V dobách takříkajíc ještě před počátkem času, to jest v dobách, kdy systém NMT byl jedinou oficiální variantou mobilní komunikace, bylo relativně jednoduché okrást operátora. Systém NMT již z principu své analogovosti příliš mnoho způsobů ochrany neskýtal, mnohým radioamatérům stačila jejich radiostanice, počítač (nebyly výjimky, kdy postačilo ZX Spectrum) a na světě byla nejlevnější možnost, jak si zatelefonovat.
EuroTel proti tomu bojoval tak, jak mohl - zavedl jakousi ochranu, která umožnila vstup do sítě NMT pouze identifikujícím se telefonům, ani to příliš nepomohlo, odradilo to pouze amatéry, kteří si staničky Alinco a Kenwood pořizovali pouze za tímto účelem. Fanatici, pro které byla jejich radiosouprava vším, rozlouskli tento způsob ochrany během několika večerů a nakonec jej i přivítali jako příjemné zpestření.
Pak od EuroTelu přišel tah, který považuji za geniální. Bylo to již v předvečer stavby sítě GSM, kdy bylo jasné, že je potřeba čím dál tím více specialistů - a ty se shánějí špatně. EuroTel výborným trikem hodným Caesara zabil dvě mouchy jednou ranou - zaměstnal většinu lidí, kteří mu až donedávna nabourávali síť NMT.
A tak se síť NMT zbavila většiny potíží s černými telefonáty a zákazníci spí již značně klidněji, i účetní středisko si oddychlo a kámen ze srdce spadl i personálnímu šéfovi - nezbývá, než jenom v úctě smeknout klobouk nad prozíravostí člověka, který toto řešení vymyslel a prosadil.
Síť GSM je o něčem jiném. Její dekódování již zůstává vyhraženo nákladné technice a extrémně vysoké dávce lidského umu. Bylo třeba hledat nové cesty. Mobil server přišel s několika z těchto cest do styku za dobu své existence a nyní by chtěl poukázat na nové, rychle se vzmáhající nebezpečí. Nebezpečí nikoliv technické, ale lidské.
K prvnímu dubnu zrušil EuroTel aktivační poplatek za SIM karty, což znamenalo, že kdokoliv, kdo chtěl být připojen do sítě EuroTel GSM Global, nepotřeboval již částku alespoň oněch zhruba čtyř tisícovek, nýbrž přišel, vyplnil dotazník a odešel s aktivovanou SIM kartou.
| Problém je právě v tom slovíčku
"kdokoliv". Nejenom zákazníci vítaní, jakou
jsou obchodníci, ředitelé, technici a další, lidé
veskrze počestní a odhodlaní za poskytnuté služby
platit. Objevovali se také občané jiných národností
a nejrůznější podivné živly, jejichž cílem nebylo
z karty telefonovat, nýbrž ji prodat dále. Přicházel
první sled mašinérie pohlcující stovky, možná
tisíce aktivovaných SIM karet, mašinérie lidí,
kteří je prodávají dále jako černé SIM karty. Během oněch čtrnácti dnů, než EuroTel ukončil aktivaci samotných SIM karet zdarma, se prodalo relativně veliké množství SIM karet lidem, kteří za služby nehodlali platit. Nezřídka se takové karty prodaly i na cizí jméno, jméno člověka, který ani neměl ponětí o tom, že se na jeho jméno jakási SIM karta kupuje. |
 Tento obrázek tvoří podklad každého papíru, na němž je přilepena SIM karta. Ne každý ovšem za tuto SIM kartu hodlá platit. |
Po čtrnácti dnech EuroTel zareagoval na varování prodejců a zrušil zdarma aktivaci karet zakoupených bez nedotovaného telefonu, což bylo to jediné rozumné, co také učinit mohl.
Jak tedy nyní fungují černé SIM karty? Mobil server se zajímal o způsob, jakým jsou tyto černé SIM karty dostupné a dopomohla nám, jak jinak, náhoda. Při jedné cestě taxíkem jsem si do telefonu povzdechl, že budu muset končit, aby mě hovor nestál jmění. Taxikář mi po skončení hovoru nabídl snadnou pomoc - černou SIM kartu aktivovanou na cizí jméno. Telefonovat se z ní dalo ještě po dobu šesti týdnů, než EuroTel zjistil, že účty za ni nikdo neplatí, aktivovány na ni byly datové i faxové přenosy - bez roamingu je třeba se obejít. Cena karty činil pouhý pakatel: 3000 Kč na dřevo.
Riziko používání takové karty je minimální - jediné, co operátor může učinit, je její deaktivace. Při ceně 3000 Kč se mnoha šprýmařům a vykukům vyplatí již několikadenní používání karty. Ovšem nejde o jedinou možnost, jak takovou černou SIM kartu získat, jsou možnosti jiné, sice dražší, nicméně s větším komfortem "služeb".
Jednu z dalších černých SIM karet nám nabídl kdosi, kdo o sobě tvrdil, že je zaměstnancem EuroTelu. Repertoár služeb jím nabízených stál za prozkoumání - aktivovaná SIM karta včetně telefonu (značka nám "dodavatel" konkrétně nezaručoval, ale prý minimálně Dancall HP 2711) a aktivované datové i faxové přenosy včetně roamingu. Nejzajímavější byla záruka - tu poskytoval na půl roku s měsíčním paušálem 500 Kč nad tuto dobu.
Samozřejmě je diskutabilní, zda tento člověk skutečně byl zaměstnancem EuroTelu, nebo zda nabízel něco, co splnit nemohl. Nicméně další "službou" v jeho repertoáru bylo zahlazení neplacení účtů - i zde vyžadoval 500 Kč za výmaz údaje o neplacení účtů, peníze požadoval až po provedení zásahu, čímž vzbuzoval relativně vysokou důvěryhodnost. Bohužel Mobil server vlastní pouze jednu kartu EuroTelu, navíc ji slušně platí, takže jsme jeho nabídku nemohli otestovat a po tomto článku také pochybuji, že by nám k tomu byla dána na této úrovni ještě šance.
Mimo této nabídky, která byla svým rozsahem a zejména postavením "nabízitele" ojedinělá, jsme se setkali postupem doby ještě s dalšími nabídkami černých SIM karet. Jejich společným jmenovatelem byla aktivace v nejvyšší tarifní třídě, to jest včetně datového i faxového přenosu a roamingu, cena pohybující se mezi 3000 až 6000 korun a rychlé jednání předpokládající platbu v hotovosti. Výsledkem transakce měla být SIM karta použitelná ve vašem telefonu, jejíž deaktivace se počítá řádově na dva měsíce. Nabídka, o jejíž svůdnosti zejména pro mnoho lidí nižší věkové skupiny nemůže být pochyb.
Závěr tohoto článku není možno učinit jinak, než odvoláním se na telefonický rozhovor s jedním mým dobrým přítelem, který se o GSM zajímá jenom minimálně a ačkoliv nepatří mezi právě zle vydělávající, spokojeně využívá svoji Motorolu TX770 netušíc, že existují i lepší telefony.
Ten se mne s bezelstností člověka věci neznalého zeptal, zda EuroTel koupil firmu RadioMobil. Po chvíli smíchu mě napadlo se zeptat, jak k této myšlence přišel - odpověděl mi, že mu přišla faktura na hovory z EuroTelu. Skutečně, zálohová faktura a faktura na solidní obolus dorazila člověku, který s ní neměl evidentně nic společného. Někdo si na jeho jméno registroval černou SIM kartu a počítá s tím, že nebude mít problémy.
Udělali jsme jedinou věc, kterou jsme asi udělat mohli. Fakturu jsme vrátili s průvodním dopisem na firmu EuroTel - nyní ale zůstává, jak může z tohoto problému vycouvat EuroTel?
Dnes již není pochyb, že po republice putují stovky, možná tisíce černých SIM karet, na něž každý den protelefonovávají jejich majitelé velké peníze s vědomím, že jsou nepostižitelní a telefonují zadarmo. Postihnout není koho, ti, na něž jsou SIM karty napsané, jsou většinou sociální případy, nebo lidé, kteří si kartu nikdy nezakoupily. Z těch prvních žádné peníze nedostane sebevyhranější soud ani za těch pár roků, než se soud rozhoupe, kde nic není, ani čert, ani soud nebere. Ty druhé není za co soudit. Formální nedostatky ve smlouvě o aktivaci SIM karty budou evidentní na první či druhý pohled. Falešné podpisy, neúplné adresy, spousta zmatků, které registrující prodejci nejsou schopni odhalit. A někdy možná ani ochotni.
 |
Takto vypadá proslulá
Žádost o poskytování telekomunikačních služeb
EuroTelu. Ověřování jejích údajů nemusí být
vždy dostatečné. Ukradené občanky, pasy, neúplné či vymyšlené adresy. Tato žádost je ovšem pravá a placená, neboť patří Mobil serveru - proto jsou také údaje zamazány, aby si na nás náhodou někdo neregistroval ještě nějakou kartičku... |
EuroTel vykročil na správnou cestu - ať se nám to nelíbí, jak se nám to nelíbí, již Ibrahim ibn Jákob o Praze napsal "Zloději zde tak umní, že opánky s nohou sejmou ve vlastním domě spícímu" a "chytračení" a zlodějinky jsou patrně naší nejmarkantnější národní vlastností posledních padesáti let. Peníze, o které EuroTel přijde, nebudou malé a vzít je zpět nebude od koho. A není ani tolik hrozivé vědomí, že s kartami kupčí taxikáři, horší je podezření, zda v tom nemá opravdu prsty i někdo z EuroTelu.
Jenom takový malý podnět k zamyšlení: pokud budeme předpokládat, že je na trhu 500 černých SIM karet (odhaduji jejich počet na pětinásobek) a vycházíme-li z předpokladu, že se každý z jejích držitelů bude snažit protelefonovat minimálně oněch 3000 Kč investičního poplatku, představuje celková hospodářská škoda minimálně 15 milionů korun, což je dost na to, aby se tím začal EuroTel zabývat. Vzhledem k relativně kvalitní kontrole totožnosti kupce SIM karet sítě Paegas se totiž domnívám, že problém černých SIM karet se bude týkat zejména jeho.
| Ovšem ne každá SIM karta vás může uvrhnout do
vysněného ráje bezplatného telefonování -
používání takové karty je procházkou na ostnatém
drátu. Jsou karty podezřelé a normální - EuroTel si
nebezpečí uvědomuje a je mu zřejmé, že aktivace
programu Kontakt a protelefonování tisícikoruny již
během prvního dne používání SIM karty, jsou
poněkud neobvyklé. Záležitost pak rychle končí deaktivací - a volat na infolinku samozřejmě postrádá smysl. |
 |
Rád bych při této příležitosti upozornil, že nebudu odpovídat na žádné dotazy ohledně kontaktních osob na černé SIM karty a nehodlám tento článek komukoliv dávat za návod. Přivítal bych spíše, kdyby si z něj oba operátoři vzali jisté ponaučení, minimálně ve výši oněch 15 milionů korun.
