Zhruba 80procentního podílu dosahuje Český Telecom na trhu hlasových služeb u firem s více než 200 zaměstnanci. "V loňském roce jsme nad svými konkurenty zvítězili v 64 procentech všech výběrových řízení vypsaných korporátními zákazníky na poskytovatele telekomunikačních služeb," uvedl dnes výkonný ředitel Českého Telecomu pro korporátní klientelu Kamil Čermák. Na výnosech společnosti se korporátní klienti podílejí přibližně 20 procenty.
Firma vloni zvítězila v 403 výběrových řízeních velkých společností. Celkem 146 firem se v loňském roce znovu stalo zákazníky Českého Telecomu poté, co předtím využívaly služeb konkurenčních operátorů. "Nejčastěji se k nám vraceli klienti od společnosti GTS, tvořící 43 procent všech navrátilců," upřesnil Čermák. Podíl bývalých zákazníků společnosti eTel na počtu navrátilců činí 23 procent a podíl bývalých zákazníků Aliatelu 16 procent. Mezi nejvýznamnější společnosti, které si vyzkoušely služby konkurence a opět se vrátily k dominantnímu operátorovi, patří Skanska CZ, ČSOB, Budějovický Budvar či Baťa.
Trh hlasových služeb pro největší zákazníky je přitom podle Čermáka plně liberalizován již od začátku roku 2001. "V prvních měsících liberalizace se naši konkurenti soustředili především na nabídku levnější ceny a zdálo se, že také pro velké korporace bude cena rozhodujícím faktorem. Zejména banky, další velké firmy a státní správa však brzy došly k názoru, že velký důraz je potřeba klást také na bezpečnost a spolehlivost služeb," konstatoval Čermák. Firmy zároveň dávají přednost operátorovi, který je pro ně schopen zajistit opravdu komplexní služby.
Liberalizace podle Čermáka ale prospěla i Českému Telecomu, zejména tlakem na snížení cen. "Chceme nabízet rozumnou, nikoliv ale nutně nejlevnější cenu," dodal Čermák a připomněl, že někteří alternativní operátoři už zkrachovali. Český Telecom v loňském roce neztratil žádného z nejvýznamnějších firemních zákazníků. "Desítky velkých firem však u některých služeb – například mezinárodních hovorů – dávají přednost naší konkurenci. Přesto zároveň stále využívají další služby od nás," vysvětlil Čermák. I tyto firmy jsou podle něj ve speciálním hledáčku Českého Telecomu pro program "návratu zpátky".
Dominantní operátor se postupně snaží zastřešovat své produkty a propagovat je pod jednou značkou. Řady výběrových řízení se Český Telecom účastní také v alianci se společnostmi z oblasti IT, například s IBM. "Je nutné hovořit také o nutnosti větší integrace s mobilními službami," uvedl Čermák. Dceřiná společnost Českého Telecomu Eurotel je totiž nejstarším a největším tuzemským mobilním operátorem.
Do výše uvedené statistiky Český Telecom nezapočetl zakázky pro oblast státní správy, které jsou součástí samostatného projektu. Konkurenční operátoři už dříve kritizovali, že vláda udělila zakázku na komunikační infrastrukturu veřejné správy Českému Telecomu bez výběrového řízení. Stát v něm po loňské neúspěšné privatizaci stále vlastní majoritní podíl.
----------------------------
Podnět Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) kvůli podezření ze zneužití dominantního postavení Českého Telecomu podala společnost eTel. "Domníváme se, že Český Telecom nabízí vybraným - nikoliv všem - firemním klientům speciální tarif, který je pod úrovní nákladů stanovených na propojení sítí," sdělila dnes ČIA tisková mluvčí společnosti eTel Markéta Novotná. O podezření chce firma informovat také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Podle informací eTelu totiž Český Telecom nabízí svůj tarif Optimal pouze klientům alternativních operátorů, jejichž měsíční účet za telekomunikační služby přesahuje 50 tisíc korun. "Tento tarif vychází z nákladů, které jsou pod úrovní nákladů podle metodiky LRIC, tvořících základ pro výpočet ceny za propojení," uvedla Novotná. Český Telecom údajně za zákazníky alternativních operátorů přichází s novou cenovou nabídkou, která se odvíjí právě od cenové nabídky konkurence.
S tvrzeními, které dnes Český Telecom uvedl ve snaze prezentovat své loňské úspěchy v oblasti korporátních klientů, nesouhlasí ani jeden ze tří alternativních operátorů, které dnes ČIA oslovila. Výkonný ředitel Českého Telecomu pro korporátní klientelu Kamil Čermák mimo jiné uvedl, že se k dominantnímu operátorovi vloni vrátilo 146 velkých firem, poté, co předtím využívaly služeb konkurenčních operátorů.
"Odsuzujeme snahu Českého Telecomu vytvářet prostřednictvím médií dojem, že zvyšuje svůj podíl na telekomunikačním trhu," uvedl marketingový ředitel GTS David Duroň. Podle něj je přetahování na volném trhu běžné, důležitá je však výsledná bilance. "GTS za loňský rok získala 768 klientů, což je několikanásobně více než počet ztracených klientů. Podíl na trhu jsme tedy opět zvýšili, a to právě na úkor Českého Telecomu," dodal Duroň. Největší alternativní operátor GTS má podle něj ve svém zákaznickém portfoliu téměř 60 procent klientů ze žebříčku CZECH TOP 100.
Další z velkých alternativních operátorů Aliatel nesouhlasí především s tvrzením Českého Telecomu, že přinejmenším v oblasti hlasových služeb největším firmám byl český telekomunikační trh plně liberalizován již od začátku roku 2001. Stejně jako zástupci GTS i představitelé Aliatelu poukazují na skutečnost, že řadu zakázek získal Český Telecom tak, že od státu jako svého majoritního vlastníka získal bez výběrového řízení zakázku na zajištění telekomunikační infrastruktury státní správy. "Máme případy státních institucí, které byly zákazníkem Aliatelu a které nás rozhodně z vlastní vůle neopouštěly," uvedla tisková mluvčí Aliatelu Petra Kopecká. Firma také nesouhlasí s tvrzením, že by oproti Českému Telecomu nabízela horší kvalitu služeb nebo jejich užší nabídku.
"Od začátku liberalizace jsme získali 1400 firemních klientů, kterým předtím poskytoval služby Český Telecom," konstatovala mluvčí eTelu Novotná. Také ona připomněla zvýhodnění Českého Telecomu v oblasti státní správy a opožděnou skutečnou liberalizaci trhu. "Volba operátora pomocí čtyřmístné předvolby byla umožněna teprve v polovině loňského roku, pevná volba operátora teprve od začátku letošního roku," připomněla mluvčí. Příčinou dosavadního menšího zájmu firem o služby alternativních operátorů je podle ní především nedostatečná znalost jejich konkrétní nabídky.
