Na ženevském veletrhu ITU Telecom World 2003 představovala společnost ip.access své řešení pojmenované nanoGSM. V podstatě jde o pikocely, základnové stanice BTS určené pro nasazení uvnitř budov s minimálním dosahem. Což o to, to by nebylo až tak zajímavé, protože takových produktů je na trhu celá řada od výrobců telekomunikační techniky. Ip.access ale šel na celý problém trochu jinak.
Jeho nanoGSM je totiž velmi jednoduché a pro jeho instalaci stačí umět vyvrtat do zdi dva šroubky, na které se základnová stanice připevní. Všechno potřebné je uvnitř, pak už stačí jen připojit stanici do ethernetu a ethernetová přípojka obstarává nejenom připojení do sítě GSM, ale také napájení elektřinou. Antény a všechno ostatní je již v nanoGSM instalováno, nebo podporováno na rozhraní u mobilního operátora.
NanoGSM má kapacitu jednoho TRX, tedy osmi timeslotů, je schopná podporovat GPRS a obslouží prostor zhruba 200 metrů. Pracuje ve všech třech GSM pásmech a do mobilní sítě operátora se skutečně připojuje skrze IP protokol kupříkladu internetem. Pokud je potřeba 
větší počet nanoGSM stanic v jedné lokalitě, výrobce dodává vlastní BSC řešení starající se o routování provozu mezi BTS a mobilní sítí. NanoGSM je také vybaveno technologií pro optimální výběr frekvencí ze zadaného rozsahu tak, aby se základnové stanice nerušily a nebylo potřeba je zvláště programovat.
Firma ip.access slibuje, že toto řešení pomůže vyřešit problémy se signálem v budovách a na ITU TW toto řešení opravdu ohromovalo svojí úžasnou jednoduchostí. Jenže to má samozřejmě svůj malý háček – nanoGSM musí podporovat operátor, jenž musí zpřístupnit směřování provozu mezi mobilní sítí skrze IP rozhraní. Na to ip.access dodává celou technologii a firma dokonce ujišťuje, že - pokud bude operátor souhlasit - může být v rámci nanoGSM lokality účtována i jiná cena za mobilní služby. Tak daleko to ale ještě nikde není, nicméně americký T-Mobile se společností podepsal smlouvu a její řešení bude nabízet a montovat. Nabízejí se dva způsoby využití nanoGSM: zákazník si bude moci nanoGSM sám koupit a instalovat v případě, že mu signál přijde nevyhovující, nebo bude záviset pouze na rozhodnutí T-mobile USA, jestli instaluje nanoGSM v lokalitách, kde není signál. Ze zprávy není jasné, zda T-Mobile USA nabídne obě možností. .
Ip.access se také zručně využil vzrůstajícího zájmu o WiFi a svoje řešení hned nabízí ke kolokaci s WiFi hotspoty. Dosah nanoGSM lze totiž zvýšit zhruba na kilometr s externí anténou a ip.access zdůrazňuje, že provozovatelům hotspotů se naskýtá výborná příležitost, jak nabídnout najednou WiFi a GSM. To by bylo zajímavé, jenže GSM frekvence nejsou na rozdíl od ISM pásma pro WiFi volné, takže by zde byla nutná dohoda s operátorem. Není se tedy čemu divit, že zatím nikde k ničemu takovému nedošlo.
Firma ip.access je sice začínající firmou, má za sebou ale vlivného rodiče – mateřská společnost TTP Communications je totiž významným držitelem patentů v mobilním světě (udává se, že drží až 15 procent všech patentů na GSM technologie). Snad síla rodiče pomůže tomuto zajímavému řešení proniknout do světa...
