Rastrové mapy
Rastrové mapy asi nejvíc odpovídají normální mapě. Jsou to vlastně "klasické" mapy, tak jak je známe z papíru - s vykreslením všech grafických detailů, barev apod. v jediné vrstvě. Jako bitmapy mají vysoké nároky na paměť, protože nesou velké množství grafických informací - paměťové nároky prudce rostou s množstvím detailů i počtem použitých barev.
Takováto mapa se i trošičku pomaleji načítá na displej, většinou to však ve spojení s GPS jednotkou nevadí, protože rychlost vašeho auta/kola/chůze není taková, aby to s mapou na displeji při pohybu nějak "škubalo".
Rastrová mapa se vám za svoje nevýhody odmění především věrnou úrovní detailu a velkým množstvím zobrazených informací, což přispívá k přehlednosti třeba při turistice, či jízdě autem s GPS. Bitmapa sice nemá vrstvy, obslužný program ale umí pomocí tzv. waypointů pracovat s různými databázemi bodů, jako jsou třeba křižovatky, dálniční výjezdy, hotely, obce, letiště apod. Z těchto waypointů lze sestavovat i plány cesty, využívat je k vyhledávání místa (ulice, obec apod.).
Další výbornou možností rastrových map je, že můžete do programu dohrávat další mapy, a to buď jako další území, či to samé území s jiným měřítkem (a tedy jinými informacemi a úrovní detailu). Můžete tedy "zoomovat" od autoatlasové přehledky přes detail obce po detail ulice s čísly popisnými jednotlivých domů (a teoreticky až po schéma vašeho domu). Záleží jen na tom, co máte za mapy. Řada programů umí konvertovat běžnou BMP mapu do formátu dané aplikace, můžete si tedy připravit svoji vlastní mapu (třeba trasu k rodičům apod.).
+
- velké množství grafických informací, přehlednost, podoba s papírovou předlohou
- přesnost i v detailech
- lupa s možností několika map s různou úrovní detailu
- další databáze s daty jsou možné pomocí waypointů
- zakoupením aplikace získáte možnost přístupu k dalším mapám, je možná i příprava vlastních map
-
- velké paměťové nároky na data
- nelze zapínat a vypínat ve vrstvách grafické informace
Ukázky obrázků z rastrových map
Vektorové mapy
Vektorový program nemá oproti rastrovým mapám uložena data jako grafickou informaci, nýbrž jako vektory. Pohled na mapu nezobrazuje, nýbrž propočítává. To mu umožňuje pracovat s nízkými nároky na data (alespoň ve srovnání s rastrovými mapami). Díky tomu, že má všechny silnice uloženy jako data, je vektorový mapový program ideální k vyhledávání spojení - nejrychlejších, nejkratších a alternativních tras a cest, u kterých dokáže spočítat časové nároky, průměrnou cestovní rychlost apod..
Díky digitální podobě umožní vektorový program pracovat s tzv. vrstvami - to mohou být třeba hrady a zámky, letiště, hraniční přechody apod.. Tyto vrstvy pak můžete libovolně zapínat a vypínat nezávisle na sobě pro jejich zobrazení v mapě. Dále můžete zapínat a vypínat úroveň zobrazených detailů - třeba vypnout silnice 4.třídy když víte, že pojedete pořád po hlavní apod....
Výhody vektorových programů jsou vykoupeny některými slabinami. Tak především vektorová mapa nikdy neposkytne komfort a přehled mapy rastrové. Většinou zobrazuje jen nějakou silnici a ikonky s názvy měst, či nějaké zobrazené vrstvy. Vektorová data způsobují určité nepřesnosti, ty se zvětšují spolu s úrovní detailu. Zoomovat sice lze, ale bez nějakého valného výsledku na množství a kvalitu zobrazených grafických informací.
+
- paměťově úsporné řešení
- umí dobře a přesně plánovat cesty a sledovat plán jízdy
- umí pracovat s vrstvami a zapínat/vypínat úroveň zobrazených detailů
-
- neumí zobrazit tolik detailů jako rastrová mapa
- není tak přehledné jako rastr
Ukázky obrázků z vektorových map
Závěr
Oba základní systémy mají své místo na softwarovém Slunci a svědčí o tom rostoucí množství aplikací - rastrových i vektorových map. Je na uživateli, aby si zvolil systém, který mu bude více vyhovovat - třeba s ohledem na účely využívání (jízdy autem, pěší turistika apod.).
