Přední norský telekomunikační časopis Avisen včera zveřejnil čísla týkající se podílu jednotlivých výrobců mobilních telefonů na trhu s GSM mobilními telefony. Tato čísla stojí za povšimnutí - říkají ledasco nového o telekomunikačním trhu a naznačují několik zajímavých trendů.
| Místo | Firma | Procenta |
|---|---|---|
1 |
Nokia | 26,1% |
2 |
Ericsson | 18,4% |
3 |
Alcatel | 11,9% |
3 |
Motorola | 11,9% |
5 |
Siemens | 7,7% |
6 |
Philips | 6,7% |
7 |
Panasonic | 5,0% |
8 |
Mitsubishi | 2,8% |
Tak tedy - Nokia suverénně v prodeji GSM mobilů vede - dokonce tak výrazně, že další dva v pořadí mají co dělat, aby ji součtem svých podílů dohonili. Když jsme před několika měsíci referovali o tom, že Nokia předehnala prodej Ericssonu ve Švédsku - jeho domovské zemi, již jsme naznačovali, že tržní podíl firmy Nokia roste opravdu velmi výrazně a Nokia se bez diskusí stává leadrem oboru. Tak, jako před lety zabodovala svojí Nokia 2110, jejíž technická úroveň neměla tehdy obdoby, stejně tak laťku zdvihla Nokia 6110 - ta se na trhu objevila před rokem a většina výrobců mobilních telefonů se do teďka obtížně vyrovnává se standardy, které 6110 nasadila: infraport, personalizace, dělba příchozích hovorů do skupin.
Druhým místem Ericsson nepřekvapuje - pozice mu po zásluze patří, na rozdíl od firmy Nokia není tak rychle inovativní, zato svoje výrobky více dotahuje do důsledku - přeci jenom rozdíl v datových přenosech mezi Nokia 6110 a Ericsson SH888 je znát. Na druhou stranu si Ericsson přeci jenom poměrně výrazně škodí tím, že odmítá dávat do telefonů Li-Iont baterie, což vysvětluje tím, že není dořešena problematika jejich likvidace a recyklace. Také lpění na "střízlivém švédském designu" se může jevit jako problematická - řady 3, 6 a 8 jako by si z oka vypadly a oproti nápadité obměně designu u firmy Nokia se zachováním nosných prvků unitárního firemního designu, je přeci jen Ericsson velmi konzervativní, což nevyhovuje každému.
Zato třetí místo je velkým překvapením - Alcatel se o něj totiž dělí s firmou Motorola. Alcatel v poslední době velmi výrazně bodoval - jeho telefony vždy patřili mezi zajímavou alternativu ať už svým vzhledem či funkcemi. Alcatel One Touch Pocket dokonce může směle konkurovat nejlepším telefonům ze stáje Nokia a Ericsson a takový One Touch Com je lahůdka i ve srovnání s dosud neprodávající se Nokia 9110. Problémem Alcatelu je jeho regionalizace - jsou místa, kde má Alcatel perfektní marketing (Francie samozřejmě, ale i Německo) a jsou místa, kde oficiální zastoupení Alcatelu nad vlastními mobilními telefony jen krčí rameny - třeba Česká republika. To samozřejmě značce nesvědčí, neboť její sláva se nenese světem rovnoměrně.
Motorola v závodu o GSM poněkud ztratila - na vině byla bezpochyby slabší řada mobilních telefonů. Přeci jenom Motorola d160 se těžko prosazovala oproti jiným dotovaným mobilním telefonům - a to nejenom u nás, ale i kdekoliv jinde. Také v dražší řadě se Motorola poněkud opozdila - StarTAC nebyl pro každého a jeho lacinější verze StarTAC 70 přeci jen funkčně zaostávala. Navíc StarTACy měly své problémy - nejenom výkonnostní, kdy snad jako jediné telefony nenabízeli odesílání SMS zpráv na čísla ze seznamu, případně na základní baterii vydržely krátce, ale také funkční - plastický kloubový mechanismus se rád lámal. Až nyní přichází Motorola s důstojnou řadou cd900 - oba telefony, jak cd920 i cd930, jsou velmi zajímavé.
Umístění dalších nechávám bez komentáře, dalo se vcelku očekávat. Za poznamenání jen stojí, že v měřítku prodeji mobilních telefonů libovolných systémů vede Motorola - hlavně díky dobře obšancovanému trhu v USA a výrazně se prosazují NEC a Matsushita - zase díky japonskému PHS.
