Pokud jste si někdy všimli při výměně baterie nálepky uvnitř mobilního telefonu, s největší pravděpodobností se na ní skvěl nápis Made In China. Většina z nás si pod tímto dálkou vonícím místem dokáže představit jen nejlidnatější zemi světa, Velkou čínskou zeď a nebo neohroženého Mao Ce-tunga, který svým ovečkám názorně ukázal, jak vypadá opravdový komunismus. Jak se ale mobily i jiná elektronika v Číně vyrábí?
Již dříve jsme viděli několik instruktážních filmů a navštívili výrobní závody v Německu a Maďarsku. Vypadá to ale v Číně stejně? Nebo se můžeme těšit na zaprášenou tmavou manufakturu?
Společnost Benq je z Tchajwanu, kde má i své hlavní sídlo. V dnešní době globální ekonomiky však má výrobní závody nejen v Asii, ale i v Německu a Jižní Americe. Po akvizici mobilní divize Siemensu převzal Benq i jeho výrobní závody. Samotné mobily se vyrábí i na jiných místech, přesně podle aktuální potřeby.
Sejdeme se v Su-Čou
Největším výrobním závodem společnosti Benq je továrna v čínském městě Su-čou. Zde se vyrábí všechny aktuální modely prodávané jak pod samostatnou značkou Benq (převážně pro asijské trhy), tak pod již dobře známou společnou značkou Benq-Siemens. Vedle mobilních telefonů se zde vyrábí i tiskárny, skenery, monitory a další zboží.
Celou dálnici z Šanghaje do Su-čou lemují obří billboardy. Každou silnici, kterou jsme projížděli, lemovala dokonalá parková úprava.
VIDEO: Výrobní linky Sony EricssonuProhlédněte si výrobu Sony Ericssonu Z600 na automatizovaných linkách. |
Podle mapy vypadá Su-Čou vedle sedmnáctimilionové Šanghaje jako satelitní vesnice. S tímto pocitem jsme také do Číny odlétali. Su-Čou leží v jihovýchodní Číně, v průmyslové oblasti okolo megapole Šanghaj. Ta sama o sobě výborně vypovídá o čínské ekonomickém zázraku. Tolik mrakodrapů stěží najdeme i v New Yorku. Do Su-Čou se lze ze Šanghaje dostat buď vlakem, nebo po placené dálnici. Ta má světové parametry s obřími billboardy každých 200 metrů. Mezi Šanghají a Su-Čou neexistuje zcela zřejmý předěl. Obě města, přes vzdálenost sta kilometrů, svými předměstími splývají.
Že má Benq svůj výrobní závod zrovna v Su-Čou není žádné překvapení. Není v tom totiž sám. V tomto dvoumilionovém městě jsme míjeli továrny snad všech velkých značek a to nejen těch vyrábějících mobily. Nechyběla Nokia, Philips, Umax, Black & Decker a mnoho dalších.
Staré a nové. V centru Su-Čou lze najít mnoho tradičních staveb, drtivá část města má ale zcela jiný ráz. Dvacet podlaží není žádná míra, Su-Čou, ostatně jako i jiná čínská města, roste do nebe.
Samotné město nás překvapilo nádhernou parkovou úpravou i toho nejzapadlejšího místa a velkorysým rozvržením všech nových čtvrtí. Snad jen stará průmyslová část s elektrárnou trochu připomínala průmyslový charakter města. To jinak patří i mezi oblíbené turistické destinace. Leží na břehu obrovského jezera Taihu s rozlohou 2 420 čtverečních kilometrů a celé je protkáno mnoha kanály. I proto se mu přezdívá Benátky východu.
Poslední pohled do staré uličky. Za rok už asi bude tento pohled minulostí. Zůstanou jen turistické skanzeny.
Fabriky jako ze žurnálu
Všechny výrobní závody v Su-Čou by klidně mohly sloužit jako univerzitní budovy, nebo luxusní hotely. Vládne tu moderní architektura s převahou skla a nikde nechybí špičková parková úprava okolí. Oproti evropským podnikům ale u těch čínských nenajdeme žádná obří parkoviště. Autem se tady do práce nejezdí. Přitom na ulicích je provoz poměrně hustý a zjevně nechybí množství soukromých aut. A to včetně v Evropě často citovaných modelů, jako je například napodobenina Daewoo Matiz, alias QQ, nebo mnohokrát zmiňovaný Landwind, proslavený svým crashtestem.
Na mapce je vidět rozmístění výrobních závodů Benq v Su-Čou, ale také umístění mnoha dalších továren známých výrobců. Po porovnání mapy s realitou si však dovolíme tvrdit, že už bude hodně stará a neaktuální. Výrobních závodů světových značek najdeme dnes v Su-Čou mnohem víc. Vpravo je pak mapka výrobního závodu Benq Park.
Benq a jeho dceřinné společnosti mají v Su-Čou čtyři výrobní závody. Největší je Benq Park založený v roce 1997. Do Su-Čou ale Benq přišel již v roce 1993 a od roku 1995 vyráběl v pronajatém závodě počítačové klávesnice. V současné době Benq v Su-Čou zaměstnává přes 10 000 zaměstnanců. Plochy pozemků zabírají 840 000 metrů čtverečních a výrobní plochy mají 310 000 metrů čtverečních. Výrobní sortiment je velmi široký. V Su-Čou vyrábí Benq mobilní telefony, tiskárny, skenery, LCD displeje a televize, projektory a také nejrůznější spotřební materiál. Výrobky jsou exportovány do celého světa a tak třeba právě váš mobilní telefon nebo LCD monitor vyrobili v Su-Čou.
Pohled na část areálu Benq Park. Na záběru chybí ubytovny pro zaměstnance a i několik výrobních hal. Na dalších dvou snímcích je pohled na některé z výrobních hal.
Setkání s mimozemšťany
Areál Benq Parku je opravdu rozlehlý a nechybí v něm třeba i fotbalové hřiště. Vedle výrobních hal jsou zde ubytovny pro zaměstnance. S další infrastrukturou je to takové město ve městě. Opět překvapí špičková parková úprava všech ploch a naprosté minimum volně se pohybujících zaměstnanců. Zpoza plotu by se mohlo zdát, že továrna snad ani nevyrábí. Jenže opak je pravdou.
Jako pilné včeličky: Na výrobní lince se nikdo nebaví, každý se stará jen o svou práci. Na druhém snímku je vidět letování základních desek pro nám neznámý výrobek. Na třetím snímku pak jedna ze zaměstnankyň přestavuje výrobní pás. Změna výrobního procesu proběhla téměř okamžitě. Na začátku linky již nabíhal nový výrobek, na konci se ještě dodělávaly poslední kusy předchozího sortimentu.
Výrobní haly jsou stejné jako všude jinde. Charakter výroby nevyžaduje žádné speciální podmínky a tak by nebyl problém proměnit za krátkou dobu výrobní haly například v kanceláře. Všude překvapí absolutní čistota, ticho a také relativní šero na chodbách. I v Číně se již učí šetřit. Do některých výrobních procesů jsme mohli nakouknout jen přes sklo, dodržuje se zde striktní čistota a bez speciálních obleků nelze do výrobních hal vstoupit. Někteří zaměstnanci tak vypadají jako z futuristického sci-fi filmu, jen neoperují s nebezpečnou nadpozemskou bakterií, ale montují mobily.
Linka mobilních telefonů a vedle prázdná hala která čeká na převzetí výroby některých modelů Siemensu. Velké světelné tabule i každé linky informují o plnění stanoveného plánu.
Všudypřítomné displeje ukazují, jaký plán byl konkrétní výrobní lince stanoven, jaký je aktuální stav a kolik musí ještě linka vyrobit konkrétních přístrojů. Samotné vybavení linek se neliší od vybavení evropských továren které jsme měli možnost navštívit. Jeden rozdíl tu ale je: V čínských výrobních závodech je mnohem více zaměstnanců, kteří nahrazují některé automatizované výrobní postupy z evropských závodů. Neplatí to jistě absolutně, některé operace musí dělat jen stroje, někde je lze nahradit lidmi.
Před vstupem i výstupem do výrobní haly probíhá důkladná kontrola. Na dalších dvou fotografiích jsou záběry na linky, kde se vyrábí tiskárny.
Pořádek a disciplína
Na jedné z linek, které jsme si mohli detailně prohlédnout, osazovali mladé zaměstnankyně základní desky ručně a to včetně pájení. Tento proces lze řešit i automaty, bylo by to ale asi dražší. Měli jsme možnost pozorovat výměnu výrobního programu, která proběhla snad v jedné minutě. Tak rychle by snad ani nešlo stroje přeprogramovat.
Pohled na linku, kde se vyrábí LCD monitory. Na dalších dvou snímcích jsou některé ze všudypřítomných plakátů informujících co a jak se smí či nesmí. Kdo by si nebyl jist, najde na plakátu odpověď i na tu nejzapeklitější otázku.
Většina zaměstnanců na linkách jsou velmi mladé dívky, odhadem ve věku okolo 18 let. Muži na některých výrobních linkách vůbec nepracují, maximálně patří mezi vedoucí pracovníky. Ale i mezi nimi je hodně žen. Vnitřní disciplínu zaměstnanců bylo možné pozorovat na chodbách, kde trávili přestávku. Tichý hovor, svačina z bufetu a striktní dodržování bezpečnostních předpisů je zde samozřejmostí. Kdo by se něčím nebyl jist, může pohlédnout na některý ze všudypřítomných plakátů, které informují snad ovšem, co a jak se v továrně dá či má dělat a co se rozhodně dělat nesmí.
Nejen na lince jsou čínské dělnice velmi disciplinované. I v organizované pauze si jen velmi tiše povídají. Z dalšího snímku je patrné, že i vedoucí pracovníci musí mít uniformu. Na třetí fotografii je pak vidět závodní bufet. Dobrou chuť...
VIDEO: Výrobní linky Sony EricssonuProhlédněte si výrobu Sony Ericssonu Z600 na automatizovaných linkách. |
Z našeho pohledu se očividná přezaměstnanost jeví neekonomicky, ale právě na ní je zatím postaven čínský hospodářský zázrak. A ve své podstatě se s podobným stavem setkáme ve většině zemí jihovýchodní Asie a to včetně těch vyspělých. Průměrný plat dělníka je okolo 1000 RMB, tedy v přepočtu asi 3 000 Kč měsíčně. Zaměstnanec má k tomu zajištěné ubytování a stravu. Dělníci s vyšší kvalifikací a vedoucí směn mají plat zhruba dvojnásobný. Ceny potravin a základního zboží jsou přitom v Číně (respektive v Su-Čou) podobné cenám u nás. Mnoho věcí je levnějších, ale například právě mobily stojí skoro stejně. A šetřit na ně z třítisícového platu asi bude chvíli trvat. Přitom mobil zde má skoro každý a neustále s ním esemeskuje.
Pohled pod ruce čínských dělnic. Práci berou velmi zodpovědně, ačkoliv si z našeho pohledu moc nevydělají. Na třetím snímku je pohled na linku, kde se v době naší návštěvy kompletovaly LCD monitory se značkou Dell.
Velká část dělníků na výrobních linkách nepochází z Su-Čou a okolí, ale z centrální Číny, kde si i takto nízký plat jeví jako bohatá mzda. Ač se z našeho pohledu zdají být mzdy velmi nízké, začíná mít Čína problémy s výrobními náklady. Mzdy stoupají meziročně o průměrných 10 % a díky vysoké konkurenci si je výrobci nemohou v plné výši započíst do prodejních cen. Pravděpodobně tak Čínu v nejbližší době čeká malá průmyslová revoluce a i zde se začne výroba převádět z bohatších přímořských oblastí na jihu a východě směrem do vnitrozemí. Případně se asi začne měnit podíl ruční práce ve prospěch strojové výroby. Podle týdeníku Euro (13/2006) je průměrná roční mzda za manuální práci v Su-Čou přibližně 2 500 USD, tedy v přepočtu asi 60 000 Kč.
Testovací místnost LCD monitorů a řada stolů vedoucích pracovníků na kraji výrobních linek.
AU Optronics - království displejů
Po návštěvě areálu Benq Park jsme měli možnost nahlédnout ještě do nového výrobního závodu AU Optronics, což je dceřiná společnost koncernu Benq. AU Optronics vyrábí LCD panely pro monitory a televize a je aktuálně třetím největším výrobcem na světě. V továrně AU Optronics se vyrábí samotné LCD panely, konečná montáž monitorů se provádí v jiných závodech, například v předešlém Benq Parku. Některé součásti se dováží z výrobních závodů na Tchajwanu, jinak je ale závod soběstačný.
Továrna AU Optronics je skoro nová. Futuristická budova má nejen hezký exteriér, ale i zajímavě pojaté interiéry. Ve vstupní hale nechybí kavárna, samozřejmostí je opět krásný park v celém areálu. Ve výrobních halách AU Optronics nebylo možné fotografovat, tak nabízíme jen několik fotografií výrobce.
V této továrně je výroba mnohem více automatizovaná. Měli jsme možnost vidět celý výrobní proces patnáctipalcového LCD panelu, bohužel fotografování bylo zakázáno a přes sklo by to i bylo hodně obtížné. Některé fotografie z tohoto výrobního závodu nám pak poskytl sám výrobce. Továrna AU Optronics vyrábí panely nejrůznějších formátů. Od velikostí pro mobily přes přenosná zařízení až po ty největší pro televize a velké monitory. Charakteristika a vnitřní dispozice továrny byla stejná jako v případě Benq Parku. Jen bylo vše novější, zářivější a ještě důkladněji se zde dbalo na čistotu. Bez uzemňovacích proužků nebylo možné překročit práh vrátnice.
Sci-fi film? Ne, jen výrobní linka LCD displejů. Každý vyrobený kus prochází pečlivou kontrolou.
Zázrak na dosah
Mnohem víc než slova řeknou mnohé fotografie které vám nabízíme. Celkově na nás město Su-Čou i výrobní závody společnosti Benq udělaly velmi dobrý dojem. Kdo by si pod značkou Made In China představoval špinavou a tmavou manufakturu, byl by realitou velmi překvapen. Opak je totiž pravdou a dovolíme si tvrdit, že čínské výrobní závody jsou těm evropským plně konkurenceschopné. A to nemluvíme o výrobních nákladech, jen o prostředí, vybavení a pracovní disciplíně.
Případným zájemcům pak můžeme doporučit návštěvu samotného města Su-Čou. Dobře se v něm pozoruje základ čínského ekonomického zázraku. Samotné město sice nenabídne tolik atrakcí jako sousední Šanghaj, ale za zhruba hodinovou zajížďku jeho návštěva jistě stojí.
