Itálie přijde o jednoho operátora – Blu končí

  • 1
Operátory mobilních sítí nečeká jen slibná budoucnost. O tom se mohl přesvědčit italský Blu, kterému odtikávají poslední okamžiky existence. Co za tím stojí?

Doslova na kousky rozcupují tři italští operátoři svého nejmenšího a nejmladšího rivala – společnost Blu, která nejpozději do konce příštího měsíce zmizí z mobilní scény Apeninského poloostrova. Prodej aktiv společnosti zmíněným způsobem byl podmínkou evropských úředníků, kteří měli obavy z toho, že by případný prodej Blu jen jednomu ze zájemců mohl nepříznivě ovlivnit konkurenční podmínky v zemi.

Zatímco evropští ministři spojů a telekomunikací odsouhlasili záměr podílníků Blu odprodat firmu již v polovině letošního května, ještě před pár dny nebylo zcela jasné, jakým konkrétním způsobem a za jakou cenu tato transakce proběhne. Poté, co Evropská komise vyslovila souhlas s podmínkami prodeje (nyní se už čeká jen na formální souhlas kompetentních úřadů) a následně společnost Telecom Italia - italský telekomunikační lídr - zveřejnila v minulém týdnu svou nabídku, se zdá být vše jasné.

Telecom Italia koupí všech 100 procent akcií Blu a to za cenu nejméně 18 milionů Euro. Nezíská tím však automaticky všechen současný majetek a kontrolu nad dalšími aktivitami firmy, ale pouze 830 stanovišť, 1400 základnových stanic, informační systém společnosti, call centrum ve Florencii a zhruba 700 zaměstnanců. Převzetí operátora Blu společností Telecom Italia ale bude možné až poté, co si zbytek firmy mezi sebe rozdělí většinou stávající operátoři. Telecomu Italia připadne také největší podíl dluhů Blu, za což získá blíže nespecifikované daňové výhody.

Omnitel, kontrolovaný společností Vodafone, získá část sítě nejmenšího operátora a některé z jeho základnových stanic, zatímco společnost Wind, patřící firmě Orange, převezme pod svá křídla značku Blu stejně jako necelé dva miliony zákazníků a připadne jí také menší část sítě. Hongkongské společnosti H3G pak připadne většina sítě Blu a některé z internetových aktivit končící firmy. Právě takovéto rozparcelování bylo podmínkou bruselských úřadů dohlížejících na regulérnost konkurenčního boje. Blu poté přestane fungovat jako operátor, ukončí svou licenci a vrátí Ministerstvu přidělené frekvence v osmnáctistovkovém pásmu, které si mezi sebou rozdělí rovným dílem zbylí tři italští operátoři.

Konec existence Blu je přičítán několika klíčovým faktorům, ponejvíce však pro neshody mezi dvěma podílníky - British Telecomem a Edizione Holding, rodinným podnikem Benettonu.Tyto spory se vyhrotily natolik, že Blu před dvěma lety stáhla svou nabídku v italském tendru na licence pro sítě třetí generace. To ovšem znamenalo, že v budoucnu nebude schopna konkurovat svým rivalům. Jediným východiskem pro podílníky tak bylo prodat společnost co nejrychleji, aby za ni ještě vůbec něco dostali.

Ambice British Telecomu při vstupu na italský mobilní trh (čtvrtý největší v Evropě) přitom rozhodně nebyly malé. Firma plánovala investovat do Blu v průběhu následujících deseti let nemalé peníze. Avšak podobně jako jiní telekomunikační giganti ani British Telecom zjevně nepočítal s ohromným finančním vyčerpáním za získané licence na sítě třetí generace v Německu a v Británii. Prodej licencí 3G byl neméně bolestivý pro italskou vládu, která před dvěma lety nezískala ani polovinu z plánované sumy, a to částečně i vinou stažené nabídky Blu. Další ranou pro italský rozpočet bylo, že vláda prohrála následný soudní spor s Blu a musí firmě vrátit jistinu za účast v tendru.

Blu je tak další obětí na seznamu ztrát vysoce zadluženého evropského sektoru mobilních telekomunikací. V důsledku předražených licencí za sítě třetí generace se před nedávnem španělská Telefonica a finská Sonera stáhly z účasti v německém 3G projektu. Orange ve Švédsku pro změnu požádal vládu o „volnější podmínky“ při výstavbě sítě třetí generace a žádá o tři roky navíc na vybudování sítě a menší množství obyvatelstva povinně pokrytého signálem. S ohledem na situaci v tomto sektoru je proto reálný předpoklad, že Blu není poslední obětí.