Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kdo bude konkurovat SPT Telecom?

aktualizováno 
V souvislosti se spekulacemi o blížícím se pádu monopolu SPT Telecom - ať již vůlí nového zákona nebo příchodem roku 2001, se naskýtá logická otázka: kdo bude tím konkurentem. V několika následujících řádkách bychom se měli - čistě teoreticky ovšem - zamyslet nad případnou konkurencí.
V souvislosti se spekulacemi o blížícím se pádu monopolu SPT Telecom - ať již vůlí nového zákona nebo příchodem roku 2001, se naskýtá logická otázka: kdo bude tím konkurentem. V několika následujících řádkách bychom se měli - čistě teoreticky ovšem - zamyslet nad případnou konkurencí.

Dnes je již prakticky neoddiskutovatelnou věcí, že monopol SPT Telecom budeme muset vydržet do doby, kterou stanovil bývalý ministr Dyba a jeho suita. Je prakticky nemyslitelné, že by vláda svévolně šlápla do smlouvy, kterou jakákoliv předchozí vláda podepsala - ať už se hýbáme směrem levým či pravým. Byl by to nepříjemný signál pro všechny, kdo výhledově o investici u nás uvažovali - znárodňování není pro investory příjemné stejně tak, jako vypovídání jednostranných smluv. Jiná otázka je, zda byla smlouva opravdu tou nejlepší, jakou vláda mohla uzavřít - za to se ovšem musí zodpovídat vláda (ať už jakákoliv) - ne firma sama.

Samozřejmě ještě zbývá malá možnost, že by právníci našli skulinu, pro kterou by - byť ozlomkrk - vláda mohla monopol Telecomu zrušit. Příliš bych s tím nepočítal, soudní procesy (a k těm by došlo) by se táhli ještě v době, kdy už by tu existovala konkurence.

Faktem tedy zůstává, že ještě nějaké dva roky budou telekomunikace výhradně v rukou SPT Telecom a boje o ceny za telefonní poplatky bude každoročně svádět ministerstvo financí a monopolní telekomunikační operátor.

Již několikrát jsme deklarovali myšlenku, že obecný pád monopolu SPT Telecom k zítřejšímu datu by také nic neřešil: zatímco SPT Telecom by vesele provedl rebalancing tarifů v takové míře, že bychom zezelenali, alternativní operátor by nebyl připraven.Vybudovat síť znamená čas, peníze a lidi - a kdo je zde má? SPT Telecom.

Zapřemýšlejme nyní nad tím, kdo by mohl být alternativou.

Lokální společnosti jako Kabel Plus, Fatcom/Telecom 21/Rann, Dattel a další? Ano, ale zůstanou stále jen lokálními společnostmi, které by si pro svoji expanzi museli hledat silné kapitálové zázemí neřku-li strategického partnera, čímž by ztratili i rok (vcelku dobře je na tom momentálně v tomto ohledu Kabel Plus). A to je hodně. Je něco jiného dělat dobrou síť pro Prahu 2 a dobrou síť pro celou republiku.

Nová firma na trhu? Ano - natáhnout si kabel o tloušťce lidské paže do centra Prahy je záležitost, kterou by si mohla dovolit lecjaká firma. Jenže problém přichází v okamžiku, kdy máte tento tlustý kabel rozdělit na tisíce malých vlákenek a ta dopravit k jednotlivým uživatelům. Tento článek není pro lidi z telekomunikací zázrakem - tenhle problém má svoje jméno "last mile" - tedy problém poslední míle, aneb jak dostat drát z ústředny k zákazníkovi?

Rozkopat znovu centrum Prahy a jiná města? Hromady peněz a času byste utopili jen na úplatcích, natož pak na práci samotné. Dohoda s SPT Telecom o tom, že alternativnímu operátorovi na požádání odprodá přípojku do lokality tak, jak je tomu jinde v Evropě? Tomu v této zemi uvěřím, až to uvidím. Jedinou smysluplnou alternativou je WLL - tedy bezdrátová místní smyčka.

Takovou už v Praze používá SPT Telecom a jmenuje se to Hughes AIReach (laici to znají jako Huhles nebo Studnu). Jde o odvozeninu systému PACS vyvinutého původně v Bellcore. Jenže zatímco originální systém je směrován do frekvenčního pásma 1850-1990 MHz, v AIReach je u nás posunut o 1000 MHZ níže tak, že někdy až koliduje s GSM pásmem. AIReach je především zajímavý pro svoji cenu, nikoliv tolik již pro svoje možnosti.

Druhou variantou je použít například jinou stávající mobilní síť a tu použít jako radiovou lokální smyčku. Tady se samozřejmě nabízí otázka, co na to GSM síť. "Jistě, takovými možnostmi síť GSM disponuje," řekl na náš dotaz Colin Bendall, šéf české Motoroly ECID (divize mobilních sítí) a dodová k tomu: "Společnost Motorola podobnou zakázku realizuje například pro španělskou Telefonica Moviles. Takto mohou být pevné linky zavedeny i na místa, kde není ekonomické zavádět pevnou síť."

Nikomu z nás asi neušlo, že Motorola je dodavatelem mobilní sítě i pro RadioMobil - a tak se vnucuje otázka, zda to, co je možné ve Španělsku, není možné i u nás. Jak by to bylo s cenami? Aktivace mobilního telefonu již nyní stojí vlastně stejně, jako zavedení přípojky pevného telefonu.

A ceny za spojení? "Významnou část investic tvoří nutnost mobility - tedy zajištění, aby do mobilní sítě byl pokud možno přístup všude. Pokud operátor ví, že v určité oblasti jsou stanice pevné a nelze jimi volat z jiné buňky, klesají radikálně náklady na provoz takovýchto fixně umístěných stanic a provoz z nich se může dostat na ceny klasických telefonů. Významnou roli zde hrají propojovací smlouvy s ostatními operátory," říká Peter Hansknecht, šéf technického rozvoje sítě D2-Privat v Mannesmann Mobilfunk.

Dostáváme se k meritu věci. GSM síť je způsobilá k tomu, aby jak po stránce technické, tak po stránce finanční poskytla alternativu ke klasické telefonní síti - samozřejmě s patřičnou legislativní podporou. Poslední řečnická otázka, jejíž odpověď bezpochyby rušíte: která firma provozuje GSM síť a mohla by mít na konkurenci SPT Telecom zájem? EuroTel, v němž má SPT Telecom majoritní podíl? Ten asi ne. Ano...

Jestli o něčem nepochybuji, pak o tom, že někde v budově RadioMobilu, na dně dobře střeženého sejfu marketingového ředitele leží studie o tom, jak změnit GSM síť v bezdrátovou smyčku. RadioMobil je zatím také jediný, kdo disponuje vším potřebným - lidmi, sítí, penězi a vůlí.

Před třemi měsíci, na tiskové konferenci k uvedení Paegas Internet Call s jasnou samozřejmostí šéf RadioMobilu Klaus Tebbe prohásil: "Jedinou existující konkurencí SPT Telecom je RadioMobil." - a měl pravdu. Je co dodat?

Peter Hansknecht nám potvrdil, že připravit GSM síť na lokální smyčku je roční projekt, v případě vysokých priorit jej lze zvládnout do půl roku. Jde především o aktualizace software na MSC a nastavení BSC, nakoupení příslušných telefonů a vypracování marketingového plánu. A jde především o otázku legislativy...

Zapomněli jsme na nějakou velkou telekomunikační firmu? Což takhle Aliatel? Podpora velkých energetických koncernů, peníze z Německa, vysokorychlostní páteřní síť - to jsou devizy, které hovoří pro. Problém poslední míle jej ovšem zatím staví do pozice dodavatele služeb pro střední a velké firmy - zavádět telefonní linku do bytu by i Aliatel přišlo velmi, ale velmi draho a bylo by to pro něj neekonomické.

Aliatel patří mezi první logické zájemce o participaci na licenci DCS-1800 (o ní zase někdy jindy) - je podle mne nemyslitelné, že by se neměl stát členem konsorcia, které ji získá. A jakou cestou se Aliatel vydá, je logické - poslední míli vyřeší sítí DCS-1800, derivací GSM.

Obávám se, že jedno je jisté: ceny telekomunikačních služeb v Čechách dolů nepůjdou a spíše se vyrovnají úrovni ve světě. Ceny za mezinárodní spojení poklesnou, ale ceny lokálních hovorů půjdou spíše nahoru. Tuto špinavou práci ulehčí alternativním operátorům Telecom, jenž bude muset ceny vyrovnat. Jako příklad si vezměme Německo - měsíční poplatky za telefon se pohybují okolo 25 DM (475 Kč měsíčně, u nás se platí do 100 Kč!) a poplatky za lokální hovory jsou na 0,12 DM mimo špičku a 0,24 DM ve špičce - tedy 2,30 Kč a 5,20 Kč za tři minuty (u nás polovina). Lze očekávat, že ceny u nás budou nižší o čtvrtinu - pětinu, nikoliv však o polovinu!

Zatím není tento článek ničím jiným, než úvahou - zda a nakolik se tato úvaha uskuteční, záleží především na vládě a trochu také na ČTÚ.

Autor:


Témata: Motorola, software, studny


Nejčtenější

Nové ovládací centrum umožňuje přidávat další funkce.
Nový Android má extrémně málo smartphonů. U Applu je to úplně jinak

Díky tomu, že Apple si sám vyvíjí software i hardware, je aktualizace iPhonů a iPadů velmi snadná. Naopak Android má roztříštěnou základnu přístrojů od tisíců...  celý článek

Smartphony s obřími displeji jsou čím dál oblíbenější a to i proto, že výrobci...
Králové mezi přerostlými smartphony. Z kapes vytáhnou hodně peněz

Smartphony s obřími displeji jsou čím dál oblíbenější a to i proto, že výrobci minimalizují jejich rámečky. Velké phablety jsou tak kompaktnější než kdy...  celý článek

Vedoucímu hotelové služby explodoval v kapse košile Samsung Galaxy Grand Duos.
V kapse košile ucítil teplo, krátce poté jeho samsung explodoval

Nepříjemné chvilky zažil o poslední zářijové sobotě 47letý hotelový provozní Yulianto, v náprsní kapse jeho košile mu totiž explodoval telefon Samsung Galaxy...  celý článek

Navigace testuje majáky v pražskému tunelu
Mobil se neztratí ani v tunelu Blanka. Zkusili jsme testovací majáky Waze

Populární navigační aplikace Waze se v Praze možná dočká příjemného vylepšení. V tunelu, kde není dostupný signál z navigačních satelitů GPS, se bude...  celý článek

Honor 6A
Nenápadný premiant nižší třídy. Vyzkoušeli jsme Honor 6A

Nejlevnější model v nabídce značky Honor je dobrým příkladem toho, jak se mají dělat levné smartphony. Soustředí se na baterii, kvalitu displeje a na systém,...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Pražské metro pokryla wi-fi síť. Zatím pouze v šesti stanicích

V šesti stanicích metra spustil Pražský dopravní podnik (DPP) připojení k internetu prostřednictvím wi-fi. Cestující tak získají nejen přístup k dopravním...  celý článek

Ilustrační snímek
Šedí operátoři jsou problém. Shoduje se telekomunikační úřad i O2

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) podle výsledků nedávného testu mobilního trhu konstatuje, že v České republice není efektivní konkurence a bude zřejmě třeba...  celý článek

T-Mobile Streamon služba
Náhoda, nebo záměr? T-Mobile bleskově reaguje na neomezená data Vodafonu

T-Mobile bleskově zareagoval na novou nabídku datových neomezených balíčků Vodafonu. Službu Streamon představí ve stejný den, na kdy to naplánoval Vodafone.  celý článek

Na Netřebě s.r.o.
kuchař

Na Netřebě s.r.o.

nabízený plat: 28 000 - 33 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.