Mapky pokrytí našich mobilních operátorů sice připomínají dětské omalovánky, v nichž najít nevybarvené, tedy signálem netknuté místo není snadné, ale pokud vyrazíte do terénu, zjistíte, že se věci mají trochu jinak. Kromě samotné schopnosti přijímat signál základnové stanice přichází do úvahy ještě mnoho dalších faktorů jako třeba momentální neschopnost sítě uskutečnit hovor či nechtěné ukončení spojení. Podívejme se proto na metodiku měření prováděných nejen samotnými operátory, ale v létě také naší redakcí.
Doba, kdy měření pokrytí měla na starosti parta vytrvale telefonujících techniků, je už dávno pryč, a tak jediné slovo drží profesionální certifikovaná aparatura. Každý operátor má své oddělení, které disponuje několika měřícími vozy pravidelně projíždějícími republiku a uskutečňujícími spojení podle předem daného scénáře. Lidský faktor je přitom naprosto minimální, neboť kromě počátečního zadání parametrů vše funguje automaticky. K samotnému měření tedy ve většině případů stačí proškolený řidič, inženýři přicházejí na řadu až při samotném vyhodnocování získaných dat. Mluvíme stále o měření pokrytí jako celku, nikoliv o odhalování chyb v jednotlivých lokalitách. K tomu jsou pochopitelně potřeba příslušně vzdělaní lidé.
Všichni tři operátoři volí při měření dosti podobnou metodiku založenou na pravidelných intervalech volání a následném skenování síly okolních signálů. Hovor zpravidla trvá 90 sekund, po něm následuje půlminutová přestávka. Teď vás nejspíš napadá, kam se z měřících vozů doopravdy volá. Vždy jde o „protikus“ dané aparatury v podobě speciálního serveru generujícího testovací signál, který kromě samotného měření také vyzvedává příchozí volání nebo sám spojení inicializuje. Vše samozřejmě záleží na nastavení. Kupříkladu Eurotel volí metodiku, kdy po třech odchozích voláních následuje jedno příchozí.
Vzácná shoda nastala u měřicí techniky. Ve výběrových řízeních operátorů zvítězil Ascom QVoice, který umožňuje sledování všech kvalitativních parametrů sítě a prostřednictvím různých softwarových nadstaveb také odhalování vzniklých problémů. Pro běžného uživatele je bezpochyby nejzajímavější zjišťování úspěšnosti handoverů (přepojení účastníka na jinou základnovou stanici BTS), momentální nepropustnosti sítě (tzv. CBR-Call Blocking Rate), kvality přenášeného zvuku a podílu spadlých hovorů. Mimo jiné také na základě těchto měření totiž plánovači pokrytí přizpůsobují další výstavbu BTS.
Pokud měřicí vozy vyjíždějí jen za kontrolním měřením, tak každý z operátorů současně získává data také o své konkurenci. Vyhodnocují se především základní parametry kvality služeb, tedy procentuální podíly hovorů, které nemohly být uskutečněny z důvodu absence pokrytí (NSR-No Service Rate) a momentální nepropustnosti sítě zvané CBR (přetížení). K tomu přibývá ještě měření počtu spadlých volání z celkového množství uskutečněných spojení (tzv. CDR-Call Drop Rate) a již zmiňovaná kvalita zvuku. Vás však bezpochyby bude zajímat, jak si jednotlivé sítě doopravdy stojí. Podívejte se proto na průměr letos změřených hodnot ve všech 27 okresech (operátoři mají naše území stále rozděleno na okresy, nikoliv kraje, na než současná legislativa postupně přechází):
| Eurotel | Oskar | Paegas | |
| NSR | 1,5% | 13,4% | 2,7% |
| CBR | 1,9% | 4,8% | 2,7% |
| CDR | 3,0% | 7,7% | 2,9% |
Velmi zajímavé jsou také hodnoty zjištěné za poslední tři měsíce v 25 největších městech:
| Eurotel | Oskar | Paegas | |
| NSR | 0% | 0,04% | 0,07% |
| CBR | 0,98% | 1,21% | 1,22% |
| CDR | 1,02% | 1,06% | 1,33% |
Ukáže-li se při vyhodnocování změřených výsledků, že v určité lokalitě je odchylka od ideálních kvalitativních parametrů příliš veliká, popřípadě je-li proveden zásah do sítě (postavení nové BTS, změna konfigurace v dané lokalitě apod.), přicházejí na řadu další funkce QVoice. Jedno z hlavních slov má zjišťování nežádoucích interferencí s jinými BTSkami, neboť to představuje naprostou většinu vznikajících problémů. Kvůli nízkému počtu kanálů totiž operátoři musí opakovaně používat stejné frekvence. V odlehlých lokalitách to pochopitelně nevadí, ovšem v místech s vysokým počtem základnových stanic hrozí, že signál jedné se dostane až tam, kde je už daný kanál používán. Bohužel, nejde všechny tyto kolize vyřešit, a tak stále existují místa, kde - ač mobil ukazuje dostatek signálu - spojení padá.
Poměrně zajímavé je porovnání metodik měření pokrytí definovaných samotnými operátory a námi, když jsme s měřicí aparaturou Drive test od Agilent technologies vyrazili do terénu. Kupříkladu Eurotel používá na silnicích třídy E limitní hodnoty -85 dBm pro mobil umístěný ve voze, respektive -92 dBm pro telefony pohybující se na otevřeném prostranství. Při projíždění lokalit tedy jeho QVoice vyhodnocuje sílu signálu a ve výše uvedených intervalech (stejné doby používá i Paegas) provádí volání. Oproti tomu my jsme vyhodnocovali sílu signálu současně s počtem kanálů, přičemž ve chvíli, kdy se síla přijímaného signálu přiblížila -95 dBm nebo počet okolních kanálů klesl pod tři, bylo zkušebně zavoláno.
Každá z těchto variant má své přednosti. Zatímco metodika používaná operátory spolehlivě odhalí CBR a CDR, náš způsob zase lépe zmapuje místa s problematickým pokrytím. Přestože pauza mezi dvěma hovory činí „pouze“ 30 sekund, meřící vozidlo se v tuto chvíli zrovna může nacházet v inkriminované oblasti. Z pouhého skenování, které v tomto půlminutovém rozmezí probíhá, přitom nepoznáte skutečné chování sítě. Oproti tomu naší metodou nezměříte procentuální podíly s výpadky hovorů a blokováním CBR.
Za pozornost stojí také způsob, jak si jednotliví operátoři svých „měřičů“ považují. Eurotel má k dispozici šest vozů Mitsubishi Pajero (+jeden náhradní) s aparaturou QVoice, které denně vyjíždějí proměřovat určená území a dvě jednotky pro měření uvnitř budov. Podle vyjádření samotných techniků s tímto vybavením proměřují 12 měst s více než 100 000 obyvateli dvakrát měsíčně, menší města jednou za tři měsíce a silnice od třídy E dvakrát ročně. K tomu přibývají měření uvnitř budov a hypermarketů.
Oproti tomu stojí Paegas s třemi Fabiemi Combi s QVoicem a devíti s měřicím systémem TEMS (Ericsson). O něm se však mluví především v souvislosti s odstraňováním místních problémů v síti. Podle různých zdrojů (mimo jiné také z oddělení Customer Care Eurotelu) totiž není vhodný pro měření samotné kvality pokrytí jako celku, jeho hlavní využití má být především při odhalování chyb.
Podle vyjádření tiskového oddělení Radiomobilu zvládají jeho měřicí týmy zjišťovat kvalitu pokrytí v celé republice jednou měsíčně. Nabízí se však otázka, zdali je vůbec v technických i lidských silách za tak krátkou dobu kvalitně změřit takto rozsáhlé území. Oskar svoji technickou základnu a periodicitu měření tají.
Kvalitní měření pokrytí v mobilních sítích je obor takřka stejně složitý jako samotné plánování. Přestože dotyční mají k dispozici poslední měřící aparatury, pracují podle norem ISO 9001 a na většinu úkonů existují směrnice, k úspěšnému zjištění původců chyb v problematických lokalitách to samo o sobě nestačí. Lidský faktor je i v tomto odvětví nezastupitelný.
