Jak jinak? Kupříkladu se ukázalo, že tak vychvalované americké satelitní navigační systémy schopné zacílit na pětikorununu jsou tak přesného pozicování opravdu schopny - a to je dobré. Také se ale ukázalo, že jich je zoufalý nedostatek pro cokoliv jiného, než větší přehlídku nebo malou bitevní operaci. A tak namísto úzkoprofilových vojenských GPS systémů fasovali vojáci klasická komerční GPSka - jejich uživatelé jistě ocenili, že během kosovské krize byla zrušena náhodná odchylka při navigaci, to proto, aby vojáci neskuhrali na absenci modulu odstraňujícího tuto odchylku. Ten totiž v normálních GPS není.
Vojákům budiž přáno. Těžkou zkoušku ale přestál i satelitní telefonní systém Iridium. I on totiž najel na svoji kru. Zatímco reklamní prospekty hlásaly, že s Iridiem se dovoláte vždy a všude, praxe ukázala svoje stinné stránky. S Iridiem se dalo bezproblémově dovolat v otevřených prostorech, ale města s vysokými domy způsobují Iridiu problémy. Stejně tak vysoké hory. Proč to? Iridium potřebuje otevřené nebe, tedy přímou viditelnost ve směru na satelit. Pokud je kolem Iridia vysoká zástavba, nebo hory, tak je velmi omezen úhel dráhy satelitu. Když satelit přeletí úhel, kde je přímá viditelnost mezi ním a stanicí, hovor se rozpadne a je třeba počkat do doby, kdy se do tohoto volného úhlu dostane další satelit.
Jenže to je problém - čím vyšší hory nebo vyšší budovy, tím větší problém s telefonováním a především s příchozími hovory Iridium má. A právě proto u klíčových zákazníků Iridium narazilo. Těžko lze totiž počítat s tím, že pracovníci humanitární pomoci, reportéři nebo záchranáři vyjdou na volné prostranství vždy, když si budou chtít zavolat nebo když budou čekat hovor. Zejména v době války, kdy snajpři s dobrou muškou jsou holou realitou.
Většina těchto lidí dává nyní najevo své rozpaky. Telefon Iridium stál okolo 3000 USD a právě možnost dovolat se kdykoliv odkudkoliv patřila mezi hlavní lákadla a mezi největší důvody, proč by si humanitární organizace, záchranné týmy a venkoncem i armáda, měly Iridium pořídit. Nakonec se ukázalo, že těžkopádnější kufříkové Inmarsaty-M prokázaly lepší službu - díky geostacionární pozici jejich satelitů se neměla družice kam ztratit a pokud nebylo potřeba telefonovat za pochodu, sloužily Inmarsaty spolehlivě jako jakýsi stacionárně-přenosný telefon.
Všechny tyto zprávy pocházející od uživatelů Iridia vůbec nepřidávají na klidu investorům - pokud by Iridium zklamalo i základnu svých primárních uživatelů, byla by to pro něj další těžká rána. Iridium sice ohlásilo, že díky zkušenostem s kosovskou krizí dále optimalizuje software pro družice, ale po pravdě řečeno najít systém, jak dostat signál skrze hory a vysoké budovy, bude velmi těžké.
Kosovská zkušenost není dobrou zprávou pro nikoho - ani GlobalStar by patrně nefungoval o mnoho lépe. Otázka zní, jak rozptýlit pochybnosti...
