Rozhodnutí kanadské vlády bylo podle agentury Reuters očekávané. K vyloučení firmy Huawei vyzývala kanadskou vládu konzervativní opozice i Washington, podle kterého by zapojení čínské skupiny do budování 5G sítí Pekingu usnadnilo sledování kanadských občanů. Svá rozhodnutí vyloučit čínské společnosti jako Huawei či ZTE z možnosti podílet se na budování 5G sítí mnohé země vysvětlují právě obavami o národní bezpečnost.
Se skupinou Huawei odmítli spolupracovat i dva největší poskytovatelé bezdrátového připojení k internetu v Kanadě. Ti si vybrali jako dodavatele pro budování nových a rychlejších sítí švédskou společnost Ericsson a finskou firmu Nokia. Huawei ani čínská vláda zatím na rozhodnutí Ottawy nereagovaly.
Podle Reuters kanadská vláda své rozhodnutí opozdila kvůli diplomatickému napětí s Čínou kvůli zadržení finanční ředitelky Huaweie Meng Wan-čou. Peking následně zadržel dva kanadské občany, což byla podle řady analytiků odveta za krok kanadských úřadů. Na konci září se nicméně napětí snížilo, když byli propuštěni na svobodu oba Kanaďané i finanční ředitelka firmy.
V roce 2018 americké úřady označily Huawei za riziko pro národní bezpečnost. Učinily tak kvůli domněnce, že firma udržuje úzké vztahy s čínskou armádou a čínskou komunistickou stranou. Podle některých analytiků firma nedodržuje mezinárodní standardy a přivlastňuje si cizí technologie. Huawei tuto kritiku dlouhodobě odmítá. Spojené státy také varovaly, že zváží omezit sdílení tajných informací se zeměmi, které pro provoz sítí používají zařízení od této čínské firmy.
