Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Návrh věcného záměru zákona o telekomunikacích

Neautorizovaný návrh zákona o telekomunikacích.

Prosinec 1998

Toto je neautorizovaná verze návrhu věcného záměru zákona o telekomunikacích. Byla ponechána původní uprava verze s vysvětlivkami psanými kurzívou, přeškrtnutými vypouštěnými změnami a podtrženými doporučenými nahrazeními - to pro lepší představu o vývoji věcného návrhu. Neúspěšný návrh zákona od poslance Zimy z roku 1998 najdete zde.

_____O b s a h_________

Oddíl I

  • Účel zákona a vymezení některých základních pojmů

Oddíl II

Schvalování telekomunikačních zařízení,připojování koncových zařízení

  • Začleňovaná zařízení
  • Koncová zařízení a vysílací rádiová zařízení
  • Schvalovací řízení
  • Označení schváleného telekomunikačního zařízení a jeho uvedení na trh
  • Připojování koncových telekomunikačních zařízení

Oddíl III

Regulace telekomunikačních činností

  • Licence
  • Generální oprávnění
  • Univerzální služba
  • Otevřený přístup k telekomunikační síti a propojování telekomunikačních sítí
  • Číslování Správa čísel, jmen a adres sítí a služeb
  • Regulace cen
  • Ceny za propojení

Oddíl IV

  • Správa kmitočtového spektra

Oddíl V

Poskytování telekomunikačních služeb 31

  • Práva a povinnosti poskytovatele telekomunikační služby 31
  • Práva a povinnosti uživatele služby 33
  • Všeobecné podmínky pro poskytování služby 34
  • Telekomunikační tajemství a ochrana individuálních dat 35

Oddíl VI

  • Omezení telekomunikačních služeb v období krizových situací

Oddíl VII

Ochrana telekomunikací a práva a povinnosti při užívání cizích nemovitostí

  • Ochranná pásma
  • Užívání cizích nemovitostí

Oddíl VIII

  • Poplatky

Oddíl IX

Orgány státní správy telekomunikací a jejich působnost

  • Řízení ve věcech telekomunikací
  • Inspekční činnosti Státní inspekce v telekomunikacích

Oddíl X

  • Porušení zákona, skutkové podstaty, pokuty

Oddíl XI

  • Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

Oddíl I

 

Účel zákona a vymezení některých základních pojmů

Účelem navrhovaného zákona je zajistit rovnocenné konkurenční podmínky telekomunikačního trhu, k jehož úplné liberalizaci dojde podle závazku  ČR vůči WTO (World Trade Organization) v roce 2001 a zakotvit zásady vztahů mezi telekomunikačními operátory navzájem a mezi operátory a uživateli telekomunikačních služeb na nediskriminačních principech. Uplatněním principů telekomunikační legislativy Evropského společenství (dále jen "ES") v tomto zákoně zabezpečit slučitelnost české legislativy s evropským právem ve smyslu závazků České republiky k Evropské unii.

K dosažení cílů aktuálního veřejného zájmu musí navrhovaný zákon stanovit :

  • podmínky pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a sítí, práva a povinnosti provozovatelů těchto sítí,
  • podmínky pro poskytování telekomunikačních služeb, práva a povinnosti poskytovatelů těchto služeb,
  • práva, povinnosti a ochranu uživatelů telekomunikačních služeb,
  • jednotlivé elementy regulačního rámce a regulaci ve věcech telekomunikací se zvláštním zaměřením na správu kmitočtového spektra a číslovacího plánu,
  • výkon státní správy v odvětví telekomunikací,
  • zřízení nezávislého orgánu pro státní správu a regulaci odvětví telekomunikací,
  • inspekční a kontrolní činnosti v odvětví.

Předmět nové zákonné úpravy vychází z analýzy platné právní úpravy odvětví, kde chybí podrobné stanovení podmínek, za kterých lze zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení a sítě a poskytovat prostřednictvím těchto zařízení a sítí telekomunikační služby. Tato skutečnost je v období vstupu konkurence do odvětví zcela nepřijatelná už proto, že osoby, které hodlají v odvětví telekomunikací podnikat, by byly v právní nejistotě.

Práva a povinnosti poskytovatelů a uživatelů telekomunikačních služeb a podmínky ve vztazích vznikajících při poskytování telekomunikačních služeb mezi operátory (kterými se rozumí provozovatelé zařízení a sítí a poskytovatelé služeb) navzájem a rovněž ve vztazích mezi operátory a uživateli služeb, včetně vztahů mezi provozovateli a uživateli datových sítí, t.j. i sítě INTERNET, upraví zákon s cílem objektivně ochránit zájmy všech těchto subjektů. Přitom zákon musí být formulován tak, aby nebránil využívání nejnovějších telekomunikačních a informačních technologií.

Vedle regulačních činností upraví zákon, obdobně jako zákon dosavadní, výkon státní správy v odvětví.

Státní správa a státní inspekce telekomunikací inspekční činnosti v telekomunikacích, včetně veškerých kontrolních činností, nabudou dalšího zvláštního významu v období vstupu konkurence do odvětví, a to i s ohledem na využívání omezených přírodních zdrojů.

K zabezpečení regulačních a správních činností je nutné zřídit ve smyslu práva Evropského společenství i vnitrostátních potřeb České republiky nezávislý orgán. Tak bude zabezpečena kompatibilita se zásadní Směrnicí 97/13/EC Evropského parlamentu a Rady z 10. dubna 1997 o společném systému pro všeobecné autorizace a individuální licence v oblasti telekomunikačních služeb a bude zaveden regulační režim obdobně, jako je tomu ve Velké Británii, Francii, SRN a dalších státech EU.

V  zákoně budou vymezeny některé specifické pojmy z odvětví telekomunikací. Definice těchto pojmů budou v souladu s definicemi používanými v právu ES. Všechny pojmy budou definovány pro účely tohoto zákona, ne tedy ze širokého všeobecného hlediska.

Varianta I:

Neuvádět příklady definic připravovaných pro paragrafové znění zákona.

 

Varianta II:

Půjde například o pojmy:

regulace, telekomunikační zařízení, telekomunikační síť (veřejná a neveřejná), přenosová cesta, koncový bod telekomunikační sítě, koncové telekomunikační zařízení, univerzální služba, telekomunikační (a telefonní) služba. Dále provozovatel, poskytovatel a uživatel telekomunikačních sítí, popř. služeb, propojení, připojení, tísňové volání, povinná služba, telekomunikační činnosti, kmitočtové spektrum, kmitočtový příděl, vysílací rádiová stanice a další.

Z definic zpracovávaných pro text zákona lze k informaci uvést:

  1. Regulace - určování pravidel pro podnikání v telekomunikacích z hlediska státem stanovených cílů. Zejména půjde o stanovení a ovlivňování podmínek pro zřizování a provozování sítí a poskytování telekomunikačních služeb a ostatních telekomunikačních činností a o hospodaření s omezenými zdroji.
  2. Telekomunikační zařízení - technické zařízení, popř. jeho část, včetně vedení, pro vysílání, přenos, spojování a příjem informací prostřednictvím elektromagnetických vln, které se začleňuje jako součást telekomunikačních sítí nebo které se připojuje ke koncovým bodům těchto sítí.
  3. Telekomunikační síť - soubor telekomunikačních zařízení k přepravě informací mezi koncovými body této sítě, popř. soubor rádiových zařízení k přepravě informací, anebo jejich vzájemná kombinace.

4. Koncový bod telekomunikační sítě - technicky specifikované rozhraní mezi sítí, jejíž je součástí, a k ní připojovaným koncovým zařízením. Koncovým bodem telekomunikační sítě se rozumí i body veřejných telekomunikačních sítí, které se těmito body vzájemně propojují (propojovací bod).

5. Koncové zařízení - telekomunikační zařízení, které se připojuje ke koncovému bodu telekomunikační sítě a provozuje se ve spojení s telekomunikační sítí. (Koncovým zařízením není rozhlasový nebo televizní přijímač určený výhradně pro příjem rozhlasových nebo televizních programů.)

6. Telekomunikační služba - poskytování přepravy informací, a to zejména formou zvuků, včetně řeči, písma, či jiných psaných znaků a obrazů, přenosu dat telekomunikačními zařízeními anebo sítěmi třetím osobám. Touto službou je i pronájem telekomunikačních sítí a přenosových cest. Provozování rozhlasového a televizního vysílání podle zvláštního zákona není telekomunikační službou.

  1. Veřejná telekomunikační služba - služba podle předchozího odstavce, z níž není předem vyloučen žádný zájemce o její využití. Ostatní telekomunikační služby se považují za neveřejné.
  2. Univerzální služba - veřejná telekomunikační služba, která musí být všeobecně dostupná, za stejných nediskriminačních podmínek všem, kdo o ni požádají, na celém území státu v přiměřené kvalitě a ceně. Definované minimum souboru služeb stanovené kvality, které jsou dostupné pro všechny uživatele, nezávisle na jejich geografické poloze a v závislosti na příslušných národních podmínkách cenově dostupné.
  3. Telekomunikační činnosti - zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a sítí a poskytování telekomunikačních služeb.

Zákon musí vymezit pojmy, které nejsou všeobecně vžité, popř. pojmy vyjadřující nově vzniklé společensko ekonomické vztahy, technické zvláštnosti odvětví a pojmy užívané právními předpisy ES. Zde naznačené definice budou v dalším legislativním postupu precizovány, jejich výčet bude širší než je uvedeno. V současnosti se očekává vydání nových směrnic v odvětví telekomunikací, i proto lze počítat s aktualizací dosavadních definic.

Oddíl II

Schvalování telekomunikačních zařízení, připojování koncových zařízení

Pro účely tohoto oddílu zákona se budou Telekomunikační zařízení se budou členit na:

1. zařízení, která se začleňují do veřejných telekomunikačních sítí a jsou jejich součástí (dále jen "začleňovaná zařízení"), kromě zařízení uvedených v bodu 3,

2. zařízení, která se přímo nebo nepřímo připojují ke koncovým bodům veřejných telekomunikačních sítí (dále jen "koncová zařízení"), včetně zařízení pro jednosměrné šíření rozhlasových a televizních signálů,

  1. vysílací rádiová zařízení a ta začleňovaná zařízení, jejichž součástí je vysílací rádiové zařízení (dále jen "vysílací rádiová zařízení").

 

Telekomunikační zařízení související s poskytováním veřejně dostupných služeb je nutno z hlediska regulace rozdělit na ta, která regulaci podléhají a která nikoliv. Regulaci podléhají všechna telekomunikační zařízení, o jejichž vlastnostech a parametrech musí plně nebo z části rozhodovat Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad") z hlediska zajištění veřejného zájmu. Veřejným zájmem se zde rozumí zejména bezpečnost osob a majetku, elektromagnetická a kmitočtová kompatibilita, schopnost a možnost vzájemného propojení a spolupráce veřejných sítí různých provozovatelů na definovaném rozhraní a možnost připojení koncových zařízení v definovaných koncových bodech veřejné sítě.

U všech rádiových vysílacích zařízení obecně, a to ať jsou samostatná (např. rozhlasový nebo televizní vysílač, občanská radiostanice, ovladač hraček atd.) anebo jsou součástí nějakého zařízení, musí být zajištěno, že vysílají na určených kmitočtech, definovaným výkonem a že jsou u nich splněny ostatní parametry, které jsou objektivně dány podmínkami kmitočtového plánování a koordinace. Jinak by mohlo dojít ke vzájemnému rušení jednotlivých rádiových sítí, narušení správné činnosti veřejně prospěšných služeb, nebo v případě pohraničních oblastí k nežádoucímu rušení či ovlivňování rádiového prostředí sousedního státu. Regulace je nutná také proto, že je třeba respektovat mezinárodní dohody v oblasti kmitočtového plánování, kterými je Česká republika vázána.

Úřad bude vydávat a zveřejňovat v Telekomunikačním věstníku (viz. str. 52) přehled (předmětový číselník) zařízení uvedených pod body 1, 2 a 3 tohoto oddílu zákona.

Zařízení, uvedená v bodech 1, 2 a 3, jsou velmi rozmanitá. Proto je nutno telekomunikační zařízení podrobně roztřídit a vyčlenit druhy zařízení, která budou podle tohoto zákona podléhat určitému regulačnímu režimu. Publikace předmětového číselníku zabezpečí potřebnou informovanost veřejnosti.

Telekomunikační zařízení budou muset být v souladu s regulačními opatřeními Úřadu, jejichž vydání bude Úřad oznamovat ve Sbírce zákonů s uvedením místa, kde jsou k dispozici. Zároveň, vzhledem ke specifičnosti telekomunikací, bude nutno zákonem stanovit povinnost subjektům, spadajícím do působnosti tohoto zákona, řídit se českými technickými normami. Soulad bude kontrolovat Úřad v rámci inspekčních činností telekomunikací. Schválení Rozhodnutím Úřadu o schválení nebudou podléhat telekomunikační zařízení Bezpečnostní informační služby, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Ministerstva spravedlnosti pro Vězeňskou službu, která jsou určena k zajištění bezpečnosti České republiky a telekomunikační zařízení používaná v civilním letectví, pokud podléhají povinnému schválení Úřadem pro civilní letectví. Jedná se o speciální zařízení k vymezené činnosti (zpravodajská činnost, boj proti organizovanému zločinu, letecká služba a pod.). Předmět této činnosti bude formulován v návaznosti na zákon o Policii ČR, zákon o Bezpečnostní a informační službě, zákon o Vojenském obranném zpravodajství a zákon o civilním letectví. Otázky odpovědnosti za provoz těchto zařízení zajistí provozovatel oprávněný k této činnosti ze zákona.

Úřad je povinen určit z výše uvedených hledisek závaznými veškeré předpisy, které stanoví podmínky regulace, což znamená, že je nutno aplikovat i dokumenty, které zajišťují regulaci v telekomunikacích na mezinárodní úrovni a jsou technickými předpisy zvláštního charakteru, např. dokumenty vydávané Evropským radiokomunikačním výborem (ERC), Evropským ústavem pro normalizaci telekomunikací (ETSI), Evropským výborem pro regulační záležitosti telekomunikací (ECTRA) atd.

Schválení se nebude týkat zařízení, u kterých je nezbytné zachovat utajení technických dat zařízení, způsobu provozu i použití.

Provozovatel začleňovaného zařízení bude povinen po celou dobu provozu zařízení zajistit, aby zařízení mělo vlastnosti a parametry stanovené českými technickými normami a regulačními opatřeními Úřadu.

Je ve veřejném zájmu, aby zařízení, které začleňuje provozovatel do své sítě, splňovalo parametry stanovené Úřadem po celou dobu provozu zařízení. Jde zejména o parametry související s elektrickou bezpečností, elektromagnetickou kompatibilitou, rozhraním na straně dalších provozovatelů a koncových účastníků.

Prověření souladu vlastností a parametrů začleňovaných zařízení se bude prokazovat protokolem o zkouškách, vystaveným osobami, pověřenými Úřadem, jejichž seznam bude závazný pro výrobce a dovozce těchto zařízení a jehož vydání bude Úřad oznamovat ve Sbírce zákonů s uvedením místa, kde je k dispozici.

Dodržení parametrů stanovených Úřadem musí být prokazatelné. Objektivním dokladem o splnění parametrů je protokol o zkouškách, vystavený subjekty, u kterých je obecně závazným postupem prokázána jejich kompetentnost a nezávislost. Takovými subjekty jsou především autorizované a akreditované osoby (§ 11 a § 16 zákona č. 22/1997 Sb.). Úřad zveřejní seznam těchto pověřených osob ve Sbírce zákonů.

Koncová zařízení a vysílací rádiová zařízení

Koncová zařízení a vysílací rádiová zařízení stanovená prováděcím předpisem podléhají schválení Úřadem. Úřad vydá o schválení doklad rozhodnutí. U ostatních koncových a vysílacích rádiových zařízení bude posouzena shoda a vydáno prohlášení o shodě podle zvláštního předpisu. Uvedené režimy se nebudou vztahovat na rádiové stanice pro zkušební účely a na rádiová zařízení, zhotovená samotnými radioamatéry pro jejich vlastní potřebu.

Vysílací rádiová zařízení a koncová zařízení jsou výrobky, u kterých musí být nejen prověřen soulad jejich parametrů a vlastností s českými technickými normami a regulačními opatřeními Úřadu, ale u kterých musí být rovněž Úřadem stanoven způsob jejich připojení k veřejné telekomunikační síti, podmínky jejich instalace a používání, u rádiových zařízení podmínky jejich provozování atd. Režim posouzení shody těchto výrobků bude po vydání nové Směrnice Rady ES, týkající se rádiových a koncových telekomunikačních zařízení, stanoven nařízením vlády podle zákona č. 22/1997 Sb., jehož návrh zpracuje Úřad.

Režim schvalování bude stanoven zákonem o telekomunikacích a prováděcím předpisem.

Telekomunikační zařízení jsou z obecného hlediska zcela zvláštní kategorií výrobků, které jsou svým charakterem určeny k přímé spolupráci s telekomunikační infrastrukturou a není pouze záležitostí majitele koncového zařízení, zda toto zařízení pracuje správně či nikoliv (jako je tomu např. u televizoru, radiopřijímače a pod.). Nesprávně nainstalované koncové zařízení se může stát např. zdrojem elektromagnetického rušení, které se účastnickou linkou přenese do veřejné ústředny a může znehodnotit kvalitu služby pro všechny její uživatele, může též zařízení veřejné sítě dokonce vyřadit z provozu. Používání rádiových zařízení např. s vyšším, než objektivně přípustným výkonem, může způsobit rušení např. rádiových sítí Policie ČR, záchranné služby, ohrožení letového provozu atd.

Rádiová vysílací zařízení pro amatéry jsou zařízení, pro která platí z hlediska posuzování jejich technické způsobilosti specifické, na mezinárodní úrovni stanovené a dohodnuté podmínky, které budou plně respektovány. V této souvislosti je nutno připomenout, že jde o dvě zásadně rozdílné kategorie těchto zařízení. Jedna kategorie jsou zařízení vyrobená samotnými radioamatéry pro jejich sebevzdělávání a která nejsou uváděna na trh. Taková zařízení žádnému schválení nepodléhají. Druhou kategorií jsou hromadně vyráběná zařízení, která jsou určena ke standardnímu prodeji. Taková zařízení musí prokazatelně splňovat základní požadavky na bezpečnost a elektromagnetickou kompatibilitu.

Úřad bude zveřejňovat v Telekomunikačním věstníku seznam schválených zařízení a zařízení, která vyhověla režimu posouzení shody.

Telekomunikační věstník bude co do významu a formy obdobný Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví podle úpravy § 4 zák. č. 22/1997 Sb.

 

Schvalovací řízení

Úřad vydá na základě žádosti výrobce zařízení nebo osoby, jež má bydliště či sídlo na území České republiky a která bude výrobcem písemně zmocněna získat doklad o schválení zařízení, rozhodnutí o typovém schválení telekomunikačního zařízení stanoveného prováděcím předpisem.

 

Zákon stanoví náležitosti žádosti o schválení a doklady, jimiž musí být žádost doložena, formu a obsah rozhodnutí o schválení a grafickou podobu schvalovací značky.

O typové schválení telekomunikačního zařízení stanoveného prováděcím předpisem bude žádat výrobce zařízení nebo osoba, jež má bydliště či sídlo na území České republiky, která bude výrobcem písemně zmocněna získat doklad o schválení zařízení. Zákon stanoví náležitosti žádosti o schválení a doklady, jimiž musí být žádost doložena, formu a obsah dokladu o schválení a grafickou podobu schvalovací značky.

Schválení, které zohledňuje výsledky posouzení vlastností a parametrů telekomunikačních zařízení a požadavky regulace v telekomunikacích, se musí vždy vztahovat na konkrétní typ výrobku. Protože se dosud značná část existujících veřejných analogových telekomunikačních sítí svými parametry liší od požadavků harmonizovaných v EU (obdobně je tomu u některých rádiových vysílacích zařízení z hlediska jejich parametrů a podmínek provozování), musí být tato zařízení pro možnost připojení a provozování v České republice určitým způsobem řešena odlišně. Podání žádosti o schválení zařízení nemůže zajistit nikdo jiný, než výrobce zařízení, nebo v případě zahraničních výrobců, jichž je naprostá většina, pouze osoba, která má bydliště či sídlo na území České republiky a která je výrobcem zmocněna plnit jeho povinnosti.

Označení schváleného telekomunikačního zařízení a jeho uvedení na trh

Způsob označení schváleného zařízení a podmínky jeho uvedení na trh stanoví Úřad v dokladu rozhodnutí o schválení.

Stejně, jako je tomu i v Evropské unii, rozdělují se telekomunikační zařízení obecně do dvou velkých skupin. První skupinou jsou ta zařízení, která vyhovují pouze národním specifikacím a zvláštnostem z hlediska vlastností, parametrů rozhraní, kmitočtového plánování atd., a druhou skupinou jsou ta zařízení, která plně vyhovují tzv. harmonizovanému režimu v EU z hlediska vlastností, parametrů, kmitočtového plánování atd. Výsledkem schvalování zařízení první skupiny je označení "národní schvalovací značkou"; soulad vlastností a parametrů zařízení, spadajících do druhé skupiny s požadavky tzv. "harmonizovaného režimu" v Evropské unii vyjadřuje označení příslušnou značkou "CE" pro telekomunikační zařízení a v České republice prohlášení o shodě podle zákona č. 22/1997 Sb. a podle nařízení vlády, přejímajícího příslušnou směrnici Rady ES, jehož návrh bude připraven souběžně. Pokud tedy v České republice budou v případě některých druhů zařízení splněny podmínky pro plnou harmonizaci s Evropskou unií (příkladem jsou již v současné době koncová zařízení systému GSM), bude možno tyto druhy zařízení uvádět na trh v České republice po vydání prohlášení o shodě, které je ekvivalentem označení "CE" v rámci EU. Zařízení, spadající do první skupiny musí být označena českou schvalovací značkou typickou pro telekomunikační zařízení (obdobně je tomu ve všech členských státech EU).

Schvalovací značkou bude muset být označen rovněž obal a uživatelská dokumentace (návod k obsluze) k zařízení v českém jazyce, aby byla zabezpečena nejen ochrana spotřebitele, ale i ochrana veřejných telekomunikačních sítí a zejména kmitočtového spektra ve veřejném zájmu.

Tímto ustanovením je sledována především nejen ochrana spotřebitele, ale i ochrana veřejných telekomunikačních sítí a rádiového spektra ve veřejném zájmu.

Orgánem dozoru při uvádění telekomunikačních zařízení na trh je Česká obchodní inspekce (ČOI). Provádí dozor: a) nad telekomunikačními zařízeními, která jsou stanovenými výrobky podle nařízení vlády v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky; b) nad telekomunikačními zařízeními podléhajícími ustanovením zákona o telekomunikacích.

Jestliže bude zařízení označeno schvalovací značkou, aniž by splňovalo požadavky pro schválení, bude orgán dozoru oprávněn zakázat uvádění takového zařízení na trh a nechá tuto značku, kterou je zařízení označeno, na náklady výrobce, dovozce nebo distributora znehodnotit nebo odstranit. Totéž bude platit, jestliže bude zařízení označeno značkou, která je zaměnitelná se značkou stanovenou tímto zákonem.

Připojování koncových telekomunikačních zařízení

Ke koncovým bodům veřejné telekomunikační sítě bude možné přímo nebo nepřímo připojovat pouze koncová zařízení schválená podle tohoto zákona a nebo zařízení, na něž bylo vydáno prohlášení o shodě podle zvláštního zákona (zákon č. 22/1997 Sb. a prováděcí nařízení vlády). Zákon stanoví povinnost fyzickým i právnickým osobám ohlásit připojení koncového zařízení k síti příslušnému provozovateli.

Zachovává se současná podmínka připojování koncových telekomunikačních zařízení k jednotné telekomunikační síti (buď jejich schválení, nebo vydání prohlášení o shodě podle zákona č. 22/1997 Sb. a prováděcí nařízení vlády).

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby bude oprávněn pozastavit poskytování této služby uživateli, který ke koncovému bodu veřejné telekomunikační sítě připojil neschválené koncové telekomunikační zařízení nebo zařízení, na které nebylo vydáno prohlášení o shodě. Způsob pozastavení poskytování služby stanoví její poskytovatel ve všeobecných podmínkách.

 

Telekomunikační služba bude poskytována na smluvním principu. Zákon stanoví poskytovateli služby právo pozastavit poskytování služby v případě připojení neschváleného zařízení nebo zařízení, na které nebylo vydáno prohlášení o shodě.

Oddíl III

Regulace telekomunikačních činností

Zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení a sítě a poskytovat telekomunikační služby bude možno za podmínek stanovených tímto zákonem na základě rozhodnutí Úřadu o licenci nebo generálním oprávnění, popř. individuálním oprávnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Současná právní úprava vycházela z toho, že zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení, poskytovat telekomunikační služby a vykonávat další telekomunikační činnosti lze pouze na základě pověření nebo povolení. V souladu s liberalizačními záměry v této oblasti a v souladu se Směrnicí 97/13/EC Evropského parlamentu a Rady z 10. dubna 1997 o společném systému pro všeobecné autorizace a individuální licence v oblasti telekomunikačních služeb nový zákon umožní vykonávat některé tyto činnosti na základě "generálního oprávnění". To znamená i zásadní zjednodušení podmínek pro podnikání v telekomunikacích.

Licence

Úřad bude svým rozhodnutím udělovat právnickým osobám se sídlem v České republice licence na

    1. zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí,
    2. poskytování veřejné telefonní služby služeb, které náležejí do souboru služeb obsažených ve službě univerzální,
    3. poskytování veřejných telekomunikačních služeb využívajících veřejné mobilní sítě.

Činnosti výše uvedené budou realizovány ve veřejném zájmu. Nebudou podnikáním podle § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V porovnání s dosavadní úpravou omezí nový zákon okruh činností, pro jejichž výkon Úřad vydává rozhodnutí o licenci pouze na zřizování a provozování telekomunikační infrastruktury a poskytování služeb, které budou v rámci služby univerzální. základní telekomunikační služby, kterou je veřejná telefonní služba. V konkurenčním prostředí telekomunikačního trhu v České republice bude udělování licencí rozhodnutími Úřadu významným regulačním nástrojem. Vzhledem k významu a charakteru těchto činností budou licence udělovány jen právnickým osobám. Podnikáním na základě licence se rozumí podnikání podle § 2 obchodního zákoníku.

Podmínky podnikání budou dostatečně upraveny ustanoveními zákona a udělenou licencí. Přitom nebude rozšiřován současný rozsah výjimek ze živnostenského zákona, dojde jen k aktualizaci jeho textu.

Licence se bude udělovat na dobu 20 let, pokud žadatel nepožádá o dobu kratší. Držitel licence bude moci požádat Úřad jeden rok před uplynutím doby, na kterou mu byla licence udělena, o její prodloužení. Platnost licence Úřad vydá rozhodnutí o prodloužení platnosti licence o dalších 10 let, pokud budou plněny podmínky touto licencí stanovené a pokud držitel nepožádá o dobu kratší.

Licence a z ní vyplývající práva a povinnosti budou nepřevoditelné.

Doba 20 let, na kterou se licence bude udělovat, představuje generační časové období, kdy lze očekávat, že dojde k takovým změnám podmínek telekomunikačního prostředí, které si vynutí novou úpravu. Platnost licence může být prodloužena.

Při splnění podmínek stanovených zákonem bude licence udělena konkrétní právnické osobě i podle jejích individuálních předpokladů, nelze ji převádět na osobu jinou. Zánikem držitele licence jako právnické osoby zanikne i licence.

Licence se bude udělovat na základě písemné žádosti, jejíž náležitosti a doklady, jimiž musí být doložena, stanoví zákon.

Zákon konkrétně stanoví obsah a podklady žádosti o udělení licence, které bude nutno posoudit před jejím vydáním, včetně posouzení bezúhonnosti odpovědné osoby a soulad se zákony upravujícími oblast životního prostředí. Soulad bude muset být doložen vyjádřeními orgánů státní správy příslušných podle těchto zákonů.

Podmínky pro udělení licence musí být objektivní, nediskriminační a transparentní (podle Směrnice Komise 90/388/EEC ze dne 28. června 1990, o konkurenci na trzích pro telekomunikační služby a Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 97/13/EC ze dne 10. dubna 1997, o společném systému pro všeobecné autorizace a individuální licence v oblasti telekomunikačních služeb i podle některých dalších směrnic ES). Poskytování telekomunikačních služeb nesmí poškozovat zájmy státu, jeho bezpečnost a obranyschopnost a nesmí negativně ovlivňovat zdraví veřejnosti.

Úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 90 dnů ode dne jejího doručení. Nebudou-li do uplynutí této lhůty k dispozici požadované kmitočty anebo čísla podle číslovacího plánu, pokud je žadatel bude požadovat, bude se postupovat dále uvedeným způsobem. Úřad bude moci se souhlasem žadatele vydat licenci na činnosti, které nevyžadují použití kmitočtů.

Odlišně od správního řádu, s přihlédnutím ke specifice předmětu rozhodnutí, zákon stanoví lhůtu pro udělení licence na 90 dnů. V případě, že nebudou k dispozici kmitočty, dá zákon možnost vydat licenci na činnosti, které nevyžadují použití kmitočtů.

Pokud vydání licence bude podmíněno využitím kmitočtů nebo dalších omezených přírodních zdrojů bude tato licence udělena na základě výběrového řízení. V případech, kdy bude licence vydávána na základě výběrového řízení nebo její vydání bude podmíněno výsledky mezinárodních jednání (např. o kmitočtech nebo číslech), bude správní řízení zahájeno bezodkladně po skončení tohoto řízení nebo mezinárodních jednání. Podmínky výběrového řízení budou stanoveny tímto zákonem.

Zákon jednoznačně k zajištění rovnosti podmínek včetně lhůty k vydání licence všem žadatelům a k zabránění průtahům stanoví, že správní řízení o vydání licence na základě výběrového řízení musí být bezodkladně zahájeno ihned po ukončení tohoto řízení. Obdobně tomu bude, bude-li k vydání licence nezbytné uskutečnit mezinárodní jednání (např. pro koordinaci kmitočtů). Další omezené přírodní zdroje jsou např. čísla a možnost užití telekomunikačních satelitů.

Pokud bude k udělení licence nutné provést změny v číslovacím plánu, může Úřad odložit udělení licence na dobu nejdéle 12 měsíců ode dne, kdy mu bude doručena žádost o udělení licence, popř. rozhodne o udělení licence pouze v omezeném rozsahu.

V případě, že bude nutné pro získání disponibilních čísel provést změny v číslovacím plánu, lze navrhovanými postupy překlenout období potřebné pro změny číslovacího plánu.

Licence nebude udělena v případě, že

  1. žadatel nesplní náležitosti stanovené pro obsah žádosti, anebo je sice splní, ale neprokáže v doložených dokladech schopnost zabezpečovat požadované činnosti,
  2. vydáním licence by byla ohrožena bezpečnost České republiky anebo život či zdraví osob, popř. ohroženo životní prostředí,
  3. nebudou k dispozici požadované ani jiné vhodné kmitočty, čísla podle číslovacího plánu anebo družicové telekomunikační prostředky.

Pro právní jistotu žadatelů o licenci bude nutno stanovit důvody, ze kterých nebude udělena licence. Kromě případů, kdy výkonem požadovaných činností by byla ohrožena bezpečnost České republiky anebo život a zdraví osob, popř. ohroženo životní prostředí a kdy nejsou k dispozici kmitočty a pod. ve stanovené lhůtě, bude důvodem neudělení licence rovněž závěr objektivního vyhodnocení předložených podkladů.

Nebude-li žádost o licenci úplná anebo bez závad, vyzve Úřad žadatele k jejímu doplnění, popř. odstranění nedostatků ve stanovené lhůtě, po kterou se řízení přeruší. Uběhne-li tato lhůta marně, řízení zastaví.

Pokud bude žádost odmítnuta z důvodu, že nebudou k dispozici příslušné kmitočty anebo čísla, Úřad z podnětu žadatele požadavek zaeviduje nejdéle na dobu 2 let od podání žádosti o evidenci. Pokud Úřad během této doby získá příslušné kmitočty anebo čísla, oznámí to žadateli a vyzve jej, aby podal žádost o licenci.

Počet licencí může být Úřadem omezen pouze tehdy, nebude-li v plánu využití kmitočtového spektra k dispozici dostatečný počet kmitočtů pro potřeby žadatelů o licenci. V tomto případě Úřad vyhlásí na udělení licence výběrové řízení.

Během řízení o vydání licence musí mít žadatel možnost napravit pochybení v žádosti.

Bude stanovena lhůta 2 let pro evidenci žádosti v případě, že nebudou k dispozici požadované kmitočty a ani jiné vhodné kmitočty. Delší evidence takové žádosti než dvouletá by nebyla účelná a znamenala by např. zbytečné zatížení administrativy. Oznamovací povinnost Úřadu má přispět k jistotě žadatele o licenci.

Zákon stanoví, obdobně jako členské státy EU, možnost uspořádání výběrového řízení, nebude-li dostatek kmitočtů. Protože je regulačnímu orgánu zákonem dána možnost omezit počet vydávaných licencí v případech, kdy zájem o zaváděnou službu, popř. o rozšíření již provozované služby, převyšuje svými požadavky počet kmitočtů, které jsou pro tento účel k dispozici v plánu kmitočtového spektra, musí na druhé straně stanovit i možnost výběrového řízení s tím, že jeho pravidla musí zajistit spravedlivý a nediskriminační výběr žadatelů o licence.

Zákon stanoví podrobný obsah rozhodnutí o licenci, jehož součástí bude zejména:

  1. obchodní jméno žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo,
  2. předmět a rozsah povolených telekomunikačních činností,
  3. území, na které se vztahuje výkon povolených telekomunikačních činností,
  4. povinnost poskytovat univerzální službu, pokud je držiteli licence stanovena, popř. povinnost finančně přispívat na poskytování univerzální služby,
  5. povinnost předkládat Úřadu informace požadované orgány Evropské unie nebo jinými mezinárodními orgány,
    6.
  6. podmínky pro využívání kmitočtů, pokud byl jako součást licence udělen kmitočtový příděl a další technické podmínky, které jsou nutné k zajištění integrity sítě,
  7. podmínky k poskytování povinných služeb, pokud jsou držiteli licence stanoveny,
  8. podmínky k ochraně uživatelských práv,
  9. podmínky k zajištění úkolů orgánů státní správy stanovených zákonem,
  10. termín, od kdy může a termín, od kdy musí zahájit povolené telekomunikační činnosti,
    11.
  11. dobu platnosti licence,
  12. další specifické podmínky související s prováděním licencí povolených telekomunikačních činností,
    13.
  13. stanovené poplatky.

Na rozdíl od současného zákona nový zákon stanoví skutečnosti, které musí obsahovat rozhodnutí o licenci. Podmínky stanovené licencí musí být jednoznačné, objektivní a nediskriminační.

Úřad rozhodne o změně licence z moci úřední anebo z podnětu jejího držitele v případě, že:

  1. je to nezbytné k dodržení závazků převzatých Českou republikou mezinárodními smlouvami nebo stanovených zvláštním zákonem,
  2. to vyžaduje bezpečnost České republiky,
    3.
  3. je ve veřejném zájmu, aby držitel licence poskytoval univerzální službu,
  4. dojde ke změně podmínek, za nichž byla licence udělena.

Změnou licence nebude průběžná aktualizace seznamů českých technických norem a regulačních opatření, která bude držitel licence povinen plnit.

Držitel licence bude povinen oznámit Úřadu všechny změny, které mohou ovlivnit plnění jeho povinností a změny údajů uvedených v licenci.

Licence pozbude platnosti :

  1. uplynutím doby, na kterou byla udělena,
    2.
  2. dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,
  3. rozhodnutím Úřadu o odejmutí licence z důvodů stanovených tímto zákonem.

V případech, kdy držitel licence

  1. neplní podmínky, popř. povinnosti stanovené v licenci,
    2.
  2. porušuje povinnosti stanovené zákonem,

ho Úřad písemně vyzve, aby ve lhůtě stanovené Úřadem, která nebude kratší než 15 dnů, napravil zjištěné nedostatky. Pokud tak držitel licence neučiní, může mu Úřad uložit pokutu, a to i opakovaně.

Pokud držitel licence neplní stanovené povinnosti, nenapraví zjištěné nedostatky anebo

  1. vyjdou najevo skutečnosti, pro něž by nebyla licence vydána, udělena,
  2. požádá písemně o odejmutí licence,
  3. pokud je to nezbytné k dodržení mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána,
  4. pokud to vyplývá z ustanovení zvláštního zákona,

může Úřad rozhodnout o odejmutí licence nebo o omezení platnosti části licence k datu, které stanoví.

Osoba, které bude odejmuta licence, může o takovou licenci požádat znovu nejdříve po uplynutí dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odejmutí.

Úřad bude oznamovat v Telekomunikačním věstníku vydání licence. Do licencí bude možno nahlédnout u Úřadu.

V porovnání se současnou právní úpravou, která nestanoví důsledně a jednoznačně ukládání sankcí za porušování povinností a podmínek stanovených v licencích, ani případy změn a pozbytí platnosti licencí, představuje navrhovaná úprava kvalitativní posun, zabezpečující právní jistotu žadatelů o licenci a držitelů licence. Možností nahlédnout do licence bude zabezpečena transparentnost a kontrola veřejnosti při rozhodování Úřadu a ochrana uživatele telekomunikačních služeb.

Generální oprávnění

Generální oprávnění budou vydávána Úřadem

1. ke zřízení a provozování telekomunikačních zařízení a sítí, s výjimkou veřejných telekomunikačních sítí, které

  1. slouží k poskytování telekomunikačních služeb, nebo
    2.
  2. jsou připojeny k propojeny s  veřejné telekomunikační síti nebo k ní připojeny, nebo
  3. překračují státní hranice, nebo
  4. jsou provozovány s použitím vysílacích rádiových zařízení, pokud zákon nestanoví jinak,

 

  1. Generální oprávnění budou rovněž vydávána pro poskytování telekomunikačních služeb s výjimkou veřejné telefonní služby.

Generální oprávnění nebudou vydávána na zřízení a provozování veřejných telekomunikačních sítí a na poskytování služeb, které náležejí do souboru služeb obsažených ve službě univerzální, na něž bude udělována licence podle tohoto zákona.

Generální oprávnění budou závazná pro osoby, které budou vykonávat uvedené činnosti (či některou z nich).

Při vydávání generálních oprávnění se nebude postupovat podle předpisů o správním řízení, ale podle ustanovení tohoto zákona.

Návrh generálního oprávnění musí být ve lhůtě ne kratší než 60 dní před jeho vydáním zveřejněn k uplatnění připomínek veřejnosti v Telekomunikačním věstníku.

Vydání generálního oprávnění bude oznamovat Úřad ve Sbírce zákonů s uvedením místa, kde jsou tato oprávnění k dispozici. Místem, kde budou vydaná generální oprávnění k dispozici, bude Telekomunikační věstník, v němž budou publikována. Rozhodnutí o generálním oprávnění budou rovněž uveřejňována na úřední desce v sídle Úřadu.

Generální oprávnění musí být zveřejněno ve lhůtě ne kratší než 15 dnů před nabytím jeho účinnosti.

Právní řád ČR nevylučuje, aby zvláštní zákon mohl stanovit postup řízení či formu rozhodnutí správního orgánu, odlišnou od zákona o správním řízení.

Předkladatel tedy v souladu se směrnicí č. 97/13/EC Evropského parlamentu a Rady, o společném systému pro společná oprávnění připravil návrh právní úpravy, podle které rozhodnutí o vydání generálního oprávnění bude veřejným stanovením podmínek pro neurčitý počet subjektů ke zřízení a provozování zákonem stanovených zařízení a sítí a k poskytování všech telekomunikačních služeb s výjimkou služeb v rámci služby univerzální. Po splnění těchto podmínek může tuto službu poskytovat každý.

Takto by byl splněn i všeobecný úkol EU stanovit moderní a pružný systém povolování podnikání na telekomunikačním trhu.

V porovnání s dosavadní právní úpravou, kdy většina zřizování a provozování sítí a telekomunikačních služeb je povolována formou individuálních povolení, představuje uplatnění formy generálního oprávnění pro blíže neurčený počet osob rozhodnutím Úřadu, které není individuálním správním aktem a je závazné na základě tohoto zákona, velmi významný liberalizační krok a zjednodušení podmínek pro podnikání v telekomunikacích. To zdůrazňuje i Směrnice 97/13/EC Evropského parlamentu a Rady ze dne 10. dubna 1997, o společném systému pro všeobecné autorizace a individuální licence v oblasti telekomunikačních služeb. Generální oprávnění budou vydávána např. na zřízení a provozování. televizních kabelových rozvodů, neveřejných pobočkových sítí, bezšňůrových telefonních přístrojů nebo na poskytování telekomunikačních služeb např. telefaxové.

Zveřejněním návrhu generálního oprávnění se otevře možnost k zaujetí stanoviska široké odborné a podnikatelské veřejnosti a budou splněny zásady otevřenosti a průhlednosti v povolovacím řízení. Zákon současně stanoví pro toto zveřejnění přiměřenou lhůtu.

Obdobně jako u licencí budou v zákoně vymezeny náležitosti generálních oprávnění. Generální oprávnění musí zabezpečit efektivní využití omezených zdrojů.

Osoby, které budou zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení anebo sítě anebo budou poskytovat telekomunikační služby vykonávají činnosti podle generálního oprávnění, budou povinny

  1. ohlásit písemně Úřadu k registraci den zahájení své činnosti předem ve lhůtě stanovené generálním oprávněním a předložit Úřadu doklad o zaplacení poplatku za registraci, je-li stanoven,
  2. ohlásit písemně Úřadu den ukončení své činnosti ve lhůtě stanovené generálním oprávněním,
  3. informovat Úřad na jeho výzvu o dalších skutečnostech podle generálního oprávnění, popř. podle tohoto zákona.

Registrace vzniká dnem ohlášení podle písm. a) a bude souhlasem Úřadu k provozování živnosti podle zvláštního zákona. V živnostenském zákonu bude provedena změna předmětu podnikání z živnosti koncesované na živnost ohlašovací vázanou.

Úřad vyzve písemně osobu, která vykonává činnosti podle generálního oprávnění a která nesplňuje některou z podmínek uvedených v generálním oprávnění, aby ve lhůtě stanovené Úřadem, která nebude kratší než 15 dnů, napravila zjištěné nedostatky. Pokud tak vyzvaná osoba neučiní, Úřad jí uloží pokutu. Jestliže vyzvaná osoba do 1 měsíce od uložení pokuty neučiní opatření ke splnění všech podmínek generálního oprávnění, Úřad vydá rozhodnutí o zákazu provozování zařízení a sítě, popř. poskytování služby, podle generálního oprávnění touto osobou. Rozhodnutí o zákazu poskytování služby předá Úřad k dalšímu postupu příslušnému živnostenskému úřadu.

Pro případy, kdy osoba, která vykonává činnosti podle generálního oprávnění, nebude splňovat některou z podmínek v něm uvedených, zákon musí stanovit sankci a umožnit vydat rozhodnutí o zákazu provozování zařízení a sítě, popř. poskytování služby.

Ve věcech, o nichž budou vydána generální oprávnění později,   Úřad vydá na základě žádosti rozhodnutí o individuálním oprávnění platné do doby vydání generálního oprávnění. Žádost musí mít obdobné náležitosti jako v případě licence.

Kdo uhradil poplatek za vydání individuálního oprávnění, nebude již povinen uhradit poplatek za registraci stanovený po vydání generálního oprávnění.

V zákoně bude zakotven postup pro případy, kdy není pro určitou činnost spadající do kategorie činností povolovaných formou generálního oprávnění takové oprávnění dosud vydáno resp. počet žadatelů je velmi malý, např. jeden, avšak je žádoucí, aby činnost byla bez odkladu vykonávána.

Licence ani generální oprávnění, popř. individuální oprávnění, se nebude vyžadovat pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a sítí, které neslouží k poskytování telekomunikačních služeb, nejsou propojeny s veřejnou telekomunikační sítí ani k ní připojeny a nepřekračují státní hranice a které jsou provozovány bez použití vysílacích rádiových zařízení, pokud zákon nestanoví jinak.

Bude rozšířen dosavadní okruh subjektů (nyní České dráhy, organizace pověřené zabezpečovací a sdělovací rádiovou leteckou službou, organizace energetiky), kdy zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a sítí bude realizováno bez zvláštního oprávnění.

Licence ani generální oprávnění, popř. individuální oprávnění, se nebude vyžadovat ani pro zřizování, provozování a vzájemné propojování telekomunikačních zařízení a sítí

  1. Ministerstva obrany,
  2. Ministerstva spravedlnosti pro Vězeňskou službu,
  3. Ministerstva vnitra,
  4. Bezpečnostní informační služby,

pokud tato zařízení a sítě neslouží k poskytování telekomunikačních služeb.

Používání vysílacích rádiových zařízení orgány uvedenými v   písm. b), c) a d) bude možné jen na základě vydání rozhodnutí o kmitočtovém přídělu Úřadem.

Orgány, které mají z hlediska všeobecného společenského zájmu specifickou působnost stanovenou vesměs zvláštními zákony, budou moci zřizovat a provozovat, výhradně k zabezpečení této působnosti, své sítě bez vydání oprávnění Úřadu.

Univerzální služba

Zákonem bude stanoven a upraven režim univerzální služby, která bude zřizována a poskytována ve veřejném zájmu. Upraven bude i způsob přidělování čísel a kmitočtů. Obsah univerzální služby bude v souladu s právem ES.

V České republice, podle obecných potřeb a stupně technického rozvoje odvětví, půjde v nejbližší době o veřejnou telefonní službu poskytovanou po pevné síti, která bude zabezpečena na celém území státu. Povinnost zřizovat a poskytovat univerzální službu stanoví Úřad v rozhodnutí o vydání nebo změně licence licenci.

V případě, že na daném území budou poskytovat veřejné telekomunikační služby dva nebo více poskytovatelů, stanoví Úřad, po projednání s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, povinnost zřizovat a poskytovat univerzální službu poskytovateli, který má dominantní postavení na trhu telekomunikačních služeb v daném území. Úřad může stanovit povinnost zřizovat a poskytovat univerzální službu i poskytovatelům veřejné telekomunikační služby, kteří o poskytování univerzální služby požádají.

Soubor služeb obsažených v univerzální službě bude rovněž zahrnovat přístup ke službám spojovatelky, k tísňovým voláním a k veřejným telefonním automatům, veřejným telefonním stanicím a veřejným telefonním hovornám, vymezené služby zdravotně postiženým občanům a vydávání telefonních seznamů.

Jedním z předpokladů ke zřizování a poskytování univerzální služby bude dosažení přiměřených (dostupných) cen. Ceny za univerzální službu budou stanovovány podle zvláštního zákona.

 

Problematika univerzální služby bude v zákoně upravena v souladu se

- Směrnicí Komise 90/388/EEC z 28. června 1990 o soutěži na trhu telekomunikačních služeb,

- Směrnicí Rady 90/387/EEC z 28. června 1990 o zřízení vnitřního trhu pro telekomunikační služby prostřednictvím otevřeného přístupu k síti,

- Směrnicí 97/33/EC Evropského parlamentu a Rady z 11. června 1997 o vzájemném propojování v telekomunikacích s ohledem na zabezpečení univerzální služby a interoperability prostřednictvím uplatnění zásad otevřeného přístupu k sítím,

- Směrnicí 98/10/EC Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. února 1998, týkající se aplikace poskytnutí otevřené sítě (ONP) pro vokální telefonii a univerzální služby pro telekomunikace v konkurenčním prostředí,

- Komunikátem Komise COM (96)608 final, týkající se stanovení kritérií pro národní schémata pro rozpočet a financování univerzální služby v telekomunikacích a návodů fungování těchto schémat určeným členským zemím.

V jednotlivých státech EU může mít univerzální služba, ve smyslu těchto dokumentů, různý obsah. Obsah univerzální služby zřizované a poskytované v ČR bude stanoven s přihlédnutím k podmínkám v České republice.

Povinnost zřizovat a poskytovat univerzální službu vyplývá již z její definice a jejího charakteru. Univerzální služba je definována Směrnicí č. 97/33/EC jako "definované minimum souboru služeb specifické kvality, jež jsou dostupné všem uživatelům nezávisle na jejich geografické lokaci zeměpisné poloze a vzhledem ke specifickým národním podmínkám za dostupnou cenu". Přiměřeně, se zohledněním vlastních specifik zvláštností telekomunikací, tuto definici přejímají členské státy EU i státy přidružené.

Možnost uložit povinnost poskytovat univerzální službu na celém území státu nebo ve vymezené lokalitě bude, resp. musí být, zakotvena v zákoně. V opačném případě by mohla být univerzální služba poskytována pouze v lukrativních lokalitách (velkých aglomeracích), kde by měl její poskytovatel zabezpečeny předem přiměřené zisky. V lokalitách, kde nebudou pro poskytovatele příznivé podmínky (existence neziskových účastnických telefonních stanic) by byla univerzální služba nedostupná. Z tohoto důvodu je nutné dát povinnost zřizovat a poskytovat univerzální službu do zákona. Zvláštním zákonem, podle něhož budou stanovovány ceny za tuto službu se rozumí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon stanoví Úřadu v případě potřeby povinnost zřídit a spravovat Fond univerzální služby. Zákon zřídí Fond univerzální služby. Zdroje fondu budou tvořit finanční příspěvky od poskytovatelů telekomunikačních činností stanovených zákonem.

Varianta I :

Zákon stanoví povinnost Ministerstvu financí tento fond spravovat.

Varianta II:

Zákon stanoví povinnost Úřadu tento fond spravovat.

Fondem univerzální služby se rozumí účet u bankovního ústavu. Účet je prostředkem pro přerozdělování finančních příspěvků k financování univerzální služby. která nebude ve všech případech zisková. tak jak je obvyklé při uplatňování fondu v zahraničí. Finanční prostředky fondu jsou určeny k úhradě prokazatelné ztráty vykázané poskytovatelem univerzální služby za poskytnutou univerzální službu. Prokazatelnou ztrátu za poskytnutou univerzální službu představuje rozdíl mezi součtem ekonomicky oprávněných nákladů na univerzální službu a přiměřeného zisku a mezi dosaženými tržbami za poskytnutou univerzální službu.

Varianta I:

Ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk stanoví Ministerstvo financí na základě podkladů poskytovatelů této služby.

Výpočet prokazatelné ztráty předložený poskytovatelem této služby bude provádět Ministerstvo financí podle právních předpisů o státní kontrole a cenových opatření.

Varianta II.

Ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk stanoví Úřad na základě podkladů poskytovatelů této služby.

Výpočet prokazatelné ztráty předložený poskytovatelem této služby bude provádět Úřad podle právních předpisů o státní kontrole a cenových opatření.

Zde navrhovaný postup je již zaveden např. ve Francii, Belgii, Dánsku, Norsku, Švédsku a SRN i v dalších evropských státech.

Poskytovatelé telekomunikačních činností (včetně poskytovatelů univerzální služby), jejichž okruh bude stanoven zákonem, budou povinni finančně přispívat na poskytování univerzální služby do Fondu univerzální služby, a to podle podílu na věcně relevantním trhu. Podíl bude stanoven tímto zákonem. Vlastníkem příspěvku do fondu bude přispěvatel do doby přerozdělení tohoto příspěvku poskytovatelům univerzální služby.

Při určení poskytovatele, který má na věcně relevantním trhu dominantní postavení, i při určení podílu poskytovatelů telekomunikačních činností na věcně relevantním trhu budou jednotlivé případy Úřadem projednány s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

Varianta I:

Zákon stanoví, že Ministerstvo financí bude mít povinnost vymáhat dlužné příspěvky a způsob realizace této povinnosti. Podrobnosti o správě účtu stanoví prováděcí předpis, který vydá Ministerstvo financí.

Varianta II:

Poskytovatel univerzální služby bude mít nárok na vyrovnání rozdílu mezi dosaženými výnosy za univerzální službu a stanovenými ekonomicky oprávněnými náklady na poskytování univerzální služby včetně přiměřeného zisku, a to z Fondu univerzální služby. Fond univerzální služby zřídí a bude spravovat Úřad. Tímto zákonem bude stanoveno za jakých podmínek a kdo může žádat o přidělení finančních příspěvků z Fondu univerzální služby. Současně zákon zmocní Úřad ustavit komisi ze zástupců poskytovatelů služeb a státní správy. Komise bude poradním orgánem Úřadu a v rozsahu své působnosti bude dohlížet na hospodaření s finančními prostředky Fondu. Zákon stanoví, že Úřad bude mít povinnost vymáhat dlužné příspěvky a způsob realizace této povinnosti. Podrobnosti o správě účtu a činnosti komise stanoví prováděcí předpis, který vydá Úřad.

Varianta I:

V případech, kdy bude ohrožena kontinuita zřizování a poskytování univerzální služby, Ministerstvo financí rozhodne o finančních opatřeních nezbytných k zajištění poskytování univerzální služby.

V součinnosti s Ministerstvem financí Úřad rozhodne o provozních opatřeních nezbytných k zajištění kontinuálního poskytování univerzální služby i o poskytovateli, který tuto povinnost převezme.

Varianta II:

V případech, kdy bude ohrožena kontinuita zřizování a poskytování univerzální služby, Úřad rozhodne o opatřeních nezbytných k zajištění kontinuálního udržení poskytování univerzální služby i o poskytovateli, který tuto povinnost převezme.

Zřízením komise bude zabezpečena kontrola hospodaření s finančními prostředky Fondu univerzální služby.

Při prokázané ztrátě bude mít poskytovatel univerzální služby nárok na vyrovnání rozdílu mezi skutečně dosaženými výnosy a stanovenými ekonomicky oprávněnými náklady, včetně přiměřeného zisku univerzální služby z prostředků Fondu univerzální služby.

Otevřený přístup k telekomunikační síti a propojování telekomunikačních sítí

Všem provozovatelům veřejných telekomunikačních sítí zákon stanoví povinnost zabezpečit možnost vzájemné komunikace všech uživatelů stejných telekomunikačních služeb a tedy i povinnost vzájemného propojení svých sítí přímo, nebo prostřednictvím sítí dalších provozovatelů. Vzájemné propojení a přístup k sítím se bude realizovat na základě smluv. Podmínky smluv musí zajistit volný a účelný přístup k síti a musí být založeny na objektivních kritériích.

Zákon stanoví podmínky zajišťování otevřeného přístupu k   síti, které musí být transparentní a zaručovat rovnost v přístupu a nesmí být diskriminující. Tyto podmínky nesmějí omezovat přístup k síti, nebo k veřejným telekomunikačním službám, s výjimkou případů ochrany provozu a integrity sítě.

Princip otevřeného přístupu k síti podpoří potřebný rozvoj konkurenčního prostředí na našem telekomunikačním trhu. Tento princip je v souladu se Směrnicí Rady 90/387/EEC ze dne 28. června 1990, o založení vnitřního trhu telekomunikačních služeb zavedením otevřeného přístupu k síti (Open Network Provision - ONP) včetně Směrnic Evropského parlamentu a Rady 92/44/EC ze dne 5. června 1992 o uplatnění ONP na pronajímané okruhy a 98/10/EC ze dne 26. února 1998 o aplikaci poskytnutí otevřené sítě (ONP) pro vokální telefonii a univerzální služby pro telekomunikace v konkurenčním prostředí.

. V jejich smyslu zákon zakotvuje povinnost provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí zabezpečit možnost vzájemné komunikace uživatelů stejných služeb podmíněnou vzájemným propojením a koordinací jejich sítí. Současně s povinností vzájemného propojení musí zákon stanovit právo na přístup k veřejným telekomunikačním sítím.

Nabídku rozsahu podmínek přístupu k síti, zejména podmínky cenové, provozní a technické, budou jednotliví provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí povinni zveřejňovat a oznamovat Úřadu. Zákon stanoví, kde a jakou formou budou tyto informace zveřejňovány.

Bude platit zásada, že každý provozovatel požádaný o propojení anebo připojení bude povinen uzavřít se žadatelem smlouvu. Bude-li žadatelů více, musí k zabezpečení jejich rovného postavení platit pro všechny stejné základní podmínky propojení resp. připojení. Žadatel o propojení anebo připojení bude povinen neprodleně oznámit Úřadu, že podal návrh na uzavření smlouvy o propojení nebo o přístupu k síti jiného provozovatele a sdělit mu termíny jednání o smlouvě. Úřad bude mít právo zúčastnit se jednání o uzavření smlouvy o propojení nebo přístupu k síti a uplatňovat své připomínky.

Smlouvu o propojení nebo přístupu k síti budou muset smluvní strany po jejím uzavření předložit Úřadu. Informace o uzavřené smlouvě, včetně cen za propojení, budou zveřejňovány v Telekomunikačním věstníku. Do vybraných částí smluv bude možno nahlédnout u Úřadu. Zároveň budou provozovateli zveřejňovány základní technické i ekonomické (cenové) podmínky pro propojení sítí.

Jestliže mezi dvěma provozovateli veřejných telekomunikačních sítí k dohodě o propojení, resp. připojení nedojde, Úřad po vyslechnutí zúčastněných stran nařídí propojení, resp. připojení v zákonem stanovené lhůtě počínající dnem, kdy obdrží podnět alespoň jedné ze stran zúčastněných na propojení, resp. připojení. K tomu Úřad podle tohoto zákona bude kompetentní stanovit podmínky propojení dotčeným provozovatelům.

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí budou povinni na základě žádosti umožnit připojení ke své síti koncové zařízení každého žadatele, který bude splňovat podmínky tohoto zákona.

Pokud provozovatel veřejné telekomunikační sítě neplní podmínky stanovené Úřadem a neumožní otevřený přístup k této síti, anebo propojení s touto sítí podle tohoto zákona, může Úřad věc přešetřit a uložit pokutu.

Úřad bude rozhodovat o hranicích obvodů pevných veřejných telefonních sítí na základě návrhu provozovatele.

Úřad vydá prováděcí předpis, kterým stanoví podrobnosti k poskytování přístupu k síti a k propojení.

Zákon stanoví podmínky pro přednostní připojení provozovatelů neveřejných telekomunikačních sítí k veřejné telekomunikační síti v případech, kdy se jedná o obranu a bezpečnost státu a spojení pro krizové situace.

 

Úřad bude ve veřejném zájmu zabezpečovat otevřený přístup k síti, a to jak svou součinností se smluvními partnery při uzavírání smluv s cílem zajistit rychlý a úspěšný průběh jejich jednání, tak iniciováním rozvoje hospodářské soutěže v odvětví a správou síťových plánů veřejných telekomunikačních sítí, která přispívá k integritě sítí a k efektivnímu a kvalitnímu využití síťových kapacit k propojení uvedených sítí, přístupu k nim a k připojování koncových zařízení k těmto sítím. Tento postup odpovídá čl. 9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/33/EC z 30. června 1997 o vzájemném propojování v telekomunikacích s ohledem na zajištění univerzální služby a spolupráce na základě aplikace principů o poskytování otevřené sítě. Část smluv, do nichž bude možno nahlédnout, bude Úřad vybírat s ohledem na obchodní a pod. zájmy operátorů.

V případě vzniku a řešení krizových situací, včetně situace ohrožení státu, je nezbytné vytvořit účinné telekomunikační spojení pro systém krizového řízení.

 

Číslování Správa čísel, jmen a adres sítí a služeb

 

K zajištění účelného využívání čísel a hospodaření se jmény a adresami sítí a služeb bude Úřad vykonávat správu číslovacích plánů, jmen a adres, kterou se rozumí sestavování číslovacích plánů a adresovacích pravidel a tvorby jmen, evidence využívání a kontrola přidělených čísel, přidělování čísel provozovatelům sítí nebo poskytovatelům telekomunikačních služeb a provádění změn v číslovacích plánech. Číslovací plány stanoví číslování telekomunikační sítě a služeb, včetně přídavných a doplňkových služeb a číslování přechodů mezi telekomunikačními sítěmi, a obecné podmínky přidělení a užívání čísel.

Číslovací plány pro hospodaření s čísly a adresovací pravidla pro hospodaření se jmény a adresami budou závazné pro osoby vykonávající telekomunikační činnosti. Jejich vydání oznamuje Úřad ve Sbírce zákonů s uvedením místa, kde jsou k dispozici. Tímto místem bude Telekomunikační věstník.

V souladu s číslovacími plány se přidělují čísla, poskytovatelům telekomunikačních služeb nebo provozovatelům telekomunikačních sítí, včetně podmínek, které musí být splněny pro používání čísel. Čísla bude Úřad přidělovat rozhodnutím na základě žádosti na dobu určitou a za stanovený poplatek. Ten, komu je přiděleno číslo, může před uplynutím stanovené doby požádat o prodloužení doby nebo o přidělení jiného čísla.

 

Zákon stanoví podmínky, za kterých rozhodnutí o přidělení může být změněno nebo zrušeno.

Nevyužívání čísel nebo jejich neoprávněné využívání může být důvodem ke zrušení rozhodnutí o přidělení nebo k uložení pokuty.

Dalším principem číslování legislativně upraveným v novém zákoně bude zavádění přenositelnosti čísel a výběr operátora. Jedná se o možnost osob ponechat si přidělené telefonní číslo i v případě změny poskytovatele služby, bydliště apod. Výběr operátora znamená možnost výběru poskytovatele služby pro meziměstský nebo mezinárodní hovor volbou zvláštního předčíslí a to při každém volání (lze též tuto volbu "přednastavit" v místní ústředně).

 

Podobně jako kmitočty jsou čísla pokládána za omezený přírodní zdroj a hospodaření s nimi je ve veřejném  zájmu každého státu. Zvětšení číselné kapacity je možné pouze za cenu vysokých nákladů. V rámci Evropské unie se číslování věnuje velká pozornost a pro tuto oblast jsou důležité zejména:

  • Směrnice Komise 96/19/EC z 13. března 1996, upravující Směrnici 90/388/EEC o zavedení plné soutěže v oblasti telekomunikací.
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/33/EC z 30. června 1997 o vzájemném propojování v telekomunikacích s ohledem na zajištění univerzální služby a spolupráce na základě aplikace principů o poskytování otevřené sítě.
  • Směrnice Evropského parlamentu a rady 98/10/EC z 26. února 1998 o aplikaci poskytnutí otevřené sítě (ONP) pro vokální telefonii a univerzální služby pro telekomunikace v konkurenčním prostředí

V těchto směrnicích se členským, popř. přidruženým státům ukládá:

  1. zajistit adekvátní počet čísel pro telekomunikační služby, jejich objektivní, nediskriminující, proporcionální a transparentní přidělování na bázi individuálních žádosti,
  2. aby národní regulační orgán zveřejňoval hlavní části číslovacích plánů a jejich dodatků s výjimkou informací které jsou předmětem národní bezpečnosti,
  3. zajistit správu číslovacích plánů regulačním orgánem nezávislým na telekomunikačních provozovatelích.

Podle uvedených dokumentů je nutno postupovat i v České republice, a to nejen z důvodů jejího přidružení k EU, ale i z důvodu zabezpečení plynulého kvalitního poskytování služeb, k nimž náleží přidělování čísel.

Regulace cen

Za poskytnuté telekomunikační činnosti je jejich uživatel povinen platit příslušné ceny. Telekomunikační činnosti budou poskytovány v zásadě za ceny neregulované, kromě vybraných telekomunikačních služeb, jejichž ceny budou předmětem cenové regulace, a to podle zvláštního zákona.

Bezplatně se budou i nadále poskytovat tísňová volání, služební zprávy správních orgánů telekomunikací, hlášení poruch přístupu k síti, poruch veřejných automatů, veřejných telefonních hovoren a veřejných telefonních stanic, hovory s ohlašovnou meziměstských a mezistátních hovorů, hovory s telefonní stanicí určenou pro podávání telegramů telefonicky a informace hlásek, které informují volajícího účastníka o změnách ve veřejné telefonní síti, popř., stanoví-li tak zákon, i jiné zprávy.

V zájmu státu je mít dlouhodobě závazná pravidla pro vstup investorů na telekomunikační trh k dosažení stability podmínek pro investory v konkurenčním prostředí. Jednou z takových podmínek jsou i ceny telekomunikačních činností.

Varianta I:

V cenové oblasti telekomunikací je nejdůležitějším dokumentem cenová politika. Návrh cenové politiky v oblasti telekomunikačních služeb bude předkládat vládě České republiky ke schválení Ministerstvo financí po předchozím projednání s Úřadem.

Rozsah telekomunikačních činností podléhajících cenové regulaci a cen telekomunikačních činností zařazených do kategorie maximálních cen vnitrostátních služeb stanoví v souladu se schválenou cenovou politikou Ministerstvo financí po předchozím projednání s Úřadem cenovým opatřením, které zveřejní v Cenovém věstníku.

Zákon stanoví povinnost pro Ministerstvo financí projednat s Úřadem a poskytovateli telekomunikačních činností návrhy vnitrostátních cen a jejich změn, které Ministerstvu financí předloží Úřad. V zákonu bude uložena povinnost poskytovatelům telekomunikačních činností předkládat návrhy cen a jejich změn Úřadu.

Záměr nepředpokládá v období do konce r.1999, v souladu se schválenou cenovou politikou, zásadní a radikální změny v současném rozsahu cenové regulace v oblasti telekomunikačních činností. Předpokládá se nadále regulovat ceny telekomunikačních činností zařazených do cenové regulace v současné době, tj. např. cen za zřízení, přeložení a používání účastnické telefonní stanice, za telefonní hovor, ceny za pronájem telekomunikačních okruhů a vedení a to v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. V souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/13/EC z 10. dubna 1997, o společném systému pro všeobecné autorizace a individuální licence v oblasti telekomunikačních služeb a se Směrnicí Rady 90/387/EEC z 28. června 1990 o zřízení vnitřního trhu telekomunikačních služeb zaváděním principů volného přístupu k síti i Směrnicí Rady 92/44/EEC z 5. června 1992 o aplikaci volného přístupu k síti na pronajímaná vedení, bude v oblasti cen telekomunikačních činností uplatňována nejužší možná forma cenové regulace.

V současné době jsou vesměs ceny poskytovaných telekomunikačních činností cenami neregulovanými. Pouze vybrané dílčí činnosti (služby) veřejné telefonní služby po pevné síti, která bude představovat z cca 90% univerzální službu, jsou a do konce roku 1999 budou předmětem cenové regulace tak, jak je stanoveno cenovou politikou v telekomunikacích na léta 1995 - 1999.

Ministerstvo financí podle současné úpravy není povinno projednávat návrhy cen s Úřadem. Změny, které může v původním návrhu cen předloženého Úřadem provést Ministerstvo financí, mohou mít podstatný vliv na ekonomickou situaci podnikatelských subjektů a mohou být i v přímém rozporu s technickými záměry Úřadu. V těchto případech je nezbytné dosažení kompromisu.

Varianta II:

Zákon stanoví, že regulaci cen bude provádět Úřad. Musí v něm proto být výslovně ustanoveno, že Úřad vykonává působnost při uplatňování, regulaci a kontrole cen v oblasti telekomunikačních služeb v mezinárodním i vnitrostátním telekomunikačním provozu.

Zákon stanoví povinnost pro Úřad projednat s Ministerstvem financí a poskytovateli telekomunikačních činností návrhy cen a jejich změn.

Cenová regulace vnitrostátních telekomunikačních služeb je v České republice v současné době oddělena od cenové regulace mezinárodních telekomunikačních služeb a od "technické" regulace (tj. např. vydávání licencí, přidělování kmitočtů a čísel apod.), ačkoliv všechny tyto regulace spolu úzce souvisí. Obě poslední regulace patří nyní do kompetence Ministerstva dopravy a spojů, zatímco první regulace náleží do kompetence Ministerstva financí.

Rozdělení regulace telekomunikací mezi dva resorty působí negativně na regulaci telekomunikačních podnikatelů. Autorita regulačního orgánu je tímto způsobem degradována. V takové situaci prosazuje podnikatelská telekomunikační sféra své jednostranné zájmy, a to zpravidla na úkor uživatelů telekomunikačních služeb. Nejen v členských zemích EU, ale i např. v Maďarsku je obvyklé, že v oblasti telekomunikací existuje jediný národní regulační orgán telekomunikací, jehož kompetence mu umožňuje vykonávat komplexní regulaci s patřičnou autoritou a objektivně bez diskriminace minoritních poskytovatelů telekomunikačních služeb a ve prospěch uživatelů.

V zájmu státu je nutné mít dlouhodobě závazná pravidla k dosažení stability podmínek pro vytvoření konkurenčního prostředí. Regulace v telekomunikacích není v současné době kompaktní a po zřízení Fondu univerzální služby za účelem úhrady finančních ztrát jejím poskytovatelům (což bude kompetence Úřadu - v případě varianty II) se dosavadní roztříštěnost ještě zvětší. Z praktického a ekonomického hlediska není důvodné, aby existovaly dva cenové regulační orgány. Cenová regulace v oblasti telekomunikací se stanoví na delší období, musí být vždy v návaznosti na používanou technologii a v souladu se strukturou telekomunikačních sítí a služeb a s jejich vývojem. Cenová regulace v oblasti telekomunikací z makroekonomického hlediska bude diskutována s Ministerstvem financí.

Na základě vyhodnocení zkušeností jiných evropských zemí, kde jeden národní regulační orgán telekomunikací reguluje oblast telekomunikací jako celek, tj. včetně regulace cen nezbytně nutného rozsahu telekomunikačních služeb, se navrhuje zřídit jeden regulační orgán telekomunikací ČR, jako orgán státní správy  jehož působnost by se rozšířila o působnost orgánů České republiky v oblasti cen. Je to v souladu i se stanoviskem Komise pro právo finanční Legislativní rady vlády ČR.

Jeden samostatný národní regulátor telekomunikací v ČR by v oblasti cen telekomunikačních činností postupoval podle platného zákona o cenách.

Zákon současně stanoví povinnost, že poskytovatel telekomunikačních činností je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a tržeb podle jednotlivých telekomunikačních činností a jejich cen. Úřad bude mít právo vyžádat si účetní doklady a doklady týkající se zpracování kalkulací cen regulovaných i neregulovaných.

Povinnost vedení oddělené evidence nákladů a tržeb podle jednotlivých telekomunikačních činností vyplývá i z práva ES. Současní držitelé licencí k poskytování veřejných telekomunikačních činností mají již v současné době tuto povinnost zakotvenu v licencích.

Ceny za propojení

Vzájemné propojení veřejných telekomunikačních sítí bude prováděno na základě dohody provozovatelů o propojení veřejných telekomunikačních sítí. Součástí této dohody budou i ceny za propojení veřejných telekomunikačních sítí.

Ceny za propojení veřejných telekomunikačních sítí musí být dohodnuty tak, že nesmí diskriminovat ani upřednostňovat nikoho z nich.

Za účelem dosažení správné výše cen za propojení bude stanoven způsob výpočtu cen za propojení veřejných telekomunikačních sítí, který bude vycházet z ekonomicky oprávněných nákladů na vlastní propojení těchto sítí na základě příslušného ustanovení zákona o telekomunikacích. Způsob výpočtu cen za propojení veřejných telekomunikačních sítí stanoví :

Varianta I:

Ministerstvo financí po projednání s Úřadem a uveřejní ho v Cenovém věstníku.

Varianta II:

Úřad po projednání s Ministerstvem financí a uveřejní ho v Telekomunikačním věstníku a Cenovém věstníku.

 

Zákon stanoví podmínky, způsob a formu výše uvedeného uveřejnění.

Varianta I:

Spory mezi provozovateli veřejných telekomunikačních sítí týkající se cen za propojení těchto sítí bude rozhodovat Ministerstvo financí. Předtím se musí provozovatelé prokazatelně pokusit o smír.

Varianta II:

Spory mezi provozovateli veřejných telekomunikačních sítí týkající se cen za propojení těchto sítí bude rozhodovat Úřad. Předtím se musí provozovatelé prokazatelně pokusit o smír.

Ve sporech o zaplacení ceny za propojení sítí budou rozhodovat soudy postupem podle obecných právních předpisů o soudním řízení.

V souladu se Směrnicí 97/33/EC Evropského parlamentu a Rady z 11.června 1997 o vzájemném propojování v telekomunikacích s ohledem na zabezpečení univerzální služby a interoperability prostřednictvím uplatnění zásad otevřeného přístupu k sítím, s níž se lze z hlediska potřeb České republiky ztotožnit, budou jednotliví provozovatelé při vzájemném propojení telekomunikačních sítí povinni platit ceny za propojení, na základě dohod.

 

V současné době jsou ceny za propojení předmětem dohod o vzájemném propojení provozovatelů telekomunikačních sítí, aniž by však byl stanoven způsob výpočtu cen za propojení.

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí postupují při sjednávání cen za propojení podle ustanovení zákona o cenách. Na správnost cen za propojení sítí je a nadále bude kladen velký důraz. Tyto ceny mají nemalý vliv na ekonomickou situaci provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí a současně na dostupnost služeb jejich uživatelů. Důsledkem uvedených skutečností může být i omezení rozvoje nových služeb. Tento princip je vysloven i ve shora uvedené Směrnici. Zákon proto ukládá povinnost stanovit způsob výpočtu cen za propojení veřejných telekomunikačních sítí.

Oddíl IV

Správa kmitočtového spektra

Při výkonu státní správy ve věcech radiokomunikací bude Úřad zabezpečovat regulaci využívání kmitočtového spektra. V rámci této činnosti bude Úřad sestavovat plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a plán využití kmitočtového spektra, přidělovat kmitočty a volací značky, koordinovat kmitočty a kontrolovat využívání kmitočtového spektra. Tyto plány budou závazné pro osoby vykonávající telekomunikační činnosti. Jejich vydání oznamuje Úřad ve Sbírce zákonů s uvedením místa, kde jsou k dispozici.

Kmitočtové spektrum je omezený přírodní zdroj a proto jeho využívání musí být regulováno s cílem jeho efektivního využívání. Plán přidělení kmitočtových pásem a plán využití kmitočtového spektra stanoví kmitočty a kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby a zařízení, obecné podmínky přidělení kmitočtů a podmínky pro využití jednotlivých kmitočtů radiokomunikačními službami se zřetelem na cíle regulace, evropskou harmonizaci, technický vývoj a kompatibilitu využívání kmitočtů v přenosových médiích. Tyto dokumenty bude Úřad oznamovat ve Sbírce zákonů a zveřejňovat v Telekomunikačním věstníku. Pravidla pro tvoření, přidělování a používání volacích značek stanoví prováděcí předpis k zákonu.

Vysílací rádiová zařízení lze zřizovat a provozovat na základě rozhodnutí o kmitočtovém přídělu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Za vydání a využívání kmitočtového přídělu bude Úřad vybírat poplatky. Zákon stanoví pravidla přidělování kmitočtů, náležitosti žádosti o kmitočtový příděl a náležitosti kmitočtového přídělu. Dále zákon stanoví případy, kdy je možné kmitočtový příděl neudělit, změnit, kdy kmitočtový příděl pozbývá platnosti a kdy je ho možné zrušit. Obdobně se bude postupovat v případě přidělování volacích značek. V zákoně bude stanovena lhůta, po které je možné opět žádat o kmitočtový příděl ke stejnému účelu v případě, že byl kmitočtový příděl odejmut z důvodů přesně stanovených v zákoně. Zákon též umožní Úřadu vyhlásit výběrové řízení, pokud to bude účelné a na určitý kmitočet bude podáno více žádostí.

Platný zákon neobsahuje úpravu tohoto tématického okruhu a proto je nutno tuto mezeru v právu navrhovanými ustanoveními vyplnit. Zákon stanoví, že kmitočtový příděl je vydáván na dobu určitou a je nepřenosný. Za účelem vyloučení osobního přístupu a rozhodování pracovníka Úřadu, zákon taxativně stanovuje případy, kdy kmitočtový příděl nebude udělen (požadavek je v rozporu s plány obsazení a využití kmitočtového spektra, kmitočty nejsou k dispozici, kmitočty nelze zkoordinovat, vyžaduje to bezpečnost státu, popř. jiný veřejný zájem nebo v případě, když žadatel porušuje podmínky dříve vydaných povolení). Zákon stanoví postup, je-li pro daný kmitočet podáno více žádostí, přičemž nezapomíná na zohlednění veřejného zájmu. Výběrové řízení vyhlašuje Úřad v Telekomunikačním věstníku.

Pro využívání kmitočtů k obraně území České republiky uzavírá Úřad dohodu s Ministerstvem obrany. Ministerstvo obrany využívá kmitočty v kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu využití kmitočtů pro vojenské účely bez kmitočtového přídělu a bez zpoplatnění.

Při rozhodování o kmitočtovém přídělu pro potřeby Ministerstva vnitra zákon stanoví zjednodušený postup oproti ostatním uživatelům. Zjednodušený postup stanoví tento zákon i pro potřeby okamžitého a krátkodobého kmitočtového přídělu.

Při sestavování plánu přidělení kmitočtového spektra jsou zohledněny zájmy státu při zajišťování jeho obrany a bezpečnosti. Plán přidělení kmitočtového spektra je zpracováván na základě dohody s Ministerstvem obrany.

Pro Ministerstvo obrany i nadále bude platit odchylný postup při přidělování kmitočtů, bez nutnosti žádat Úřad o kmitočtový příděl v kmitočtových pásmech vyhrazených pro vojenské využití podle plánu přidělení kmitočtů a bez zpoplatnění. Zjednodušený postup oproti ostatním uživatelům bude platit i pro Ministerstvo vnitra a pro ty případy, kdy by postup podle předpisů o správním řízení znemožnil realizaci bezodkladně potřebných telekomunikačních spojení. Jde např. o zabezpečení přenosů z krátkodobých událostí (mezinárodní jednání, přenosy z kulturních a sportovních akcí).

Vzhledem k tomu, že kmitočtové spektrum je omezený přírodní zdroj a v důsledku technického rozvoje se zvyšuje "poptávka" na jeho využívání, je zásadním úkolem Úřadu zabezpečit jeho efektivní využívání. Zpoplatnění využívání kmitočtů je jedním z regulačních aktů. Proto návrh zákona v souladu s postupy států EU navrhuje výjimečný postup výhradně pro Ministerstvo obrany a neumožňuje využívat kmitočty jinými subjekty bez kmitočtového přídělu a bez zpoplatnění. (např. ve Velké Británii se odchylný postup neuplatňuje ani pro resort obrany).

Správu části kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání vykonává Úřad v součinnosti s Radou České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada"). Úřad předává zkoordinované kmitočty pro rozhlasové a televizní vysílání Radě na základě požadavků. Rozhodnutí o kmitočtovém přídělu pro rozhlasové a televizní vysílače lze vydat pouze v případě, že provozovatel rozhlasového a televizního vysílání je k vysílání oprávněn podle zvláštního zákona. Rozhodnutí o kmitočtovém přídělu včetně parametrů kmitočtového přídělu ( např. kmitočet, umístění, výška, souřadnice, výkon, typ antény - vyzařovací diagram) vydá Úřad jen se souhlasem Rady a to i pro jiné telekomunikační služby v této části kmitočtového spektra. Rozhodnutí o kmitočtovém přídělu pro rozhlasové a televizní vysílače bude vycházet ze souboru technických parametrů, kterými Rada v licenci stanoví územní rozsah vysílání.

V rámci součinnosti Úřad:

a) předává na základě požadavků Rady údaje o kmitočtech pro rozhlasové a televizní vysílání,

b) poskytuje aktuální údaje (databázi) o provozovaných vysílacích rádiových zařízeních pro šíření rozhlasových a televizních programů na území České republiky,

c) sděluje neprodleně údaje o vydaných rozhodnutích o kmitočtovém přídělu, jeho změnách, odejmutí, pozbytí platnosti a o neudělení,

d) zasílá k odsouhlasení požadavky na kmitočtové příděly pro telekomunikační služby v kmitočtovém pásmu určeném přednostně pro rozhlasovou službu,

e) spolupracuje s Radou při své kontrolní činnosti a sděluje informace o zjištěných nedostatcích v této oblasti (vysílání rozhlasových a televizních programů bez platné licence podle zvláštního zákona, provozování vysílače bez kmitočtového přídělu, nedodržení podmínek oprávnění).

 

Na základě zákona č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je kompetence spravovat část kmitočtového spektra pro rozhlasové a televizní vysílání převedena na Radu. Správa kmitočtového spektra je činnost, která zahrnuje strategická rozhodování o jeho využívání, sestavování plánu přidělení kmitočtových pásem a plánu využití kmitočtového spektra, koordinace kmitočtů, přidělování kmitočtů, spolupráci s mezinárodními organizacemi a dohled nad hospodárným využíváním kmitočtového spektra (monitoring). V současné době Rada z uvedených činností pouze přiděluje kmitočty. Zásadní problém vzniká i tím, že kmitočtová pásma určená pro rozhlasové a televizní vysílání mohou být využívána i jinými službami, zejména datovými jejichž regulace je v kompetenci Úřadu. Praxe ukázala, že správu kmitočtového spektra nelze dělit mezi dva subjekty, pokud má být zabezpečeno jeho maximálně efektivní využívání. S ohledem na nutnost prosazování licenční politiky v oblasti rozhlasového a televizního vysílání bude v zákoně zakotven způsob součinnosti Úřadu a Rady v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Text návrhu věcného záměru s důrazem na záležitosti rozhlasu a televize byl formulován po dohodě s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Její připomínky k návrhu, včetně návrhu novely shora uvedeného zákona, byly projednány bez rozporu.

Zákon stanoví druh vysílacích rádiových stanic, u kterých je potřebná zvláštní způsobilost, způsob jakým se způsobilosti nabývá, jak se prokazuje a osvědčuje a že se za vydání dokladu o zvláštní způsobilosti vybírají poplatky.

K obsluze vysílacích rádiových stanic umožňujících přenos hlasových a telegrafických zpráv (např. radiotelefonní stanice, amatérské stanice) je potřebná zvláštní způsobilost v souladu s mezinárodními pravidly Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a právní úpravou států EU. Operatér (osoba obsluhující rádiovou stanici) musí prokázat odbornou způsobilost úspěšným složením předepsané zkoušky. Podle dosavadní právní úpravy je tato povinnost stanovena prováděcími předpisy k zákonu. S ohledem na ústavní pořádek musí být tato povinnost uložena zákonem.

Oddíl V

Poskytování telekomunikačních služeb

Práva a povinnosti poskytovatele telekomunikační služby

Poskytovatel telekomunikační služby bude povinen s každým, kdo souhlasí s jeho všeobecnými podmínkami služby a přijme návrh na uzavření smlouvy, uzavřít smlouvu o poskytnutí služby podle tohoto zákona. Při jejím plnění bude povinen postupovat v souladu s udělenou licencí, popř. generálním oprávněním a podle všeobecných podmínek služby.

V dosavadní právní úpravě jsou podmínky poskytování telekomunikačních služeb obsaženy v podzákonných předpisech a neodpovídají současné situaci na telekomunikačním trhu po privatizaci poskytovatelů těchto služeb. S obdobným postupem se proto v nové právní úpravě nepočítá. Práva a povinnosti která mají obecnější platnost a jsou důležitá z hlediska sladění oprávněných zájmů poskytovatelů služby na jedné straně a zájmů uživatelů služeb na straně druhé, budou zakotvena přímo v zákoně, ostatní vztahy soukromoprávního charakteru budou věcí dohod mezi uživateli služeb a jejich poskytovateli.

Poskytovatel služby má právo na zaplacení poskytnuté služby způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby.

Poskytovatel služby bude povinen předkládat smluvnímu uživateli přehledné a srozumitelné vyúčtování ceny za službu.

Pokud dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch jejího uživatele, bude poskytovatel služby povinen rozdíl ceny uhradit uživateli.

 

Pokud službu bude možno využít jen částečně, anebo ji nebude možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru v síti, jejímž prostřednictvím bude služba poskytována, bude poskytovatel služby povinen odstranit závadu a přiměřeně snížit cenu, nebo po dohodě s uživatelem zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Poskytovatel služby nebude povinen uhrazovat jejím uživatelům náhradu škody, popř. ušlý zisk v důsledku neposkytnutí služby nebo vadného poskytnutí služby ani v případě omezení provozu z důvodů krizových situací.

 

Zákon zakotví zásady vztahu mezi poskytovatelem a uživatelem, týkající se vyúčtování ceny za poskytnutou službu a zaplacení poskytnuté služby, včetně případů, kdy služba bude poskytnuta jen částečně anebo nebude vůbec poskytnuta.

Úřad stanoví parametry jakosti a jejich hodnoty pro univerzální službu, popř. další telekomunikační služby, které jsou závazné pro poskytovatele těchto služeb.

Parametry jakosti a jejich hodnoty jsou matematickou statistickou veličinou, bez níž nelze zajistit určitý stupeň úrovně poskytovaných služeb. Ustanovení bude formulováno obdobně podle § 19 odst. 2 a 3 zák. č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

Poskytovatel služby bude povinen vytvořit technické podmínky pro bezplatné hlášení závad služby včetně poruch zařízení, jejichž prostřednictvím je realizována.

Poskytovatel služby může omezit, popř. přerušit poskytování služby v případech, kdy smluvní uživatel přes písemné upozornění neplní smluvní podmínky pro poskytování služby (např. v případě, kdy účastník připojí ke koncovému bodu neschválené koncové zařízení).

Poskytovatelé služby budou povinni poskytovat si pro účely informační služby nebo pro vydávání seznamů uživatelů služby identifikační údaje o smluvních uživatelích služby, které musí obsahovat jméno, adresu a uživatelské číslo. To neplatí pro údaje, které smluvní uživatel ze zveřejnění vyloučil.

Poskytovatel služby bude povinen na žádost jejího smluvního uživatele bezplatně zablokovat přístup ke službě, jejíž obsah může ohrozit mravní výchovu mládeže.

V zákoně budou zakotveny povinnosti poskytovatelů telekomunikačních služeb, které musí být respektovány v obsahu všeobecných podmínek pro poskytování telekomunikační služby. Uživatelům jsou tak zaručena práva, jež by ve smluvním vztahu někteří poskytovatelé případně nehodlali akceptovat.

Parametry jakosti a jejich hodnoty pro univerzální službu, popř. pro další telekomunikační služby, budou závazné pro poskytovatele telekomunikačních služeb a jejich vydání bude oznámeno ve Sbírce zákonů.

Povinnost bezplatně zablokovat na žádost uživatele přístup k audiotexovým službám, jejichž obsah může ohrožovat mravní výchovu mládeže, je výsledkem důvodných výzev veřejnosti a je v souladu s komunitárním právem. která navržený postup poskytovatelů služeb trvale důrazně požaduje, na adresu zákonodárců.

 

Práva a povinnosti uživatele služby

Každý, kdo souhlasí s všeobecnými podmínkami služby a stanovenou formou přijme návrh na uzavření smlouvy, má právo na uzavření smlouvy s poskytovatelem služby.

Uživatel služby bude povinen uhradit za poskytnutou službu cenu platnou v době poskytnutí služby.

Právo na vrácení ceny, anebo její části, pokud již byla zaplacena, bude muset uživatel služby uplatnit u jejího poskytovatele do šesti měsíců od vzniku závady, jinak právo zanikne.

 

Uživatel bude mít právo reklamovat vyúčtování ceny za službu u jejího poskytovatele do 2 měsíců od doručení vyúčtování ceny za službu, jinak právo zanikne. Uplatnění reklamace nebude mít odkladný účinek. Pokud výše vyúčtování ceny za službu přesáhne trojnásobek průměrně placené účtované měsíční částky za období předcházejících 6 měsíců, bude uživatel mít právo požádat o na odklad platby současně s podáním reklamace nejpozději do doby vyřízení reklamace, popř. ukončení správního řízení o námitkách proti výši vyúčtování ceny za službu.

Pokud poskytovatel služby nevyhoví reklamaci vyúčtování ceny za službu, může uživatel uplatnit námitky proti vyúčtování ceny za službu u Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno zamítnutí reklamace. O námitkách Úřad rozhodne postupem podle obecných právních předpisů o správním řízení.

 

Ve sporech o dlužné nedoplatky za poskytnuté služby, proti jejichž vyúčtování neuplatní uživatel služby reklamaci anebo jeho reklamaci provozovatel služby nevyhoví a uživatel neuplatní námitky u Úřadu, aby o nich rozhodl, budou rozhodovat soudy postupem podle obecných právních předpisů o soudním řízení.

Smluvní uživatel bude mít právo připojit ke koncovému bodu sítě vlastní koncové zařízení, které splňuje stanovené podmínky.

V zákoně budou stanovena práva uživatelů telekomunikačních služeb, která musí být jejich poskytovateli respektována v obsahu všeobecných podmínek pro poskytování telekomunikační služby. Důvodem je ochrana práv, jež by snad nebyla akceptována, nad rámec obecné úpravy soukromoprávních vztahů přímo ze zákona.

 

Všeobecné podmínky pro poskytování služby

Poskytovatel služby bude povinen před zahájením své činnosti vydat a zveřejnit všeobecné podmínky služby tak, aby zájemci o službu se s nimi mohli seznámit před vznikem smluvního vztahu. Tyto podmínky se stanou návrhem na uzavření smlouvy o poskytování služby a po uzavření smlouvy její nedílnou součástí.

Všeobecné podmínky musí být srozumitelné a nesmí diskriminovat žádného zájemce o poskytování služby.

Všeobecné podmínky služby musí obsahovat:

  • způsob, jakým zájemce o službu závazně přijímá návrh na uzavření smlouvy,
  • rozsah poskytované služby,
  • místo, kde se služba poskytuje,
  • cenu za poskytování služby, způsob jejího účtování a placení,
    •
  • způsob uplatnění a vyřizování reklamací,
  • způsoby ukončení smluvního vztahu.

Všeobecné podmínky poskytování telefonní služby musí dále obsahovat:

  • podmínky překládání, přemístění, popř. přeměny účastnické stanice,
  • způsob vydávání a aktualizace seznamů uživatelů, popř. jiného způsobu informování o účastnických číslech,
  • čísla, jejichž volání může musí poskytovatel služby z podnětu smluvního uživatele zablokovat,
  • nabídku druhů telefonních hovorů u veřejné telefonní služby.

Zásady všeobecných podmínek Všeobecné podmínky pro poskytování služby budou přílohou žádosti o licenci na poskytování veřejné telekomunikační služby.

Všeobecné podmínky, které musí být v souladu s   uvedenými zásadami a jejich změny může poskytovatel služby vydat jen na základě písemného sdělení Úřadu, že nemá proti jejich vydání námitek. Pokud Úřad toto sdělení nezašle poskytovateli služby do 30 dnů od dne kdy mu byly všeobecné podmínky doručeny, může poskytovatel služby tyto podmínky vydat. Úřad je povinen zajistit zákonnost všeobecných podmínek.

Všeobecné podmínky zpracovává poskytovatel služby v souladu s vydanou licencí, popř. generálním oprávněním, jako návrh na uzavření smlouvy o poskytování telekomunikační služby. Zájemci musí být jejich návrh k dispozici tak, aby se s nimi mohl seznámit ještě před uzavřením vlastního smluvního vztahu.

Zákon stanoví povinnost žadateli o poskytování telekomunikační služby předložit zásady všeobecných podmínek všeobecné podmínky již jako součást dokladů přiložených k žádosti o licenci. Tím bude dána možnost posoudit, zda rozsah a podmínky nabízené služby budou odpovídat zákonem stanoveným podmínkám.

 

Telekomunikační tajemství a ochrana individuálních dat

Právnické a fyzické osoby, které budou poskytovat telekomunikační služby, jejich zaměstnanci, popř. i jiné osoby, které se podílejí na této činnosti a pracovníci správních orgánů telekomunikací, nebudou smět získávat pro sebe nebo pro jiné osoby informace o věcech, které budou předmětem telekomunikačního tajemství, ve větší míře než je pro poskytování telekomunikačních služeb potřebné.

Předmět telekomunikačního tajemství budou tvořit zejména :

  1. obsah zpráv přepravovaných nebo jinak zprostředkovaných telekomunikačními zařízeními a sítěmi,
  2. provozní doklady, z jejichž obsahu by mohl být zjevný obsah přepravovaných zpráv nebo data provozní povahy,
  3. detailní rozpisy o uskutečněných hovorech nebo přenosech informací účastnických stanic,
  4. účastnická čísla telefonních stanic a osobní údaje, která nebudou z podnětu smluvního uživatele zveřejněna,
    5.
  5. informace o co nejpřesnějším určení místa účastníka v mobilní telefonní síti, pokud to tato síť umožňuje.

Kdokoliv, kdo se dozví obsah věcí, jež budou předmětem telekomunikačního tajemství, nesmí telekomunikační tajemství porušit.

Výše uvedené osoby, které přijdou do styku s telekomunikačním tajemstvím, nebudou oprávněny získané informace sdělovat jiným osobám kromě odesílatele a adresáta přepravovaných zpráv, popř. jimi zplnomocněnému zástupci a právnímu nástupci. Nebudou smět ani umožnit jiným osobám, aby získávaly informace, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství.

Tyto osoby nebudou oprávněny získávat, zpracovávat a předávat pro jiné, než pracovní účely, osobní a zprostředkovací data uživatelů telekomunikačních služeb, ani umožnit získat je jiným osobám.

Těmito daty budou:

  1. jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, rodné číslo, popř. identifikační číslo organizace, akademický titul, adresa, popř. sídlo a další data související s poskytováním telekomunikační služby,
  2. data potřebná k realizaci požadovaného spojení uživatele služby a pro účtování ceny, zejména volané a volající číslo, datum, čas a délka trvání spojení, včetně spojení neuskutečněných.

Právnické a fyzické osoby provádějící telekomunikační činnost budou povinny zajistit bezpečnou manipulaci s informacemi charakteru telekomunikačního tajemství, osobními a zprostředkovacími daty uživatelů telekomunikačních služeb tak, aby nedošlo k jejich úniku, případně zneužití.

Zákon stanoví, v  kterých případech bude právnická nebo fyzická osoba provádějící telekomunikační činnost povinna sdělit údaje tvořící předmět telekomunikačního tajemství soudům, státním zastupitelstvím, Policii České republiky, Bezpečnostní a informační službě, popř. jiným oprávněným orgánům (dále jen "orgánům zmocněným podle zvláštního zákona).

Držitel licence bude povinen bezplatně zabezpečit orgánům zmocněným podle zvláštního zákona připojení a provozování monitorovacího zařízení k získání požadovaných informací a dat. Technické podmínky pro připojení a provoz těchto zařízení budou upraveny regulačním opatřením které vydá Ministerstvo vnitra ve spolupráci s orgány zmocněnými podle zvláštního zákona a po projednání s držitelem licence. Ve sporech týkajících se těchto oprávnění budou rozhodovat soudy postupem podle obecných právních předpisů o soudním řízení.

Jestliže držitel licence zavede v telekomunikačním provozu kódování, kompresi nebo šifrování, bude povinen zajistit, aby v místě rozhraní pro připojení monitorovacích zařízení byly požadované informace a data poskytovány srozumitelným způsobem.

 

Zákon stanoví, kterým orgánům bude pro potřeby obrany a bezpečnosti státu poskytnuta databáze účastnických čísel, včetně nezveřejněných a současně stanoví povinnost pro držitele licence takové údaje těmto orgánům poskytnout.

 

Při poskytování telekomunikačních služeb bude - jako doposud - zabezpečena ochrana údajů, které se týkají jednotlivých právnických a fyzických osob. V paragrafovaném znění zákona bude uveden taxativní výčet předmětu telekomunikačního tajemství. Formulace zákonných ustanovení bude zohledňovat zejména Směrnici 97/66/EC Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. prosince 1997, týkající se zpracování osobních dat a ochrany soukromí v odvětví telekomunikací. Avšak při realizaci těchto zásad bude nezbytné upravit zásadní otázky týkající se boje proti organizovanému zločinu tak, jak je upravuje usnesení vlády č. 673/1997 a vycházet při této příležitosti rovněž z Rezoluce Rady 96/C 329/01 ze dne 17. ledna 1995 o zákonném odposlouchávání telekomunikací. Ochranu telekomunikačního tajemství upravuje trestní zákon.

 

Oddíl VI

Omezení telekomunikačních služeb v období krizových situací

Zákon stanoví důležité povinnosti týkající se uplatnění státní moci na zajištění telekomunikačních služeb pro období příprav a za krizových situací a to prostřednictvím nezbytné výstavby telekomunikační infrastruktury, případně omezením telekomunikačních služeb ve prospěch požadavku na tyto služby za krizových situací.

Úřad bude oprávněn v období příprav na zabezpečení telekomunikačního provozu v  krizových situacích anebo  po jejich vzniku svým opatřením na dobu nezbytně nutnou, pozastavit nebo omezit poskytování telekomunikačních služeb a využívání kmitočtového spektra, popř. stanovit zásady pro přednostní spojení, na určeném území anebo v celém státě.

Prostředky omezení nebo upřednostňování telekomunikačního provozu jsou např. přednostní spojení umožňující za krizových situací trvalý obousměrný telekomunikační styk vybraným nebo důležitým uživatelům, t.j. možnost volat a být volán oproti ostatním, kteří budou moci být pouze voláni a dále uvedení do provozu aktivačních spojení. Aktivačním spojením se rozumí předem připravené přímé a trvalé propojení dvou objektů důležitých nebo vybraných uživatelů telekomunikačním zařízením, uvedené do provozu v případě krizové situace, které umožňuje rychlé a bezpečné předávání informací k řešení krizových situací.

Přednostní spojení se bude realizovat na základě:

  1. rozhodnutí vlády,
  2. rozhodnutí Úřadu,
  3. rozhodnutí příslušného územního orgánu státní správy v souladu s příslušnými předpisy,
  4. rozhodnutím statutárního orgánu poskytovatele telekomunikačních služeb (v případech kdy v určité lokalitě bude hrozit bezprostřední nebezpečí poškození nebo zničení telekomunikačního zařízení).

 

Právnické a fyzické osoby provádějící telekomunikační činnosti budou povinny postupovat s ohledem na základní zájmy státu, zejména bezpečnost České republiky. V případech vymezených zákony budou povinny poskytnout orgánům státní správy a samosprávy zdarma, popř. jiným právnickým nebo fyzickým osobám za úplatu, přednostně telekomunikační služby, bude-li to nutné k plnění jejich povinností v krizových situacích. Na dobu nezbytně nutnou budou povinny pozastavit anebo upřednostnit poskytování telekomunikačních služeb.

Úřad bude oprávněn ve všech druzích udělovaných oprávnění ukládat provozovatelům telekomunikačních zařízení a sítí a poskytovatelům telekomunikačních služeb povinnosti k zabezpečení přípravy telekomunikačního provozu v krizových situacích, včetně výstavby sítí a zařízení.

Zákon stanoví, že nesmí být omezen přednostní provoz veřejných telefonních stanic, veřejných telefonních hovoren a automatů a přeprava bezplatných tísňových volání na celém území státu z těchto koncových zařízení tím, že budou automaticky bez dalších žádostí zařazována do přednostního spojení v případě krizových situací.

 

Navrhovaná opatření plně respektují záměry současně připravované branné legislativy, včetně opatření souvisejících s připravovaným vstupem České republiky do NATO.

Obdobná opatření jako jsou navrhována v předkládaném návrhu věcného záměru zákona jsou běžně realizována v západoevropských státech i členských státech EU.

Přednostní spojení potrvá ve všech případech do odvolání a zruší se na pokyn toho subjektu, který vydal příkaz k jeho realizaci.

Aktivační spojení se budou připravovat v telekomunikační síti jako přímá spojení mezi objekty (pracovišti) uživatelů, které budou vybaveny koncovými telekomunikačními zařízeními v objektech uživatelů. Uvedou se do provozu při vzniku krizové situace v časových lhůtách požadovaných uživatelem a uvedených v aktivačních datech.

 

Oddíl VII

 

Ochrana telekomunikací a práva a povinnosti při užívání cizích nemovitostí

Výrobci, dovozci a provozovatelé strojů, přístrojů a zařízení, jejichž provozováním vzniká vysokofrekvenční energie (dále jen "zařízení"), budou povinni zajistit, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu telekomunikačních zařízení a sítí, popř. poskytování telekomunikačních služeb.

Dojde-li k rušení telekomunikačního zařízení nebo sítě, bude provozovatel rušícího zařízení nebo provozovatel škodlivé činnosti povinen učinit vhodná ochranná opatření. Nebude-li to proveditelné, nebo bylo-li by hospodárnější nebo účelnější provést ochranná opatření na rušeném telekomunikačním zařízení, provede je jeho provozovatel. Pokud rušení vzniklo nedodržením podmínek stanovených pro provoz zařízení, nese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení, jinak nese náklady provozovatel zařízení později zřízeného nebo změněného. Pokud rušené zařízení neodpovídá požadavkům na elektromagnetickou kompatibilitu (podle zákona č. 22/1997 Sb., a nařízení vlády č. 169/1997 Sb.), ponese náklady provozovatel tohoto zařízení.

Provozovatel zařízení uvedených v předchozím odstavci bude povinen učinit na svůj náklad ochranná opatření proti rušení.

Provozovatel telekomunikačních zařízení (popř. sítě), jejichž činnost je rušena, provede ochranná opatření proti rušení sám na náklady provozovatele zařízení uvedeného v prvním odstavci, pokud nedošlo k dohodě o odstranění rušení provozovatelem rušícího zařízení a není-li odstranění rušení proveditelné nebo je hospodárnější provést ochranná opatření na telekomunikačním zařízení provozovatele. Spory o výši nákladů na odstranění rušení budou rozhodovat soudy.

Pokud nově postavené stavby způsobí elektromagnetické stínění a odrazy, což se považuje za rušení telekomunikačních zařízení, popř. sítí, bude postupováno obdobně podle předchozích odstavců.

Pokud stavby způsobí elektromagnetické stínění a odrazy příjmu televizního signálu nebo narušení funkce vysílacích radioreleových zařízení, bude to považováno za rušení telekomunikačních zařízení a bude postupováno obdobně podle předchozích odstavců. Podrobnosti postupu stanoví tento zákon.

Úřad bude oprávněn zjišťovat zdroje rušení telekomunikačních zařízení a sítí a poskytování telekomunikačních služeb a rozhodovat o odstranění závad. V závažných případech bude mít právo nařídit příkazem okamžité odstavení zdroje rušení. Případné odvolání nebude mít odkladný účinek.

Pokud provozovatel zařízení uvedeného v prvém odstavci neodstraní rušení ve lhůtě stanovené Úřadem, může Úřad rozhodnout o uložení pokuty, popř. vyřazení tohoto zařízení z provozu.

Zákonem budou upraveny i otázky týkající se přeložek telekomunikačních zařízení. Přeložkou telekomunikačního zařízení se pro účely tohoto zákona bude rozumět dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení. Přeložku telekomunikačního zařízení bude zajišťovat jeho provozovatel, avšak na náklady toho, kdo potřebu této přeložky vyvolal.

 

Zařízení k zajištění bezpečnosti České republiky, které působí škodlivé rušení bude řešit Úřad s příslušným ústředním orgánem státní správy.

Stavebníci budou povinni v rámci řízení podle zvláštního zákona (zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů) doložit žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby a o vydání stavebního povolení vyjádřením všech vlastníků (provozovatelů) o existenci telekomunikačních vedení a zařízení ve staveništi.

Ochrana provozu telekomunikačních zařízení, popř. sítí a ochrana poskytování telekomunikačních služeb proti rušení je zachována v rozsahu současné právní úpravy. Nově se do zákona doplní ustanovení o stavbách, které způsobují elektromagnetické stínění a odrazy a postup odstraňování tohoto rušení. Dosud toto upravoval prováděcí předpis.

Zákonem budou řešeny i případné zdroje rušení speciálních zařízení pro obranu a bezpečnost státu.

Zákon zachovává současnou právní úpravu zabezpečující ochranu telekomunikačních vedení a zařízení při stavbě.

 

Ochranná pásma

Telekomunikační zařízení a sítě bude možno chránit ochrannými pásmy, v nichž budou zakázány nebo omezeny činnosti, které by mohly ohrozit nerušený provoz telekomunikačních zařízení. Příslušný stavební úřad rozhodne na návrh zřizovatele anebo provozovatele telekomunikačního zařízení o ochranném pásmu podle zvláštního zákona (zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů). Parametry ochranných pásem a způsob jejich určení stanoví tento prováděcí předpis. Základní náležitosti ochranných pásem budou upraveny v zákoně včetně parametrů ochranných pásem pro telekomunikační vedení. Pro telekomunikační zařízení, pro něž zákon nestanoví konkrétní parametry, bude o ochranném pásmu rozhodovat příslušný stavební úřad na návrh zřizovatele nebo provozovatele telekomunikačních zařízení podle zvláštního zákona (§ 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů). V případě, že Úřad nebude dotčeným orgánem státní správy telekomunikací ve smyslu stavebního zákona, bude v zákoně uvedeno, že je účastníkem územního řízení o ochranném pásmu pro telekomunikační zařízení (§ 34 odst. 3 stavebního zákona).

 

Pro vyhlašování ochranných pásem pro telekomunikační zařízení a sítě se zachová současná právní úprava.

 

Pro vyhlašování ochranných pásem pro telekomunikační zařízení a sítě se zachovává současná právní úprava.. Parametry ochranných pásem a způsob jejich určení stanoví prováděcí předpis.

 

Užívání cizích nemovitostí

 

Držitel licence bude oprávněn :

  1. v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím, pokud takové rozhodnutí zvláštní zákon vyžaduje (stavební zákon), zřizovat (stavět) a provozovat na cizích nemovitostech nadzemní a podzemní telekomunikační vedení veřejné telekomunikační sítě, včetně jejich opěrných, vytyčovacích a koncových bodů a zařízení připojených ke koncovému bodu náležejících do veřejné telekomunikační sítě, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení. Podrobnosti k tomuto odstavci stanoví prováděcí předpis,
    2. v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti s činnostmi uvedenými v písm. a) a při přípravě projektové dokumentace, opravách a údržbě telekomunikačních vedení a zařízení uvedených v písm. a),
  2. v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz telekomunikačních zařízení a sítí, a to v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním zákonem (zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

Držitel licence bude povinen při výkonu oprávnění podle předchozího odstavce co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a každý vstup na jejich nemovitosti s nimi předem projednat. Rovněž bude povinen před zahájením stavby vedení projednat s vlastníkem dotčené nemovitosti plán určující polohu vedení, včetně souvisejících zařízení podle písm. a).

 

Po provedení činností podle předchozích odstavců bude držitel licence, který tyto činnosti prováděl, povinen uvést nemovitost bezodkladně na vlastní náklad do původního, popř. náležitého stavu.

 

Jestliže vlastník dotčeného pozemku nebude znám nebo určen, nebo proto, že bude prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedojde k dohodě s ním bude možné na návrh držitele licence vydat rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití tohoto pozemku, popř. jeho části pro účely uvedené v písm. a).

V případě občanskoprávních námitek, které vycházejí z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a držitelem licence ke sporu o rozsahu oprávnění, rozhodne stavební úřad. bude podle nového zákona postupováno obdobně podle ustanovení § 137 stavebního zákona.

V případě havárie (poruchy) již provozovaných telekomunikačních zařízení a vedení, nebude pro nezbytné práce k bezprostřednímu odstranění této havárie potřebné předchozí projednání vstupu na nemovitost s jejím vlastníkem. Vlastník telekomunikačních zařízení nebo vedení však bude povinen neprodleně oznámit vlastníku dotčené nemovitosti provedení prací, jejich místo zabezpečit a zajistit následně uvedení dotčené nemovitosti do původního stavu.

Při řešení havarijních situací telekomunikačních zařízení (poruch - jde např. o výpadek provozu hlavních telefonních stanic) a vedení se bude postupovat obdobně, jako u havárií vedení v pozemních komunikacích. (§ 36 odst. 6 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích).

Oprávnění podle písm. a) a b) budou věcnými břemeny váznoucími na dotčených pozemcích nemovitostech. Věcná břemena váznoucí na dotčených pozemcích se nebudou zapisovat do katastru nemovitostí.

Za prokázané omezení vlastnických práv podle písm. a) až c) náleží vlastníkům nemovitosti náhrada. Dále jim náleží jednorázová náhrada za poškození nebo znečištění nemovitosti. Právo na tyto náhrady je nutno uplatnit u držitele licence, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku od vzniku majetkové újmy nebo omezení užívání nemovitosti, jinak zaniká. Ve sporech o náhradách rozhodují soudy.

Vlastník domu nebo bytu nemovitosti bude povinen umožnit nájemci uživatelům tohoto domu nebo bytu příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů ze zákona, určených zvláštním zákonem, za podmínky že území je pokryto signálem obvyklé kvality. Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti domu nebo bytu a nájemcem uživateli tohoto domu nebo bytu ke sporu o rozsahu povinnosti, rozhodne stavební úřad.

Pokud v tělese pozemní komunikace, tělese podzemní dráhy nebo na veřejném prostranství nelze zřídit ze závažných důvodů (ochrana životního prostředí, nadprůměrné náklady a pod.) další telekomunikační vedení, kabelovod nebo stožár, anebo pokud je to možné jen s nepřiměřeně vysokými nároky a nepřiměřeným přechodným anebo trvalým omezením obvyklého využívání této komunikace nebo prostranství, budou vlastníci existujících vedení, sloupů, kabelovodů, stožárů povinni, pokud je to technicky možné, za přiměřenou náhradu umožnit jejich spoluužívání držitelům licence. Obdobně se bude postupovat podle dohod uzavřených držiteli licencí před jejich zřízením jejich telekomunikačních zařízení. Technickou možností se rozumí např. volná kapacita existujících tras (zařízení) a přiměřená rezervní kapacita na jejich rozvoj, popř. statická únosnost stavby (stožáry). Spory o spoluužívání bude řešit stavební úřad.

Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace nebude křížení těchto pozemních komunikací telekomunikačním podzemním vedením, pokud vedení bude ukládáno v příslušné hloubce do tělesa vozovky protlakem a podvrtem.

Na stavbu telekomunikačních vedení a pro práce nezbytné pro odstranění havárií těchto vedení se nebude vztahovat ustanovení o nájmu části silničního pozemku pro provádění stavebních prací. Nájem pro zřízení zařízení staveniště nebude tímto dotčen.

 

Ve veřejném zájmu bude držitelem licence zřizována a provozována veřejná telekomunikační síť. Z důvodů posílení ochrany vlastnických práv při užívání cizích nemovitostí je proto možnost vzniku práva věcného břemene ze zákona omezena jen na telekomunikační vedení veřejné telekomunikační sítě, která je využívána pro poskytování veřejné telefonní služby. Právní úprava se navrhuje obdobně jako v zákonech o jiných sítích (např. zák. č. 222/1994 Sb.). Rovněž lhůty pro uplatnění nároku na náhradu jsou stanoveny obdobně jako v jiných síťových odvětvích.

Z důvodu ochrany krajiny, pozemních komunikací a životního prostředí bude nově zavedena povinnost spoluužívání již vybudovaných tras nadzemních vedení, kabelovodů a stožárů i jinými držiteli licencí, než jen vlastníky těchto zařízení. Spoluužívání bude za přiměřenou náhradu a v případech, kdy to bude technicky možné. Obdobně se bude postupovat i u nově zřizovaných uvedených zařízení podle dohody držitelů licencí.

Podle ustanovení § 9 zákona o pozemních komunikacích jsou dálnice, silnice a místní komunikace zařazeny do skupiny majetku nezbytného pro zabezpečování potřeb společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu v souladu s Listinou základních práv a svobod. Do stejné skupiny patří i veřejná telekomunikační síť, která je zřizována ve veřejném zájmu držitelem licence (čl. 11 Listiny základních práv a svobod). Nový zákon zachová současný rozsah oprávnění vyplývajících z uplatňování veřejného zájmu v odvětví telekomunikací podle platné právní úpravy.

 

Oddíl VIII

Poplatky

Za úkony spojené s činností Úřadu podle tohoto zákona bude Úřad vybírat jednorázové a opakované poplatky, které jsou a budou příjmem státního rozpočtu.

Jednorázový poplatek se bude vybírat např. za podání žádosti o schválení telekomunikačních zařízení, podání žádosti o udělení licence nebo individuálního oprávnění, o přidělení čísel a o kmitočtový příděl, podání žádosti o změnu licence, přidělených čísel nebo kmitočtového přídělu, to platí i pro registrační poplatek u generálních oprávnění.

 

Žadatel bude podle tohoto zákona povinen připojit k žádosti o úkon doklad o zaplacení jednorázového poplatku.

Opakovaný roční poplatek se bude vybírat za využívání přidělených čísel a kmitočtového přídělu a za licence.

Způsob výpočtu (mechanismus tvorby) poplatků bude stanoven tímto zákonem. Jednotlivé poplatky budou stanoveny prováděcím předpisem.

 

Vybrané poplatky budou odváděny Úřadem do státního rozpočtu.

 

Ve smyslu Směrnice 97/13/EC Evropského parlamentu a Rady ze dne 10. dubna 1997 o společném rámci pro generální oprávnění a individuální licence na poli telekomunikačních služeb a v souladu s dalšími směrnicemi budou Úřadem vybírány jednorázové a opakované roční poplatky za úkony spojené s regulační činností Úřadu, ke kterým dala podnět fyzická nebo právnická osoba, v jejímž zájmu nebo věci bude úkon proveden. Při stanovení rozsahu a výše poplatků bude přihlédnuto podle shora cit. Směrnice zejména k administrativní náročnosti spojené s vydáváním licencí a využíváním omezených přírodních zdrojů (čísla, kmitočty), jako významného regulačního aktu k zabezpečení jejich hospodárného využívání a se zajišťováním a uváděním regulačních pravidel a opatření v platnost.

Bude se jednat o poplatky svého druhu (sui generis), které budou uplatňovány Úřadem na základě tohoto zákona, a to s ohledem na specifika odvětví telekomunikací, t.j. na různorodost a rozvoj nové technologie, rozvoj telekomunikačních činností včetně služeb a tím vyvolanou různorodost jednotlivých úkonů Úřadu, např. přidělování čísel, kmitočtového přídělu a vydávání licencí a generálních oprávnění.

 

Poplatky vybírané a spravované Úřadem neodpovídají svým charakterem všem ustanovením zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích. Odpovídají poplatku za výkony správního orgánu telekomunikací, které se v některých případech opakují. Např. po vydání rozhodnutí o přidělení kmitočtového přídělu, čísla, nebo vydání licence se Úřad bude i nadále zabývá vydanými rozhodnutími, např. inspekcí, měřením kmitočtů, schvalováním podmínek za nichž se rozhodnutí realizují, kontrolou statistického zjišťování, atd. Tyto poplatky musí nutně mít i regulační charakter. Možnosti vydávání rozhodnutí jsou vzhledem k omezeným zdrojům (kmitočtové spektrum, čísla) omezené.

Charakter omezeného zdroje bude zohledňován i při vydávání licencí na zřízení a provozování veřejných telekomunikačních sítí a poskytování služeb v rámci univerzální služby.

Opakovaný poplatek bude vybírán proto, že kmitočtové plánování, nepřetržitá kontrola využití spektra a vyhledávání zdrojů rušení zabezpečuje držitelům přídělu účelný a jinými povolenými radiokomunikačními službami nerušený rádiový provoz. Udělení kmitočtového přídělu Úřadem je státní garancí možnosti využívání vysílacích rádiových stanic k naplnění účelu, pro který byl kmitočtový příděl požadován. Tyto činnosti však vyžadují značné finanční náklady, zejména na špičkovou měřicí techniku (pevná a pohyblivá monitorovací pracoviště). V rámci výkonu státní inspekce vykonává Úřad kontrolu dodržování ustanovení zákona o telekomunikacích a předpisů vydaných k jeho provedení, kontrolu plnění podmínek stanovených ve vydaných licencích, generálních a individuálních oprávněních, v kmitočtových přídělech a v rozhodnutích o přidělení čísel. Součástí této činnosti je i nepřetržitá (po dobu 24 hod. denně) kontrola využívání kmitočtového spektra (monitoring) a vyhledávání zdroje rušení povolených radiokomunikačních služeb.

Účelem uplatňování poplatků je, kromě jiného, orientovat potenciální žadatele o schválení telekomunikačních zařízení, o vydání, popř. změny licencí, o přidělení kmitočtového spektra, o přidělení čísel atd., na důležitost analýzy možnosti a opodstatněnosti jejich vstupu na trh telekomunikačních služeb a na nezbytně nutnou hospodárnost v důsledku omezené možnosti přídělů kmitočtového spektra a přidělování čísel.

Oddíl IX

Orgány státní správy telekomunikací a jejich působnost

Působnost Ministerstva dopravy a spojů jako ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy, pošt a telekomunikací stanovená kompetenčním zákonem zůstane nedotčena pokud nedojde k její změně novým zákonem o majetku státu. Lze předpokládat, že v návaznosti na něj bude nutno formulovat i některá ustanovení nového zákona o telekomunikacích.

 

Novým zákonem budou zřízeny jako orgány státní správy telekomunikací Český telekomunikační úřad a Telekomunikační úřady. Český telekomunikační úřad bude - kromě svých kompetencí - zabezpečovat rovněž osobní a věcné potřeby Tlekomunikačních úřadů. Ty budou zřízeny podle specifických potřeb uživatelů telekomunikačních služeb (těmito potřebami se rozumí hlavně dostupnost úřadů pro uživatele těchto služeb, a tedy nezbytná míra dekoncentrace rozhodování o sporech a dalších vztazích s přihlédnutím k ekonomické stránce státního rozpočtu, ze kterého bude Úřad financován). Podle výsledků analýz dosavadní organizační struktury státní správy telekomunikací v rámci ministerstva se jeví jako potřebné ustavení celkem čtyř úřadů - v severních Čechách, v jižních Čechách, v Praze (zahrnující Prahu a středočeský kraj) a na Moravě.

 

Tento návrh je v souladu s právním řádem České republiky, s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána (např. Úmluva o ochraně lidských práv a svobod publikovaná pod č. 209/1992 Sb.), s právem ES a s Programovým prohlášením vlády ČR.

Orgány státní správy telekomunikací tedy budou:

  1. Ministerstvo dopravy a spojů
  2. Český telekomunikační úřad
  3. Telekomunikační úřady

 

V čele Úřadu bude:

Varianta I : předseda

Varianta II : ředitel

(dále jen "předseda"). O tom, kdo ho bude jmenovat, stejně jako o postavení Úřadu, rozhodne při projednávání tohoto návrhu vláda ve smyslu svého Programového prohlášení. V návaznosti na rozhodnutí vlády bude návrh rozšířen o novelu kompetenčního zákona. Sídlem Úřadu bude Praha.

Telekomunikační úřady budou mít v čele ředitele, které bude jmenovat předseda, popř. ředitel, Úřadu. Jejich sídlem bude Hradec Králové, Plzeň, Praha a Brno.

 

Zákon stanoví sídla Úřadu a Telekomunikačních úřadů.

Český telekomunikační úřad bude zejména:

 

  • zabezpečovat mezinárodní vztahy ve věcech, které nebyly svěřeny ministerstvu,
  • rozhodovat o schvalování telekomunikačních zařízení,
  • rozhodovat o udělení licencí ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních zařízení a sítí a k poskytování veřejné telefonní služby, rozhodovat o změně a odejmutí licencí,
  • vydávat, měnit a zrušovat rozhodnutí o generálních oprávněních, rozhodovat o udělení individuálních oprávnění a kmitočtových přídělů, jejich změně a odejmutí,

 

Varianta I.

  • vykonávat působnost podle tohoto zákona při uplatňování, regulaci a kontrole cen v oblasti telekomunikačních služeb v mezinárodním telekomunikačním provozu,

Varianta II:

  • vykonávat působnost podle tohoto zákona při uplatňování, regulaci a kontrole cen v oblasti telekomunikačních služeb v mezinárodním a vnitrostátním telekomunikačním provozu,

 

Varianta I:

  • rozhodovat ve sporech o propojení telekomunikačních sítí z technického hlediska,

Varianta II:

  • rozhodovat ve sporech o propojení telekomunikačních sítí z technického i cenového hlediska,

 

  • vykonávat správu kmitočtového spektra,
  • vykonávat správu síťových plánů veřejných telekomunikačních sítí,
  • vykonávat správu číslovacích plánů,
  • vyhlašovat a provádět výběrová řízení na udělení licencí, na poskytování univerzální služby, popř. na kmitočtové příděly,
  • stanovit parametry jakosti telekomunikačních služeb,
  • registrovat provozovatele sítí a poskytovatele služeb podle generálních oprávnění,
  • ověřovat zvláštní odbornou způsobilost podle tohoto zákona,
    •
  • vykonávat inspekční činnosti v telekomunikacích v  rozsahu stanoveném tímto zákonem,
  • rozhodovat o ukládání pokut ve věcech, které budou Úřadu svěřeny zákonem a tyto pokuty vybírat,
  • rozhodovat o přestupcích podle zákona o přestupcích,
    •
  • stanovit podmínky pro zajišťování telekomunikačních služeb pro potřeby bezpečnosti České republiky a regulovat provoz telekomunikací v krizových situacích,
  • vydávat regulační opatření, jejichž vydání budou oznamována ve Sbírce zákonů s uvedením místa, kde jsou k dispozici,
    •
  • vybírat poplatky,

 

Varianta I:

  • rozhodovat o opatřeních nezbytných k zajištění  kontinuálního poskytování univerzální služby z hlediska provozního,

Varianta II:

  • rozhodovat o opatřeních nezbytných k zajištění  kontinuálního poskytování univerzální služby z hlediska provozního a finančního,

 

  • rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím telekomunikačních úřadů.

 

Úřad bude mít samostatnou kapitolu v rámci státního rozpočtu.

 

Úplné otevření telekomunikačního trhu konkurenci znamená, že jediné ovlivňování podnikatelských činností a koordinace zařízení a sítí, které jsou k těmto činnostem využívány, je možné zákonem o telekomunikacích, popř. jinými zákony (stavební) a opatřeními a postupy samostatného správního a regulačního orgánu telekomunikací ("regulátora"), který je nutno zákonem vybavit dostatečnými právními nástroji k zajištění vyvážené ochrany veřejného zájmu a veškerých práv a povinností jak uživatelů, tak i poskytovatelů telekomunikačních služeb.

Po analýzách právního řádu České republiky a některých zákonů členských států EU, při kterých byla zvažována účinnost různých možných struktur regulačních úřadů v telekomunikacích, byla navrhovaná legislativní úprava koncipována obdobně podle současného "evropského modelu", tzn. obdobně jako je zákonná úprava ve Francii, Irsku, Německu, Portugalsku, či Švédsku.

Navrhovaná zákonná úprava zabezpečí i samostatnost a objektivitu regulátora požadovanou orgány EU a tedy jeho nestrannost, transparentnost a předvídavost jeho postupů. Překročení jeho kompetencí bude tímto zákonem i obecně zavedenými kontrolními a ochrannými i sankčními mechanismy vyloučeno.

 

Telekomunikační úřady budou mít tyto pravomoci:

 

  • rozhodovat spory o výši vyúčtování telekomunikačních poplatků cen za telekomunikační služby, projednávat podněty účastníků telekomunikačního provozu a rozhodovat o nich,
  • rozhodovat spory o dlužných částkách telekomunikačních poplatcích cen za telekomunikační služby,
  • rozhodovat o ukládání pokut podle tohoto zákona, popř. jiných zákonů (zákon o přestupcích) ve věcech, které jim byly svěřeny a tyto pokuty vybírat,
  • vykonávat inspekční činnosti v telekomunikacích v rozsahu stanoveném pro ně tímto zákonem.

 

Řízení předcházející rozhodování o uvedených sporech musí být s ohledem na rychlý a snadný přístup účastníků řízení a rozhodujícího orgánu k důkazním prostředkům prováděno co nejblíže k místu poskytování telekomunikační služby. To platí přiměřeně pro ukládání pokut.

Pokuty a poplatky bude Úřad a Telekomunikační úřady vymáhat postupem podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Inspekční činnosti budou orgány státní správy telekomunikací Úřad a Telekomunikační úřady provádět v rozsahu jejich věcné působnosti.

Řízení ve věcech telekomunikací

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem bude Úřad a Telekomunikační úřady postupovat podle obecných právních předpisů o správním řízení, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.

Telekomunikační úřady budou rozhodovat ve věcech, pro které jsou věcně příslušné podle tohoto zákona, jako správní orgány I. stupně. O opravných prostředcích proti jejich rozhodnutí bude rozhodovat (ve II. stupni) Úřad.

 

Rozhodování o námitkách proti vyúčtování ceny za telekomunikační službu a o dlužných telekomunikačních poplatcích je namístě svěřit i přes soukromoprávní charakter těchto sporů správním orgánům. Zásadním důvodem k takovému postupu je jejich snadná dostupnost, nenákladnost a skutečnost, že správní orgány jsou schopny zabezpečit spravedlivě, transparentně a včas ("jednoduše") rozhodnutí o oprávněných zájmech účastníků řízení. Tento požadavek stanoví i komunitární právo. např. Směrnice 95/62/EC Evropského parlamentu a Rady ze 13. prosince 1995, o aplikaci poskytování otevřené sítě na hlasovou telefonní službu. Její článek 27 stanoví, že každý stát musí vytvořit snadno dostupné a nenákladné postupy řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli telekomunikačních služeb spravedlivým, transparentním a včasným způsobem. To se týká i sporů o telefonní účty. Obdobný postup se navrhuje i při řešení sporů vyplývajících ze smluv o propojování sítí v souladu s ustanovením Směrnice 97/33/EC Evropského parlamentu z 11. června 1997.

Ve věcech výslovně tímto zákonem stanovených, bude Úřad rozhodovat jako správní orgán I. stupně. O opravných prostředcích proti těmto rozhodnutím bude rozhodovat jeho předseda (ředitel), na základě návrhu jím ustavené zvláštní komise, obdobně podle § 61 odst. 2 zákona o správním řízení. Proti tomuto rozhodnutí se již nebude možno odvolat.

 

Fyzické a právnické osoby budou podle navrhovaného zákona oprávněny po vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení o věcech soukromoprávního charakteru stanovených tímto zákonem dovolávat se žalobou nápravy ve výroku o jejich nárocích (rozumí se tedy o celé věci) bylo jednáno pořadem práva u obecných soudů.

Žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu o věcech podle předchozího odstavce v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.

 

Pokud bude ve věci, po vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení, o věcech soukromoprávního charakteru pravomocně rozhodnuto, mohou osoby tvrdící, že byly na svých právech zkráceny pravomocným rozhodnutím správního orgánu, žádat o nápravu ve výroku o jejich nárocích soudy, jež budou rozhodovat pořadem práva aby o jejich právech rozhodovaly příslušné soudy v plné jurisdikci. Žaloba musí být podána u věcně a místně příslušného obecného soudu podle části I. OSŘ.

S ohledem na  čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, sjednané v Římě dne 4. listopadu 1950 a publikované pod č. 209/1992 Sb., musí být ve státech vázaných touto úmluvou, tedy i v České republice, zajištěno právo každého na to, aby jeho záležitost byla projednána nezávislým a nestranným soudem.

Ve sporech o náhrady škod budou ve všech případech podle tohoto zákona rozhodovat soudy podle obecných právních předpisů o soudním řízení.

 

Pokud půjde o věci zásadně soukromoprávního charakteru (jako je i náhrada způsobené škody), musí rozhodovat soudy v plné jurisdikci. Na rozdíl od výše zdůvodněných specifických případů, kdy budou správní orgány rozhodovat o věcech soukromoprávního charakteru, neexistuje důvod k tomu, aby o veškerých náhradách způsobených škod rozhodoval někdo jiný, než obecné soudy.

 

Státní inspekce telekomunikací

Inspekční činnosti v telekomunikacích

 

Státní inspekci telekomunikací Inspekční činnosti v telekomunikacích vykonávají pověření zaměstnanci Úřadu a Telekomunikačních úřadů (pověřené osoby). Při inspekci budou zejména kontrolovat dodržování ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, plnění podmínek stanovených ve vydaných licencích, generálních a individuálních oprávněních, kmitočtových přídělech a kontrolovat využívání kmitočtového spektra (monitoring).

 

Pověřené osoby budou při výkonu inspekce oprávněny vstupovat na pozemky a do provozních prostor, kde jsou vyráběna, opravována, skladována, prodávána, vystavena anebo provozována telekomunikační zařízení. Budou rovněž oprávněny kontrolovat nebo zkoušet telekomunikační zařízení, provádět technická měření a vydávat v odůvodněných případech příkazy k odstranění zdroje rušení. V zákoně budou upraveny podmínky vydávání příkazů.

Pověřené osoby budou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví při inspekčních činnostech, a to i po skončení pracovního poměru. Této povinnosti je může zprostit ředitel předseda (ředitel) Úřadu.

Při kontrolní činnosti budou postupovat pověřené osoby podle zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, pokud tento zákon nestanoví jinak.

 

V prostředí liberalizovaného telekomunikačního trhu bude zákon a předpisy jej provádějící jediným legislativním nástrojem k zabezpečení vztahů v odvětví. Proto je nutno zachovat a aktualizovat dosavadní inspekční, popř. kontrolní, činnosti v telekomunikacích jako významnou záruku "zpětné vazby" regulace a správy odvětví telekomunikací. Při výkonu kontroly bude státní inspekce telekomunikací postupovat podle obecných právních předpisů o kontrole.

 

Oddíl X

Porušení zákona, skutkové podstaty, pokuty

Za porušení zákona budou považovány zejména následující skutkové podstaty:

  • neohlášení zahájení nebo ukončení provozování telekomunikačního zařízení, popř. sítě nebo telekomunikační služby podle generálního oprávnění,
  • neumožnění otevřeného přístupu  telekomunikační sítě jejím provozovatelem, anebo propojení veřejné telekomunikační sítě s jinou sítí,
  • propojení jiné telekomunikační sítě se svojí veřejnou telekomunikační sítí anebo připojení ke své veřejné telekomunikační síti,
    •
  • provozování zařízení, které způsobuje rušení,
  • nesplnění podmínky, popř. podmínek stanovených v licenci, generálním oprávnění, popř. individuálním oprávnění (neposkytnutí nebo nekvalitní poskytnutí telekomunikační služby),
  • připojení neschváleného telekomunikačního zařízení k veřejné telekomunikační síti, nebo uvedení do provozu neschváleného vysílacího rádiového zařízení,
  • neoprávněné využití kmitočtového spektra, neoprávněné zřízení a provozování telekomunikačního zařízení a sítě anebo poskytování telekomunikační služby,
  • neplnění podmínek a povinností ke zřizování a provozování telekomunikačního zařízení a sítě anebo vykonávání telekomunikačních činností,
  • neuzavření smlouvy o poskytování veřejné telekomunikační služby s oprávněnou osobou,
  • nesplnění podmínek přidělení čísla a neoprávněné užívání čísla z číslovacího plánu,
  • porušení podmínek kmitočtového přídělu, popř. přidělení volací značky,
  • nesplnění oznamovací povinnosti o nevyužívání přidělených čísel nebo kmitočtů,
  • nesplnění povinnosti platit příspěvek do Fondu univerzální služby,
  • neposkytnutí informací v zákonem stanovených případech,
  • neumožnění výkonu státní inspekce telekomunikací inspekčních činností v telekomunikacích

Zákon rozliší různou maximální výší pokut (právnickým osobám až do výše 5000000,- Kč, fyzickým osobám až do výše 100000,- Kč), důsledky protiprávního jednání právnických a fyzických osob a protiprávní jednání "jednorázové" a opakované. Za opětovné porušení zákona bude Úřad a Telekomunikační úřady oprávněny uložit až dvojnásobek maximální pokuty.

Pokuty budou příjmem státního rozpočtu.

Pokuty bude možno uložit jen za protiprávní jednání zjištěné po nabytí účinnosti nového zákona. Zákon stanoví lhůtu od kdy do kdy lze pokutu uložit.

 

Oddíl XI

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

Nabytím účinnosti nového zákona o telekomunikacích bude zrušen dosud platný zákon a následující prováděcí předpisy:

  1. vyhláška Ústřední správy spojů č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva spojů a Federálního ministerstva vnitra č. 92/1974 Sb. a vyhlášky Federálního ministerstva spojů č. 148/1984 Sb.,
  2. vyhláška Ústřední správy spojů a Ministerstva vnitra č. 23/1966 Sb., o vymezení pojmů vysílacích radiových stanic a jejich přechovávání, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva spojů a Federálního ministerstva vnitra č. 92/1974 Sb. a vyhlášky Ministerstva hospodářství č. 74/1993 Sb.,
  3. vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 144/1973 Sb., o drátových telekomunikačních zařízeních provozovaných mimo jednotnou telekomunikační síť,
  4. vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 73/1974 Sb., o společných rozvodech rozhlasových a televizních signálů po kabelech, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva spojů č. 360/1991 Sb.,
  5. vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 108/1982 Sb., kterou se vydává Telefonní řád, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva spojů č. 40/1988 Sb.,
  6. vyhláška Federálního ministerstva spojů č.50/1985 Sb., kterou se vydává Řád rozhlasu po drátě, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva spojů č. 75/1987 Sb., vyhlášky Federálního ministerstva spojů č. 38/1988 Sb. a vyhlášky Federálního ministerstva spojů č. 314/90 Sb.,
  7. vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 390/1992 Sb., o povolování amatérských vysílacích radiových stanic, ve znění vyhlášky Ministerstva hospodářství č. 74/1993 Sb.,
  8. vyhláška Ministerstva hospodářství č. 26/1996 Sb., o způsobu, podmínkách a postupu při ověřování a schvalování telekomunikačních koncových zařízení,
  9. vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 130/1997 Sb., o koncovém bodu telekomunikačních sítí,
  10. výnos Federálního ministerstva spojů kterým se vydává předpis o zkouškách palubních radiooperátorů (registrován v částce 28/1973 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva spojů č. 6002/1977 Sb. (registrován v částce 15/1977 Sb.) a výnosu Federálního ministerstva spojů č. 8500/89 (registrován v částce 24/1989 Sb.),
  11. výnos Federálního ministerstva spojů, kterým se vydává předpis o povolování vysílacích radiových stanic pohyblivé pozemní služby a pevné služby (registrován v částce 16/1974 Sb.),
  12. výnos Federálního ministerstva spojů, kterým se vydává předpis o povolování a evidování povelových a telemetrických stanic (registrován v částce 11/1977 Sb.),
  13. výnos Federálního ministerstva spojů, kterým se vydává Poplatkový řád pro neveřejné radiokomunikační služby (registrován v částce15/1977 Sb.),
  14. výnos Federálního ministerstva spojů, kterým se vydává Dálnopisný řád (registrován v částce 8/1977 Sb.), ve znění výnosu Federálního ministerstva spojů č. 34698/90-030 (registrován v částce 54/1990 Sb.),
  15. výnos Federálního ministerstva spojů, kterým se vydává předpis o zkouškách pozemních radiooperátorů (registrován v částce 43/1980 Sb.) ve znění výnosu Federálního ministerstva spojů č. 8500/89 (registrován v částce 24/1989 Sb.),
  16. výnos Federálního ministerstva spojů, kterým se vydává Řád přenosu dat (registrován v částce 36/1982 Sb.),
  17. výnos Federálního ministerstva spojů a Federálního ministerstva dopravy o zabezpečení podzemních telekomunikačních vedení a zařízení před poškozením cizími zásahy (registrován v částce 1/1985 Sb.),
  18. výnos Federálního ministerstva spojů o radiových stanicích pohyblivé plavební služby (registrován v částce 8/1972 Sb.),
  19. opatření Federálního ministerstva spojů, kterým se vydává Telegrafní řád (registrováno v částce 18/1972 Sb.), ve znění opatření Federálního ministerstva spojů č.2537/85-T/1 , (registrováno v částce 8/1985 Sb.),
  20. opatření Federálního ministerstva spojů, kterým se vydává Předpis o volacích značkách vysílacích radiových stanic (registrováno v částce 6/1972 Sb.),
  21. výnos Federálního ministerstva spojů, kterým se vydává Předpis o občanských radiostanicích (registrován v částce 14/1982 Sb.),
  22. výnos Federálního ministerstva dopravy a spojů, kterým se vydávají Povolovací podmínky pro zřízení a provozování vysílacích rádiových stanic pohyblivé pozemní služby a pevné služby (registrován v částce 24/1989 Sb.).

S cílem vytvořit podmínky pro jednoznačnou aplikaci ustanovení nového zákona bude nutno k jeho provedení vypracovat několik právních předpisů. Budou zejména upraveny podrobnosti k této zákonem normativně upravené problematice:

  • koncový bod telekomunikačních sítí,
  • prověřování a schvalování koncových telekomunikačních zařízení,
  • univerzální služba, popř. Fond (účet) této služby,
    •
  • poplatky vybírané Úřadem na základě zákona,
  • vysílací rádiová zařízení a stanovení odborné kvalifikace k jejich obsluze,
  • podmínky přístupu k telekomunikačním sítím a podmínky propojení,
  • stanovení parametrů ochranných pásem a užívání cizích nemovitostí.

 

Ve zmocňovacím ustanovení bude výslovně stanoveno, k jakým ustanovením zákona budou prováděcí předpisy vydány.

V přechodných ustanoveních budou řešeny problémy platnosti oprávnění vydaných před přijetím nového zákona o telekomunikacích. Ta zůstanou platná, pokud nebudou v rozporu s novým zákonem. Budou-li s ním v rozporu, Úřad je uvede do souladu se zákonem tak, že generální povolení, vydaná podle dosud platného zákona, upraví z vlastního podnětu. Pověření a povolení upraví na základě podnětu jejich držitelů. Pokud tito držitelé podnět nepodají, dotčená rozhodnutí ve lhůtě stanovené zákonem pozbudou platnosti.

Bude výslovně uvedeno řešení otázky exkluzivity náležející do konce roku 2000 SPT TELECOM, a.s. zakotvené v Pověření pro SPT TELECOM, a.s. podle rozhodnutí vlády, a to v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s jejími mezinárodními závazky.

Bude stanoveno podle jakého zákona budou provedena správní řízení zahájená před účinností zákona nového.

V závěrečných ustanoveních bude uvedeno, že v případech, kde to stanoví tento zákon, budou opatření Úřadu publikována v Telekomunikačním věstníku jako oficiální publikační sbírce telekomunikací (viz. str. 9).

Z návrhu věcného záměru je zřejmé, že k realizaci nového zákona o telekomunikacích je nutno navrhnout některé změny, popř. doplňky ustanovení jiných zákonů:

1)

V případě varianty I:

Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, se upraví tak, že v § 2a se vypustí slova "... a mezinárodním komunikačním ...".

Za § 2a se vloží další (nový) paragraf, ve kterém se kompetence Ministerstva, v jehož působnosti jsou telekomunikace: "stanovit rozhodnutím ceny a podmínky jejich uplatnění v mezinárodním telekomunikačním provozu a kontrolu těchto cen" svěří Úřadu.

 

V případě varianty II:

Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, se upraví tak, že v § 2a se vypustí slova "... a mezinárodním komunikačním ...".

Za § 2a se vloží další (nový) paragarf, ve kterém se stanoví, že Úřad vykonává působnost při uplatňování, regulaci a kontrole cen v oblasti telekomunikačních služeb.

bude třeba upravit tak, že § 1 odst. 2 se doplní o bod 9, kde bude uvedeno "Český telekomunikační úřad". V § 17 bude vyjádřeno, že Ministerstvo dopravy a spojů je ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy, telekomunikací podle tohoto zákona (se změnou popsanou zde v bodu 2.) a podle zákona o telekomunikacích a dále též ve věcech pošt. Věci, ve kterých bude ústředním orgánem státní správy Český telekomunikační úřad, stanoví zákon o telekomunikacích.

2) Zákon ČNR č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se upraví v § 2 tak, že Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání se bude podílet v součinnosti s Úřadem na státní správě části kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání, včetně sestavování plánu využití této části kmitočtového spektra.

Další úprava § 2 bude spočívat v tom, že Rada bude dávat souhlas k udělení rozhodnutí o kmitočtovém přídělu k provozování vysílacích rádiových zařízení v části kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání Úřadem .

V § 2 bude též stanoveno, že Rada vydává soubor technických parametrů, kterým je určen územní rozsah vysílání.

V § 2 odst. 3 se vypustí slova: "a plány využití kmitočtů pro vysílání".

3) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů, bude nutno upravit tak, že bude navrženo nové znění § 3 odst. 3 písm. i), kde se vyjádří, že živností není zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí a poskytování veřejné telefonní služby, t.j. telekomunikačních činností prováděných na podkladě licence, (dnešní znění totiž stanoví, že živností není "zřizování a provozování jednotné telekomunikační sítě"); současně se upraví i poznámka č. 19 pod čarou. Tentýž zákon bude dále novelizován v tom smyslu, že "Skupina 305: Elektrické přístroje "v příloze č. 3 se zruší a "Skupina 205: Elektrické stroje a přístroje" v příloze č. 2 se doplní o činnosti "Montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení" a "Poskytování telekomunikačních služeb podle generálních oprávnění". To znamená, že uvedené činnosti budou převedeny z koncesovaných živností do živností ohlašovacích vázaných.

Autor:
  • Nejčtenější

Neomezená data dává O2 ještě levněji než dříve. S odměnou jsou za hubičku

15. dubna 2024  7:02

Základní datově neomezený tarif za cenu nižší, než standardně stojí tarif s 12 GB dat? U O2 na...

Doma si natáhnete neviditelné kabely k internetu. Huawei ukázal inovace

17. dubna 2024

Huawei na každoroční roadshow ukázal v Praze své inovace pro letošní rok. Vedle průmyslových...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K mobilu teď dostanete televizi zdarma a levnější jsou také iPhony

16. dubna 2024,  aktualizováno  10:12

Výrobci mobilních telefonů se už zase začínají předhánět ve výhodných nabídkách. Přímé slevy jsou...

Čínský smartphonový standard dorazil do Česka. Není co vytknout, ani cenu

17. dubna 2024  7:02

Motorola představila hned tři modely z top řady Edge. První se začne prodávat model Edge 50 Pro,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Operátoři zahušťují pokrytí Česka signálem 5G. Máte ho doma? Podívejte se

20. dubna 2024

Premium V červenci to budou již čtyři roky, co byla v Česku spuštěna první komerční 5G síť. Zatímco v...

Operátoři zahušťují pokrytí Česka signálem 5G. Máte ho doma? Podívejte se

20. dubna 2024

Premium V červenci to budou již čtyři roky, co byla v Česku spuštěna první komerční 5G síť. Zatímco v...

Nudný telefon bojuje proti závislosti na smartphonech pitím piva

20. dubna 2024

The Boring Phone, tedy Nudný telefon, má uživatele oprostit od všech online služeb a přimět k přímé...

Mobily začínají vadit. Obec u Paříže je zakázala, v Nizozemsku nesmějí do škol

19. dubna 2024

Premium Ačkoliv žijeme v době, kdy mnoho lidí téměř nedá mobil z ruky, někde už úřadům a dalším institucím...

I velké značky mají laciné smartphony. Ale počítejte s kompromisy

19. dubna 2024

Výrobci telefonů mají zpravidla řešení i pro ty zákazníky, kteří potřebují co možná nejlevnější...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Zjistit více

Manželé Babišovi se rozcházejí, přejí si zachovat rodinnou harmonii

Podnikatel, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš (69) s manželkou Monikou (49) v pátek oznámili, že se...

Sexy Sandra Nováková pózovala pro Playboy. Focení schválil manžel

Herečka Sandra Nováková už několikrát při natáčení dokázala, že s odhalováním nemá problém. V minulosti přitom tvrdila,...

Charlotte spí na Hlaváku mezi feťáky, dluží spoustě lidí, říká matka Štikové

Charlotte Štiková (27) před rokem oznámila, že zhubla šedesát kilo. Na aktuálních fotkách, které sdílela na Instagramu...

Vykrojené trikoty budí emoce. Olympijská kolekce Nike je prý sexistická

Velkou kritiku vyvolala kolekce, kterou pro olympijský tým amerických atletek navrhla značka Nike. Pozornost vzbudily...

Ve StarDance zatančí Vondráčková, Paulová, hvězda Kukaček i mistryně světa

Tuzemská verze celosvětově mimořádně úspěšné soutěže StarDance britské veřejnoprávní televizní společnosti BBC se už na...

Nepřehlédněte