Tuto službu ve vesničce ztracené v srdci východoafrického státu provozuje místní čtyřiadvacetiletý Joseph Ssesanga se svou rodinou. Sousedé si mohou z jeho mobilního telefonu za malý poplatek kdykoli zavolat a nemusejí chodit pět kilometrů po bahnité pěšině k nejbližšímu telefonnímu automatu. Telefonní spojení jim umožňuje zjistit, jaké jsou výkupní ceny zemědělských plodin a mohou pak lépe smlouvat s nákupčími.
Místní instituce poskytují vesničanům drobné úvěry, za které si mohou pořídit "venkovský mobil" obsahující vše potřebné pro poskytování telefonních služeb v odlehlých vesničkách: samotný mobilní přístroj, baterie a zesilovací anténu přijímající signál z 25 kilometrů vzdáleného vysílače. Součástí je i software, který zaznamenává cenu každého uskutečněného hovoru. Místní instituce zajistí i objednání "venkovského mobilu" a jeho dopravu na místo, protože obyvatelé si nemohou dovolit uhradit náklady na cestu.
S myšlenkou umožnit tento druh podnikání v chudých oblastech přišla Grameen Bank v Bangladéši, kde je nyní již 295.000 venkovských telefonních stanic. Pobočka této banky, Grameen Foundation, přenesla úspěšný projekt v roce 2003 do Ugandy, kde navázala spolupráci s domácím mobilním operátorem MTN. Další pobočky vznikají také ve Rwandě a Kamerunu. O zavádění obdobných projektů uvažuje i Světová banka v oblasti od Senegalu až po Nigerii.
Počet poskytovatelů telefonních služeb na ugandském venkově dosáhl 13.000. Každý z nich si měsíčně vydělá v přepočtu zhruba 500 korun, což je ale na místní chudé poměry slušná částka.
Navíc je to výhodné i pro společnost MTN, který se nemusí starat o telefonní automaty v těžko dostupném terénu. Firma má nově v úmyslu začít místním obyvatelům nabízet i mobilní připojení k internetu. Ale Joseph Ssesanga pochybuje, že by zemědělci z Kkonkomy žádali přístup ke světové síti. "Lidé potřebují znát spíš výkupní ceny fazolí a rajčat," konstatoval.
