„Z pohledu ČTÚ jsou na trhu mobilních služeb na segmentu rezidentních zákazníků stále indikovány a identifikovány vážné soutěžní problémy v podobě nedostatečně účinné hospodářské soutěže, které vedou k vysokým maloobchodním cenám,“ uvedl předseda úřadu Jaromír Novák v pravidelném sloupku na serveru Lupa.cz. Reagoval na úterní projednání a odsouhlasení vypořádání podmínek, které Rada ČTÚ obdržela ke změně seznamu trhů určených k regulaci.
Novák upozorňuje, že virtuální operátoři nemají prostředky, jak proti vysokým maloobchodním cenám bojovat. Jako příčinu označil podmínky nastavené ve velkoobchodních smlouvách síťovými operátory. Ti sice oponují, nicméně podle předsedy úřadu je důkazem neúčinné hospodářské soutěže nejen neschopnost virtuálů replikovat nabídky síťových operátorů, ale i řada nezávislých mezinárodních srovnání, která poukazují na vysoké ceny pro spotřebitele.
„Na rozdíl od povrchního hodnocení trhu – ‚vždyť máte sto čtyřicet virtuálů, tak co chcete‘ – úřad hodnotí postavení konkurence na trhu na základě hlubší analýzy a jejich skutečného vlivu na úroveň hospodářské soutěže,“ podotkl Novák s tím, že úřad trh hodnotí v souladu s doporučeními uvedenými v dokumentu Explanatory Note vydaném Evropskou komisí.
V tomto dokumentu se podle něj mimo jiné uvádí, že „při zkoumání naplnění prvního kritéria nelze hodnotit izolovaně možnost vstupu na trh jako takovou, ale zejména je nutné zkoumat, zda nově vstupující subjekty mají možnost se na trhu dlouhodobě stabilně udržet (bez další formy regulace ze strany úřadu) a vyvíjet významnější vliv na tržní chování, zejména na chování případného podniku s významnou tržní silou“.
Novák podotýká, že úřad v hodnocení trhu postupuje správně podle vysvětlujícího dokumentu. Argumenty operátorů i Evropské komise podle něj nemohou obstát. A to už z důvodu, že virtuálové, kteří jsou majetkově provázaní s mobilními operátory, dosahují vyššího tržního podílu než ti nezávislí. Přitom z celkového počtu sto čtyřiceti alternativních poskytovatelů (údaj ke konci roku 2018) jsou s mobilními operátory majetkově propojeni jen tři virtuálové. Jejich tržní podíl nicméně činí 3,49 procenta, na mobilních operátorech nezávislí alternativní poskytovatelé mají přitom jen 3,23 procenta.
S mírně sarkastickým podtextem pak Novák poukazuje na operátorský argument v podobě ukazatele průměrné tržby na jednoho uživatele (ARPU), bez kterého se prý připomínky k regulaci trhu neobejdou.
„Argumentuje-li například společnost O2 Czech Republic průměrnou výší ARPU, které v ČR dosahují síťoví operátoři (v mezinárodním srovnání), nejde tento argument rozporovat. Je však třeba říct i B, a to je kvantifikace služeb, které zákazník za zaplacenou cenu (útratu) získá,“ zmínil s tím, že i přes obdobnou cenu, jako je průměr v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), je průměrná datová spotřeba zákazníka českých operátorů při srovnatelné spotřebě hlasových a textových služeb o 74 procent nižší, než je průměr v zemích EHP (3,75 GB v prvním letošním čtvrtletí).
Průměrná datová spotřeba (v GB) v zemích Evropského hospodářského prostoru v posledním čtvrtletí 2018 a prvním čtvrtletí 2019
Podle říjnové zprávy Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) třeba v Polsku v prvním letošním čtvrtletí dosahovala průměrná měsíční datová spotřeba 5,39 GB. V Rakousku to bylo dokonce 10,04 GB, na Slovensku pak 1,63 GB. V Česku ovšem jen 0,96 GB.
„Trend je jasný. Další zastávka? Brněnský ÚOHS,“ uzavírá svůj sloupek předseda ČTÚ.
