Dnes je situace mnohem lepší. „Hodně využíváme textové zprávy, které jsou jedním z nejrychlejších a nejjednodušších komunikačních kanálů,“ pokračoval Pánek. Textovky zlepšují podle Pánka i bezpečnost, protože díky nim mohou monitorovat pohyb svých lidí.
Že se telekomunikační technologie zlepšují popisuje Pánek i na příkladu satelitních telefonů. „V Kosovu jsme museli používat satelitní telefony s faxem, protože tam nefungovalo opravdu nic,“ zavzpomínal Pánek na pracovní podmínky během balkánské krize.
Komunikace je základ
Záchránáři potřebují hlavně komunikovat. K tomu ještě donedávna využívali pouze satelitní telefony a nebo vysílačky. Dnes obojí zastupují služby klasických mobilních GSM sítí. „Výhoda vysílaček je v tom, že jeden člověk může komunikovat s celou skupinou najednou, to už umí i mobily s funkcí Push To Talk,“ řekl Pavel Doležal z Ericssonu.
Co se děje když jsou ale GSM vysílače zničeny, tak jako tomu bylo na Srí Lance? Na scéně se objevují dobrovolníci z řad techniků, kteří zprovozňují dočasné mobilní GSM sítě.
Existují projekty, které se specializují na zlepšení komunikace v krizových oblastech. Ericsson Response, který spolupracuje s OSN, Červeným křížem a Červeným půlměsícem, je jedním z nich. OSN určuje, kam se kontejner s názvem MiniGSM dopraví. „V kontejneru je kompletní GSM síť, kterou dobrovolníci mohou spustit rovnou na místě, a pokrýt tak okruh až pětatřiceti kilometru signálem,“ řekl Dušan Kubíček z Ericssonu.
Co to je MiniGSM?
Stavebním prvkem Ericsson Response je MiniGSM – kompletní GSM síť v kontejneru. Lze ji spustit jako samostatnou síť s kapacitou ústředny 5000 účastníků. Celá přenosná síť váží dvě tuny a s rozměry je podobná menším stavebním buňkám. Jeden MiniGSM dokáže pokrýt oblast o průměru 35 kilometrů.
Mini GSM základna
Samozřejmě nejsou vždy ideální podmínky pro rozjezd samotného MiniGSM. Proto se na místech bez elektřiny využívá ještě MiniGSM Power Container. Ten si můžete prohlédnout tady.
MiniGSM Power Container
Co je ještě možné v rámci GSM?
Možnosti využití GSM sítí v rámci systému včasného varování nejsou ještě zdaleka vyčerpány. Již zmiňované Push To Talk promění telefon ve vysílačku, zaměřovací systém může pomoci při lokalizaci pohřešovaných a nebo varovat obyvatele jen v ohrožených oblastech. „Důležité je pro nás i připojení na internet, k tomu zatím používáme v krizových satelitní telefony,“ řekl nám Šimon Pánek z Člověka v tísni.
Humanitární organizace fungují i v Česku. „Během posledních povodní jsme komunikovali se třemi krizovými týmy v celé republice přes mobilní internet GPRS. Ušetřilo nám to hodně času i práce,“ řekl Pánek.
Internet prokázal svou užitečnost i při katastrofě
Když vlna tsunami zničila v jižní Asii zničila pozemní linky, obrátili se přeživší na mobily a internet. Ve světě zavládl strach o blízké, kteří se zrovna v této lokalitě rekreovali. Nikdo nevěděl co se stalo, kolik je přesně mrtvých nebo zraněných. A čísla rostla.
„Tradiční pevné linky jsou vedeny přes jednu centrálu, která může být zničena a kapely zpřetrhány, internet má výhodu v tom, že není centrální, a když je jedno centrum zničeno, okamžitě jeho funkci přebírá jiné,“ řekla Annabel Dodd, odbornice na bezdrátové sítě a internet.
Ke slovy proto přišly moderní technologie. „Když jsem o svém synovi neslyšela víc než 24 hodin po katastrofě, začala jsem hledat na internetu,“ svěřila se se svým příběhem Florence Pipal americkému deníku Chicago Tribune. Její syn se zrovna potápěl na pobřeží u Phuket, když přišla vlna. Matce se ulevilo, až když našla zprávu o tom, že je živ a zdráv na jeho cestovním blogu.
Blogy, internetové nástěnky, informační SMS se staly novými nástroji při vyhledávání lidí, kteří přežili. Na stránkách britské BBC spustili ihned po katastrofě virtuální nástěnku pro hledání pohřešovaných osob. „Nemá někdo informace o Robu a Jenny Yatesových? Byli na dovolené na Maledivách se svými dvěmi dětmi, Nicolasem a Tessou. Ještě se neozvali.“ Hledá na stránkách BBC své známé Lizzie Evansová z Londýna.
Na stránkých BBC můžete najít i zkušenosti, těch, kteří přežili a nebo se chtějí vyjádřit k tragédii. „Když jsem viděl, kolik lidí tam zemřelo, brečel jsem dlouho ve svém pokoji. Přál bych si, abych tam mohl jet a pomoci. Chtěl bych vzít ty děti sem, potřebují pomoc,“ vyjadřuje na stránkách veřejně svůj smutek Loree McCain z USA.
Ani provozovatelé on-line komunikátoru ICQ nezůstali pozadu. Na svých stránkách nabízejí možnosti jak těm co hledají své blízké, tak těm, kteří jsou přímo v postižené oblasti.
U nás operátoři ve spolupráci s ministerstvem zahraničí rozesílali informační textové zprávy všem, jejichž telefony se po katastrofě přihlásili do sítě. "Na tyto mobily jsou odesílány SMS zprávy s čísly českých zastupitelských úřadů," řekl ČTK náměstek ministra zahraničí Pavel Svoboda. Operátoři získávali informace o aktivních číslech pomocí svých roamingových partnerů.
Česká specialita – dárcovské SMS
V druhé fázi jde hlavně o materiální pomoc. I v tomto případě se osvědčily mobilní telefony. Během týdne se podařilo vybrat formou dárcovských SMS přes 30 miliónů korun. A výše darů pořád stoupá.
Projekt DMS zahájil činnost loni v dubnu. Připravoval se asi rok. Podle tvůrců je světově ojedinělý. Existuje jedno společné číslo, jeden systém pro zadávání sms, jednotné zpoplatnění a centrální informační systém o všech projektech.
"Unikátní je to, že všichni mobilní operátoři spolupracují na společném projektu," uvedla ředitelka Fóra dárců Pavlína Kalousová. O projekt projevili zájem v zahraničí. "Na Slovensku by se měly DMS spustit na jaře, postupně i v dalších zemích," řekla Kalousová.
Katastrofa nám ukázala, jak moc je náš život už svázán s moderními technologiemi, které jsou ale stále na přírodu krátké…
