Na trh se model E65 dostal v březnu loňského roku, do prvních narozenin mu tak zbývá jen pár desítek dní. I přes své stáří však oslovuje zákazníky i dnes, zejména díky přívětivé ceně i slušným dotacím našich operátorů.
E65ka vnesla do manažerské třídy Nokia Eseries jako první alespoň trochu stylu. Rozvířila tak vody, kterým v té době kraloval velmi konzervativní model E50, lákaje na velmi příjemnou cenu již od začátku svého prodeje. E65 měla být jeho alternativou pro módněji zaměřené jedince.
Po roce intenzivního používaní jako primárního přístroje však i tento model odkryl své zjevné nedostatky, které si popíšeme v dnešním článku. Předem upozorňuji, že jsem se k telefonu choval zcela standardně a vady na něm vzniklé odpovídají běžnému dennímu užívání.
Vzhled - vrásky se objevily brzy
První své poznatky směřuji k povrchové úpravě telefonu. Zde se totiž objevil první problém, a to jen pár týdnů poté, co jsem E65 začal používat. Zejména na horní hraně přístroje se začala samovolně odlupovat barva a tento problém se jako mor časem rozšířil po celém telefonu. Dnes oloupaná místa najdeme v podstatě na všech stranách přístroje, což jeho vzhledu rozhodně nesvědčí.
Nutno však upozornit na fakt, že s telefonem se dodává i ochranný pytlík, který by možná tento neduh odstranil či minimálně oddálil. Předpokládám ale, že pytlík, evokující vzpomínku na dětskou hru "kuličky", začne používat jen minimum z nás. Předem tak oznamuji, že jsem telefon nosil "nahý" na standardním místě - v přední kapse džín.
Překvapen jsem byl naopak kvalitou konstrukce. Již v recenzi jsem totiž zmiňoval, že výsuvný mechanismus má citelnou vůli, a i když jsem si v té době zpracování pochvaloval, příliš jsem nevěřil v zachování jeho vlastností i v budoucnu. Dnes musím smeknout, protože telefon konstrukčně nijak nestrádá ani v tuto chvíli.
Časté používání naopak uškodilo vzhledu navigační klávesy. Pryč jsou doby, kdy mne okouzlovala svým chromovým leskem. Dnes mne spíše straší barvou mědi.
Displej - špína a nechtěné "vodoznaky"
Často jsem se potýkal i s neposlušným chlupem za krycím sklíčkem displeje. K němu se bohužel nečistoty dostanou poměrně snadno a prach budete foukáním do různých otvorů telefonu dostávat pryč zcela zbytečně. Lepší je se s tím smířit nebo skočit do servisu, kde vám přístroj vyčistí během chvíle a navíc za pakatel.
Naopak oceňuji prakticky fungující světelné čidlo, které nejenže šetří baterii, ale dovoluje displeji i lepší čitelnost na přímém slunci. S ní jsem neměl nikdy nijak velké potíže, i když stále se slzou v oku vzpomínám na luxus monochromatických zobrazovačů. Pochválit musím i jas, barevnou věrnost i rozlišení použitého displeje.
Bohužel i zde se na E65 snese poměrně velká kritika. Spodní řádky zobrazovače se totiž po čase odmítají vzdát svých nejčastějších návštěvníků, popisků kontextových kláves. Za necelý rok používání se totiž do displeje doslova vypálily. Ve chvílích, kdy nejsou tyto řádky ničím obsazeny, si tak můžete s trochou soustředění přečíst vlevo "Uvolnit" a vpravo "Konec".
Ovládání - stávkující klávesa a hlemýždí rychlost
Mé praktické zkušenosti navíc odhalily, že čtyři klávesy uzavřené ve funkčním bloku (kontakty, vypnutí mikrofonu, skupiny a vlastní klávesa) jsem téměř nepoužíval. Přesto, když jsem si tento fakt uvědomil, jsem se snažil o nápravu. Bohužel se tím odkryl další neduh, a to občasné stávkování klávesy pro vstup do kontaktů. Nejde přitom o hardwarový problém, ale problém samotného systému.
Nemile překvapen jsem byl i rychlostí systému. Do chvíle, než jsem do přístroje nahrál aplikaci Mail for Exchange (aplikace nabízená a distribuována přímo Nokií umožňující vzdálenou synchronizaci s Exchange serverem), jsem byl sice s rychlostí telefonu poměrně spokojen, po zaplnění jeho paměti kontakty, e-maily a událostmi v kalendáři se však přístroj rapidně přiblížil rychlosti šneka. Nejvíce patrné to bylo ve chvíli probíhající synchronizace, kdy telefon často doslova stávkoval.
Další poznatky z praxe - příjemná velikost i výbava
Tím jsem v podstatě vyčerpal ty nejzásadnější poznatky, nyní se již pokusím popsat osobní dojmy a preference. Ještě před tím se však pozastavím u výdrže baterie, které jsem se v minulých řádcích záměrně vyhýbal. Při běžném použití se totiž bude výdrž pohybovat ve zcela jiných hodnotách, v mém případě E65 požadovala nabíjení za cca 1,5 dne. Berte však v úvahu fakt, že se po celý den dožadovala dat z Exchange serveru.
Často mi na cestách vadila chybějící podpora HSDPA, což však záměrně zmiňuji až zde, jelikož není mnoho těch, komu by vadila stejně jako mně. Většinou totiž E65ku vídám v rukou běžných uživatelů, kteří si s aktivním používáním dat hned tak nepotykají.
Z méně podstatných poznatků musím ještě zmínit velmi příjemnou velikost telefonu, díky níž se přístroj pohodlně nosí v kapse, výborná je i klávesnice, na které se dají pohodlně a rychle psát i dlouhé e-maily, a chválu posílám do Nokie i za ucelenou podporu kancelářských programů. Nikdy jsem se nesetkal s případem, že bych si mimo redakci nemohl otevřít nějakou tiskovou zprávu nebo jinou přílohu přijatou v elektronické poště.
Dnes už dobrá koupě
Závěrem bych tedy rád vyřkl ortel a ten zní: Nokia E65 není vůbec špatný telefon - má styl, slušnou výbavu a dnes i cenu. Má však jisté nedostatky, které se ale mnoha uživatelů nemusí týkat. Podmínky, ve kterých náš exemplář po necelý rok pracoval, jsou velmi specifické.
Mechanické odření barvy se dalo čekat a softwarové nedostatky může odstranit snadný upgrade firmwaru (nový ještě nevyšel). Před rokem, kdy cena šplhala k 14 tisícům, bych koupě nejspíše litoval, dnes při ceně do devíti tisíc korun mi přijde Nokia E65 více než zajímavou volbou. Jen ji budete muset chovat jako v bavlnce.
