Mobilní operátoři nechtějí, abychom volali levněji

Ke zlevnění hovorů mělo vést cenové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, týkající se propojovacích poplatků za hovory mezi pevnými a mobilními sítěmi. Eurotel a RadioMobil toto rozhodnutí nerespektují – tvrdí, že pravdu mají oni. Brání tak tomu, aby u nás obecně poklesly ceny za telefonování.

Eurotel a RadioMobil se nedokázaly za více než rok a čtvrt dohodnout s ostatními telefonními operátory na tom, jaké budou propojovací poplatky za hovory do mobilních sítí. Vyřešení problémů nepomohlo ani to, že v listopadu loňského roku vydal Český telekomunikační úřad cenové rozhodnutí, které mělo podobné spory zastavit – konflikty mezi operátory se naopak ještě vyostřily. Dnes tak není jasné, kolik si mají za propojení operátoři platit v budoucnu, ale ani kolik dostanou za již uskutečněné hovory od začátku roku 2001.

Český Telekomunikační úřad loni v listopadu rozhodl, že maximální částka, kterou si budou mobilní operátoři za hovory do své sítě od jiných provozovatelů sítí účtovat, bude 3,66 Kč. Jenže Eurotel chce 4,80 Kč a RadioMobil 4,49 Kč. Zatímco Eurotel se opírá o svůj výpočet propojovacích poplatků podle schválené metodiky, RadioMobil tvrdí, že propojovací poplatek stanovený ČTÚ neřeší náklady na zpřístupnění účastníka. Podle RadioMobilu se propojovací poplatek vztahuje na doručení hovoru ke koncovému bodu mobilní sítě (tedy do vzduchu v oblasti, kde je signál sítě GSM), ale ne až k účastníkovi. Jenže za to, že se hovor na mobilní telefon spojí (zpřístupní se účastník), chce RadioMobil další poplatek. Ze zmiňovaných 4,49 Kč je to 0,48 Kč. Na tyto požadavky pevní operátoři v čele s Českým Telecomem ani zbývající mobilní operátor – Český Mobil, nepřistoupili a stále s mobilními operátory jednají.

  1. Propojovací poplatky ovlivní koncové ceny

Propojovací poplatky si platí telekomunikační operátoři za každý hovor, který je uskutečněný z jedné sítě do druhé. Platí přitom ten operátor, v jehož síti je volající, tomu, do jehož sítě se volá. Poplatky se platí, protože volaný operátor má se spojením hovoru náklady – jenže za příchozí hovory zákazníci neplatí, takže je tento poplatek potřeba započítat do ceny, kterou zaplatí volající. V civilizovaném telekomunikačním světě se totiž považuje za standard princip platí volající (CPP – Calling Party Pay). Protože propojovací poplatky tvoří jasnou a poměrně snadno ověřitelnou část koncových cen, je možné očekávat, že s poklesem propojovacích poplatků poklesnou i ceny pro koncové zákazníky.

Zatím tomu tak vždy bylo v pevných sítích. Naopak mobilní operátoři se snaží na propojovacích poplatcích bezmezně vydělávat. Jenom tak lze odůvodnit, že zatímco propojovací poplatky do pevných sítí jsou velmi malé, hovory do nich stály zákazníky mobilních operátorů vždy více, než hovory do jiných mobilních sítí. Přitom mobilní operátor mohl platit celý loňský rok za hovor do pevné sítě 0,33 – 1,59 Kč za minutu (od 21. 3. 2002 je to 0,30 – 0,97 Kč); propojovací poplatky za hovory do mobilních sítí se pohybovaly mezi 7,50 a 6,50 Kč.

Pokud by tedy mobilní operátoři přistoupili na nižší ceny za propojení do svých sítí, musely by klesnout ceny. A to za hovory z pevných do mobilních i mezi mobilními sítěmi. Nejvíce se poklesu těchto propojovacích poplatků logicky brání ten, kdo na nich nejvíce vydělává – tedy Eurotel a RadioMobil. Někteří konkurenti RadioMobilu dokonce tvrdí, že celý obchodní model společnosti je založený na velkých příjmech z propojovacích poplatků, ze kterých se pak dotují další služby. Na poplatcích za propojení naopak nevydělává Český Mobil. Má méně zákazníků než konkurence, a proto je větší objem hovorů z jeho sítě než obráceným směrem do sítě Oskar – protože poplatky jsou na obou stranách stejné, znamená to v bilanci propojovacích poplatků pro Oskara značnou ztrátu.

  1. Český Telecom jako David proti mobilním Goliášům

Zatímco Český Mobil toho proti dvěma silnějším konkurentům moc nezmůže, největší pevný operátor Český Telecom už je na telekomunikačním trhu síla, kterou nelze ignorovat. A právě Český Telecom platí mobilním operátorům ze všech nejvíce. Za loňský rok jim měl zaplatit 4,923 miliardy korun. Podle našich analýz by z toho mělo být určeno 4,5 až 4 miliardy pro mobilní operátory. Obě částky ještě nejsou definitivní. Protože se operátoři nedohodli, počítá Telecom ve svých odhadech nákladů na propojení s vyššími částkami (od 7,10 – 7,70 Kč za rok 2000 až 6,50 Kč požadovaných mobilními operátory v roce 2001). Pokud by se propojovací poplatky za loňský rok přepočítaly podle sazby 3,66 Kč za minutu (dle cenového rozhodnutí ČTÚ), ušetřil by až dvě miliardy korun. O ty by samozřejmě stoupnul jeho loňský zisk – naopak Eurotelu a RadioMobilu by se zisk přibližně o jednu miliardu snížil. Český Telecom ovšem dlouho považoval za rozumnou cenu 3,00 Kč za minutu – v ročním součtu to pro něj znamená dalších ušetřených 400 milionů korun.

Vzhledem k tomu, o jaké částky jde, se vedou jednání opravdu velmi tvrdě. Zástupci alternativních pevných operátorů přiznávají, že čekají, jak dopadne ve sporu s mobilními operátory Český Telecom. Sami mají tak malou sílu, že jen přihlížejí. Někteří z nich proto na cenu požadovanou mobilními operátory raději pod jejich tlakem přistoupili, nebo se rozhodli používat pro hovory vlastních zákazníků do mobilních sítích GSM brány. To ovšem ČTÚ zakázal. Průlomem se zdá být rozhodnutí, které vydal ČTÚ 20. března ve sporu GTS a Eurotelu. Nahradil část propojovací smlouvy svým rozhodnutím a přikázal tak Eurotelu akceptovat částku 3,66 Kč za minutu. Podle našich zdrojů ovšem Eurotel ani toto neakceptoval a snaží se dosáhnout prosazení svého stanoviska. Proti rozhodnutí ČTÚ se odvolal a dá se předpokládat, že podobně jako v minulosti Český Telecom napadne rozhodnutí ČTÚ u soudu – to kvůli tomu dosud není pravomocné.

  1. Operátoři se rozhodují nezávisle na ČTÚ

Eurotel si totiž nechal na základě metody pro výpočet propojovacích poplatků zveřejněné ČTÚ spočítat poplatky do své sítě. Poradenská společnost Andersen dospěla k částce 4,80 Kč za minutu, na kterých Eurotel trvá. Eurotel dále argumentuje tím, že podle svých právních rozborů má přednost cena získaná schváleným výpočtem, a nikoliv pevně stanovená cenových rozhodnutím. Zdá se, že o všech konkrétních sporech s operátory bude muset rozhodovat Český telekomunikační úřad.

Jenže Český Telecom si zatím oficiálně na žádného mobilního operátora nestěžoval a v současnosti to ani dělat nehodlá. Viceprezident Českého Telecomu pro velkoprodej Pavel Jiroušek, který vede jednání s operátory, je přesvědčený, že se nakonec všichni dohodnou. Že dohoda je možná, nás přesvědčil již loni v létě, kdy Český Telecom s Českým Mobilem podepsali dohodu, podle které platil Český Telecom za hovory do sítě Oskar pouhé tři koruny.

Ovšem tato cena byla podmíněná tím, že Český Telecom bude přenášet část hovorů ze sítě Českého Mobilu do sítí ostatních operátorů za stejnou částku. Ostatní operátoři v té době totiž požadovali 6,50 Kč za minutu. Český Telecom se jednostranně rozhodl tak vysokou částku neplatit (svou vahou na trhu si to mohl dovolit) a platit mobilním operátorům pouhé tři koruny, na kterých se dohodl s Českým Mobilem. Argumentoval tím, že pokud se dohodl s Českým Mobilem, znamená to, že tato cena je obvyklá na trhu a podle obchodního zákoníku měl právo ji požadovat (pravdu měl v tom, že žádná jiná platná cena v té době neexistovala). Jenže poté, co Eurotel hovory ze sítě Oskar doručené Českým Telecomem zablokoval, ČTÚ rozhodl, že tímto způsobem hovory přenášet nelze. To zbrzdilo další jednání o několik měsíců. Kdyby ČTÚ nezasáhl, mohlo jít o první evidentní zneužití dominantního postavení Českého Telecomu na trhu, které by vedlo k levnějšímu hovornému pro zákazníky – a to rovnou všech českých operátorů.

  1. ČTÚ bude mít dost práce a nudit se rozhodně nebude

Je evidentní, že spory opět skončí na stole ČTÚ a možná i u soudů. Přitom právě pozdní rozhodnutí ČTÚ je podle všech zúčastněných stran příčinou toho, že se jednání komplikují a protahují. Telekomunikační úřad totiž vydal rozhodnutí 09/PROP/2001 až v listopadu 2001, přestože o sporech věděl přinejmenším od června stejného roku. V té době již totiž pevní operátoři vystoupili veřejně proti vysokým propojovacím poplatkům do mobilních sítí. Navíc v té době nebyla ještě stanovená metodika pro výpočet poplatků, na základě které by se alespoň dalo jednat o konkrétních nákladech na propojení.

Jediní, kdo zatím mohou nevěřícně kroutit hlavou, jsou zákazníci všech operátorů. Ti totiž často končí jako rukojmí operátorů při jednání a zaštiťují se jimi všechny strany včetně ČTÚ. Jenže jsou to právě zákazníci, kteří nejvíce pociťují neexistenci rozumných cen za propojení – případný zvýšený zisk Českého Telecomu jim totiž nikdo nevrátí (byť ten v červenci snížil ceny za volání na mobily, přestože propojovací poplatky nebyly stanoveny), a naopak snížení příjmů mobilních operátorů budou muset stejně zaplatit oni. Pokud totiž poklesnou příjmy mobilním operátorům, ti se budou snažit více držet současné ceny a nebudou mít tendenci je snižovat. Podle našich zjištění také budou váhat s investováním do nových služeb, jako jsou například MMS či UMTS.