Letecká pošta tak trochu jinak

  • 3
Po týdnu pokračujeme v našem seriálu o zajímavých střípcích z bohaté historie komunikace. Po potrubní poště se dnes zevrubně podíváme na poštu holubí. Holubi, ptáci, kteří jsou trnem v oku všem památkářům, pomáhali v minulosti vojákům, politikům, ale i novinářům.

Dnes již bohužel nepoužívaná technologie se využívala již před čtyřmi tisíci lety a během historie se holubi využívali k lecčemus. Dnes už chov poštovních holubů zůstává jen příjemným a náročným celoživotním koníčkem. Opeřenci sice už oficiální poštu nenosí, ale zato pravidelně závodí v dálkových letech.

Letecké poštovní závody a trénink

Závody poštovních holubů se pořádají po celé Evropě, a ptáci létají na vzdálenosti od sta do tisíce kilometrů. Za dobrého větru dokáží vyvinout rychlost až 70 km/h, a tak dobrý pošťák doručí zprávu například z Ostende do Větřní za 12 hodin.

I tato sportovní disciplína má překvapivě své favority na krátké či dlouhé tratě. Základem pro úspěšnou sportovní kariéru je rodokmen ptáka. Na evropských holubích burzách můžete za plemenného holuba, specializovaného na dlouhé tratě, zaplatit i desítky tisíc.

Závodní pošťáci jsou trénováni od půl roku života a sportovní kariéru  končí kolem osmého roku. V nejlepší formě bývají kolem třetího roku, do té doby létají většinou kratší trasy po Česku. Důležité je naučit „sportovce“, aby se dokázal orientovat i v hejnu, protože na velkých závodech bývají při hromadném startu ve vzduchu přes tisíc „závodníků“.

Hromadný start závodu v Barceloně 

zdroj: archiv Jaroslava Novotného

Trénink je v zásadě jednoduchý. Závodníka nechá holubář žít se samičkou v páru, střídají se pravidelně na vejcích. V den závodu samce odnese na start závodu a čeká, až se vrátí domů k samičce. Tato klasická metoda již ale není moc používána, protože samečka soužití se svou družkou příliš vyčerpává.

Další z možností je "vdovská metoda". Pár je přirozeně pohromadě a vyvede první holoubata. Potom následuje druhá líheň, kdy se páru odeberou vajíčka. Samička se oddělí od samečka tak, aby ji neviděl. Tím začíná vdovství. Sameček je sám v budníku, ze kterého se ráno a večer pouští na prolet, čímž trénuje na závody (jakýsi dvoufázový trénink). Před startem se k němu vrátí samička a nechají se chvíli spolu. Tato metoda motivuje holuby k větším výkonům.

Historie a zajímavosti holubí pošty

Holuby k přenášení zpráv používali již Sumerové před čtyřmi tisícovkami let. Tuto technologii pro křesťanskou Evropu objevili křižáci, když ji okoukali od muslimů při svých proslulých a krvavých výpravách do Svaté země. Jako sportovní zpravodaje je dříve používali Římané při vozatajských závodech. Čingis Chán pomocí holubů vytvořil poštovní síť mezi Asií a Východní Evropou.

Holubi ale doprovází lidstvo i v jiných sférách. V duchovní sféře je symbolika bílého holubice jako ztělesnění čistoty a naděje. Noe, vypuštěním holubice z archy, dal možná nevědomky základ holubí poště. Poštovní holubi se objevili i v počítačových hrách a za oblíbenou zbraň platil především ve hře Worms.

Největší boom a technologický vývoj ale zažili poštovní holubi během válek. Nenápadní poslové, kteří nosili na svých nožkách zprávy o situaci na bojišti a nebo o výsledcích bitev a jednání. Na vrcholu byl invence armádních spojařů během dvou světových válek minulého století. Holuby s fotoaparáty využívala německá armáda pro sledování pohybů ve spojeneckých zákopech ještě v době, kdy už létaly první pozorovací letouny.

Francouzi během první světové války „zmobilizovali“ přes třicet tisíc holubích pošťáků. První válka měla i své holubí hrdiny. Nejslavnější z francouzských hrdinů, Le Valiant, získal za své služby řád Ordre de la Nation. Oproti tomu americká armáda měla svého létajícího posla jménem Cher Ami, který se proslavil záchranou zbytků 77. pěší divize u Verdunu. A stačilo k tomu jen doručení dvanácti zpráv. Během své mise byl zraněn a následkům zranění podlehl v roce 1919. Za své zásluhy byl oceněn křížem Croix de Guerre.

Holub fotograf

zdroj: archiv Jaroslava Novotného

Ve druhé světové válce již pokročila telekomunikační technika, ale přesto byli holubi stále využíváni v různých případech.  V okupovaných zemích byly celé chovy poštovních holubů systematicky vybíjeny a na britských ostrovech zvažovali jejich využití jako útočné jednotky. Až po odtajnění dokumentů britské tajné služby se zjistilo, že testovací hejno čtyř set holubů mělo být použito na bombardování německých světlometů a případně mohly nést i biologické zbraně. Plán se však neuskutečnil kvůli nedostatku financí.

Po válce  nosili holubi leccos. V Anglii a Francii roznášeli krevní vzorky a ve východní Indii zajišťovali komunikaci mezi policejními stanicemi. Asijští drogoví překupníci hravě obelstili moderní technologie celníků a  přes afgánsko-pákistánskou hranici létaly hejna pašeráků, každý s deseti gramy heroinu na nohou.

Jak se orientují

Vědci z Oxfordské univerzity studovali pomocí GPS vysílačů lety poštovních holubů. S překvapením zjistili, že ptáci se po většinu času neřídí sluncem, jak se původně myslelo, ale místo toho při svém letu sledují silnice, odbočují na křižovatkách, a dokonce putují podél objížděk. Podobně nečekané chování naprosto rozvrátilo teorie výzkumného týmu, který podobný výsledek rozhodně nepředpokládal.

Podle vedoucího týmu profesora Guilforda holubi samozřejmě používají své výjimečné navigační schopnosti, jestliže letí na opravdu velkou vzdálenost nebo pokud vykonávají danou cestu poprvé. Ale jakmile už trasu znají, řídí se silou zvyku spíše než geomagnetickým polem a sluncem.

Tímto jsme uzavřeli enviromentálně příznivé komunikační technologie a od příštího dílu se budeme věnovat jiným systémům...