě, anebo poskytovala nebo poskytuje telekomunikační služby,

neplní podmínky a povinnosti ke zřizování a provozování telekomunikačního zařízení a sítě anebo vykonávání telekomunikačních činností,
neuzavře smlouvu o poskytování veřejné telekomunikační služby s oprávněnou osobou,
porušila telekomunikační tajemství,
neoprávněně užívala čísla z číslovacího plánu,
neoznámila, že nevyužívá přidělená čísla nebo kmitočty,
zneužila schvalovací značku.

Úřad může uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč za opětovné porušení povinností uvedených v odst. 1 a až do výše 200 000 Kč za opětovné porušení povinností uvedených v odst. 2.


§ 49

Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy se Úřad o protiprávním jednání podle tohoto zákona dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k němu došlo. Jde-li o pokračující jednání, lze pokutu uložit nejpozději do pěti let ode dne, kdy závadová činnost ještě trvala.
Pokuty se vymáhají postupem podle zvláštního zákona.)
Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
Pokuty vybrané podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

ČÁST JEDENÁCTÁ
Ustanovení společná a přechodná

§ 50
Společná ustanovení

Úřad vydává Telekomunikační věstník jako publikační sbírku odvětví telekomunikací.
Zaměstnanci Úřadu nesmějí provádět mimo výkon svého zaměstnání poradenskou anebo jinou odbornou pomoc pro fyzické a právnické osoby, které provádějí telekomunikační činnosti, přijímat účast v statutárních a řídících orgánech telekomunikačních společností a podnikat v odvětví telekomunikací.


§ 51
Přechodná ustanovení

Rozhodnutí vydaná před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti, pokud nejsou v rozporu s tímto zákonem.
Jsou-li rozhodnutí vydaná před účinností tohoto zákona, anebo jejich část, v rozporu s tímto zákonem a požádá-li o to jejich držitel do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, Úřad jejich obsah uvede do souladu se zákonem a bez odkladu je vydá. Pokud držitel v této lhůtě Úřad nepožádá o uvedení vydaných rozhodnutí v soulad s tímto zákonem, tato rozhodnutí prvním dnem sedmého měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona pozbudou platnosti.
Za rozhodnutí vydaná podle odst. 2 se vybírají poplatky kromě poplatků jednorázových.
Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.
Oprávnění k cizím nemovitostem, popř. omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.
Pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, které bylo zjištěno po nabytí účinnosti tohoto zákona.


§ 52
Zmocnění

Úřad vydá prováděcí předpis k provedení § 2 odst. 5, § 4, 5, 6, 8, 21, 23, 32, 39, 40 odst. 1 písm. a) a § 41.

ČÁST DVANÁCTÁ
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ

HLAVA I
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA
Zákon č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv (úplné znění č. 122/1997 Sb.)
§ 53

Zákon č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv (úplné znění č. 122/1997 Sb.) se mění a doplňuje takto:
v § 1 ustanovení pod č. 13 zní "Ministerstvo dopravy",

v § 2 odst. 1 se doplňuje ustanovení pod č. 9, které zní takto: "Český telekomunikační úřad",
§ 17 se mění takto: "Ministerstvo dopravy je ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy a pošt".


HLAVA II
ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY
č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.
§ 54

Ustanovení § 2a zákona ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. zní takto:
"Český telekomunikační úřad vykonává působnost při uplatňování, regulaci a kontrole cen v oblasti telekomunikačních služeb".

HLAVA III
ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY
č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ve znění zákona ČNR č. 474/1992 Sb., zákona ČNR č. 36/1992 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 135/1997 Sb.
§ 55

Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ve znění zákona ČNR č. 474/1992 Sb., zákona ČNR č. 36/1992 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 135/1997 Sb., se mění takto:
"§ 2 odst. 1 písm. j) se zrušuje."



HLAVA IV
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),ve znění zákona č. 231/1992 Sb., 591/1992 Sb., 600/1992 Sb., 273/1993 Sb., 23/1993 Sb., 38/1994 Sb., 42/1994 Sb., 136/1994 Sb., 200/1994 Sb., 237/1995 Sb., 286/1995 Sb., 94/1996 Sb., 95/1996 Sb., 147/1996 Sb., 19/1997 Sb., 49/1997 Sb., 61/1997 Sb. a 79/1997 Sb.

§ 56

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., 591/1992 Sb., 600/1992 Sb., 273/1993 Sb., 23/1993 Sb., 38/1994 Sb., 42/1994 Sb., 136/1994 Sb., 200/1994 Sb., 237/1995 Sb., 286/1995 Sb., 94/1996 Sb., 95/1996 Sb., 147/1996 Sb., 19/1997 Sb., 49/1997 Sb., 61/1997 Sb. a 79/1997 Sb. se mění a doplňuje takto:

§ 3 odst. 3 písm. i) zní:
"zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí a poskytování veřejné telefonní služby, 19)".
odkaz 19) zní:
"19) Zákon č.    /1998 Sb., o telekomunikacích"
Příloha č. 3, skupina 305: Elektrické přístroje zní:
"SKUPINA 305: Elektrické přístroje

1 2 3 4 5

Montáž , údržba a servis
telekomunikačních zařízení

Odborná způsobilost
(§ 6 vyhl. č. 50/1978 Sb.,
o odborné způsobilosti
v elektrotechnice)

Poskytování telekomunikačních služeb

Registrace
nebo individuální oprávnění
(§ 17 a § 18 zákona č.    /1998 Sb., o telekomunikacích) Český telekomunikační úřad


ČÁST TŘINÁCTÁ
Závěrečná ustanovení

§ 57

Zrušují se:
Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 146/1971 Sb. a zákona č. 150/1992 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb.
Všechny prováděcí vyhlášky.

§ 58
Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem               1998.


Důvodová zpráva k návrhu zákona o telekomunikacích

            Obecná část

Telekomunikace patří celosvětově k nejdynamičtěji se rozvíjejícímu odvětví, které je vysoce atraktivní pro investory a vytváří svou infrastrukturou podmínky pro celkový růst ekonomiky. Telekomunikace jsou základním a nezbytným předpokladem pro vznik tzv. informační společnosti. Rozvoj tohoto odvětví se výrazně zrychlil v těch zemích, které včas reagovaly na nové podmínky a přijaly novou legislativu, která ukončila telekomunikační monopol a otevřela cestu konkurenci. Země, které zaváhaly dohání dnes toto zpoždění urychleným přijímáním nové, liberální telekomunikační legislativy. Důkazem toho je i přijetí dohody o liberalizaci telekomunikací v rámci WTO( Světové organizace pro obchod). Vláda České republiky k této dohodě přistoupila v září roku 1997.
Současná právní úprava představovaná zákonem č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění dílčí novely (zákon č. 150/1992 Sb.) a následující drobné novely stanovené v zákoně č. 253/1994 Sb., o změně zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, neodpovídá pokročilému stupni rozvoje tohoto odvětví a není v souladu se společenskoekonomickým systémem, ani se stavem odvětví po privatizaci hlavních telekomunikačních provozovatelů. Právní nejistota  zájemců o vstup na telekomunikační trh je signalizována orgánům exekutivy i zákonodárcům stále naléhavěji. Zájem zahraničních investorů investovat do telekomunikací v České republice je značný , dosud je však odrazuje naprosto nedostatečná legislativa a přetrvávající monopol v oblasti telefonní služby.
Neobstojí ani fakt, že před přijetím novely zákona o telekomunikacích v dubnu 1992 vycházeli již její zpracovatelé ze závazných  dokumentů zpracovaných Telekomunikační komisí tehdejších Evropských společenství, zejména ze Zelené listiny, která už znamenala značnou liberalizaci v telekomunikacích. Současný rozvoj tohoto odvětví a zájem o podnikání  v něm již vyžaduje podstatně důslednější  a konkrétnější  normativní rámec.  
Proto se předkládá návrh zákona, který  má nahradit dosavadní zákon o telekomunikacích, který musí dát do souladu zájmy a potřeby společnosti a který plně respektuje  právo Evropského společenství.
Zákon musí především přinést právní jistotu osobám vstupujícím do odvětví jako podnikatelé, kterým to zákon musí umožnit v širší míře než dosud a kteří chtějí vědět, jaká práva a povinnosti pro ně vyplývají z jakých konkrétních oprávnění a jaká jsou pravidla konkurenčních vztahů, které vzniknou jako projev liberalizace.
Právní jistotu oproti dnešnímu nejednoznačnému vymezení jejich práv a povinností musí zákon přinést zákazníkům poskytovatelů telekomunikačních služeb. Dále musí tento zákon zabezpečit ochranu veřejného zájmu  všude tam, kde je nutno oprávnění jednotlivce za přiměřenou náhradu omezit, je-li to potřeba ke všeobecnému prospěchu.

Důvody k nové legislativní úpravě lze tedy nalézt z neobecnějšího hlediska jak vně , tak uvnitř odvětví.  Hlavní zásady státní telekomunikační politiky, schválené dne 10. srpna 1994 usnesením vlády č. 428, jsou vesměs splněny a překonány. Tyto zásady především definovaly základní střednědobý cíl rozvoje telekomunikací - co nejrychlejší zvýšení nabídky, tj. zvýšení počtu hlavních telefonních stanic na více než dvojnásobek tehdejšího stavu do roku 2000 a zlepšení průchodnosti sítě. Současně bylo rozhodnuto, že akciové společnosti SPT TELECOM, a.s., do které vstoupil zahraniční strategický partner, společnost TelSource, bude poskytnuta exkluzivita v oblasti provozování meziměstských a mezinárodních telefonních služeb poskytovaných po pevné síti do konce roku 2000, přičemž projevem nástupu liberalizace odvětví bylo ustanovení státní politiky, které mělo umožnit podnikání v místním telekomunikačním provozu i jiným operátorům. Tato zásada však nebyla realizována mimo jiné pro nevyjasněné právní vztahy. A tak i místních sítích, až na dvě zcela nepatrné výjimky přetrvává monopol SPT TELECOM.
V souladu s hlavními zásadami telekomunikační politiky vydalo Ministerstvo hospodářství v březnu 1996 také dvě licence ke zřízení a provozování veřejné rádiové mobilní digitální sítě v systému GSM a to společné firmě SPT TELECOM, a. s. a konsorcia amerických společností Atlantic West - společnosti EuroTel, provozující již analogový systém NMT 450, a na základě výběrového řízení nové společnosti RadioMobil, a. s., jejímiž akcionáři jsou České radiokomunikace, a. s. a mezinárodní konsorcium CMobil B. V.  V oblasti mobilní telefonie  se tak vytvořilo konkurenční prostředí jehož pozitivní výsledky jsou stěží přehlédnutelné. I zde však vzniká mnoho nejasností díky nedokonalé legislativě
Vstup více provozovatelů do sféry telekomunikačního podnikání na základě vládního usnesení ještě zdůraznil skutečnost, že právní řád nenabízí až dosud předpis, který by stanovil principy liberalizace a související nezbytné regulace telekomunikačního trhu České republiky.
Urychlení přípravy nového zákona o telekomunikacích  si vyžádaly i úkoly stanovené Evropskou dohodou, kterou uzavřela Česká republika s Evropským společenstvím a jeho členskými státy, platnou od 1. února 1995, o přípravě přistoupení České republiky k Evropské unii.  Konkrétní úkoly pro odvětví telekomunikací  jsou stanoveny v několika článcích dohody a v  Bílé knize Evropské komise. Z těchto dokumentů vychází podstata obsahu nového zákona, který je nutno bezodkladně přijmout, a který  ustanoví zejména:
liberalizaci podnikání v telekomunikační infrastruktuře, veřejných telekomunikačních službách a mobilních komunikací tak, aby se telekomunikace staly bez překážek základnou rozvoje ekonomiky a bezpečnosti a obrany státu,
regulační rámec a  podmínky pro podnikání za stejných podmínek pro všechny  operátory (těmi se rozumí provozovatelé sítí a poskytovatelé telekomunikačních služeb) bez  výjimek  umožňujících exkluzivitu,
zajištění stejných podmínek pro přístup všech  poskytovatelů veřejných telekomunikačních služeb do všech telekomunikačních sítí s cílem umožnit uživatelům svých služeb vzájemné spojení,
podmínky oprávnění, na jejichž základě lze zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení a sítě a poskytovat telekomunikační služby, popř. vykonávat další činnosti  v odvětví,
postupy provozovatelů sítí při propojování jejich sítí a připojování jiných zařízení a sítí k jiným sítím a postupy při určování propojovacích a přístupových poplatků,

práva a povinnosti poskytovatelů tzv. univerzální služby ( tj.  veřejné telefonní služby, od níž se požaduje, aby byla  všeobecně dostupná na celém území státu za přiměřené kvality a přiměřené ceny) poskytované ve veřejném zájmu, na jejíž náklady budou přiměřeně přispívat všichni poskytovatelé veřejné telefonní služby na telekomunikačním trhu,
práva a povinnosti uživatelů veřejných telekomunikačních služeb včetně omezení telekomunikačních služeb v období krizových situací a včetně možnosti zabezpečovat v souladu s jinými zákony v rámci boje s organizovaným zločinem některé odposlechy telefonních hovorů,
nezávislý regulační orgán, který bude zabezpečovat realizaci tímto zákonem stanovených regulačních  nástrojů a vykonávat související státní správu,
podmínky zachování telekomunikačního tajemství a ochrany dat,
omezení soukromých práv ve veřejném zájmu a v krizových situacích
zásady a nástroje sankcionování.

Téměř žádná z uvedených institucí, popř. zásad pravidel regulace telekomunikačního trhu,  není  platným zákonem o telekomunikacích  dostatečně upravena, většina z nich není upravena vůbec. Jejich jiná, než zákonná, úprava by nebyla v souladu ani s ústavním pořádkem České republiky, ani s tou částí evropského práva, které je  podle Evropské dohody  pro naši republiku závazné již před přistoupením k Evropské unii. Z tohoto hlediska je nepochybné, že je nutno přijmout zákon nový a jeho návrh  proto  obsahuje právní úpravu vztahů, které v uvedených oblastech  odvětví telekomunikací  již  vznikají.
K potvrzení uvedených skutečností uvádíme přehled dokumentů Evropské unie z nichž se při tvorbě nového zákona o telekomunikacích v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 396/1991, 237/1994, 631/1994, 432/1997 vychází:


I. Směrnice :

A) podle čl. 100  Smlouvy o založení Evropského společenství:

87/372 Směrnice Rady o vyhrazení kmitočtových pásem pro koordinované zavedení veřejných  evropských buňkových pozemních mobilních komunikací



B) podle čl. 100 A Smlouvy o založení Evropského společenství:

89/336 Směrnice Rady o sbližování zákonů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility

90/387 Směrnice Rady o zřízení vnitřního trhu telekomunikačních služeb zaváděním principů volného přístupu k síti

90/544 Směrnice Rady o kmitočtových pásmech určených pro koordinované zavádění pozemní evropské pohyblivé služby paging ve Společenství

91/263 Směrnice Rady o aproximaci zákonů členských zemí, týkajících se koncových telekomunikačních zařízení, včetně jejich schvalování

91/287 Směrnice Rady o  kmitočtovém pásmu, které má být určeno pro koordinované zavádění digitálních evropských bezšňůrových telekomunikací (DECT) ve státech ES

92/31 Směrnice Rady upravující směrnici 89/336/EC o aproximaci zákonů členských států vztahujících se k elektromagnetické slučitelnosti

92/38 Směrnice Rady o přijímání norem pro družicový přenos televizních signálů

92/44 Směrnice Rady o aplikaci volného přístupu k síti na pronajímané okruhy

93/97 Směrnice Rady doplňující Směrnici 91/263/EEC s ohledem na  zařízení pozemských družicových spojů

10.

95/46

Směrnice  Evropského parlamentu a Rady, týkající se ochrany jednotlivců s ohledem na zpracování jejich osobních údajů  a volný pohyb takových údajů

11. 95/47 Směrnice Evropského parlamentu a Rady o užití norem pro přenos televizních signálů

12. 95/62 Směrnice Evropského parlamentu a Rady o aplikaci volného přístupu k síti (ONP) na služby hlasové telefonie

13. 97/13 Směrnice Evropského parlamentu a Rady o společném rámci pro generální oprávnění a individuální licence na poli telekomunikačních služeb




C) podle čl. 90 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského společenství:

88/301 Směrnice Komise o soutěži na trhu telekomunikačních koncových zařízení

90/388 Směrnice Komise o soutěži na trzích telekomunikačních služeb

94/46 Směrnice Komise upravující Směrnici 88/301/EC a Směrnici 90/388/EC, zejména pokud jde o družicové spoje

4. 95/51 Směrnice Komise upravující Směrnici 90/388/EC  s ohledem na zřeknutí se restrikcí ve využívání sítí kabelové televize pro poskytování telekomunikačních služeb

5. 96/2 Směrnice Komise upravující směrnici 90/388/EEC  s ohledem na mobilní a personální komunikace

6. 96/19 Směrnice Komise upravující směrnici 90/388/EEC  s ohledem k zavedení  plné soutěže na telekomunikačních trzích




Bylo přihlédnuto k následujícím

II. Rozhodnutím :

87/95 Rozhodnutí Rady o standardizaci v oblasti informační technologie a telekomunikací

91/396 Rozhodnutí Rady o zavedení jediného evropského tísňového volacího čísla

92/264 Rozhodnutí Rady o zavedení standardního mezinárodního přístupového kódu ve Společenství

94/439
Rozhodnutí Komise o úpravě přílohy II  Směrnice o pronajímaných okruzích  92/44/EC

94/470 Rozhodnutí Komise o společném technickém předpisu pro připojovací požadavky na rozhraní koncového zařízení pro ONP s digitálním nestrukturovaným pevným okruhem 2 048 kbit/s

94/471 Rozhodnutí Komise o společném technickém předpisu pro všeobecné připojovací  podmínky na koncová zařízení pro digitální evropské bezšňůrové telekomunikace (DECT)

94/472 Rozhodnutí Komise o společném technickém předpisu na požadavky telefonní aplikace pro digitální evropské bezšňůrové telekomunikace (DECT)      

94/796 Rozhodnutí  Komise o společném   technickém  předpisu pro primární přístup  k celoevropské digitální síti integrovaných služeb

94/797 Rozhodnutí Komise o společném technickém předpisu  pro základní přístup k celoevropské digitální síti integrovaných služeb (ISDN)

94/821 Rozhodnutí Komise o společném technickém předpisu pro připojovací požadavky na rozhraní koncových zařízení pro 64 kbit/s digitální nestrukturované pronajímané okruhy

11. 95/290 Rozhodnutí Komise o společném technickém předpisu pro požadavky na přijímač veřejného pozemního evropského systému rádiového předávání zpráv (ERMES)

12. 95/525 Rozhodnutí Komise o společném technickém předpisu pro připojovací požadavky na koncová zařízení pro digitální evropské bezšňůrové telekomunikace (DECT), aplikace profilu veřejného přístupu (PAP)

13. 95/526
Rozhodnutí Komise o společném technickém předpisu pro digitální síť integrovaných služeb (ISDN), službu telefonie 3,1 kHz, připojovací  požadavky na koncová zařízení s mikrotelefonem

14. 96/71 Rozhodnutí Komise o společném technickém předpisu pro přístup k veřejné datové síti s paketovou komutací (PSPDN) s využitím rozhraní X.25 podle doporučení CCITT

15. 96/629 Rozhodnutí Komise o společném  technickém předpisu pro požadavky na telefonní aplikace pro  veřejné celoevropské digitální pozemské buňkové mobilní komunikace, fáze II

16. 96/630 Rozhodnutí Komise o společném technickém předpisu na všeobecné připojovací požadavky k veřejným celoevropským pozemským buňkovým digitálním  mobilním komunikacím



***
K začleňování naznačených aktuálních předpisů Evropského společenství do právního řádu České republiky by mohl zaznít názor, že postačí novela dosavadního zákona o telekomunikacích doplňující zákon dosavadní. K odůvodnění úplně nové zákonné úpravy bylo proto nutno zhodnotit rovněž účinnost zákona platného a upozornit na zastaralost, anebo i úplnou nefunkčnost některých ustanovení.   Vyhodnocení se připojuje k této důvodové zprávě jako příloha.
***
Vliv nového zákona o telekomunikacích na státní rozpočet:

Ve smyslu návrhu zákona o telekomunikacích by měl být Český telekomunikační úřad zřízen  tak, že by nebyl strukturální součástí Ministerstva dopravy a spojů, ani jiného ústředního orgánu státní správy a tudíž by byl vyjmut  z rozpočtu Ministerstva dopravy a spojů a do rozpočtu jiného orgánu by nebyl zařazen. Předpokládá se, že ČTÚ bude mít svůj vlastní rozpočet.

Podle návrhu zákona a v souladu s doporučeními Evropské unie bude financování Českého telekomunikačního úřadu jako nezávislého regulačního orgánu plně hrazeno z příjmů z poplatků za jednotlivé úkony při regulaci a správní činnosti.
V oblasti výdajů se předpokládají oproti současným výdajům změny  objemu běžných výdajů v částce 6 795 tis. Kč, tj. zvýšení o cca 3,35% z běžných výdajů stanovených pro ČTÚ. Počet zaměstnanců ČTÚ se nabude zvyšovat a to přesto, že se změní výrazně struktura činností. Podrobný Přehled jednotlivých položek dopadu nového zákona na státní rozpočet je tento:

Tabulka č. 1




Přehled výdajů ovlivňující rozpočet na rok 1998


Českého telekomunikačního úřadu


(výňatek z rozpočtu Ministerstva dopravy a spojů na rok 1998)



v tis. Kč







Ukazatel Schválený Vliv Návrh


rozpočet v tis. Kč rozpočtu


1998 1998





1. Příjmy celkem 212 000 0 212 000





2. Výdaje celkem      *) 202 628 6 795 209 423





v tom:


a) běžné výdaje celkem 195 453 6 795 202 248


b) investiční výdaje RO 7 175 0 7 175








3. Počet zaměstnanců 490 0 490

















*) Rozpis vlivu podle jednotlivých položek výdajů je v následující tabulce























Tabulka č. 2







Neinvestiční výdaje:


v tis. Kč





Tisk služebních tiskopisů 1 400


Tisk vizitek 200


Tisk poštovních poukázek 65


Zhotovení razítek 170


Zhotovení služebních průkazek 30


Zhotovení firemních označení


pracovišť 110


Převody účastnictví telefonů 80


Přeprogramování faxů 20


Převody vozidel - karty CCS 20


Úpravy programů pro PC 200


Aktualizace stávajících a zpracování


nových prováděcích předpisů v oblasti


telekomunikací v návaznosti na nový zákon 2 500


Zpracování a vydání nových regulačních předpisů 600


Informační brožury o činnosti ČTÚ 400


Překlady materiálů z a pro EU 1 000





Celkový vliv na rozpočet ČTÚ v roce 1998 6 795









    ***



                   Zvláštní část

Zvláštní část důvodové zprávy je koncipována tak, aby  vysvětlila kvalitativní odlišnost jednotlivých ustanovení navrhované nové právní úpravy od úpravy dosavadní i tam, kde je zdánlivě obdobná. Měla by tak  potvrdit závěr části obecné, podle které rozpory mezi stávajícím zákonem a aktuální situací ve všech  jednotlivých oblastech odvětví telekomunikací  nelze vyřešit jinak, než přijetím nového zákona.
K  § 1
Je zde vyjádřen předmět úpravy podle vztahů, o nichž je naznačeno v obecné části, proč společnost jako celek naléhavě potřebuje jejich zákonnou úpravu.
K § 2
Jsou zde vymezeny pojmy, které nejsou  všeobecně vžité, popř.  pojmy  vnesené do odvětví telekomunikací  nově vznikajícími společensko ekonomickými i technickými elementy odvětví, popř.  evropským právem.
K § 3
Z hlediska telekomunikačních zařízení bylo  v souvislosti s liberalizací telekomunikací nutno stanovit alespoň nejnutnější oblasti, do kterých musí Český telekomunikační úřad ( dále jen "Úřad")  za účelem zajištění veřejného zájmu a konkurenčního prostředí zasahovat a specifikovat podmínky pro konkurenční prostředí. Jsou to podmínky
na technickém rozhraní mezi jednotlivými provozovateli,
na technickém rozhraní  mezi veřejnou telekomunikační sítí a koncovými zařízeními,
v oblasti kmitočtového spektra.
Zároveň musí být stanoveny podmínky pro to, aby mohla koncová zařízení mezi sebou komunikovat navzájem prostřednictvím veřejných telekomunikačních sítí a
pro to, aby byly v souvislosti s provozováním telekomunikačních infrastruktur a zařízení zajištěny požadavky
bezpečnosti osob, majetku a ochrany životního prostředí,
elektromagnetické kompatibility mezi jednotlivými zařízeními telekomunikační infrastruktury navzájem, ale zejména telekomunikační infrastruktury jako celku vůči okolnímu prostředí, ve kterém se nachází.
Při stanovení výše uvedených podmínek je nutno z důvodů určitých specifik vycházet z českých technických norem, ale zároveň respektovat i technické harmonizační dokumenty  vydávané v EU, které mají zásadní normativní charakter, neboť upravují vztah členských a přidružených států  k okolním zemím, ale nejsou normou. Proto byla telekomunikačních zařízení rozdělena, jak je uvedeno v § 3 odst. 1.
Vzhledem k trvalému rozvoji telekomunikačních technologií se jeví jako účelné  v zájmu zajištění funkčnosti celé telekomunikační infrastruktury ponechat kompetence při stanovení veškerých pravidel a předpisů jedinému Úřadu. Stejně postupují i jednotlivé země EU.
Ke transparentnímu stanovení přehledu, na která zařízení se jaká regulační pravidla vztahují a v jakém rozsahu, slouží předmětový číselník telekomunikačních zařízení, zveřejňovaný v Telekomunikačním věstníku.

K § 4 a 5
Doklady o dodržování stanovených vlastností a parametrů musejí mít objektivní charakter. Tuto podmínku splňují pouze protokoly o zkouškách vystavené akreditovanými laboratořemi.
V souvislosti  s pokračující liberalizací jsou koncová zařízení a vysílací rádiová zařízení zařazena mezi výrobky, na které je v EU uplatněn tzv. "nový přístup". Tyto výrobky jsou předmětem posuzování shody, avšak nejen po stránce splnění technických parametrů, doložených laboratorními protokoly, ale i se zřetelem na relevantní telekomunikační regulaci, což představuje akt schválení regulačním orgánem v telekomunikacích.
K § 6
Ustanovením § 6 má být odstraněna nejistota veřejnosti s ohledem na případnou nepostižitelnost výrobce mimo území ČR.
Vzhledem k tomu, že veškerá telekomunikační zařízení souvisejí s infrastrukturou, která je určena k uspokojení veřejného zájmu, musí být všechno, co s těmito zařízeními souvisí zcela transparentní a bezkonfliktní. Z toho důvodu i  EU používá systém, který stanoví, že v případě zahraničních výrobců musí zahraniční výrobce ustanovit v ČR svého zástupce, který všechny povinnosti zajišťuje jeho jménem. Tento systém zajišťuje i ochranu spotřebitele a uplatnění odpovědnosti výrobce za škody způsobené vadným výrobkem.
K § 7
Ve všech státech EU, ale i jinde, jsou telekomunikační koncová zařízení a vysílací rádiová zařízení vyhovující specifickým národním požadavkům označována nezaměnitelnou národní schvalovací značkou, která jednoznačně definuje, že jde o  telekomunikační zařízení. Zneužití takové značky na zařízení, které stanovená kritéria nesplňuje, znamená ohrožení veřejného zájmu a zákon má ustanoveními § 7 zajistit zjednání rychlé a účinné nápravy.
K § 8
V zájmu ochrany veřejných telekomunikačních sítí je naformulován § 8, neboť  připojování a provozování  odborně schválených zařízení k jejich koncovým bodům a stanovení postupu při nedodržení této povinnosti je zárukou kvalitního poskytování telekomunikačních služeb.
K § 9:
Současná právní úprava vycházela z toho, že zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení, poskytovat telekomunikační služby  a vykonávat další telekomunikační činnosti  lze  pouze na základě pověření nebo povolení. V souladu s liberalizačními záměry v této oblasti nový zákon umožňuje  vykonávat některé tyto činnosti na základě administrativně jednoduššího generálního oprávnění. Současně nahrazuje povolovací akty  "povolení" a "pověření" výstižnějším aktem "licence".

K §  10
K odst. 1
V porovnání s dosavadní úpravou znění zákona omezuje okruh činností,  pro jejichž výkon  Úřad vydává licence pouze na  zřizování a provozování telekomunikační infrastruktury  a poskytování základní  telekomunikační služby,  kterou je veřejná  telefonní služba. V současném prostředí telekomunikačního trhu v ČR je "licencování" uvedených činností rozhodujícím regulačním nástrojem.
K odst. 2
Vzhledem k tomu, že podmínky podnikání v této oblasti telekomunikací jsou upraveny tímto zákonem a vydanou licencí, jsou tyto činnosti vyjmuty v zájmu jednotnosti právního řádu, ve snaze zpracovatelů návrhu zákona o  přímočarou orientaci veřejnosti  a zjednodušení, popř. nevyužití správně právních postupů, z působnosti živnostenského zákona.

K odst. 3 a 4

Doba 20 let, na kterou se licence uděluje, představuje generační časové období, kdy lze očekávat, že dojde k  takovým změnám podmínek telekomunikačního prostředí, které si vynutí novou úpravu. Platnost licence může být prodloužena. S ohledem na omezenost kapacity kmitočtů a čísel se uvedená doba platnosti na jejich přidělování nevztahuje.
K odst. 5
Licence je vydávána konkrétní právnické osobě a je proto nepřenosná na jinou osobu. Zánikem držitele  licence jako právnické osoby zanikne i licence.
K odst. 6
Způsob informování o vydaných licencí a úprava přístupu k těmto dokumentům uvedený v zákonu odpovídá běžné potřebě zájemců o tyto informace a omezuje  možnost zneužití údajů  důvěrného charakteru obsažených v licencích (např. obchodní, rozvojové údaje).

K § 11
Zákon  stanoví obsah a podklady žádosti o udělení licence, které jsou nutné pro objektivní posouzení  předmětu žádosti.
K § 12
K odst. 1
Odlišně od správního řádu, s přihlédnutím ke specifice předmětu rozhodnutí, zákon stanoví lhůtu pro udělení licence na 90 dnů. Stanovená lhůta umožní vbrzku začlenění ČR do systému tzv. jednorázového vydávání licencí (One-Stop-Shopping) v prostředí jednotného telekomunikačního trhu ES. V případě, že nejsou k dispozici kmitočty anebo    čísla  v číslovacím plánu dává zákon možnost licenční řízení přerušit, popř. vydat licenci na činnosti, které nevyžadují použití kmitočtů s tím, že žadateli neruší právo na pozdějším přidělení kmitočtů podle časového pořadí.
K odst. 2
    Zákon jednoznačně ke stanovení rovnosti podmínek včetně  lhůty k vydání licence všem žadatelům a k zabránění průtahům  stanoví, že  správní řízení o vydání licence na základě soutěže musí být bezodkladně zahájeno ihned po ukončení této soutěže. Obdobně, je-li k vydání licence nezbytné uskutečnit mezinárodní jednání (např. pro koordinaci kmitočtů) musí být správní řízení o vydání licence  zahájeno bezodkladně po ukončení tohoto  mezinárodního jednání.
K odst. 3
V návaznosti na odst. 1 zákon  stanoví, že v případě, že je nutné pro  získání disponibilních kmitočtů  provést změny v číslovacím plánu, lze dvěma postupy překlenout  potřebné k tomu období.
K odst. 4
Pro právní jistotu žadatelů o licenci je nutno též uvést důvody,  na základě kterých nebude udělena licence. Kromě případů, kdy výkonem požadovaných činností by byla ohrožena bezpečnost státu anebo život a zdraví osob a kdy nejsou k dispozici kmitočty ve stanovené lhůtě, je důvodem neudělení licence rovněž závěr objektivního posouzení podkladů předložených  podle odst. 2, z něhož je zřejmé, že žadatel není schopen požadované činnosti v obecném zájmu zabezpečovat.

K odst. 5
Průběh  řízení ve věci vydání licence je  upřesněn  s cílem vyjít žadateli o licenci maximálně vstříc tak, že bude mít prostor k nápravě pochybení v žádosti.
K odst. 6 a 7
Zde je  stanovena lhůta  2 let pro evidenci žádosti  v případě, že nejsou k dispozici požadované kmitočty  a ani jiné vhodné kmitočty. Další evidence takové žádosti by nebyla účelná. Oznamovací povinnost regulačního orgánu má přispět k jistotě žadatele  o licenci, že na jeho čekání na kmitočty má aktivní spoluúčast.

K § 13
Zákon stanoví  obdobně jako členské státy EU možnost uspořádání nabídkové soutěže, není-li dostatek kmitočtů.

  Protože je regulačnímu orgánu zákonem dána možnost omezit počet vydávaných licencí v případech  kdy zájem o  zaváděnou službu popř. o rozšíření již provozované služby převyšuje svými požadavky   počet kmitočtů, které jsou pro tento účel k dispozici v  plánu kmitočtového spektra, musí na druhé straně stanovit i možnost soutěže s tím, že její pravidla musí zajistit spravedlivý  a nediskriminační výběr držitelů licence.

K § 14 až 16
Zákon stanoví, na rozdíl od současného, skutečnosti, které musí obsahovat rozhodnutí o licenci a obdobně jako to stanoví zákony jiných "síťových odvětví", ve kterých se udělují oprávnění k činnostem, uvádí, kdy licence může být změněna a kdy pozbývá platnosti.
V porovnání se současnou právní úpravou, která neumožňuje uložení sankcí za porušování povinností a podmínek stanovených v licencích, představuje navrhovaná úprava značný pokrok. Ve stanovených případech může regulační orgán dokonce rozhodnout o omezení platnosti části licence nebo odejmutí licence. Ustanovení umožňující osobě, které byla licence odejmuta, požádat o obdobnou znovu až po uplynutí 2 let, jí vytváří podmínky vynasnažit se o získání vlastní věrohodnosti pro objektivní posouzení její případné snahy k obdobné činnosti se navrátit.

K § 17 až 19:
K odst. 1
Forma  generálních  oprávnění bude uplatněna pro povolování nerozsáhlejší skupiny služeb a sítí  na telekomunikačním trhu ČR. V porovnání s dosavadní právní úpravou, kdy většina těchto služeb a sítí byla povolována formou individuálních povolení, představují podmínky udělení generálního oprávnění velmi významný liberalizační krok a zjednodušení podmínek pro podnikání v telekomunikacích. Jsou ovšem rovněž zakotveny sankce za porušení stanovených podmínek.
Na základě těchto oprávnění budou realizovány služby a zřizovány a provozovány sítě, které nevyžadují vydání licence  podle  § 11 a nespadají ani do skupiny sítí podle § 20, které budou provozovány bez jakékoli licence nebo oprávnění.
Návrh generálního oprávnění vydaného Úřadem musí být před jeho vydáním zveřejněn v Telekomunikačním věstníku k připomínkám. Zákon současně stanoví pro toto zveřejnění lhůtu 60 dnů. Zveřejněním se otevírá možnost k zaujetí stanoviska široké odborné a podnikatelské veřejnosti a naplnění principů otevřenosti a průhlednosti v povolovacím řízení. Rovněž vydané generální oprávnění bude zveřejněno v Telekomunikačním věstníku.
K odst. 2
Zákon konkrétně stanoví obsah generálního oprávnění.

K odst. 3 a 4
Návrh generálního oprávnění musí být před jeho vydáním zveřejněn v Telekomunikačním věstníku k připomínkám. Zákon stanoví pro toto zveřejnění lhůtu 60 dnů. Zveřejněním se otevírá možnost k zaujetí stanoviska široké odborné a podnikatelské veřejnosti a naplnění principů otevřenosti a průhlednosti v povolovacím řízení. Rovněž vydané generální oprávnění bude zveřejněno v Telekomunikačním věstníku.
K odst. 5
Uplatnění formy generálního oprávnění vyžaduje zakotvení povinnosti pro osoby,  které vykonávají činnosti podle generálního oprávnění, ohlásit regulačnímu orgánu v zákoně stanovené údaje a informace.
K odst. 6
Pro případy, kdy osoba, která vykonává činnosti podle generálního oprávnění,  nesplňuje některou z podmínek v něm uvedených zákon  umožňuje vydat takové osobě  rozhodnutí o zákazu provozování zařízení a sítě, popř. poskytování služby  a předání této záležitosti příslušnému živnostenskému úřadu k dalšímu řízení.

Rozšiřuje se okruh případů, kdy na zřizování a provozování telekomunikační sítě a poskytování telekomunikační služby nebude vydáváno oprávnění (budou volné).

K § 20
Orgány, které mají z hlediska všeobecného společenského zájmu specifické poslání stanovené vesměs zvláštními zákony, mohou zřizovat provozovat, výhradně k zabezpečení vlastní působnosti, své sítě bez oprávnění orgánu telekomunikací.

K § 21a 22
K odst. 1 a 2
Univerzální služba je instituce užívaná ve veřejném zájmu v celé Evropě, přičemž ji musí realizovat alespoň jeden poskytovatel, popř., jako je tomu zde se stanoví  výběr dalších jejích poskytovatelů . Podstatou univerzální služby je poskytování stanoveného okruhu služeb, minimálně telefonní služby, tak, aby tyto služby byly dostupné na celém území státu ve stanovené ( minimální ) kvalitě a za přiměřenou ( maximální) cenu. Smyslem tohoto požadavku je uznání práva telefonní ( faxové a datové) komunikace jako základního práva občana moderního demokratického státu. Princip univerzality v prostředí vzájemně si konkurujících poskytovatelů telekomunikačních služeb současně znamená, že tito poskytovatelé se odpovídajícím dílem podílejí na nákladech této služby. Institut univerzální služby není v telekomunikacích novinkou, v prostředí státního telekomunikačního monopolu jej však nebylo nutné definovat.

K odst.3 a 4
Zákon stanoví minimální rozsah služby, který musí poskytovatel zabezpečit na určeném území. Jde o službu,  která se stala pro veřejnost nepostradatelnou. Stanovený rozsah služeb  odpovídá dosažené úrovni penetrace  v současné době. V budoucnu lze předpokládat, že v důsledku technického pokroku se pro velký počet obyvatel  mohou stát určité další, popř. nové telekomunikační služby  samozřejmostí a tím i nepostradatelné. Zákon proto umožňuje nařízením vlády měnit rozsah univerzální služby.
K odst. 5 až 9
Zákon zmocňuje Úřad ke zřízení a správě účtu univerzální služby, který je určen ke krytí zvýšených nákladů u poskytovatelů služby. Jde o rozdíl mezi výší dosažených  výnosů  za univerzální službu a výší ekonomicky oprávněných nákladů na její poskytování. Současně stanoví příspěvkovou povinnost poskytovatelům veřejné telefonní služby  s výjimkou těch, jejichž podíl na celkovém obejmu tržeb nepřekračuje 5 % v určeném území a pro něž by mohla být příspěvková povinnost nepřiměřenou zátěží.


Jednou ze  základních vlastností univerzální služby je její nepřetržitost, kterou zákon zaštiťuje  právními nástroji jejího zabezpečení v každé situaci.

Vzhledem k rozsahu a složitosti zavedení a správy univerzální služby musí být k vyjasnění podrobností k tomuto ustanovení vydán prováděcí předpis.

K § 23 až 25
Potřeba vytvoření jednotného telekomunikačního prostředí jak v rámci státu, tak i na úrovni evropských zemí vyžaduje uplatnění principů přijatých dokumenty Rady pro zajištění otevřeného přístupu k telekomunikačním sítím (Směrnice Open Network Provision). V tomto smyslu zákon zakotvuje povinnost provozovatelů  veřejných sítí zabezpečit možnost vzájemné komunikace uživatelů stejných služeb cestou vzájemného propojení svých sítí. Nerozlučně s propojením zákon musí také stanovit právo na přístup k veřejným telekomunikačním sítím.
Proto je namístě stanovení povinnosti veřejně nabízet možnost a podmínky propojení a přístupu k síti.

Úřad má v této oblasti řadu povinností aktivně se podílet na naplňování smyslu otevřeného přístupu k síti, a to jak svou součinností se smluvními partnery při uzavírání smluv s cílem zajistit rychlý a úspěšný průběh jejich jednání, tak iniciováním rozvoje hospodářské soutěže v odvětví a správou síťových plánů veřejných telekomunikačních sítí, která přispívá  k integritě sítí a k efektivnímu a kvalitnímu využití síťových kapacit k propojení uvedených sítí, přístupu k něm a k připojování koncových zařízení k těmto sítím.
Klíčovým úkolem členských států EMU v této oblasti je zavedení přenositelnosti účastnického čísla  a umožnění výběru provozovatele meziměstské a mezinárodní telekomunikační sítě přímou volbou čísla, ani zdejší podnikatelé v telekomunikacích  se plnění této povinnosti nemohou zříci.
V současné době jsou ceny za propojení  předmětem dohod o vzájemném propojení provozovatelů telekomunikačních sítí, aniž by byl stanoven způsob výpočtu cen. Návrh zákona proto ukládá povinnost Úřadu stanovit způsob tvorby (výpočtu) cen za propojení.
V případě sporu  o povinnosti zaplatit dlužnou cenu  za propojení náleží rozhodování soudům.
Ke klíčové instituci  odvětví telekomunikací upravené tímto ustanovením je namístě stanovit podrobnosti v podzákonném právním předpisu.
K § 26
K odst. 1 až 6
Správa číslování je jedním z důležitých regulačních nástrojů, zákon proto stanoví kompetence Úřadu. Zahrnuje jak strukturování a dimenzování číslovacího plánu tak  i správu čísel a jejich přidělování uživatelům.  
Volací čísla umožňují identifikaci účastníků, přídavných a doplňkových služeb telekomunikačních sítí, přechodů a směrování mezi těmito sítěmi. Jsou proto  nepostradatelným zdrojem pro aktivní subjekty telekomunikačního trhu.
K odst.4 až 7
Na základě mezinárodních předpisů týkajících se číslování je třeba čísla považovat  za omezený zdroj, který regulační orgán prostřednictvím přidělovacích aktů využívá přidělováním užívacích práv. Zákon stanoví základní postupy přidělování při zachování průhlednosti, objektivity a zajištění rovného přístupu pro všechny žadatele.
K § 27
Charakter čísel a číselné řady jako omezeného zdroje odůvodňuje větší pravomoci regulačního orgánu v této oblasti i stanovení sankcí za porušení povinností.
Úřad  je oprávněn provádět změny číslovacího plánu včetně práva rozhodnout, který z účastníků dotčených změnou a jakým způsobem ponese náhrady nákladů nutných k realizaci těchto změn. Držitel čísel, popř. číselné řady, je  povinen sdělovat údaje o využívání čísel.
V zájmu efektivního hospodaření  s tímto omezeným zdrojem nesmí čísla na nikoho převádět a musí regulační orgán  uvědomovat o vzniku situace, že je sám nemůže využívat.  
K   § 28
K odst. 1 až 5
Ustanovení těchto odstavců nepředpokládá v období do konce r. 1999, v souladu se schválenou cenovou politikou zásadní změny v současném rozsahu cenové regulace v oblasti telekomunikačních služeb. Předpokládá se nadále regulovat ceny telekomunikačních služeb zařazených do současné cenové regulace, tj. např. ceny za zřízení, přeložení a používání telefonní stanice, za telefonní hovory, ceny za pronájem telekomunikačních okruhů (v zákoně "přenosových cest" ve smyslu terminologie užívané v EU) a vedení.

Teprve nová cenová politika pro rok 2000 a další období, která bude předkládána vládě ke schválení,  určí další směr v regulaci cen telekomunikačních služeb.
K odst. 3 až 5

Regulační systém v oblasti telekomunikací by měl být kompatibilní se směrnicí EU 97/13/EC a se směrnicemi 90/987/EEC a 92/44/EEC, které platí  pro oblast regulace cen telekomunikačních služeb a znamená, že by měla být aplikována "nejlehčí možná"  forma regulace, která náleží národním regulačním orgánům telekomunikací.

Na tomto základě a po vyhodnocení právní úpravy členských států EU (a zkušeností s její aplikací v praxi), kde jeden národní regulační orgán telekomunikací reguluje oblast technickoprovozní i oblast ekonomickou včetně cen, je navrhováno, aby v oblasti telekomunikací  zabezpečoval a prováděl cenovou regulaci Český telekomunikační úřad, tak jak je to v Evropě i jinde ve světě obvyklé.
K odst. 6
Povinnost vedení oddělené evidence nákladů a tržeb podle jednotlivých telekomunikačních služeb vyplývá ze všech uvedených  směrnic EU. Držitelé licencí k poskytování  veřejných telekomunikačních služeb  mají v současné době tuto povinnost zakotvenou v licencích.

K § 29
Toto ustanovení určuje výčet činností, které vykonává Úřad  ve věcech radiokomunikací  a dokumenty, které bude vydávat k efektivnímu výkonu správy kmitočtového spektra. Jimi budou stanoveny závazné podmínky pro přidělování kmitočtů a kmitočtových pásem v souladu s mezinárodními  smlouvami a s právními předpisy Evropského společenství.
Protože musí být zohledněny zájmy státu při zajišťování jeho bezpečnosti a obranyschopnosti, jsou  zásadní "kmitočtové" dokumenty zpracovávány na základě dohody s Ministerstvem obrany.

K § 30
Jsou stanoveny zásady přidělování kmitočtů a kmitočtových pásem, náležitosti žádostí a náležitosti kmitočtového přídělu a pořadí, ve kterém se přiděluje kmitočet, o který je více zájemců. Přitom je zohledněn veřejný zájem, pro který lze tento omezený zdroj přidělit mimo pořadí stanovené zákonem pro obvyklé situace.

K § 31
Zde jsou stanoveny všechny případy, kdy lze kmitočtový příděl  neudělit, změnit, a dále, kdy kmitočtový příděl  pozbývá platnosti  a kdy je ho možné zrušit. Dále stanoví lhůtu, po které je možné opět žádat o kmitočtový příděl ke stejnému účelu v případě, že byl kmitočtový příděl odejmut z důvodů přesně stanovených v návrhu zákona. Platný zákon tuto úpravu  neobsahuje, byla však navržena z obdobného důvodu jako je uvedeno v odůvodnění § 16.

K § 32
Pro Ministerstvo obrany platí odchylný postup při přidělování kmitočtů, bez nutnosti žádat o kmitočtový příděl, který má na  kmitočtová pásma vyhrazená pro vojenské využití podle plánu přidělení kmitočtů a bez zpoplatnění.
Oprávnění provozovat rozhlasové a televizní vysílání vzniká na základě zákona nebo udělením licence (netýká se vysílání prostřednictvím kabelových rozvodů). Licenci uděluje  Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) podle zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
.Povolení k provozování vysílacích radiových stanic bude vydávat Úřad. Nedílnou součástí tohoto povolení bude přidělený kmitočet, který bude přidělen po souhlasu Rady. Tato změna proti dosavadní praxi zpřesní kompetence a zlepší spolupráci obou orgánů z čehož budou mít prospěch zejména provozovatelé vysílacích zařízení

K § 33 až 35
V dosavadní právní úpravě jsou podmínky  poskytování telekomunikačních služeb obsaženy  v podzákonných předpisech a neodpovídají současné situaci na telekomunikačním trhu po privatizaci poskytovatelů těchto služeb.

S obdobným postupem se proto v nové právní úpravě nepočítá. Práva a povinnosti která mají obecnější platnost a jsou důležitá z hlediska sladění oprávněných zájmů poskytovatelů služby na jedné straně a zájmů uživatelů služeb na straně druhé  jsou zakotvena přímo v zákoně, ostatní vztahy soukromoprávního charakteru jsou věcí dohod mezi uživateli služeb a jejich poskytovateli.  
Povinnost bezplatně zablokovat na žádost uživatele přístup k audiotexovým službám, jejichž obsah může ohrožovat mravní výchovu mládeže, je výsledkem důvodných výzev veřejnosti k zákonodárcům, která navržený postup poskytovatelů služeb trvale důrazně požaduje.
V zákonu jsou zakotvena práva uživatelů telekomunikačních služeb,  která musí být jejich poskytovateli respektována v obsahu všeobecných podmínek pro poskytování telekomunikační služby. Uživatelům jsou tak zaručena práva, jež by snad někteří poskytovatelé nehodlali  akceptovat.
Všeobecné podmínky zpracovává poskytovatel služby v souladu s vydanou licencí, popř. generálním oprávněním jako veřejný návrh na uzavření smlouvy o poskytování telekomunikační služby.
V porovnání se současnou praxí zákon neumožňuje Úřadu schvalování všeobecných podmínek
Uživateli je dána možnost uplatnit námitky proti výši vyúčtování ceny za službu  cestou správně právní a v některých případech cestou soudní tak, jak bylo požadováno respondenty připomínkového řízení k věcnému záměru tohoto zákona.
Jestliže zákonodárný sbor přijme předložený návrh, bude tak zároveň zabezpečena povinnost stanovená směrnicemi EMU a spočívající v tom, že sporným stranám v telekomunikačních sporech je stát povinen zabezpečit snadno dostupné a nenákladné postupy ke spravedlivému, transparentnímu, odbornému a včasnému rozhodnutí ve věci.
K § 36
Telekomunikační tajemství a ochrana dat jsou stanoveny ve smyslu ústavního pořádku a navrhovaná úprava má ve svém souhrnu zajistit, aby při přepravě informací, popř. i jiném přenosu telekomunikačních signálů podle tohoto zákona, nebyly získávány a sdělovány v zákoně uvedené informace.
Výjimky jsou možné jen ve všeobecném společenském zájmu a musí být výslovně stanoveny příslušnými zákony.
V důsledku technického rozvoje odvětví, je navrhována i povinnost  ochrany individuálních a osobních dat.
V zájmu boje proti organizovanému zločinu obsahuje návrh zákona na rozdíl od jeho věcného záměru některá ustanovení  formulovaná na základě rezoluce  Rady EMU č. 496Y1104(01) a, popř.  jejího dodatku,  o zákonném odposlechu telekomunikací, kterou  převzalo do podmínek ČR usnesení vlády č. 673 ze dne 29. října 1997,  k aktualizaci koncepce boje proti organizovanému zločinu.

K § 37
Pro úspěšné zvládnutí krizových situací je nutno zákonem zajistit přípravu i realizaci rychlého a nepřetržitého spojení mezi objekty, popř. jejich částmi, užívanými  stanovenými orgány státní správy, které se podílejí na ukončení krizové situace. Toto spojení lze jen stěží zabezpečit běžnými postupy v době poruch či destrukce sítí, popř. v době prudkého vzrůstu zatížení telefonní sítě, které ji zneprůchodňují. Návrh byl formulován i s ohledem na zkušenosti, jichž  dotčené orgány nabyly v období záplav v létě r.1997  a je v souladu s právem EU i jejích členských států.

K § 38
Ochrana provozu telekomunikačních zařízení, popř. sítí a poskytování telekomunikačních služeb proti rušení je zachována v rozsahu současné právní úpravy. Nově se doplňuje ustanovení o stavbách, které způsobují elektromagnetické stínění a odrazy a postup odstraňování tohoto rušení.

K § 39
Pro vyhlašování ochranných pásem pro telekomunikační zařízení a sítě se zachovává právní úprava podle stavebního zákona. Parametry ochranných pásem stanoví prováděcí předpis.

K § 40
K posílení ochrany vlastnických práv je při užívání cizích nemovitostí možnost zřizování práva věcného břemene ze zákona omezena jen na vedení veřejné telekomunikační sítě, která je využívána pro poskytování veřejné telefonní služby. Z důvodu ochrany vlastníků nemovitostí bude právo věcného břemene na rozdíl od současné právní úpravy zapisováno do katastru nemovitostí. Nově je stanovena lhůta 1 rok pro vyplacení náhrady za omezení vlastnických práv zřízením věcného břemene.
Z důvodu ochrany krajiny, pozemních komunikací a životního prostředí se nově zavádí povinnost spoluužívání již vybudovaných tras nadzemních vedení, kabelovodů a stožárů i jinými provozovateli, než jen vlastníky těchto zařízení. Spoluužívání je za přiměřenou náhradu a v případech, kdy to je technicky možné. Obdobně se bude postupovat i u nově zřizovaných výše uvedených zařízení podle dohody provozovatelů.

K § 41
Navržené ustanovení  obsahuje výčet úkonů Úřadu, za které se budou vybírat poplatky. Ty jsou beze zbytku příjmem státního rozpočtu.
Ve smyslu směrnice č. 97/13/EC Evropského parlamentu a Rady ze dne 10.4.1997, i dalších právních předpisů EU, budou vybírány jednorázové a opakované roční poplatky za úkony spojené s regulační činností, ke kterým dala podnět fyzická nebo právnická osoba, v jejímž zájmu bude úkon proveden. Při stanovení rozsahu a výše poplatků bude přihlédnuto k obecným právním předpisům a k nákladům na činnosti spojené s vydáváním licencí nebo registrací podle podmínek generálních oprávnění.
Obdobně jako to činí ostatní orgány státní správy a ze stejných důvodů, v nichž hraje významnou roli i snaha přimět veřejnost k hospodárnosti, stanoví  podzákonný předpis poplatky za správní úkony neuvedené v zákoně.
K § 42 až 46
Rozsáhlé odůvodnění návrhu těchto vzájemně úzce  souvisejících ustanovení je uvedeno ve vyhodnocení platného zákona o telekomunikacích připojeném jako příloha k této důvodové zprávě v bodu Orgány státní správy telekomunikací a jejich působnost.
Právo EU stanoví, že úřad odpovědný za regulaci a správu odvětví telekomunikací by měl být objektivní, zcela nezávislý orgán. Evropská Komise EU v písemném posudku k žádosti ČR o vstup do EU výslovně doporučila úplné oddělení Českého telekomunikačního úřadu jako na ministerstvu nezávislého regulačního a správního orgánu pro odvětví telekomunikací se samostatnou rozpočtovou kapitolou státního rozpočtu. Musí být už ze zákona zcela odpojen od  vztahů s operátory, nebýt na nich nijak závislý. Hlavními jeho regulačními činnostmi má být udělování veškerých oprávnění v odvětví a kontrola jejich dodržování (viz též nařízení č. 97/13/EC Evropského Parlamentu a Rady), kromě toho má vykonávat správu odvětví v rozsahu uvedeném v tomto návrhu zákona.
Z doporučení a nástinů orgánů EU,  které obdrželi zpracovatelé věcného záměru zákona, vyplývá, že by měl být zřízen v ČR pro regulaci a správu  telekomunikací orgán podobný současnému Úřadu pro hospodářskou soutěž, popř. Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu atp., aniž by šlo o ústřední orgán státní správy, kterým zůstane ministerstvo.

Ve věcech  regulace a správy v telekomunikacích  se bude postupovat podle obecných předpisů o správním řízení,  pokud zákon výslovně nestanoví jinak.  Přitom zejména kompetence soudů k rozhodování  soukromoprávních sporů je v jednotlivých oddílech zákona důsledně konkrétně vyslovena. O řádných i mimořádných opravných prostředcích  může předseda úřadu rozhodovat jen (podle zákona o správním řízení) na základě doporučení zvláštní komise, která je jeho odborným poradním orgánem a jejími členy musí být osoby "vně" úřadu.
K § 47 a 49
S ohledem na skutečnost, že v prostředí liberalizovaného telekomunikačního trhu  bude zákon, popř. navazující prováděcí podzákonné právní předpisy, jediným legislativním nástrojem k zabezpečení  fungování vztahů vznikajících v odvětví telekomunikací a k odstraňování  "poruch" v těchto vztazích, je nutno upravit inspekční, popř. kontrolní činnost státní inspekce telekomunikací zabezpečovanou regulátorem podle obecných právních předpisů o kontrole a důsledně zakotvit sankce za delikty.
Příkladem kontrolní a inspekční činností Úřadu  je zjišťování nežádoucího vyzařování zařízení, kontrola obsazení radiokomunikačních kanálů a kanálového pozadí, pokrytí území signálem (tj. dodržování hlavních kvalitativních uživatelských parametrů, zejména dosažení kvalitního příjmu signálu), zjišťování a identifikace rušících nebo nepovolených zařízení a  měření vybraných parametrů vysílačů,  zjišťování zdrojů ohrožování, poškozování nebo rušení provozu telekomunikačních sítí, zabezpečení odrušení, v oblasti vnitrostátní i mezinárodní koordinace kmitočtů pak  v kontrole dodržování podmínek stanoveních licencemi nebo dalšími oprávněními, jakož i v kontrole využívání přidělené části kmitočtového spektra a přidělených čísel.
Sankcemi jsou zejména  pokuty ukládané fyzickým a právnickým osobám, které porušily povinnosti stanovené jim zákonem (a které případně nezjednaly nápravu, přestože k tomu měly příležitost), a to s přihlédnutím k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům jejich protiprávního jednání. Vybírat pokuty, které jsou příjmem státního rozpočtu bude Úřad. Účinnost zákona o přestupcích ve věcech telekomunikací zůstane nedotčena.
K§ 50-52
Společná, přechodná, zmocňovací  a závěrečná ustanovení nebudou v zákoně o telekomunikacích  jen jeho formálním ukončením, mají mimořádný význam. Stanoví, že Telekomunikační věstník bude oficiální publikační sbírkou opatření ve věcech telekomunikací. Ukládá zaměstnancům Úřadu omezující povinnost ohledně  činností  výdělečných, ale i nevýdělečných mimo výkon zaměstnání.
Stanoví též postup v řízeních zahájených před účinností tohoto zákona, podmínky za jakých zůstanou v platnosti rozhodnutí vydaná před jeho účinností a normativně jednoznačně upravuje   i další otázky, z nichž mohou vyvstat v době navazující na den účinnosti zákona problémy.

V bezprostřední návaznosti na zákon budou zpracovány prováděcí podzákonné předpisy, k jejichž vydání se tímto zákonem zmocňuje vláda a Český telekomunikační úřad.

K § 53-56

Návrh zákona zasahuje do společenských vztahů upravených jinými zákony. Důvodem je výhradně snaha doporučit zákonodárcům, aby schválili zákonnou úpravu vztahů a postupů ke svěření kompetencí orgánům, které je budou vykonávat co neúčinněji z hlediska všeobecného společenského prospěchu, úpravu, která přinese zjednodušení těžkopádné administrativy, úpravu, která účinně zdokonalí  vztahy a postupy  při jejich realizaci a která  v neposlední řadě  vyloučí víceznačný výklad práva a právní nejistotu veřejnosti. To doporučují i orgány Evropské unie a je to zřejmé z nových zákonů jejích členských států, kterým se návrh tohoto zákona přibližuje.
Nad rámec bodu Správa kmitočtového spektra uvedeném ve vyhodnocení platného zákona  o  telekomunikacích  v  příloze této zprávy se ještě poznamenává, že správa kmitočtového spektra  je činnost, která zahrnuje strategická rozhodování o jeho využívání, sestavování plánu přidělení kmitočtových pásem a plánu využití kmitočtového spektra, koordinace kmitočtů, přidělování kmitočtů, spolupráci s mezinárodními organizacemi a dohled nad hospodárným využíváním kmitočtového spektra (monitoring). Z těchto činností však Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pouze přiděluje kmitočty. Praxe ukazuje, že správu kmitočtového spektra nelze dělit mezi dva subjekty z toho důvodu, že je potřebné zabezpečit jeho maximálně efektivní využívání. Zásadní problém vzniká i tím, že kmitočtová pásma určená pro rozhlasové a televizní vysílání mohou být využívány i jinými službami, zejména datovými. Zde není jednoznačné,  kdo má za tuto část kmitočtového spektra odpovědnost.
Součinnost Rady a Úřadu je však nezbytná a proto návrh zákona podmiňuje přidělení kmitočtů pro vysílač souhlasem Rady. Tím bude zajištěno dodržení zásad hospodaření s kmitočtovým spektrem zákona č. 468/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Příloha k důvodové zprávě
Vyhodnocení  stávajícího zákona o telekomunikacích:
Telekomunikační zařízení a sítě:
Základem stávajícího zákona je filosofie "jednotné soustavy telekomunikací" jako souboru všech telekomunikačních sítí na území "ČSFR" a "jednotné telekomunikační sítě (dále jen "JTS") jako jediné významné, státem zřízené a jím chráněné telekomunikační sítě, což je v rozporu  jak s již dosaženým stupněm liberalizace tak se stupněm technického pokroku. Navíc v důsledku vstupu konkurence do odvětví instituce JTS zanikne.
Ustanovení, podle něhož Ministerstvo (spojů) pečuje o dostupnost, hospodárnost, rychlost a spolehlivost telefonního a telegrafního styku i o utajení přenášených zpráv a stanoví podmínky pro užívání JTS k telekomunikačnímu styku i podmínky jiných výkonů poskytovaných organizacemi spojů cestou JTS, je spjato výhradně s obdobím před odstátněním telekomunikačních společností a s bývalou politickoekonomickou centralizací.
Podle stávajícího zákona je ke koncovému bodu JTS možné přímo nebo nepřímo připojovat zařízení schválená  správním rozhodnutím (certifikát). Princip, že ke koncovému bodu sítě lze připojovat jen schválená zařízení a sítě bude zachován, mění se však , v souladu s evropskou legislativou postup schvalování.

Ustanovení, podle něhož JTS, její zařízení a provoz, jsou chráněny proti ohrožování, poškozování a škodlivému rušení jinými zařízeními nebo činností i tak, že "fyzická nebo právnická osoba, která při své podnikatelské činnosti způsobí poškození a ohrožení zařízení JTS, je povinna kromě náhrady způsobené škody zaplatit pokutu až do výše 200 tisíc Kč" je projevem dnes již nepatřičného ( a to i z důvodu uskutečněné privatizace) chápání telekomunikační sítě jako státního majetku vyžadujícího zvláštní ochranu.
      ***




Druhy oprávnění k provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb:
Podle stávajícího zákona má stát má právo prostřednictvím orgánu státní správy vydávat jedno ze dvou druhů oprávnění, a to pověření anebo povolení  na zřizování a provozování  telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb.
Zcela chybí pravidla za nichž  stát poskytuje právo podnikat v JTS soukromým subjektům při poskytování veřejných telefonních služeb.
Nejsou vůbec stanoveny  náležitosti žádostí o oprávnění,  podmínky pro udělení oprávnění, jejich obsah, ani  důvody k jejich změně  a podmínky jejich zániku. Ministerstvo může tedy v každém jednotlivém případě stanovit jiné podmínky, které budou jejich obsahem.
Orgány státní správy mohou o své libovůli stanovit počet vydávaných oprávnění.
Zřizování, změny, obnova a údržba zařízení připojených k JTS mohou  být  prováděny  jen na základě povolení, popř. pověření, stejně jako telekomunikační služby (s výjimkou služby telefonní). Povolení se vydává  ke zřízení a provozování vysílacích rádiových stanic a také  k přechovávání  těchto stanic, pokud k jejich zřízení a provozování nebylo vydáno povolení, anebo pokud je nepřechovávají jejich výrobci. Z těchto principů  lze v zákonem stanovených případech činit výjimky.
Chybí zákonná úpravy generálních povolení, běžně používaných v zemích Evropské unie i jiných, které  značně zjednodušujících vstup do podnikání. To  znamená, že  v období rozvoje sítí i služeb musí státní správy nesčetnými individuálními právními akty stanovit jednotlivcům  podmínky výkonu jejich činností  i tam, kde neexistuje jiný veřejný zájem, než evidovat  provozovatele  a uplatňovat vůči něm některé nezbytné požadavky.
Přitom individuální licence by měly a mohly být udělovány v mnohonásobně menším počtu, než  kolik vydává nyní  Ministerstvo dopravy a spojů - Český telekomunikační úřad oprávnění.


***
Poplatky
Zákon stanoví pouze, že každý, kdo používá JTS, je povinen platit stanovené úhrady, popř. poplatky. Za povolení ke zřízení a provozování  telekomunikačních zařízení mimo JTS a tedy i za povolení k poskytování telekomunikačních služeb podmíněných provozem telekomunikačního zařízení lze vybírat poplatky vyhlašované ministerstvem, v jehož působnosti jsou telekomunikace.
Poplatky jsou až dosud stanoveny a vyhlašovány výměry MDS - Českého telekomunikačního úřadu vyvěšovanými jako veřejná vyhláška v prostoru MDS - Českého telekomunikačního úřadu a uveřejňovanými v Telekomunikačním věstníku.
***
Vzájemná koordinace a zabezpečení součinnosti různých telekomunikačních sítí

Mezi zcela nefunkční ustanovení náleží, zvláště po odstátnění provozovatelů sítí toto: "Telekomunikační zařízení a sítě, které jsou souborem telekomunikačních zařízení, jenž umožňuje přepravu informací mezi koncovými body sítě, mohou být po vzájemné dohodě mezi předávající a přejímající organizací spojů začleněny do JTS. Podmínkou je technická a provozní způsobilost začleňované sítě."
Součinnost  je pak zákonem zabezpečena jen tak, že ke koncovému bodu JTS je možné připojovat pouze schválená zařízení a tedy i sítě jako soubor různých zařízení. Podrobnosti stanoví  prováděcí vyhlášky č. 26/1996 Sb., o způsobu, podmínkách a postupu při ověřování a schvalování telekomunikačních koncových zařízení a č. 130/1997 Sb., o koncovém bodu telekomunikačních sítí.
Na základě takto kusé platné právní úpravy nelze např. postupovat při  zajišťování otevřeného přístupu k veřejným telekomunikačním sítím s cílem zabezpečit všem uživatelům služeb co nejširší rozsah každé služby.
***
Správa kmitočtového spektra
Správu "kmitočtového spektra" dosavadní zákon důsledně neupravuje a hospodaření s kmitočty nevěnuje zvláštní oddíl, stanoví pouze, kdy je  volný kmitočet  podmínkou  udělení povolení  ke zřízení a provozování vysílacích rádiových stanic a že vysílací zařízení k šíření rozhlasových a televizních programů může být zřízeno výhradně v souladu  s plánem využití kmitočtů pro rozhlasové a televizní vysílání. Nutno připomenout, že správa kmitočtového spektra pro rozhlasové a televizní vysílání je podle "kompetenčního" zákona ČNR č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů  a zákona č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání v působnosti této Rady, ve znění pozdějších předpisů. Povolení k provozování rozhlasového anebo televizního vysílače je udělováno jenom osobě, která od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání obdrží povolení k šíření programů rozhlasu či televize ( a v příslušné lokalitě bude k tomu volný kmitočet).
V souladu s komunitárním právem, podle jehož principů by se neměly kompetence věcně patřící do určitého odvětví tříštit i do odvětví jiných, a podle zákonů členských států EU, je návrh, aby příští regulační úřad telekomunikací vykonával veškerou správu kmitočtového spektra.
Současná dualita přidělování kmitočtů se jeví jako nežádoucí  jak z hlediska jednotného hospodaření se spektrem požadovaného orgány EU a obvyklého v členských státech EU, tak z hlediska  zájmu těchto států odstraňovat ohrožení radiokomunikačních služeb v pásmech, která jsou nejblíže pásmům vyhrazeným rozhlasu a televizi.
***
Práva a povinnosti poskytovatele a uživatele telekomunikačních služeb.

O telekomunikačních službách se dosavadní zákon zmiňuje v souvislosti s obsahem povolení udělovaného na poskytování těchto služeb. Službu, která musí být obecně dostupná, musí být její poskytovatel schopen uskutečňovat v předepsaném rozsahu a kvalitě. Je zakotveno pouze právo poskytovatele služby (a povinnost jejího uživatele) na zaplacení stanovené ceny za poskytnutou službu a jeho právo na náhradu za použití JTS uživatelem služby v rozporu s oprávněním stanovenými podmínkami.  Jeho odpovědnost je  výslovně omezena  na povinnost urychleně odstranit závadu a vrátit zaplacené úhrady, popř. poplatky podle zásad stanovených v podmínkách  pro užívání JTS. Ty jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce. Spory se řeší ve správním řízení.

Za neposkytnutou anebo nekvalitní službu může být  poskytovateli služby uložena pokuta, která je příjmem státního rozpočtu.
Při analýze těchto ustanovení se jeví, že je namístě, aby soukromý poskytovatel služby byl ze zákona povinen  vstoupit do smluvního vztahu  s každým, kdo přijme jeho návrh představovaný  předem zveřejněnými všeobecnými podmínkami služby. Zákon by měl stanovit nejméně, jaké údaje musí  tyto podmínky obsahovat.
Veřejnost  požaduje v důsledku aktuálních problémů zařadit do zákona některá další ustanovení nad rámec dosavadní úpravy, např. aby byl povinen zabezpečit bezplatná tísňová volání, na přání  telefonního účastníka zablokovat bezplatně volání čísel, na nichž jsou poskytovány  "zábavné služby ohrožující mravní výchovu mládeže"ap.
***
 Ochrana telekomunikací
Platný zákon stanoví, že JTS, její zařízení a provoz, jsou ve veřejném zájmu chráněny proti  ohrožování, poškozování a škodlivému rušení jinými zařízeními anebo činností
těchto jiných zařízení (jejich majitelé jsou povinni škodlivá zařízení odrušit anebo je neprovozovat),
fyzických anebo právnických osob v případech stanovených zákonem (sankcí za ohrožení, poškození a rušení zařízení při podnikatelské činnosti uvedených osob je
   
citelná pokuta, v ostatních případech jde o přestupky trestané podle zákona o nich).
Preventivně lze telekomunikační zařízení chránit  ochranným pásmem, které na návrh organizace spojů, vojenské správy nebo orgánu Ministerstva vnitra vyhlásí místně příslušný stavební úřad.
Protože veřejný zájem zabezpečovat telekomunikační služby nerušenými zařízeními přetrvává, nový zákon by měl upravit pouze ochranu telekomunikací proti rušení, zatímco ochrana fyzického majetku ( zařízení a sítí) je  ponechána obecné právní úpravě jako každé jiné vlastnictví. Aktualizace by měla být zřejmá např. z ustanovení, podle něhož  budou zřizovatelé a poskytovatelé telekomunikačních zařízení a sítí postupovat se zvláštním ohledem na životní prostředí.
***
Práva a povinnosti při používání nemovitostí pro  telekomunikace

Podle platného zákona přísluší organizacím spojů ve veřejném zájmu některá oprávnění ve vztahu k cizím pozemkům, popř. i jiným nemovitostem, jejichž realizace může omezit vlastníky nebo uživatele těchto nemovitostí. Ve sporech o rozsahu oprávnění organizací spojů rozhodují stavební úřady. Ve sporech o náhradě za omezení užívání nemovitostí rozhodují soudy. Kromě povinnosti "pasivně" strpět zásahy podle zákona, je zde vlastníkům (uživatelům) stanovena i povinnost v nezbytném rozsahu učinit na náklady organizace spojů na svém pozemku ve stanovené lhůtě některá opatření (sklidit polní kultury, oklestit stromoví atp.). Při nesplnění lhůty to učiní organizace spojů sama.
Hodlá-li vlastník anebo uživatel nemovitosti, které bylo použito pro telekomunikační zařízení, provést takové práce nebo úpravu nemovitosti, které by mohly ohrozit plynulý a bezpečný provoz  tohoto zařízení, musí o tom v termínu stanoveném zákonem zpravit organizaci spojů. Ta je povinna provést opatření k ochraně svého zařízení.
Nová úprava by i v této části zákona měla být ve veřejném zájmu podobná úpravě dosavadní, připustit  nezbytné zákonné omezení uvedených práv, ale zabezpečit důsledně jak veřejný zájem, tak práva vlastníků stanovená ústavním pořádkem.
***
Telekomunikační tajemství

Obdobně jako v dosavadní zákonné úpravě  by měl nový zákon obsahovat  ustanovení k ochraně telekomunikačního tajemství, které je neměnné a je výslovně zakotveno i v Listině základních práv a svobod, navíc pak je nutno uzákonit vztah osob činných v odvětví telekomunikací k ochraně individuálních osobních dat.
***
Státní inspekce telekomunikací
S ohledem na skutečnost, že v prostředí liberalizovaného telekomunikačního trhu  bude zákon, popř. navazující prováděcí podzákonné právní předpisy, jediným legislativním nástrojem k zabezpečení  fungování vztahů tam vznikajících a k odstraňování  "poruch" v těchto vztazích, je nutno zachovat a aktualizovat dosavadní inspekční, popř. kontrolní činnost státní inspekce telekomunikací jako významnou záruku "zpětné vazby" regulace a správy odvětví zabezpečovanou regulačním orgánem podle obecných právních předpisů o kontrole a důsledně stanovit sankce za zjištěné delikty.
***
Orgány státní správy telekomunikací a jejich působnost

Vydávání veškerých oprávnění zřizovatelům a provozovatelům telekomunikačních zařízení a sítí a poskytovatelům telekomunikačních sítí, ať jde o osoby fyzické anebo právnické, schvalování způsobilosti telekomunikačních zařízení,  hospodaření s  kmitočtovým spektrem, vykonávání inspekčních, popř. kontrolních činností, ukládání pokut,  i veškeré další rozhodování  o právech a povinnostech podle zákona o telekomunikacích, náleží ministerstvu, v jehož působnosti jsou telekomunikace.
Tento stav je dán skutečností, že vláda České republiky nikdy nepředložila návrh zákona, který měl, podle stávajícího telekomunikačního zákona zřídit orgány státní správy telekomunikací a stanovit jejich kompetence. Proto je svými opatřeními ustavili ministři, v jejichž působnosti bylo odvětví telekomunikací po 1. 1. 1993. Český telekomunikační úřad byl ustaven jako samostatná  sekce Ministerstva hospodářství, později Ministerstva dopravy a spojů. To je v rozporu s evropským právem, které požaduje od členských i přidružených států zřízení nezávislých regulačních orgánů telekomunikací.
Skutečnost, že stávající právní úpravou není dostatečně vymezena a v řadě případech i zcela chybí kompetence pro oblast regulace je zdrojem značné nejistoty nejen na straně podnikatelů v telekomunikacích, ale i na straně pracovníků regulačního orgánu, kterým chybí jasně a přesně definované práva a povinnosti.
Nedostatečná je i úprava státní správy v telekomunikacích, což je vedle regulace další činnost Českého telekomunikačního úřadu.Bude nutno rozhodnout, zda o sporech mezi poskytovateli a uživateli telekomunikačních služeb (v  r. 1997 bylo k jejich zahájení podáno více než čtyřicet tisíc podnětů) mají rozhodovat správní orgány ve správním řízení, přestože vesměs jde o klasický občanskoprávní vztah, anebo soudy.  Stanovisko Nejvyššího soudu (podobně též Ministerstva financí), podle kterého by  měl "rozhodovat Český telekomunikační úřad ve správním řízení, jehož účastníci by se mohli domáhat přezkumu správních rozhodnutí u příslušných soudů, které by ovšem musely mít právo plné jurisdikce", je v souladu s právem EU.
Byla by tak totiž realizována povinnost stanovená směrnicemi EU, spočívající v tom, že sporným stranám v telekomunikačních sporech je stát povinen zabezpečit snadno dostupné a nenákladné postupy ke spravedlivému, transparentnímu, odbornému a včasnému rozhodnutí ve věci.

Při rozhodování o návrhu na zařazení regulačního a správního orgánu telekomunikací do škály orgánů státní správy není stávajícím zákonem zohledněna specifika telekomunikací. Soubor služeb, na jejichž poskytování se musí vydávat v telekomunikacích oprávnění, je atypicky široký a rozhodování  závislé na omezených zdrojích jako jsou kmitočty a čísla podle číslovacího plánu musí předcházet zevrubná analýza předpokladů každého operátora k výkonu činností, které hodlá uskutečňovat..
Ve věcech  regulace a správy v telekomunikacích  lze postupovat podle obecných předpisů o správním řízení,  pokud zákon výslovně nestanoví jinak, což by měl ve věcech soukromoprávních vztahů vesměs učinit a svěřit spory z těchto vztahů, kromě zákonem stanovených oblastí,  k rozhodování soudům.  Přitom kompetence různých orgánů k rozhodování  sporů musí být v jednotlivých oddílech zákona konkrétně vyslovena.


Autor:




Nejčtenější

Za nový iPhone 8 si nechal na ruku vytetovat logo T-Mobilu
Chtěl iPhone zdarma a tak si nechal vytetoval logo T-Mobilu

Neobvyklý způsob, jak si pořídit nový mobil, zvolil muž z USA. Domluvil se s ředitelem T-Mobilu, že si nechá vytetovat logo tohoto operátora na ruku výměnou za...  celý článek

KRACK: Key Reinstallation Attacks
Nepříjemné překvapení: I vaše wi-fi je zranitelná, odhalili experti

Bezpečnostní odborníci varují: zabezpečení bezdrátového připojení wi-fi pomocí WPA2 nelze považovat za bezpečné. Výzkumníci upozorňují, že zranitelností...  celý článek

TrueDepth fotoaparát u iPhonu X
Čelní foťák iPhonu X doženou ostatní nejdřív za dva roky, tvrdí analytik

Příchod iPhonu X očekávají nejspíše desítky milionů applistů z celého světa. Po třech letech okoukaného designu totiž přijde zcela nový přístroj s obřím...  celý článek

Nokia 9
Skvělý start, hodnotí analytici návrat Nokie na trh

Návrat značky Nokia na trh byl doprovázen řadou analýz, které předpovídaly úspěch, nebo naopak krach. Nakonec to vypadá, že se návrat legendární značky může...  celý článek

Huawei Mate 10 Pro
Tak nízkou cenu nikdo nečekal. Huawei Mate 10 Pro zatopí konkurenci

Huawei představil v Mnichově nový špičkový smartphone Mate 10. Překvapí hned v několika ohledech. Stejně jako nové iPhony má neuroprocesor, který se sám učí,...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
T-Mobile měl výpadek mobilního internetu

Mobilní internet v sítí T-Mobile v neděli večer nefungoval. Operátor o výpadku sám informoval zákazníky na sociálních sítích.   celý článek

T- Mobile.
Pevný internet od T-Mobilu zlevnil. Zvýhodnění platí nově pro všechny

Možnost zřízení pevného internetového připojení za nižší měsíční paušál doposud T-Mobile podmiňoval nutností využívání či zřízení hlasového tarifu. Nyní...  celý článek

Ilustrační snímek
Šedí operátoři jsou problém. Shoduje se telekomunikační úřad i O2

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) podle výsledků nedávného testu mobilního trhu konstatuje, že v České republice není efektivní konkurence a bude zřejmě třeba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.