Pokud jste navštívili letošní CeBIT a hodnotili ho jenom podle povrchních dojmů, potom byl pro vás naprosto stejný jako ty předchozí – obrovský, plný gigantických stánků velkých firem, doplněných pidistánky neznámých firmiček, spousta nesrozumitelných technologií i šedivých krabic, které zřejmě umějí opravdu to, co se o nich píše v letácích. A to vše v kombinaci s tradičně špatným počasím, které ve vás vzbuzuje silné přesvědčení, že příští rok už vás tady nikdo neuvidí. Až se ale budete po dni stráveném na hannoverském výstavišti probírat sesbíranými materiály a uspořádávat si zážitky, možná si stejně jako my všimnete poměrně výrazného rozdílu oproti loňskému ročníku.
Zřetelné je to již při pohledu na mobilní telefony. Ještě loni se všichni výrobci předháněli v tom, kdo do svých high-techů dokáže dostat více technologií. Jak někdo loni neměl v mobilu GPRS a Bluetooth, začaly se šířit fámy, že je na tom firma špatně (paradoxně Nokia, která loni tyto technologie nezvládala, je na tom nyní ze všech výrobců mobilů nejlépe). Letos se producenti mobilů předháněli také – ale v tom, jestli je jejich zábavní mobil zábavnější než ty od konkurence. To, že bluetooth dodnes některé firmy pořádně neimplementovaly, nikomu skutečně nevadí. Problémem už je absence GPRS – bez něj totiž není možné plnohodnotně hrát hry na mobilu s někým jiným přes síť GSM či stahovat si nové hry nebo další úrovně do těch již vestavěných.
Přestože se nám mobilní telefony snažily vsugerovat, že s nimi se budeme bavit od rána do večera, objevilo se několik technologických výkřiků, ke kterým se všichni hlásili, ačkoliv ani nyní netuší, jestli k něčemu budou. Všichni výrobci na poli mobilních terminálů ohlásili modely podporující aplikace napsané v J2ME. Uživatelé si tak budou moci stahovat nové hry, aplikace a vůbec využívat svůj mobil "naplno". Nikdo ale nedokázal říct, jestli to oni zmiňovaní uživatelé budou skutečně dělat. Stejně jako nikdo nemá pořádnou představu o platbách za tyto aplikace.
To už je mnohem pravděpodobnější, že se ještě před spuštěním sítí UMTS prosadí multimediální zprávy MMS. Jenže i tady je spousta neznámých – pokud by totiž bylo možné díky kombinaci MMS/GPRS (a J2ME) dostat do mobilních telefonů v sítích GSM multimedia, lokalizaci polohy a elektronické obchodování, potom nebudou až tolik potřebné sítě UMTS a hlavně se nepodaří uživatele přesvědčit, aby začali používat novou síť. Jestli si myslíte, že UMTS znamená především rychlé datové přenosy, věřte, že tomu tak rozhodně není. Takže se operátoři budou snažit implementaci MMS do sítí GSM i přes odpor dodavatelů technologií oddalovat co nejvíce a budou urychlovat spuštění UMTS.
Protože výstavním halám věnovaným mobilním komunikacím dominovali výrobci mobilů, mohli jste mít pocit, že barevné displeje, barevný WAP, polyfonické melodie a MMS jsou přesně to, co se bude za pár měsíců používat. Výrobcům se nelze divit – prodeje mobilů stagnují a všichni už druhý rok po sobě opakují, že právě teď nastává okamžik, kdy uživatelé začnou masově obměňovat své mobily. A když už je k tomu nepřinutí nový design starých mobilů či několik mobilních hraček, potom by je mohli přesvědčit operátoři tím, že zavedou do sítí technologie, kvůli kterým bude potřeba koupit nový mobil.
Jenže operátoři mají dost svých starostí s tím, že jim neroste průměrná částka získaná od jednoho uživatele (ARPU). Trend je spíše opačný – mobil používá stále více sociálně slabších uživatelů, kteří nejsou limitováni svými potřebami, ale svým příjmem. I když je jasné, že na zábavu si každý najde prostředky i v těch nejtěžších časech. Proto se snaží uživatelům používání mobilních sítí co nejvíce zpříjemnit a vytáhnout z nich peníze prostřednictvím her či pohodlných aplikací – povětšinou přístupných prostřednictvím WAPu nebo SIM toolktiových aplikací. To je totiž pro ně jistým příjmem, pokud si uživatelé na tyto aplikace zvyknou. Nikoliv chvástání, jakou kdo má v síti technologii – to už dnes skutečně nikoho nezajímá.
