Meizu patří ke značkám, které se na telefony s výborným poměrem výkon/cena specializují. Model Pro 7 sice není žádnou novinkou, ale na našem trhu se oficiálně objevil až po nedávném návratu značky do Česka.
V mnohém je to smartphone, který vcelku zapadá do záplavy ostatních a s oficiální cenou 8 300 korun a procesorem MediaTek Helio P25 to ani není kdovíjaký rekordman v onom zmíněném poměru výhodnosti. Ale za dané peníze toho má dost a navíc originální řešení s druhým displejem na zádech.
Chytrých telefonů se dvěma displeji moc neznáme, mimo několika exotických véček, která se k nám nikdy nedostala. Dva displeje měly všechny tři generace ruského YotaPhone – displej na zádech byl e-inkový. Stejný koncept zvolil čínský výrobce Hisense u modelu A2.
LG použilo u několika svých modelů druhý malý panel přilepený těsně nad hlavní displej. Věc, kterou nazvalo SecondScreen se moc neujala. Firma LG snaží tvrdit, že takto vynalezla vykrojení v displeji a „uši“ u jeho modelu jsou právě oním druhým displejem.
Plusy a mínusyProč koupit?
Proč nekoupit?
Kdy? V prodeji Za kolik? 8 300 Kč |
Meizu jde jinou cestou. Má druhý malý displej na zadní straně telefonu a z hlediska praktičnosti a funkčnosti je někde mezi řešením LG a Yoty. Podle nás to není ta nejzásadnější funkce smartphonu, ale u Meizu Pro 7 ji dostanete v ceně a dovede zaujmout.
Čím zaujme druhý displej?
Druhý displej je u Meizu Pro 7 trochu samoúčelná věc. Už kvůli tomu, že i hlavní displej je typu Super-AMOLED a tudíž by technologicky zvládl spoustu věcí, které umí malý displej na zádech (ten je typu AMOLED). Druhý displej zprvu láká ke zkoušení, ve výsledku toho však příliš neumí.
Malý obdélníkový displej s rozlišením 536 x 140 pixelů v horní části zad telefonu zobrazuje některé důležité informace. Je tu vidět čas a aktuální počasí, nalistovat jde stav krokoměru nebo detailnější přehled počasí a nastavit sem lze i kontaktní údaje majitele telefonu.
Displej je aktivní jen ve chvíli, kdy telefon otočíte nebo když leží na stole. Ale to maximálně pět minut, pak zhasne a lze jej probudit poklepáním. Upřímně, znamená to, že displej je vlastně trochu nevyžitý, neumožňuje například reagovat na notifikace, dokonce ani neukáže jméno volajícího.
S telefonem se prostřednictvím druhého displeje nedá jakkoli pracovat, tedy s s výjimkou fotoaparátu. Tahem prstem vzhůru po malém displeji se pustí hlavní foťák, což znamená, že můžete s hlavním duálním fotoaparátem pořizovat zajímavé selfie snímky, nebo „nenápadně“ fotit za sebe přes rameno). Víc toho displej neumí a jeho potenciál je nevyužitý.
Jaký je foťák?
Hlavní duální foťák má rozlišení dvakrát 12 megapixelů, světelnost objektivů je f/2.0. Duální uspořádání tu slouží k hrátkám s hloubkou ostrosti, zoom Meizu Pro 7 nemá. Čelní foťák má rozlišení 16 megapixelů a světelnost má shodnou hodnotu, jako u hlavního. Selfie s pomocí hlavního duálního foťáku bude mít tedy nižší rozlišení. Přeci jen může docílit lepšího efektu, a to díky rozmazání nebo faktu, že hlavní foťák má samozřejmě ostření a (duální) přisvětlovací diodu, což jsou prvky, které selfie snímači chybí.
Kvalita snímků z hlavního fotoaparátu je na danou třídu solidní, ale celkově nijak nepřekvapí. Snímky za dobrého světla vykazují solidní barevnost i úroveň detailů, s klesajícím množství světla rychle nastupuje šum a detaily se ztrácí. Foťák zvládá vcelku dobře kontrasty, duální diodový blesk naopak má ve tmě nerovnoměrný účinek.
Fajn, co zbytek telefonu?
Po funkční stránce je Pro 7 klasickým androidím mobilním telefonem, byť s různými specifiky. Má bohužel starší Android 7.0, k tomu je tu nadstavba výrobce s názvem Flyme OS. Ta přináší některá specifika v ovládání a má trochu jinak uspořádané položky v menu nastavení. Nepřesností se dočkal překlad některých položek.
Ovládání systému může fungovat klasicky za pomoci lišty virtuálních tlačítek nebo plošky čtečky otisků prstů pod displejem. Čtečka je zároveň tlačítkem, což je dnes už docela nezvyklé řešení. Stiskem tlačítka lze telefon probudit a odemknout, v odemčeném stavu slouží stisk k návratu na domovskou obrazovku.
Klepnutí na plošku bez stisku vyvolá krok zpět, multitasking se otevře tahem z plochy okolo čtečky nahoru na displej. Ovládání má tedy bohaté možnosti a dá se nastavit tak, aby si zvykl i konzervativněji založený uživatel. Ještě dodáme, že jako většina telefonů na volném trhu je Meizu Pro 7 dvousimkový kus.
Po stránce výkonu je Meizu Pro 7 průměrným telefonem. Má procesor Mediatek Helio P25. To nikdy nebyl extrémně výkonný procesor a v náročnějších aplikacích má trochu potíže. Jak jsme si ověřili, sladění procesoru a systému také není za všech okolností ideální. Občasné zadrhávání v aplikacích lze připsat právě tomuto odladění, protože 4 GB RAM by měly telefonu zajistit dostatek „manévrovacího prostoru“.
Jaké je zpracování a konstrukce?
Meizu Pro 7 je vcelku kompaktní smartphone, displej má klasický poměr stran 16:9 a úhlopříčku 5,2 palce, rámečky po stranách jsou minimální, ty nad a pod výraznější. Rozlišení je Full HD. Zpracování těla telefonu je velmi dobré, převládá tu kov a i díky druhému displeji působí Pro 7 poměrně luxusně. Jen je škoda, že u nás je k dispozici pouze v konzervativní černé barvě, ve světě jsou k dostání atraktivní červená barva, která dává druhému displeji na zádech více vyniknout, nebo populární zlatá.
Rozměry telefonu jsou 147,6 x 70,7 x 7,3 mm, hmotnost 163 gramů. Do ruky padne telefon příjemně, patří k tomu kompaktnějšímu ve střední třídě, většina soupeřů už má mnohem větší displeje i rozměry.
Co výdrž baterie?
Meizu Pro 7 dostalo baterii s kapacitou 3 000 mAh, která disponuje vlastní technologií rychlého dobíjení mCharge. K tomu je potřeba používat originální nabíječku, jinak se telefon rychle nedobíjí. Nabíjecím konektorem je USB-C. Praktický výsledek je velmi solidní, ale opět dramaticky nevybočuje z běžného normálu. Den na jedno nabití problém není, dva dny jsou dosažitelné při trochu klidnějším režimu používání.
Mám si ho pořídit?
Meizu Pro 7 není špatný smartphone, ale ve střední třídě je řada modernějších a přeci jen atraktivnějších přístrojů. Pokud vás zrovna nezaujal jeho unikátní druhý displej, který toho v praxi příliš neumí, není to nejlepší koupě v dané cenové kategorii.
Pravdou je, že podobně kompaktních modelů ve střední třídě moc nenajdeme. Většina konkurentů v dané cenové hladině má větší displeje a většinou s poměrem stran 18:9. Mezi podobně kompaktními modely najdeme třeba starší Samsung Galaxy A5 se slabším, ale trochu lépe odladěným hardwarem a voděodolností, který vyjde na 7 000 korun (po cashbacku).
Tisícovku oproti Meizu stačí připlatit za lákavý loňský Honor 9, což je daleko vyváženější a výkonnější kousek. Sony prodává model Xperia XA2, opět s 5,2palcovým panelem, za 9 000 korun. Za stejné peníze lze pořídit i Motorolu Moto X4.
