Mobilní telefon se stále více blíží k tomu, aby se z něj stala také peněženka. Naučit nás obyčejné uživatele takový nový platební nástroj používat nebude snadné. Sice již delší dobu můžeme používat například GSM banking, ovšem ten je pro převádění malých plateb nevhodný. Když přijdete k automatu na žvýkačky, nechcete kvůli jednomu balení dávat bankovní příkaz. I placení několika korun za novou vyzváněcí melodii je elegantnější pomocí malé mobilní peněženky. Takovou byl ještě donedávna Juice Pay, který byl první vlaštovkou, značící příchod nové doby plateb pomocí mobilních telefonů. Ovšem jak je známo, jedna vlaštovka jaro nedělá, zvláště když přiletí tak brzy, že hned zmrzne. Kdy si tedy oblíbíme pohodlné placení pomocí mobilu? Výrobci telefonů a komponentů sítí již mají systémy pro mobilní platby připravené, ale připravit zákazníky bude ještě nějaký čas trvat. Podívejme se, o co zatím přicházíme.
WAP, SMS a internet v jednom
Platit pomocí mobilní platební brány neznamená, že k tomu musíte vždy použít mobilní telefon. Jestliže chcete zaplatit například v internetovém obchodě za nějaké zboží, projdete autentifikačním procesem přímo ve webovém rozhraní. Zadáte zkrátka jen své telefonní číslo a PIN (Personal Identification Number). Pokud chcete, může vám na telefon přijít SMS o provedení transakce, ale k samotnému zaplacení telefon vlastně nepotřebujete. Musíte však mít účet u některé finanční instituce, která spolupracuje s provozovatelem brány. V případě jiného řešení vám postačí mít jakýsi virtuální účet u samotného provozovatele, kterým může být přímo operátor.
Naproti tomu máte možnost provádět platby přímo z telefonu, tedy vlastně téměř odkudkoliv. Potřebujete k tomu jen mobil s podporou WAPu verze 1.1 a vyšší. Vše ostatní je již na operátorovi a samotném obchodníkovi. Například chcete-li si koupit pomocí mobilu lístek na koncert, stačí, když váš operátor bude provozovat platební bránu a obchodník na ni bude napojen. Zvolíte si lístek, který chcete, a zadáte váš PIN. Komunikace mezi vámi a bránou je chráněna díky autentifikaci, založené na přímém a kódovaném spojení WTLS (Wireless Transport Layer Security). Po potvrzení transakce již vše ostatní obstará platební brána - tedy ověří výši vašeho účtu, pošle obchodníkovi oznámení, že máte dost peněz, a ten může potvrdit prodej. Jakmile se dostane zboží k vám, peníze jsou přesunuty na účet prodejce. V našem případě, tedy při koupi lístku, to bude vlastně hned, neboť vaší vstupenkou se stane unikátní číselný kód, který vám přijde záhy v SMS zprávě. Po jeho nahlášení na pokladně koncertu si vstupenku vyzvednete.
Ideální může být tento systém pro platbu za nejrůznější vyzváněcí melodie, loga nebo obrázkové SMS na mobilu. Bude je totiž moci nabízet kdokoliv, kdo podporuje platební bránu, nejen operátor, který vám peníze připisuje na účet (nebo odepisuje z kreditu na kartě). A konkurence, jak známo, většinou tlačí ceny dolů...
A kde jsou výhody?
Mají-li se nové platební brány určené pro mobilní platby uchytit, musí přinášet funkce a možnosti, které si uživatelé oblíbí, a zároveň musí být pro operátory jednoduché je aplikovat. Prvním stupněm na cestě k úspěchu mobilních plateb je rozšíření služeb nabízených na WAPu a na mobilních telefonech vůbec. Jde o poskytování obsahu WAPu, tedy například novin, písní nebo třeba komiksů, za které bude třeba platit, ovšem jen malé částky. I takové drobné transakce jsou pro mobilní platební brány samozřejmostí, a tak si právě na těchto malých platbách budou moci uživatelé systém osahat a začít mu důvěřovat. Právě převod malých částek je výhodou oproti již zaběhnutému GSM bankingu, ve kterém jde o přímou komunikaci s vaší bankou, což je pro zaplacení dvou korun celkem zbytečné.
Pro obchodníky nabízející své zboží je výhoda zřejmá. Za jisté nepohodlí, které přináší nezbytná implementace platební brány do jejich systému, získávají nepřetržitý kontakt se zákazníky, kteří mohou být ve skutečnosti naprosto kdekoliv. Toto smýšlení je ovšem, jak již ukázala minulost, až příliš pokrokové a nemnoho prodejců je ochotno riskovat nevyzkoušené metody. Placení pomocí mobilu je zatím doslova v plenkách a ani celkem zavedené nákupy na internetu zatím nemají Češi právě v oblibě, takže investovat do nových technologií se příliš nevyplatí. Tato situace by se snad mohla změnit s masovým rozšířením GPRS, a tedy i větším rozmachem WAPu a mobilních datových služeb vůbec. O tom, jak nejistý je však tento vývoj, jsme již psali mnohokrát.
Nebylo to tu už?
Možná že některým z vás tento systém něco připomíná. Ano, jde vlastně o stejný princip, na jakém pracuje Juice Pay, elektronická peněženka a platební brána společnosti Citibank. Peněženkou je v tomto případě Juice Pay karta, na níž je vaše osobní číslo. Není tedy vázána na mobilní telefon. Ostatní funkce, tedy platby na internetu nebo pomocí WAPu, fungují stejně.
V současné době je však Juice Pay již mrtvý projekt. Citibank na něm původně spolupracovala s Eurotelem, nyní je ovšem celý systém zrušen a funguje pouze platební brána CitiConnect, která však již neumožňuje platby přes WAP (platit lze jen na interentu).
Na stránkách Eurotelu věnovaných službě Juice Pay naleznou nyní zákazníci mimo jiné tento text: „Naším cílem je poskytovat Vám stále dokonalejší a uživatelsky maximálně příjemné služby. Proto došlo k rozhodnutí společně s naším partnerem Citibank zrušit stávající službu Juice Pay, a to od 1. října 2001. Byli bychom rádi, kdybyste jako náhradu mohli přijmout novou službu Eurotel GSM Banking, která Vám může zajistit ještě větší komfort a pohodlí.“
Konec služby Juice Pay nám potvrdil i mluvčí Eurotelu Jan Kučmáš: „Juice Pay byl společný projekt se Citibank, která měla na starosti produktovou část, zatímco Eurotel poskytl značku Juice. Pravdou je, že v poslední době Juice Pay příliš mnoho nových zákazníků nezískal.“
Kdo z koho
Už jen příklad služby Juice Pay ukazuje, že čas ještě neuzrál. V České republice si lidé zatím více zvykli na GSM banking založený na SIM toolkitu, který znamená přímý kontakt s bankou, s jediným prostředníkem v podobě operátora. Při platbě větších obnosů tak zatím vítězí GSM banking, pro malé částky zas operátoři využívají prosté započtení poplatku do měsíční faktury za služby, případně odečtení kreditu na předplacené kartě. Tento systém však může fungovat jen do doby, dokud veškerý obsah WAPu a další služby nabízené prostřednictvím mobilu nabízí jen operátor.
Výjimky zatím představují různé drobné služby jednotlivých operátorů, například placení telefonem Paegasu za Coca-Colu (připisuje na fakturu / odečítá se z kreditu). Jinou variantou je placení za služby Oskara (dobíjení Oskarty, platba faktury apod.) s použitím platební karty vydané Komerční bankou nebo jeho WAP banking (sledování účtu u banky přes WAP). Platbě přes WAP se sice operátoři nevyhýbají, ovšem zatím žádný z nich na projektu mobilní platební brány nepracuje. RadioMobil vyvíjí nové řešení mobilních plateb. Stejně tak Eurotel i Oskar průběžně pracují na nejrůznějších aplikacích, ovšem všichni tři operátoři se o podrobnostech z pochopitelných marketingových důvodů zatím odmítají bavit.
Poptávka po mobilních platebních branách, které již dnes mají společnosti jako Siemens nebo Nokia připravené, nastane až v době, kdy se do služeb v rámci mobilních telefonů zapojí více firem. Pak již odečítání kreditu a následné převádění peněz mezi operátorem a provozovatelem služby nebude tolik výhodné a mobilní peněženka bude mít zelenou. O tom, kdy se tak stane, spekulují mnozí analytici z telekomunikačních firem. V ČR však první pokusy s platebními kartami, které neskončí rychleji, než začaly, budou mít cenu nejdříve alespoň za rok. V té době už bude dostatečně rozšířené GPRS, WAP i další služby.
