Podle švédského vědce Bo Serneliuse z univerzity v Linköpingu ovlivňuje záření z mobilních telefonů lidské buňky. Bo Sernelius je teoretický fyzik a zabýval se vlivem záření v pásmu 850 MHz na červené krvinky. Podle švédského deníku Metro, který o výsledcích informoval, i slabé záření v tomto pásmu může způsobovat krevní sraženiny.
Bo Sernelius dospěl k názoru, že i slabé elektromagnetické záření může ovlivnit vzájemné působení molekul. V takto ovlivněném prostředí se podle Serneliuse mohou molekuly více shlukovat, případně více odpuzovat – samozřejmě vztaženo k normálnímu stavu. Sernelius se zabýval jen červenými krvinkami, jeho hypotézu nelze automaticky aplikovat na jiné buňky (červená krvinka je buňka, ale bez buněčného jádra).
Podle oslovených vědců je hypotéza Bo Serneliuse problematická i z jiného důvodu – nebyla ověřena experimenty v praxi. Rozhodně ji dopředu neodsuzují, ale zatím nevěří, že by vedla k závěrům, podle kterých mohou mobily způsobovat výpadky paměti nebo přímo Alzheimerovu chorobu.
K opatrnému přijmutí Serneliusovy hypotézy nabádá i způsob, jakým byla zveřejněna. Informoval o ní totiž jako první deník Metro a nikoliv oborový vědecký magazín. Běžný postup je ale opačný – hypotéza či teorie nejprve projdou vnitřním oponenturou v redakční radě vědeckého magazínu, pak jsou publikovány a očekává se otevřená diskuse.
Pokud ale vědec se svojí hypotézou seznámí nejdříve běžný tisk, dělá to v drtivé většině případů kvůli získání publicity a peněz na další práci. Tento způsob zveřejnění je jednoznačně marketingový, opravdu hodnotné vědecké závěry se publikují jiným způsobem a do denního tisku se dostávají až po odborné publikaci (která je podmínkou pro udělení odborného grantu, nikoliv pro získání peněz o laických sponzorů).
Oslovení vědci v každém případě říkají, že práce Bo Serneliuse je prospěšná už z toho důvodu, že upozorňuje na jiný pohled na vliv mobilních telefonů. Až dosud se předpokládalo, že buňky může degenerativně ovlivnit pouze silné elektromagnetické záření, kterého ale podle mobilní telefony nedosahují.
Je jasné, že i slabé elektromagnetické záření vliv má, ale dosud se neví jaký a jestli je zhoubný. I kdyby se hypotéza profesora Serneliuse ukázala jako chybná, určitě inspiruje k dalším výzkumům. A seriózní výzkumy o vlivu mobilů na lidské zdraví zatím chybějí.
Co si myslíte o vlivu mobilů na zdraví a na lidské buňky? Pozorujete na sobě fyzický vliv dlouhého hovoru? Nebo podle vás mají mobily jen nepřímý vliv na zdraví - občas vás pěkně hovor pěkně rozčlí, dostane kvůli telefonování za volantem pokutu, případně vás dlouhé hovory především zdržují?
