Jak se připojujete k internetu? (Téma týdne)

Připojení k internetu je pro čtenáře našeho deníku velmi důležité. Nejspokojenější jsou uživatelé připojení mikrovlnnou anténou či pevnou linkou. Nejvíce si naopak stýskají majitelé vytáčeného připojení (dial-up), kteří často úporně hledají jinou variantu, jejíž náklady by nepřesáhly hranici 1000 Kč. Pro některé z vás je ovšem jedinou dostupnou cestou na internet mobilní telefon a GPRS.

Většina z vás používá internet doma i v práci, v pracovním prostředí převažuje připojení pevnou linkou. Tento rychlý a pohodlný přístup mnohé z vás „namlsal“, a pokud máte možnost, pořizujete si i domů rychlejší připojení. Stále jsou ovšem uživatelé, kteří kvůli internetu zajdou do kanceláře i o víkendu, aby tak ulehčili svým domácím telefonním účtům.

Z ohlasů vyplývá, že jednoznačně nejoblíbenějším je připojení prostřednictvím služby Mistral společnosti UPC. Oceňujete, že připojení není limitováno časem ani množstvím stažených dat; pozitivně hodnotíte fakt, že k výpadkům dochází velmi zřídka nebo vůbec. Kabelová televize je však dostupná na omezeném území, mimo ně musí lidé „závislí“ na internetu hledat jiná řešení. Roste počet uživatelů, kteří jsou připojeni mikrovlnnou anténou a nejedná se pouze o internetové profesionály. Několik z vás si postesklo, že mikrovlnné spojení je ve vaší lokalitě jediným řešením, avšak instalační poplatky i měsíční platby jsou příliš vysoké. Do diskuze přispělo několik uživatelů ISDN, kupodivu několik z vás označilo tento způsob spojení za „historický“ a „záložní“. Ještě méně příspěvků se týkalo ADSL připojení – přispěvateli píšícímu z Německa můžeme jen závidět („Už ani nevím, co to je mít počítač nepřipojen k internetu, mám 768/128 Kb/s. Beru to jako běžnou součást dne. Za měsíční poplatek o ceně asi 4 hodin práce je to jak zadarmo.“)

Čtenáři, kteří používají klasické vytáčené spojení, si jedním hlasem stěžují: je drahé a pomalé. Ale dial-up byl i pochválen: „Když už se na internet připojuji, tak přes dial-up. Je to můj nejoblíbenější způsob - aby taky nebyl, když jinou možnost nemám…“  Po stížnostech následuje často dotaz: „Poradíte, jak v mé lokalitě získat pevné připojení s poplatkem do 1000 Kč za měsíc?“ Tato cenová hladina je v několika příspěvcích označena za přijatelnou. Jeden ze vzkazů pro Český Telecom zněl: „Já chci hodinu připojení za pět korun!!! Hned!“.

Připojení na internet přes mobilní telefon má své skalní zastánce, kterým velmi ulehčuje život. („Je vážně pohoda pracovat z terasy restaurace za líného prosluněného odpoledne.“) Uživatelé GPRS i HSCSD označují tato spojení za spolehlivá a ani si příliš nestěžují na cenu – ozvalo se totiž hodně profesionálů, za které platí připojení přes mobil zaměstnavatel. GPRS je samozřejmě užíváno jako varianta pro připojení na cestách, najdou se však i lidé, pro které je jedinou možností („Není to jen o tom, že bych preferoval nějaký způsob, ale o tom, ze používám to, co je dostupné. A to je v mém případě pouze mobil s GPRS.“) Uživatelé, kteří mají telefon bez GPRS a na internet se mobilem připojují výjimečně, již uvažují o zakoupení nového přístroje, který bude GPRS vybaven – zmiňujete např. Siemens MT50. Velká část čtenářů připojení mobilem třeba jen jednou vyzkoušela, ale ve srovnání s pevnou linkou se jim zdá pomalé a nákladné. Jedná se většinou o domácí či kancelářské uživatele internetu, kteří plně nedoceňují mobilitu takového připojení. Na druhou stranu: po zvýšení přenosových rychlostí jistě přibudou zastánci GPRS i z těchto řad.

Je velmi zajímavé, jak rozdílné jsou možnosti připojení ve velkých a malých městech. Situace není jednoznačná. Kabelová televize zdaleka není v Praze a Brně všude, proto i zde zůstává mnoho oblastí, kde není jiná možnost než vytáčené připojení. Začínají se objevovat domy, jejichž nájemníci se dohodnou a domácí síť připojí na společnou mikrovlnnou anténu. V menších městech získává takováto spolupráce další rozměry: „U nás v Mostě už nějaký čas funguje Centrální informační síť coby první část projektu Metropolitní sítě. Paneláky a jejich infrastruktura dovolují velmi komfortní budování podobných věcí, uvnitř domů jsou síťové rozvody, mezi domy je datová přípojka vedena buď rádiem, anebo optikou v kolektorových kanálech. My bydlíme ve starém domě, ale máme přímou viditelnost na přípojný bod. Domluvili jsme se proto a za asi 30 tisíc včetně daně (je nás v tom sedm) jsme si pořídili anténu. (…) 24 hodin on-line při kolísavé rychlosti od dvou do čtyř MB za paušál 300,- Kč/měsíčně s omezením na cca 1 GB přenesených dat.“

Diskuze zcela jasně ukázala na několik problémů. Co se týče pevného připojení: na většině míst si nelze vybrat z alternativ, mnoho lidí je závislých na vytáčeném připojení, které jim poskytuje omezené možnosti za poměrně vysokých nákladů. Spokojeni jsou pouze uživatelé připojení přes kabelovou televizi a skupiny uživatelů, které si vytvořily a připojily místní sítě. Mobilní přenosy jsou oblíbené a jsou označovány za spolehlivé. Tímto způsobem se ovšem připojují pouze uživatelé, kteří pro svou práci potřebují svobodu pohybu. Ostatní je považují za pomalé a příliš nákladné. Nespokojené ohlasy v diskuzi napovídají, že v České republice na trhu datových služeb existuje dost děr a ostrý konkurenční boj nás teprve čeká.