Snílci vidí dál a jasněji
„Snílky“ v oboru mobilní komunikace na slovo vzatými jsou čtyři muži, kteří vědí své a rádi si představují, co se bude dít dál. Jmenovitě to jsou Kenny Hirschorn z Londýna, Risto Linturi z Helsinek a Par Strom a Zaheed Haque ze Stockholmu, všichni pevně spjatí s telekomunikacemi. Všichni tito muži rozumí mobilním telefonům a dokáží se s velkým nadšením dívat do budoucnosti. Jejich představy se až diametrálně odlišují – sahají od zářných vizí o skvělých aplikacích až po střídmé úvahy o tom, že více invence než technici nakonec stejně přinesou náctileté dívky.
Kenny Hirschorn
Tento zemitý člověk je ředitelem strategie, vize a futurologie u společnosti Orange a sídlí v její londýnské základně. Tabulka na dveřích jeho kanceláře hlásá „Future Boy“ (doslova: chlapec budoucnosti). Za svůj život již stačil okusit kariéru hudebníka v Nashvillu i manažera v oboru mikročipů. Je hravý a upřímný a můžete se spolehnout, že své názory vám nebude skrývat. Řídí tým, který se snaží budoucnost nejen odhadnout, ale zároveň ji i objevuje.
„Ve Spojených státech jsou mobilní komunikace prostě telefonem bez drátu,“ říká Hirschorn. „V Evropě je ovšem mobil životním stylem.“ Na otázku, co chystá Orange do budoucna, odpovídá zeširoka: „Ráno vás vzbudíme, uvaříme vám kávu, přečteme e-mail, poradíme nejlepší cestu nebo nejrychlejší spoj, budeme udržovat přehled o vašich schůzkách, filtrovat vaše příchozí zprávy, rezervovat parkovací místo a zjistíme vám, kde jsou vaše děti. Nejde jen o telefon. Orange není banka nebo obchod s potravinami. Ale jsme schopni říct bance, aby převedla vaše finance na účet obchodu, kterému zároveň oznámíme, co potřebujete a kam to mají doručit. Spojíme vás s kým potřebujete, zprostředkujeme vám službu, po které toužíte. Budeme dálkovým ovladačem vašeho života.“ V takové chvíli se možná někomu vybaví stát podle Orwellova románu 1984, ale o to samozřejmě nejde. Tento dálkový ovladač nemá sílu zvrátit váš život proti vaší vůli, naopak vám umožní, upravit si život přesně podle vaší vůle. Alespoň tak si to představuje Kenny Hirschorn.
Risto Linturi
Zatímco Hirschorn je otevřený extrovert, zapáleně hovořící o svých představách, který se nebojí dodat svým vyprávěním něco vzrušení, Risto Linturi je jeho pravý opak. Tichý, přesný, v obleku s kravatou, strohý řečník. Přesto i on naplno používá svou představivost. Ovlivněn Julesem Vernem a dalším více než tisícem vědeckofantastických knih Linturi analyzuje a předpovídá budoucnost již od dob prvních osobních počítačů.
Jako nezávislý konzultant a bývalý technický ředitel firmy Helsinki Telephone žije Linturi ve světě svých předpovědí. Jeho kyberdomov ve Finském zálivu umožňuje například návštěvníkům spojit se s ním přes interkom u dveří i ve chvíli, kdy není doma. Stačí přeci propojit domácí komunikační systém s mobilním telefonem.
Linturi věří, že mobilní komunikace, které ve Finsku zásadně ovlivnily zvyky manažerů, znamenají tvrdou zkoušku pro starý, striktně hierarchický způsob firemní komunikace. „Manažeři mají svůj telefon stále zapnutý. Jsou připravení řešit všechny problémy hned.“
„Všichni si zvykli na to, že mobilní telefony zrychlily komunikaci a tedy i reakce zaměstnanců, kteří jsou připraveni vždy řešit nějaký problém. Pokud se někomu nepodaří na mobilním telefonu chytit šéfa, řeší celou situaci sám. Manažeři jsou nuceni mít své telefony stále po ruce, chtějí-li si udržet přehled. Takhle to dnes vypadá ve Finsku, ale myslím, že se to rychle rozšíří i do ostatních zemí.“ Jak můžeme denně vidět kolem sebe, pan Linturi se dokonce ve svých předpovědích zbytečně krotil. Tento přístup k firemní komunikaci je již celkem běžně rozšířen i v jiných státech, Českou republiku nevyjímaje.
Linturi se také živě zajímá o vznik „digitálních měst“, která by překrývala města reálná. Mobilní telefon se má stát jakýmsi kukátkem, kterým se uživatel bude ze světa reálného dívat do toho elektronického, kde uvidí potřebné popisky (například názvy ulic nebo budov), naplánovanou cestu, rady o městské dopravě. Již dnes existují provozovatelé služeb, kteří umožňují orientovat se v Helsinkách pomocí mobilního telefonu. Tyto služby se podle Linturiho v budoucnu výrazně rozšíří.
Par Strom
Tento švédský vizionář se zajímá o obchodní příležitosti, které s sebou přináší technologický pokrok v mobilních komunikacích. Jeho představa se také točí kolem digitálních měst, ale na rozdíl od Linturiho je jeho idea blíž bezdrátovým lokálním sítím. K těm by měli lidé možnost přistupovat za pomoci mobilního telefonu či jiného zařízení s integrovanou technologií bluetooth (nebo jinou variantou bezdrátového přístupu k lokálním sítím).
„Na každém nádraží, v obchodech, v restauracích nebo před kiny může být místo, kde se snadno připojíte do místní sítě a odtud rovnou na internet. Rychlost přenosu dat je výrazně vyšší než u mobilních sítí, a to i v budoucnu, kdy se datové přenosy pomocí celulárních sítí zrychlí.“ Již dnes velmi rozšířené internetové kavárny získají podstatnou výhodu - budete stále pracovat na svém přístroji, pouze se připojíte do místní bezdrátové sítě.
„Malí provozovatelé připojení k internetu se rozrostou jako houby po dešti. Časem se mohou stát silnou konkurencí velkým provozovatelům,“ věří Strom.
Zaheed Haque
Zaheed Haque se popisu vizionáře vymyká asi nejvíce, zato jeho názory jsou nejradikálnější. Není žádným věštcem budoucnosti, ani průmyslovým či obchodním prognostikem, ale podnikatelem, vlastnícím firmu podnikající v oblasti softwaru pro mobilní telefony a WAPových portálů. Ovšem tuší, co jeho samotného i jeho firmu čeká v příštích letech. Vše závisí na tom, co budou lidé chtít.
„Nevěřím v úspěch mnoha aplikací, kterým ostatní předvídají zářivou budoucnost. Mezi takové patří třeba mobilní videotelefonie. Vize budoucnosti jsou často nesmyslné. A budou nesmyslné tak dlouho, dokud si vizionáři neuvědomí, že vše závisí na tom, co chtějí a budou chtít lidé od mobilní komunikace. Lidé nemají telefon proto, aby jim umožnil stále pracovat, chtějí, aby se stal nástrojem pohodlí a odpočinku. Mnohem raději se budou bavit a nic nedělat, než aby stále dřeli. Když budou mít několik volných minut a žádnou zábavu, měl by jim pomoci mobil. Lidé potřebují mobilní telefon k práci, ale ještě více ho chtějí používat ke hraní,“ říká Haque. „Řeknu vám, co nikdy nebude zajímavé a úspěšné – mobilní video. Koho to zajímá?“ Na otázku, jak zjistit, co bude mít úspěch, odpovídá Haque prostě: „Dívky. Demografické studie ze Skandinávie, Japonska i jiných zemí ukazují, že dívky nejvíce používají mobilního telefon, nejen k mluvení, ale i k posílání SMS a dalším službám.“
Světlušky ve tmě budoucnosti
I někteří vizionáři se zkrátka nakonec nechají unést a uvažují v některých oblastech podobně, jako techničtí inovátoři a marketingová oddělení operátorů. Z jejich předpovědí se chvílemi vytrácí to nejdůležitější – člověk. Ten totiž rozhodne o úspěchu budoucích služeb, ne jakýsi hypotetický zákazník. Člověk využívá to, co je pohodlné, co mu usnadní život. Nezajímají ho tolik věci, které mu umožní víc pracovat a budou vyžadovat více jeho času. Člověk potřebuje nástroje k tomu, aby se cítil dobře. A pochopitelně, aby za tento komfort co nejméně zaplatil. Výrobci i operátoři musí pochopit, že pokud má člověk možnost získat potřebnou informaci formou SMS za korunu, nebude ji hledat na WAPu, kde za spojení utratí korun deset.První předzvěsti budoucnosti nám však již dnes napovídají, jak si nadcházející roky představují operátoři a provozovatelé služeb. Mobilní bankovnictví, nakupování přes WAP, posílání log a melodií, spojení e-mailu, SMS, faxu a hlasové pošty do jediného komplexu – takové služby nám nabízejí. Budou nám stačit? Nebo bychom chtěli něco jiného?
Zkrátka ani vizionáři, kteří vidí v oblasti mobilní komunikace dále než ostatní, se tak úplně neshodují v tom, jakým směrem se bude vývoj ubírat. Přesto nám tito „odborníci na budoucnost“ umožňují sledovat několik pevných bodů, které vymezují trať, po které se mobilní komunikace budou řítit v následujících deseti letech. Vidíme dívky bavící se u mobilního internetu, digitální svět plný vysvětlivek k tomu reálnému, dálkový ovladač života, e-mail a domácí zvonek, který zavolá nepřítomnému panu domácímu. V dalším desetiletí se možná dočkáme toho, že tento zvonek zavolá a do telefonu vám rozechvěle oznámí: „Vrať se, je mi smutno.“
