Tým vědců z Bristolské univerzity a z Bristolské laboratoře robotiky vytvořil palivovou buňku, v níž speciálně vypěstované bakterie rozkládají chemikálie v moči. Buňku tvoří anody z karbonových vláken, na nichž jsou bakterie, a celé je to v keramických válcích, kterými prochází moč. Vzniká tak malé množství elektrického náboje, který se následně ukládá v kondenzátoru.
"Ještě nikdo nevyužil k ničemu podobnému energii z moči, tudíž jde o vzrušující objev," nechal se slyšet vedoucí týmu Ioannis Ieropoulos. "Krása tohoto palivového zdroje spočívá v tom, že se nespoléhá na chaotickou povahu větru nebo slunce. Vlastně recyklujeme odpad, abychom vytvořili energii. Jde o produkt, u kterého si můžeme být jistí nekonečným přísunem vlastní moči," dodal.
Ieropoulos doufá, že tuto buňku, která má zatím velikost automobilové baterie, bude možné vyladit pro mnoho aplikací. "Naším cílem je mít něco, co se bude snadno nosit s sebou," vysvětlil.
"Koncept byl vyzkoušen a funguje. A teď je na nás, abychom vyvinuli a vylepšili proces tak, aby dokázal plně nabíjet baterie," dodal. Zároveň doufá, že by tato technologie jednou mohla být využívána pro pohon domácích zařízení.
Moč v energii přeměňují již pět let
Tým britských vědců se přeměnou moči v elektrickou energii začal zabývat již v roce 2009. O dva roky později se jim ze tří mikrobiálních palivových článků (MFC - Microbial Fuell Cells) podařilo získat již 2,9 miliampéru na metr čtvereční.
MFC články se tehdy skládaly ze dvou 25ml komor (anoda a katoda), které byly přes malé čerpadlo připojené k recirkulačnímu litrovému zásobníku, v němž se nacházela čistá moč. Ta byla do anody vpravována buď ve velkých objemech (od 25 ml do 300 ml), nebo přímou injekcí v malých objemech od 0,1 ml do 10 ml.
Před vpravením 25 mililitrů moči vyráběly články jen 0,9 miliampéru na metr čtvereční, hodinu poté pak produkovaly elektrický proud 2,9 mA.
"S roční světovou produkcí (moči) v bilionech litrů jde o technologii, která by mohla pomoci změnit svět. Dopad může být značný, a to nejen co se týče čištění průmyslových odpadních vod, ale i na způsob smýšlení lidí o odpadech," uvedl již v roce 2011 Ieropoulos.
