TIW je již delší dobu pod palbou kritiky - za pomoci IPB má údajně lobbovat ve svůj prospěch použitím všech metod. Situace zašla tak daleko, že ve středu minulý týden tajmená osoba (u nás dostala jméno Pedro) zaslala do několika redakcí obálku se souhrnem faktů o společnosti TIW. Fakta jsou peprná, ale pravdivá. Anonym konstatuje, že TIW nemá zkušenosti s výstavbou větší GSM sítě atd atd. Komentář k těmto datům chystáme, nepřijdete o ně.
Jenže to neodpovídá na otázku, jak se článek dostal do Hospodářských novin. Asi bych ihned zapomněl na představu, že si to někdo zaplatil přímo v HN. Tak to prostě nefunguje, to si nemohou noviny dovolit. Sitauce je mnohem jednodušší - redaktor si nechal informaci podstrčit z velmi důvěryhodného, nicméně zmanipulovaného zdroje. Od poskoka úředníčka by se zpráva nedostala na titulní stránku, od vysokého pracovníka vládní strany je to již jiná káva. Zprávu z vysoce postaveného zdroje většinou nebývá u nás zvykem ověřovat a protože jde o sólokapra, putuje informace ihned na titulní stránku s patřičným oslavným komentářem, protože vítěze se sluší chválit.
Redaktor patrně zapomněl na opatrnost a již dnes mu ji patrně šéfredaktor vtlouká opětovně do hlavy. V tendru jde o miliardy korun, o sumy, kde se na milion uložený bokem nekouká. Jak se tato celá situace vyvrbila?
Do tendru vstoupila korupce - typická česká součást výběrového řízení. Jelikož pro další část textu nemám důkazy, s nimiž bych obstál u soudu, vynechávám jména - nicméně důvěřujte tomu, že situaci líčím více či méně do detailu tak, jak se seběhla.
S finišujícím tendrem se mezi operátory objevila skupina lidí, kteří nabízeli za úplatek firmu postrčit na místo vítěze. Nabídka to byla lákavá - za 140 milionů Kč, z toho třetina jako záloha, se zájemce měl stát vítězem. Pokud by nevyhrál, měl dostat zálohu zpět.
Šlo o českou metodu korupce - skupina lidí takto obešla zřejmě většinu zajímavých kandidátů s touto nabídkou vycházejíce z logického předpokladu, že jeden z nich to nejspíše tak jako tak vyhraje a ostatním se jednoduše vrátí záloha. Za 140 milionů čistého zisku bez daní to není tak moc práce.
Existují signály, že v této skupině se nacházely i vlivné osobnosti - lze si jen těžko představit, že by někdo dal takovýto úplatek nýmandovi z Václavského náměstí. Jenže ne všechny společnosti chtěly uplácet - někteří uchazeči si vzali čas na rozmyšlení, dva britští zájemci ani nepochopili, o co kráčí a slovo úplatek nestihli nalistovat ve slovníku. Pro skupinu českých podnikatelů hořel čas.
A tak přes velmi důvěryhodný informační kanál vypustili ven poplašnou zprávu, že vítězem se stane Český mobil. Informaci pustili směrem k Hospodářským novinám. Měli pro to několik důvodů - především jde o renomované noviny, kde zpráva vzbudí pozornost, navíc jde o ekonomický denník, takže bylo jisté, že zpráva dorazí na dobré umístění, nejlépe pak na titulní stránku. Mladá fronta Dnes má výrazně lepší systém kontroly a zpráva by se ocitla maximálně v ekonomické rubrice jako maličký dohad, Lidové noviny jsou přeci jen známější občasnými přehmaty.
Tím se samozřejmě vzbudila žádoucí reakce - ostatní zájemci o licenci si ihned uvědomili, že prstíky oné skupiny podnikavců přeci jen někam sahají a že výdej úplatku nemusí být tak nesmyslný. Mezi tím ministerstvo dopravy a spojů potvrdilo, že o ukončení výběrového řízení se nedá ani mluvit, teprve příští týden se provedou závěrečná vyhodnocení a materiál půjde do vlády. Favorizaci Českého mobilu vyloučily i další zdroje - navíc podle důvěryhodných informací má právě Český mobil významné problémy s obhajitelností své nabídky a výběrová komise právě pro nesplnitelné sliby v cenách i pokrytí jeho nabídku posunula za ostatní, čímž jej prakticky vyřadila z tendru.
Jaký měla celá habaďúra význam? Dalekosáhlý!
Skupinka podnikavců ukázala, že má jakousi moc, o jejímž dosahu se můžeme dohadovat. Stejně tak to mohla být malá demonstrace síly, jako maximum možností, já osobně se přikládím k tomu, že šlo o malou demonstraci síly.Český mobil se dostal do povědomí jako favorit soutěže - neřekl bych, že pondělní Hospodářské noviny budou zprávu dementovat, spíše ji mlčky přejdou, klobouk dolů, jestli se na titulní stránce omluví. I tak ale už bude Český mobil v hlavách lidí zapsán.
Správná otázka také zní, proč to byl právě Český mobil, kdo byl označen za téměř jistého vítěze tendru? Proč to nebyl někdo jiný? Na to nemám odpověď...
Celá hra má mnoho dalších aspektů - mimo jiné se ukázalo, že ministerstvo dopravy a spojů není schopno uhlídat čistotu celé soutěže a dnes již nezáleží na tom, zda to pravda je, či není - jde o trestné body, které se sčítají a jednou budou přiúčtovány k tíži.
Co s tím vším marastem?
Již nelze pochybovat o tom, že okamžitě poté, co ministr dopravy a spojů, ať jím v době vyhlášení tendru bude kdokoliv, podepíše licenci vítěze tendru, se rozhoří zuřivá bitva, zda byl vybrán ten správný. Vybrat někoho, kdo vyhoví všem, je nemožné - pod palbou kritiky bude každý. I proto jsme dnes publikovali článek, který ozřejmuje jistou neúměru mezi slibem maximálního pokrytí za minální čas a důvodem, proč takového slibotéra vybrat. Jenže právě pochybnosti a mlha, kterou vnesl do tendru jeden jediný článek z Hospodářských novin, se budou rozfoukávat hodně dlouho.Na ČTÚ jsou nyní kladeny ještě vyšší nároky, co se týká bedlivého zvážení nabídek - vybrat někoho, jehož slib se ukáže jako nereálný a kdo bude hasit požár odebrání licence, je debakl, který si nemůžeme dovolit.
