Za ideálních podmínek je dotykový displej geniální pomocník k ovládání mobilu. Místo zdlouhavého procházení menu za pomoci směrových kláves se stačí dotknout požadované položky. Místo pevně daného počtu tlačítek – někdy jich je zbytečně moc, jindy málo – jsou k dispozici na dotykovém displeji vždy ty klávesy, které jsou právě potřeba.
Kdy to začalo?
Jenže u prvních komunikátorů, což ale ostatně platí do dnešní doby, bylo a je nutné ovládat dotykový displej perem. Prsty to téměř není možné, na droboulinké položky by se jen málokdo trefil. Tato řešení lze akceptovat u komplikovaných přístrojů při kancelářské práci, ale kdo si to někdy zkusil, zjistil, že pro běžný mobil to není příliš praktické. Práci to naopak komplikuje.
Přesto bychom při pohledu do historie našli pár obyčejných mobilů, které měly dotykový displej. Pokus o takový přístroj před lety provedl Philips, kde ale dotykový displej tvořil jen doplněk ke klasickému ovládání. Poněkud bohatší výběr byl v nabídce přístrojů pro asijský trh. Pro komplikované zadávání specifických asijských znaků je tradiční dotykový displej ovládaný perem přece jen lepší variantou než běžná klávesnice.
iRenesance
Velká změna v náhledu na dotykové displeje přišla zkraje loňského roku. To Apple představil svůj dlouho očekávaný iPhone a souběžně s ním na přístroji podobného principu pracovali i u LG a Samsungu. Myšlenka byla prostá: dotykový displej ano, pero k jeho ovládání ne! Vše musí obstarat prsty, a to stejně pohodlně jako při použití běžné klávesnice.
iPhone nakonec nebyl první mobil s dotykovým displejem ovládaným prsty. LG jej předběhlo s modelem Prada. Jenže až právě iPhone způsobil mánii dotykových displejů. Proč? Protože se celý koncept Applu opravdu povedl. Především Apple dokázal zcela ideálně přizpůsobit celý systém pro ovládání prsty.
Virtuální klávesy jsou velké tak akorát, položky jsou tam, kde mají být. A tomu sekunduje opravdu přesný dotykový displej, který zatím jako jediný nabízí funkci multitouch, což znamená, že displej reaguje na více dotyků najednou. Třešničkou na dortu je pak inteligentní software, který dotykové ovládání řídí. Umí totiž předvídat, a tak eliminuje překlepy.
iPhone je jen jeden, a to doslova. Prodává se dobře, a tak výrobce zatím nespěchá s představením nového modelu, jen průběžně vylepšuje ten stávající, což díky snadné možnosti upgradu mohou využívat i stávající zákazníci. A navíc, žádný konkurenční přístroj se v dokonalosti ovládání iPhonu zatím nevyrovnal. A že se konkurence snaží, seč jí síly stačí.
Doteky z východu
V používání dotykových displejů jsou stále nejaktivnější jihokorejské značky Samsung a LG. Ostatní výrobci se snaží kombinovat obyčejné mobily s dotykovým displejem, který ale musíte ovládat perem. A pak je tu ještě snaha giganta na poli komunikátorů – tchajwanské značky HTC. Ta se snaží do svých přístrojů implementovat platformu Touch Flo, která nabízí ovládání prsty, ale bohužel jen v první úrovni menu. Pak je opět nutné sáhnout po peru.
LG i Samsung postupují ve vývoji dotykových displejů ovládaných prsty překvapivě ve stejných kolejích. Na trh tak pomalu začínají putovat dvě varianty telefonů s tímto způsobem ovládání. První představuje telefony stylu „iPhone“, tedy téměř bez mechanických kláves jen s velkým dotykovým displejem. To je případ LG Viewty nebo Samsungů F480 a F490. Oproti předchůdcům se v jejich případě výrazně zpřesnilo dotykové ovládání, zpřehlednilo menu a navíc přidávají velmi bohatou výbavu.
Do druhé vývojové linie patří například Samsung U900 nebo LG KF600. Tyto telefony mají běžnou klávesnici, obyčejný hlavní displej, ale k tomu ještě jeden dotykový. U Samsungu nahrazuje směrovou klávesu, u LG dokonce všechny funkční klávesy. Řešení od LG je o něco inovativnější, Samsung naopak uspokojí i tradiční zákazníky. Oba tyto telefony recenzujeme v tomto čísle časopisu.
Na závěr jsme si pak nechali LG KF700. Tento mobil kombinuje velký dotykový displej, který stačí k ovládání celého přístroje. V případě potřeby je ale ve výsuvné části schována běžná klávesnice. Prostě kompromisní řešení, které má šanci na úspěch.