Že vám to něco připomíná? Máte pravdu, na podobném principu funguje mobilní aplikace Záchranka. Jenže nejen, že si ji musí uživatel sám nainstalovat, ale tísňový hovor musí uskutečnit přes ni. Ten je navíc směrován na linku 155, tedy na operační středisko Zdravotnické záchranné služby v příslušném kraji (více viz Záchranku volejte přes aplikaci. Pomoc je rychlejší než při volání na 155).
To by se mělo brzy změnit, stejné lokalizační údaje, jaké dostávají nyní záchranáři prostřednictvím zmíněné aplikace, by měli dostávat operátoři tísňové linky 112 zcela automaticky při každém hovoru uskutečněném z mobilu. A to bez nutnosti instalace jakékoli aplikace či předchozí aktivace polohovacích služeb.
Nová funkce? Nikoliv. Technologii Advanced Mobile Location (AML) podporují smartphony již několik let. Platí to zejména v případě Androidu od Googlu, v jehož případě je od verze 2.3 Gingerbread, tedy od prosince 2010, coby doplňková služba Emergency Location Service (ELS) součástí služby Google Play Services. Naopak u Applu je podpora AML poměrně čerstvou záležitostí, systém iOS ji umí teprve od loňského jara. V Evropě jde již od roku 2016 o standardizovanou technologii.
Ani po dvou letech tento standard nepodporují zdaleka všechny evropské státy. V současnosti jich je podle Evropské asociace tísňového volání (EENA) pouze devět, a to Estonsko, Litva, Rakousko, Island, Belgie, Irsko, Finsko, Slovinsko a Velká Británie. AML funguje i na Novém Zélandu. Nicméně to neznamená, že tuto technologii podporují všichni operátoři působící v daném státě. Třeba v Belgii je to podle Applu pouze jeden ze čtyř operátorů.
Zavedení systému zpřesňujícího polohu volajícího v nouzi iniciovala česká europoslankyně Dita Charanzová, která za něj začátkem dubna převzala v Dubrovníku ocenění Evropské asociace tísňového volání (více viz Europoslankyně Charanzová získala cenu za pomoc v krizových situacích).
„Pokud člověk spadne z kola uprostřed lesů, těžko popisuje, kde přesně se nachází,“ vysvětlila Charanzová důvod pro zavedení nového systému. Ten má opodstatnění, podle údajů Evropské unie je totiž sedmdesát procent hovorů na tísňové linky uskutečněno právě z mobilních telefonů.
Evropský parlament již návrh Charanzové schválil, do dvou let by měl začít platit i v Česku. Dispečinky jednotného evropského tísňového volání (linka 112), kterých je po republice celkem čtrnáct, a to v krajských sídlech hasičských záchranných sborů, tak po zavedení technologie do praxe spolu s hovorem automaticky obdrží i informace o poloze volajícího.
Stávající softwarové vybavení již umožňuje například identifikovat adresu volajícího z pevné sítě nebo určit polohu mobilního telefonu. Nicméně právě lokalizace mobilu jen podle vysílače bývá především v méně osídlených oblastech, tedy v místech s menším počtem mobilních vysílačů, nepřesná. Odchylka může být až dvoukilometrová.
Naopak díky GPS či wi-fi sítím je možné polohu volajícího určit s přesností až pět metrů. Navíc před vytočením tísňové linky se nebude nutné zaobírat aktivací polohových služeb v telefonu, již při vytáčení se totiž aktivují automaticky bez nutnosti zásahu volajícího. Potřebná data o jeho poloze pak v závislosti na kvalitě mobilního signálu odešle na pozadí hovoru buď ve skryté SMS, nebo prostřednictvím datové sítě.
