Anonymita sociálních sítí dává prostor řadě takzvaných trollů. Tedy lidem, jejichž hlavním cílem je rozpoutat mezi uživateli sociálních sítí vášnivou diskuzi. A to i za cenu šíření nepravdivé informace. Onu anonymitu ovšem podle zjištění Facebooku zneužívají i různé společnosti, dokonce také vládní organizace. A to s jediným záměrem: zdiskreditovat protistranu.
Ve středu 12. února americká společnost odhalila a následně odstranila řadu falešných „zpravodajských zdrojů“ na svých sítích. Tedy nejen na Facebooku, ale i na Instagramu. Kromě „útoků“ vedených především na Ukrajinu a okolní státy ze strany ruské vojenské zpravodajské služby či íránských dezinformací cílených zejména na USA se k takovému chování měli uchýlit i mobilní operátoři z jihovýchodní Asie.
Podle vedoucího bezpečnostního oddělení Facebooku Nathaniela Gleichera byly odhalené falešné účty propojené se státními telekomunikačními společnostmi. A to konkrétně s Viettelem, který je největším operátorem ve Vietnamu, a myanmarským Mytelem.
Odstraněno bylo celkem třináct facebookových účtů a deset stránek, které podle zjištění Facebooku záměrně očerňovaly konkurenci v očích spotřebitelů. Podvodné stránky sledovalo zhruba 265 tisíc uživatelů a firmy za zviditelnění se na síti zaplatily celkem 1 155 000 dolarů, tedy v přepočtu téměř 26,5 milionu korun.
„Viettel Group nijak neospravedlňuje neetické nebo nezákonné obchodní praktiky,“ reagoval na obvinění Facebooku mluvčí vietnamského operátora pro The Financial Times s tím, že společnost tyto informace aktivně ověřuje. „Každý zaměstnanec nebo člen skupiny, pokud se prokáže, že je zapojen do této praktiky, bude muset převzít plnou odpovědnost,“ dodal.
Falešné účty na uvedených sociálních sítích byly používány nejen ke správě stránek, které měly působit jako nezávislá spotřebitelská informační centra se specializací na telekomunikace. Z dalších podvodných účtů pak byly přidávány kritické příspěvky, v nichž fiktivní osoba vystupovala coby zákazník některého (samozřejmě konkurenčního) z myanmarských operátorů a hanila jeho služby.
Správci podvodných stránek kromě toho pravidelně sdíleli články informující o údajných selháních konkurenční společnosti včetně jejího plánovaného stažení z trhu. Některé ze stránek, které na oko hájily zájmy spotřebitelů, se časem proměnily v reklamní kanál Mytelu.
Stopy vedly nejen k výše zmíněným telekomunikačním společnostem, ale také k vietnamské PR agentuře Gapit Communications. Podle zjištění nezávislé laboratoře digitálního forenzního výzkumu Atlantické rady byla jednou z praktik pobídka uživatelů sociálních sítí k použití speciálního kódu. A to s příslibem získání 10 GB mobilních dat zdarma. Jenže namísto toho došlo k zablokování odchozích hovorů. Operátor Mytel následně „poškozeným“ uživatelům nabídl snadnou nápravu.
„Dopad takových kampaní, pokud by uspěly, by mohl být nesmírně bolestivý,“ varoval Sharb Farjami, ředitel zpravodajské agentury pro sociální média Storyful. Kromě výrazného poklesu cen akcií by takovéto cílené poškozování mohlo ve výsledku stát výkonné ředitele poškozených společností i místa.
