Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kacířské eseje: Jak závisí rozvoj internetu na telekomunikačních cenách?

aktualizováno 
Závisí rozvoj internetu na poplatcích za telefon? Pohled z druhé strany.

Redakce úvodem: Tuto rubriku zavádíme jako malý pokus (již potřetí) - a její jméno Kacířské eseje nenechává na pochybách o jejím určení. Témata distkutabilní, témata ožehavá, to vše z pera a klávesnice odborníka na slovo vzatého, našeho externího redaktora PhDr. Martina Křivky. Ma dokreslení: Martin Křivka (akademické tituly se na Mobil serveru nikdy moc neujaly) přednáší psychologii na Universitaet Aachen, SRN. Jeho specializací je psychologie korporativních vztahů a psycho-sociologie elektronických médií - obě dvě oblasti také pojímá jako přednáčkový cyklus, z něhož již několikrát přinesl úryvky na Mobil serveru. Doufáme, že i pohled "z druhé strany" čili Jennseitsansicht může být zajímavým a zejména podnětným pro diskuse - už proto, že internetová tradice velí na diskutovaný problém se dívat podstatně jednoznačněji.


Před několika týdny naše skupina dokončila snad první velkou hloubkovou studii internetu v Německu. Studie zadaná velkými reklamními agenturami a sponzorovaná dvěma velkými telekomunikačními společnostmi, měla za úkol podat co nejpřesnější obraz internetového společenství. Součástí této studie byl i obsáhlý part týkající se vlivu internetových poplatků na penetraci (tedy rozšíření) internetu mezi obyvatelstvem. Jelikož tato otázka je zajímavá i pro Českou republiku, dohodli jsme se s Patrickem Zandlem na jejím částečném přepracování a napasování na české poměry.

Z původního materiálu byly abstrahovány diametrálně odlišné skutečnosti, jako vstupní údaje jsem použil materiály některých předchozích - byť z tohoto pohledu pouze dílčích - průzkumů společností Median a D&T a také jsme využil mně dostupných statistik několika významných českých serverů. Vzhledem k tomu, že nosná část nebyla prováděna na statistiky relevantním vzorku obyvatelstva, nebudu mluvit v číslech, ale v trendech. Číselně přesný materiál by byl finančně velmi náročný.

První otázka, na niž jsem hledal odpověď, zní: jak závisí cena poplatků za internet na jeho rozšíření? Tedy slovy ekonoma: je poptávka po internetu elastická vůči ceně za připojení k němu? A slovy dnešní doby: rozšíří se internet, když SPT Telecom sníží cenu za připojení k němu? Slovem připojení se zde rozumí jak poplatky SPT Telecom, tak poplatky vůči ISP, není-li definováno jinak.

Zde je třeba se podívat na to, z čeho se skládá minimum pro provoz internetu:

  1. Počítač v ceně cca. 20 000 Kč.
  2. modem v ceně cca. 3 000 Kč
  3. software v ceně 0 Kč.
  4. telefonní linka v ceně 135 Kč/měsíc (sdílená s hlasovými hovory)
  5. protelefonované impulsy v ceně 500 a výše Kč měsíčně
  6. poplatek pro ISP v ceně od 200 Kč měsíčně
Z toho vidno, že jen "vstupní poplatek" za připojení do internetu v současnosti činí cca. 23 000 Kč, dále v současné době potřebujete cca. 1000 Kč měsíčně na provoz internetového připojení.

I v SRN, kde je penetrace osobních počítačů mezi obyvatelstvem neporovnatelně vyšší, než v ČR, není počet počítačů dostatečný na to, aby poptávka po internetu byla elastická k ceně připojení. Výzkum ukázal, že v SRN téměř 98% majitelů počítačů má přístup k internetu - ať již pro něj používá vlastní počítač, nebo počítač ve škole, ve firmě atd a na svůj osobní si věci z školního/firemního počítače přenáší.

Blokačním faktorem pro rozšíření internetu je mezi zbytkem obyvatelstva vysoká vstupní cena - tedy investice nutná do osobního počítače. Zde je dobré připomenout, že takový základní počítač stojí v SRN cca. čtvrtinu průměrného měsíčního příjmu, zatímco v ČR více jak dvojnásobek měsíčního příjmu.

Ochota obyvatel investovat tuto sumu je závislá na dalších faktorech, z nichž ten hlavní je "přínos internetu" - tedy to, čím se internet liší a co jim přinese oproti stávajícímu informačnímu mixu. Faktor "přínos internetu" představuje druhé tzv. "blokační kritérium" - tedy při jeho nesplnění (Ano, internet pro mne bude mít přínos) se občan rozhodne k internetu nepřipojovat se.

Již jsme tedy narazily na dvě blokační kritéria - jedním je vstupní poplatek a druhým je přínos. Mezi těmito kritérii existuje samozřejmě jistý spojenonádobový efekt, tedy snížení vstupní ceny snižuje i požadavky na přínos. Limitně řečeno: nulová vstupní cena odpovídá nulovým nárokům na přínos.

Třetím kritériem v našem modelu (pozor, pro jednoduchost jsme shrnuli první kritéria shrnuly do dvou bodů, lze je ovšem rozepsat) jsou měsíční provozní poplatky.

Model pro penetraci internetu je tedy takovýto:

vstupní poplatky => přínos internetu => měsíční poplatky => skutečné připojení!

Z tohoto bezvětvého modelu je zřejmé, že zjednodušení přístupu k ocenění internetu shrnutím měsíčních poplatků a vstupních poplatků, je nesmyslné, protože je ještě rozděluje blokační kritérium přínos internetu. Je samozřejmě možné, že milionář, pro kterého jsou vstupní i měsíční poplatky zanedbatelné, nenajde v internetu přínos (přínosem může být i snobský efekt!) a tedy nedojde k jeho připojení.

Druhý závěr z tohoto modelu je, že měsíční poplatky nejsou blokačním kritériem, pokud mají otevřený spodní part - tedy pokud nejsou fixní, ale v čase proměnné, závisící na čase připojení. Uzavřenost spodního partu v ČR představuje poplatek 200 Kč za připojení k internetu mezi 19-7 h a o víkendech, jak to nabízí někteří ISP. K aplikaci blokace tedy dochází v okamžiku, kdy člověk nenalézá smysl v internetovém připojení při ceně do 200 Kč měsíčně.

Třetím závěrem je, že až příliš automaticky počítá osazenstvo internetu s tím, že KAŽDÝ má dnes počítač. Není tomu tak - v ČR má počítač cca. 10 procent domácností. Pro domácnosti bez počítače se rozhodnutí o připojení k internetu nutně slučuje s rozhodnutím o koupi počítače.

Interpolujme na český internet. Ten se rozšířil ponejprv mezi akademickou obcí, mezi studenty. Pro ně byl vstupní poplatek nulový (počítače na učebnách), tedy nedocházelo k blokaci cenové. Požadavky na přínos tedy nebyly vysoké - došlo k odstranění druhého blokačního efektu. Také měsíční poplatky neexistovaly. V praxi to znamená, že akademická obec a zejména studenti se na internetu mohli věnovat i "nepřínosným" věcem - například tvorbě různých stránek a nevýdělečných projektů. Tento stav dává odpověď na to, proč tak mnoho zajímavých internetových projektů vzniklo na univerzitách nebo u studentů. Mohly se uplatnit myšlenky, nepřinášející efekt z připojení v okamžiku, kdy jej již jinak připojení požadovali.

Aplikujme na tarif Internet 99. V rámci tohoto tarifu nedojde k žádné podstatné změně počtu připojených účastníků z těchto důvodů: blokační efekt vstupního poplatku i přínosu internetu zůstává zachován. Internet 99 a jakékoliv jiné zlevnění telekomunikačních poplatků má vliv pouze na lidi již připojené, případně na lidi vlastnící počítač, ale dosud nepřipojené. Ani změna minutových poplatků na paušální poplatek by neznamenala zvýšení počtu připojených, protože zde by stále dominovala nutnost zakoupení počítače.

Jaký vliv bude mít zdražení telekomunikačních poplatků na lidi připojené přes dial-up?

Dovoluji si usoudit, že počet odpojených od internetu nebude nijak vysoký. Důvody jsou právě v relativně otevřeném spodním partu pro lidi připojené dial-upem. Vzhledem k tomu, že finanční minimum na dial-up připojení je nyní 200 Kč v úsporném režimu surfování 19-7 h a o víkendech, lze ušetřit změnou internetového tarifu 300 Kč oproti dosavadnímu 500 Kč poplatku. Sumu 500 Kč doposud obětovávali všichni, kdo byli regulérně připojeni dial-upem k internetu - takže při úsporném chování můžeme v roce 1999 zužitkovat 300 Kč měsíčně.

Dále použiji otřepané fráze, že internet je návykový. Na vysvětlení: jeho návykovost je bulvární výmysl - internet je především praktický. Stejně "návykový" byl Bellův telefon v době, kdy se používal světelný telegraf. Každý, kdo měl možnost použít telefon, použil jej raději, než světelný telegraf. Ale budiž, formule "internet je návykový" zní libozvučně a my jsme si ji objasnili a mohu ji tedy použít i dále. Díky této návykovosti s ním lidé již se seznámivší pracují zpravidla raději, než s ostatními médii. Tj. při jeho zdražení sníží množství jeho "konzumace" - tedy, začnou se chovat ekonomičtěji, nebo za něj budou v opačném případě více utrácet. Již jsme si ukázali jeden příklad, jak lze ušetřit více jak polovinu poplatků pro ISP. Podobně je lze ušetřit i při připojení.

V praxi tedy bude dopad dalšího zdražení telekomunikačních poplatků stejný, jako kdykoliv před tím: nepovede ke snížení počtu stávajících uživatelů, ty spíše bude nutit k méně frivolnímu vztahu k délce připojení. Příliv nových uživatelů zbrzdí pouze nevýrazně - měsíční poplatky ve srovnání se vstupními poplatky hrají ne zcela významnou roli pro rozhodnutí připojit se či nikoliv.

Provozovatelů internetových serverů se rovněž zvýšení cen dotkne nevýrazně: jejich příjmy korespondují s počtem shlédnutých reklamních pruhů a jestliže statistiky ukazují, že cca. 40-60 procent čtenářů jednotlivých serverů (záleží na typu serveru!) je připojeno dialupem, pak jen cca. 60-80 procent z počtu dial-up připojených má zapnuté natahování obrázků. Omezení internetového provozu se bude týkat především skupiny uživatelů s vypnutými obrázky, neboť ti budou na čas strávený na internetu a tedy na výsledný telekomunikační poplatek nejvíce hákliví. Zde je jasný výsledek: ani provozovatelé serverů se nemají příliš čeho obávat, ubyde jim pouze část těch čtenářů, kteří beztak nevidí reklamní bannery a z hlediska provozovatele si čtou servery "zdarma".

Otázka, jak zvýšit penetraci internetu mezi obyvatelstvem tedy rozhodně nemá odpověď ve snížení poplatků za telekomunikační služby. Snížení těchto poplatků je pouze jednou - a nikoliv nejpodstatnější - částí bariéry. Podstatnějším problémem je potřebné technické vybavení a nutnost jeho ovládání (!). O tom, jaké existují stimuly pro růst internetu a jak by bylo možno je aplikovat v českých zemích, ale pohovoříme příště. Kacířske eseje - předcházející díly

  • Kdo může za kojenecké problémy českého internetu - článek s podobným zaměřením, jako tento, ale týkající se především obsahu internetu.
  • Internet jako katalyzátor nové morálky



  • Témata: sociologie, software


    Nejčtenější

    iPhone X
    Je to konec mýtické čtečky v displeji? Výrobci sázejí na obličej

    Čtečka otisků integrovaná do displeje měla být jednou z hlavních letošních inovací na poli smartphonů. Technologie je ovšem natolik složitá, že výrobci od...  celý článek

    Nokia 7
    Nokia má novou sedmičku. Výbavou zaujme, cenou spíše ne

    Další přírůstek do rodiny obnovené značky Nokia nese pořadovou číslovku sedm a vyplňuje prostor mezi střední třídou v podobě Nokie 6 a špičkovou Nokií 8. Její...  celý článek

    Funkční 18palcový OLED displej lze nyní srolovat do 3cm ruličky.
    Za tři roky budou mít iPhony ohebný displej. Samsung ostrouhá

    iPhone se podle zákulisních informací dohodl s LG na vývoji ohebného displeje pro budoucí iPhony. Samsung tak přijde o lukrativní byznys.  celý článek

    Příchod sítí 5G je plánován na rok 2020
    Nástup sítí 5G je zase o něco blíže. První vysílače jsou už postavené

    Berlín Příchod sítí 5G je plánován až na rok 2020, ale k důležitým milníkům dochází už teď. Společnost Deutsche Telekom spustila první evropské vysílače umožňující...  celý článek

    Portfolio smartphonů Samsung
    Devět letošních Samsungů, který je nejzajímavější?

    Samsung letos na našem trhu uvedl celkem 9 různých modelů napříč řadami J, A, S a Xcover. Měli jsme v redakci unikátní příležitost nafotit je všechny pohromadě...  celý článek

    Další z rubriky

    Nahradí otisky prstů skener obličeje?
    Měla to být největší inovace roku, ale nezvládl ji ani Apple

    Dlouhé měsíce se o ní mluvilo, měl ji mít Samsung S8, pak to měla být klíčová vlastnost nového iPhonu. Jestliže výrobci už umí displeje zahnout a roztáhnout...  celý článek

    Fronty jsou typické také pro prodejny firmy Apple ve chvílích, kdy startuje...
    Reklamní průmysl zuří. Apple přestal sdílet historii prohlížení uživatelů

    Při příležitosti aktualizace operačního systému a vyhledávače Safari udělala minulý měsíc společnost Apple důležitý krok k ochraně soukromí uživatelů....  celý článek

    Za nový iPhone 8 si nechal na ruku vytetovat logo T-Mobilu
    Chtěl iPhone zdarma a tak si nechal vytetoval logo T-Mobilu

    Neobvyklý způsob, jak si pořídit nový mobil, zvolil muž z USA. Domluvil se s ředitelem T-Mobilu, že si nechá vytetovat logo tohoto operátora na ruku výměnou za...  celý článek

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.