Nejčastějším vybavením pro IP telefonii je běžná zvuková karta, nějaká sluchátka s mikrofonem nebo náhlavní souprava. Jenže sluchátka tlačí na uších a člověk s nimi neslyší okolí. Když telefonujete, nemůžete kartu používat k něčemu jinému. Ostatně, při návrhu běžné zvukové karty se přeci jen hledí na trochu jiné věci než je optimalizace pro zpracování mluveného slova. A v neposlední řadě, ne každý je počítačový fanda - a průměrný úředník si pod pojmem "telefonovat" rozhodně nepředstavuje sluchátka na uších, klapkání myší po obrazovce a zvonění projevující se pípáním z na stole odložených sluchátek a blikáním okýnek na obrazovce. Je zřejmé, že ideální IP telefon je takový, který není od běžného telefonu k rozeznání. Jednou ze snah o takový telefon je karta "PhoneJack" společnosti QuickNet, Inc..
Instalace karty ISA PnP karty je právě tak jednoduchá, aby se návod pohodlně vešel do třech bodů napsaných na boku krabice - kartu vložíte do počítače a připojíte k ní běžný telefonní přístroj, spustíte jej a po té, co Windows najdou nové zařízení a nainstalují z CD ovladače, máte hotovo. Jelikož karta nepoužívá žádné DMA kanály a po default instalaci není používáno ani žádné přerušení (jeho používání ale lze zapnout později) není pro problémy s instalací v podstatě ani žádný prostor. Kromě ovladačů karty musíte mít nainstalován některý z programů pro IP telefonii - Net2Phone, NetMeeting, nebo Internet Phone firmy Vocaltec (vyjma prvního programu je najdete také na CD s instalací). Pak už jen zvednete sluchátko, vytočíte číslo (např. IP adresu, ale jsou i jiné možnosti) partnera a můžete mluvit.
Samozřejmě, karta je původem americká, takže pod pojmem běžný telefonní přístroj se myslí telefon, který umí tónovou volbu. Kromě telefonu je možné do karty připojit i náhlavní soupravu, nebo reproduktoru a mikrofon. Přitom jsou ale všechna tato zařízení spojena paralelně a nelze je ovládat samostatně.
Z technického hlediska je "PhoneJack" osmibitovou zvukovou kartou (ale určenou
do 16bitového ISA slotu - vysvětlení viz koutek pro šťouraly)
doplněnou o obvod pro připojení telefonu, který dokáže rozeznat zvednuté a zavěšené
sluchátko a generovat vyzváněcí proud. Z hlediska Windows je také jako běžná
zvuková karta nainstalován, takže s ní může komunikovat v podstatě každý
program používající zvukovou kartu. Oproti běžným (obzvlášť těm lacinějším)
zvukovým kartám je tato karta optimalizována na duplexní přenos hlasu
a potlačení echa. K této kartě nelze žádným způsobem připojit běžnou telefonní
linku, takže telefon k ní připojený nemůže být používán současně pro běžné
telefonování.
Program, který se instaluje s kartou komunikuje v podstatě pouze s obvodem pro připojení telefonu a obsahuje jednoduchou databázi "telefonních" čísel. Když zvednete sluchátko (karta do něj poslušně generuje nepřerušovaný oznamovací tón) a vytočíte tónovou volbou číslo, software jej pomocí databáze převede na takový tvar, jaký je potřebný pro používaný typ programu pro IP telefonii a aktivuje jej (pokud převod není možný, přehraje vám zprávu, že spojení nemůže být uskutečněno). Pak už jen monitoruje průběh spojování (vyzváněcí tón, případně obsazovací zpráva). Okamžikem spojení veškerá aktivita přechází na program pro IP telefonii. Spojení je ukončeno zavěšením sluchátka. V opačném směru je program napojen na program pro IP telefonii tak, že rozezná příchozí volání a zajistí generování vyzváněcího proudu pro telefon. Čísla v databázi programu jsou organizována podle typů. Lze tak vytočením prefixu naznačit, že zbytek čísla je IP adresa volaného, že se jedná o ICQ číslo, či zda má být použita některá veřejná IP-to-Phone gateway při volání na běžný telefon.
Při subjektivním porovnávání kvality hovoru z této karty a z běžné zvukové karty nejsou patrné žádné velké rozdíly - pokud je referenční zvuková karta kvalitní. V porovnání s lacinými kartami je patrné lepší potlačení echa a nedochází k problémům při současném hovoru oběma směry. Ale pokud na kartě nešetříte, nemůžete čekat žádné zásadní rozdíly. Hlavním rozdílem pak zůstává možnost použití klasického telefonu. Takže, pokud neplánujete zavést IP telefonii pro někoho, pro koho jsou sluchátka přítěží a pro koho je podstatné moci používat běžný telefon, není pro vás tato karta tím, co opravdu potřebujete, na druhou stranu, pokud plánujete telefonovat během užívání vaší běžné telefonní karty, můžete uvážit, zda je lepší druhá plnohodnotná kvalitní a univerzální zvuková karta, nebo specializovaný PhoneJack v ceně okolo $160. Pro šťouraly - pokud vás napadlo mít PhoneJack jako jedinou zvukovou kartou, tak i tato varianta je samozřejmě možné, s tím omezením, že ovladače nespolupracují se systémem DirectX a karta není ani kompatibilní s nějakou běžnou zvukovou kartou takže budete muset oželet zvuk z aplikací (a zejména her), které nepožívají Windows API. A samozřejmě, svá očekávání výkonu takové sestavy, musíte přizpůsobit tomu, že jde o osmibitovou kartu nepoužívající DMA
Podle WWW výrobce je pro kartu zdarma dostupné SDK umožňující vývoj vlastních aplikací, za víc než týden jsem však nedostal na žádost o jeho poskytnutí žádnou reakci, takže vám o něm nemohu nic bližšího říct. (Naproti tomu, na dotazy pokládané obchodnímu oddělení docházely promptní a smysluplné reakce během několika hodin - péče o zákazníka je tedy poněkud nevyrovnaná.)
Ovladače pro kartu jsou k dispozici výhradně ve verzi pro Microsoft Windows (95/98/NT), zapálenému fandovi by však nemělo dělat zásadní problémy napsat si ovladače vlastní pro jiný systém (fandům je věnován úplný závěr tohoto článku).
Smutnou zprávou je, že nejbližším autorizovaným prodejcem je pro nás švýcarská pobočka Net2Phone. Navíc, odkaz z WWW mateřské firmy Quicknet slibuje, že na švýcarském WWW jsou informace o možném nákupu v Německu. Na WWW švýcarského Net2Phone však není o celém PhoneJacku, natož pak o možnosti jeho nákupu v Německu ani zmínka (nebo že bych jen špatně hledal?) a kontaktní e-mailovou adresu jsem si musel vyžádat od výrobce. Držitelé mezinárodně platných platebních karet však mohou využít služeb některého zásilkového obchodu a mohou si nechat kartu poslat přímo z ameriky.
Takže závěrečné shrnutí ?
+ možnost použít běžný telefon s tónovou volbou+ dobré potlačení echa, duplexní provoz + propojení na rozšířené a oblíbené programy pro IP telefonii používající běžné přenosové protokoly
- vstupy a výstupy nejsou samostatně ovladatelné
- telefon musí být dedikovaný (neumí spolupracovat s telefonní linkou)
- software výhradně pro Windows
Ačkoliv karta plní správně a přesně ty úkoly, ke kterým byla vyrobea a dodávána,
celkově se nedomnívám, že je tato karta něčím, co každý musí mít. Potřebujete
ji jen tehdy, pokud (např. vzhledem k obsluhujícímu) potřebujete zařízení vypadající jako
klasický telefon, nebo potřebujete telefonovat i během doby, co je zvuková karta používána
jinak (a i pak dobré zvážit, zda není lepším řešením nákup druhé normální (dobré) zvukové karty),
nebo v případě, že máte šéfa podprůměrné inteligence, který vám neschválí nákup dobré
zvukové karty (protože to v něm evokuje představu her), kdežto nákup speciálního zařízení
pro IP Telefonii mu psychický problém nedělá. V žádném jiném případě asi není pro nákup
této karty důvod.
V tomto pohledu je daleko zajímavější její bratříček, LineJack (stejného výrobce), který již
dovoluje připojení telefonní linky a tím i funkci Inet<->PSTN gatewaye. Tuto kartu sa však
nepodařilo na recenzi sehnat - snad někdy příště (ozvěte se, jestli nám ji někdo můžete
ukázat).
- Úvod do IP telefonie - základní údaje a potenciální zákazníci - 1. díl seriálu
- Gateway pro IP telefonii - kódování hovoru - 4. díl seriálu
Když jsem kartu dostával na ozkoušení, tak Patrik laškoval s tím, že by do týdne chtěl mít recenzi, schéma zapojení a zdrojáky ovladačů. Tak daleko jsem se samozřejmě nedostal - schéma zapojení mám pouze blokové a u ovladačů pouze seznam funkcí :-) - obzvlášť, když jsem zjistil, že kartu nakonec nebudu chtít a vlastní ovladače pro Unix si tedy psát nebudu. Ale pro zvědavce a zájemce o psaní vlastních ovladačů tady přeci jen něco mám. K použitým součástkám jsou naštěstí lehce dostupné poměrně dobré specifikace, takže budete-li mít čas a chuť, nic vám nebrání si napsat co budete chtít, a konec-konců, zručný fanda by měl být schopen PhoneJack-kompatibilní kartu i postavit..
Karta je montována na čtyřvrstvý plošný spoj a je zapojena prakticky jako
osmibitová - v horní, šestnáctibitové části konektoru jsou zapojena pouze IRQ
a napájení. Pokud by tedy v rámci PnP inicializace bylo zajištěno, že přidělené IRQ bude
"spodní", nebo je zvolen provoz zcela bez IRQ, je možné kartu provozovat i v osmibitovém
slotu.
Srdcem karty je signálový procesor CT8020 (rev. D11AQC, detailní popis) americké společnosti DSP Group Ltd. Tento obvod zajišťuje nejen zpracování zvuku a jeho kódování do jednoho z mnoha možných přenosových formátů, ale zajišťuje také generování a detekci DTMF. K DSP je potřeba připojit paměť SRAM 8kx8, kterou v tomto případě dodalo CypresSemiconductor. CODEC a filtering provádí TCM29C23 od Texas Instruments. Obvod interface k telefonu AM79R70JC dodalo AMD.
Jedinou vážnou neznámou je obvod s označením E9818AB, o kterém se nepodařilo zjistit, kromě toho, že nejspíš pochází od National Semiconductors, nic. Ze zapojení na desce však není pochyb, že jde o obvod odpovědný za komunikaci se sběrnicí počítače (dekódování adres) a za "ISA PnP" chování.
Programy byly překládány Microsoft C; jistou zajímavostí je, že pro vývoj .VxD nebylo použito Microsoft DDK, ale VtoolD toolkitu firmy Vireo Software.
