Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mobily za totality nesly značku Tesla. Byly jen pro vyvolené

aktualizováno 
Právě dnes slaví mobilní telefony patnácté výročí zahájení komerčního provozu u nás. Jenže již mnohem dříve mohli vyvolení té doby využívat mobilní radiotelefony značky Tesla. Do listopadové revoluce k nim neměl běžný občan přístup.

tesla | foto: Mobil

Přesně před patnácti lety zahájila provoz první tuzemská veřejná síť mobilních telefonů. Operátor Eurotel spustil síť standardu NMT 12. září 1991. O začátcích provozu sítě NMT vás velmi podrobně informujeme v samostatném článku. Nyní se podíváme ještě hlouběji do historie na vůbec první radiotelefonní síť v tehdejším Československu. Nebyla pro každého. Jejích služeb využívala především státní správa.

Mobilní radiotelefony u nás nezačaly psát svou historii až v září 1991, kdy byl 12.9.1991 provoz analogového NMT systému slavnostně zahájen. Na vývoji mobilních telefonních služeb pracoval již v dobách dávno před sametovou revolucí tehdejší Výzkumný ústav spojů (dnes TESTCOM).

Mobily značky Tesla

Již v roce 1969 zde vznikla experimentální radiotelefonní síť v pásmu 80 MHz s deseti vozidlovými stanicemi a v 70. letech započala spolupráce s renomovaným výrobcem radiostanic TESLA Pardubice na vytvoření radiotelefonního systému v pásmu 160 MHz. Na tehdy špičkovém radiokomunikačním pracovišti Tesly Pardubice vznikl systém AMR (Automatizovaný městský radiotelefon).


Pohled na raditelefon AMR s ovládací skřínkou namontovanou přímo na radiostanici. Tato sestava je netypická a používala se výjimečně při stacionárním provozu radiotelefonu (na stole apod.). Ovládací skřínka byla umisťěna pod předním panelem vozidla a radiostanice s duplexerem obvykle nainstalována v zavazadlovém prostoru či pod sedadly auta a propojena speciálním vícežilovým kabelem s ovládací skřínkou a silovými vodiči k 12 V baterii vozidla.

Ing. Vladimír Mašek, který se na tomto vývoji podílel a později i budoval v Eurotelu NMT síť, dodnes s úsměvem vzpomíná na tyto vskutku pionýrské začátky, kdy každá radiostanice musela mít vlastní povolení a její uživatel (tehdy operátor) musel nosit u sebe kromě kopie povolení také průkaz radiotelefonního operátora.

Jen pro vyvolené

„V socialistickém Československu bylo prostě nemyslitelné, že by civilista bez povolení a zkoušek vlastnil radiostanici a dokázal s ní vysílat selektivní volbu a komunikovat do veřejné telefonní sítě. Jakmile policie (tehdy SNB) zahlédla na ulici kolemjdoucí s podezřelou vysílačkou, následovávaly okamžitě kontroly,“ vzpomíná ing. Mašek.


Tato fotografie pochází ze serveru www.lvi.cz/kovac_radio, který jistě potěší každého fanouška radiostanic.

Železná opona však neoddělovala od zbytku světa jen občany a zboží, ale také technologie. Bylo nemyslitelné, aby se k nám některý z proprietárních systémů zkaženého západu přes hranice dostal.

Vývoj "RVHP" sítě

Výzkumný ústav spojů, Výzkumný ústav sdělovací techniky a Ministerstvo pošt a telekomunikací se snažily ve spolupráci s n.p. TESLA Pardubice prosadit vývoj jednotného (mezinárodního) radiotelefonního systému v rámci tehdejší RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci), ale tato aktivita narážela na byrokratického molocha této organizace a vše pokračovalo hlemýždím tempem.

 
Ovládací skřínka na obrázku představuje původní typ bez ochranného rámečku z černé napěněné plastické kmoty, který musel být později na skřínku doplněn s ohledem na potenciální nebezpečí úrazu od hran ovládací skřínky. Ta totiž jinak nevyhovovala předpisům na bezpečnost. Na boku radiostanice jsou vidět šrouby, kterými se radiostanice s duplexerem upevňovala do speciálního držáku. Ten byl pevně naisntalován ve vozidle a umožňoval vlastní radiostanici s duplexem kdykoli vyjmout po uvolnění zmíněných šroubů na bocích radiostanice (a odpojení kabelů).

Proto byl v n.p. TESLA Pardubice ve spolupráci s Výzkumným ústavem spojů koncem 70. let upraven již zmíněný systém AMR tak, aby mohl být v roce 1983 uveden do provozu v pásmu 160 MHz jako radiotelefonní síť pro účely Správy pošt a telekomunikací.

Dovolat se nebylo snadné

AMR od počátku nebyl veřejný mobilní systém. Nabízel pouze čtyřmístný rozsah čísel a při volání na mobilní stanici bylo nutné zadat předvolbu oblasti, kde se mobilní stanice nacházela. Jednotlivé oblasti pokrývaly jen vybraná větší města a jejich okolí a vzájemně na sebe nenavazovaly. Pokud se volaná mobilní stanice neozývala, volající nevěděl, zda je stanice mimo rádiový dosah dané oblasti nebo se nachází v jiné oblasti či není-li momentálně vypnuta, respektive zda řidič vozidla není právě přítomen. Příchozí volání na mobilní stanici bylo tedy velmi komplikované. 


Radiotelefon AMR se skládá z několika dílů. Vozidlová duplexní radiostanice VR21 pro pásmo 160 MHz (TESLA Pardubice), samostatný duplexer 160 MHz maďarské výroby (velice kvalitně provedený a s vynikajícími  parametry na tehdejší dobu), propojený s radiostanicí dvěma krátkými koax.kabely (přijímač a vysílač) a konektorem BNC pro připojení k anténě, ovládací skřínka s mikrotelefonem, která vlastně z uvedené radiostanice dělala radiotelefon. Jako anténa se používala standardní čtvrtvlnná vertikální anténa (prut), opět výrobek TESLA Pardubice.

Naproti tomu pro odchozí volání z mobilní stanice stačilo, aby blikající zelená žárovka indikovala příjem signálu volného kanálu dané oblasti. Jakmile se po stisknutí tlačítka ozval oznamovací tón, bylo možné na tlačítkové číselnici vyťukat číslo volaného stejně jako na běžném telefonu. S ohledem na požadovanou jednoduchost systému chyběl jakýkoliv způsob zpoplatnění hovorů nebo identifikace (autentizace) účastníka.

Navíc byla kapacita sítě výrazně omezena malým počtem volných duplexních kanálů na území České a Slovenské republiky a technologickým omezením systému AMR. To si vyžádalo pozdější rozdělení sítě spojů na oblastní a celorepublikovou. S ohledem na tyto skutečnosti nebylo možné v obou sítích provozovat celkem více než několik set stanic a to jen za předpokladu restriktivních opatření jako omezení doby a počtu hovorů.

Komerční provoz v nové době

Po roce 1989 vznikl velký tlak na uvolnění služební sítě spojů i pro další, zejména různé prominentní účastníky. Začátkem devadesátých let byla část kapacity sítě uvolněna ke „komerčnímu“ využití za paušální měsíční poplatek. Protože však často, zejména v Praze, začalo docházet k přetížení a tím zablokování sítě, počet těchto komerčních účastníků byl omezen.

Později se vyskytlo i bezplatné zneužívání sítě neoprávněnými účastníky s ilegálně opatřenými radiostanicemi, které byly za nemalý peníz (údajně až 20 000,- Kč) k sehnání na černém trhu. Tento problém byl následně řešen zavedením speciálního identifikačního tónu, bez kterého nebylo možné se do sítě přihlásit. S rozvojem NMT systému a poklesem cen mobilních stanic i hovorů, zejména po roce 1993, a nástupem přenosných a posléze kapesních mobilů, ztratil AMR svůj význam a jeho provoz byl koncem devadesátých let ukončen.

 

Přesto si AMR vydobyl v historii mobilních radiotelefonů v České i Slovenské republice pevné místo. Patrick Zandl v jednom ze svých archivních článků uvádí, že v dobách největšího pokrytí fungovalo v této síti 63 základnových stanic s rádiovým dosahem 15 až 25 km. - více zde

Doba opravdových mobilů se blíží

Nepřehlédněte:

Staré mobily nevyhazujte, ale sbírejte

Dědeček mobil: poznáte deset let staré mobily?

Česká závislost na mobilech slaví deset let

Pamatujete 10 let staré mobily? Těžké a neforemné krabice co nic neumí

Vzpomínáme: Nedožité patnáctiny Eurotelu

Souběžně s implementací systému AMR ve spojové služební síti získala koncem 80. let potřeba mobilního telefonního spojení na významu i v rámci RVHP. Snaha vedla k „okopírování“ NMT systému buď v pásmu 450 MHz nebo dokonce 900 MHz. S ohledem na problémy s nalezením respektive uvolněním potřebného společného kmitočtového bloku bylo dokonce uvažováno i o kmitočtovém bloku v „RVHP“ pásmu 300 MHz.

Ve Výzkumném ústavu sdělovací techniky byly dokonce zpracovány základní technické požadavky na rádiovou část systému a ve Výzkumném ústavu spojů komplexní koncepce výstavby systému s konkrétní alokací základnových stanic a kmitočtových kanálů.

Další informace o počátku mobilních sítí v České republice (respektive v bývalém Československu) najdete v tomto článku.

Za spolupráci na přípravě článku děkujeme ing. Vladimíru Maškovi.





Nejčtenější

iPhone X
Je to konec mýtické čtečky v displeji? Výrobci sázejí na obličej

Čtečka otisků integrovaná do displeje měla být jednou z hlavních letošních inovací na poli smartphonů. Technologie je ovšem natolik složitá, že výrobci od...  celý článek

Funkční 18palcový OLED displej lze nyní srolovat do 3cm ruličky.
Za tři roky budou mít iPhony ohebný displej. Samsung ostrouhá

iPhone se podle zákulisních informací dohodl s LG na vývoji ohebného displeje pro budoucí iPhony. Samsung tak přijde o lukrativní byznys.  celý článek

iPhone X
iPhonů X bude zoufale málo. Vyprodáno může být za pár minut

Uvedení iPhonu X se blíží, předobjednávky Apple spustí za několik dnů a první kusy zamíří ke koncovým zákazníkům už 3. listopadu. Telefonů však bude ve...  celý článek

Asus Zenfone 4 Selfie Pro
U volební urny neroztahujte selfie tyčku. Fotit však zakázáno není

Mobily budou hrát u právě probíhajících parlamentních voleb specifickou roli - spousta lidí si jimi bude dokumentovat svoji aktivitu při volbách. Co je ve...  celý článek

Nové ovládací centrum umožňuje přidávat další funkce.
Nový Android má extrémně málo smartphonů. U Applu je to úplně jinak

Díky tomu, že Apple si sám vyvíjí software i hardware, je aktualizace iPhonů a iPadů velmi snadná. Naopak Android má roztříštěnou základnu přístrojů od tisíců...  celý článek

Další z rubriky

Za nový iPhone 8 si nechal na ruku vytetovat logo T-Mobilu
Chtěl iPhone zdarma a tak si nechal vytetoval logo T-Mobilu

Neobvyklý způsob, jak si pořídit nový mobil, zvolil muž z USA. Domluvil se s ředitelem T-Mobilu, že si nechá vytetovat logo tohoto operátora na ruku výměnou za...  celý článek

Nahradí otisky prstů skener obličeje?
Měla to být největší inovace roku, ale nezvládl ji ani Apple

Dlouhé měsíce se o ní mluvilo, měl ji mít Samsung S8, pak to měla být klíčová vlastnost nového iPhonu. Jestliže výrobci už umí displeje zahnout a roztáhnout...  celý článek

Asus Zenfone 4 Selfie Pro
U volební urny neroztahujte selfie tyčku. Fotit však zakázáno není

Mobily budou hrát u právě probíhajících parlamentních voleb specifickou roli - spousta lidí si jimi bude dokumentovat svoji aktivitu při volbách. Co je ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.