Eric Xu, předseda představenstva společnosti Huawei, mimo jiné promítl vybraným novinářům a analytikům grafiku, na které je vidět obrys chystaného 5G telefonu pro druhou půlku příštího roku. Nebude to první stroj pro novou generaci mobilní sítě, čínského giganta zřejmě v březnu předběhne korejský Samsung.
Novinka bude postavena na čipu Balong 5G01, který poprvé veřejně firma předvedla letos na veletrhu mobilních technologií MWC v Barceloně. Jiné parametry nejsou známé. Na konferenci oznámené vlastnosti spíše vyplývají s možností 5G sítě, nikoliv z konkrétních technologických parametrů telefonu.
Huawei například ukázal, že by takový smartphone v kombinaci s 5G sítí a cloudovým řešením s AI mohl plně nahradit stolní počítač. Hlavní výhodou 5G sítě je totiž velmi nízká latence a samozřejmě rychlost pro každého jednoho uživatele (jak přesně 5G díky technologii mMIMO funguje, si můžete přečíst zde).
Nebude tedy problém na mobilu spustit ve virtuálním prostředí jakýkoliv program „uložený“ kdesi v cloudu nebo třeba spustit hru. Odezva i rychlost komunikace bude dostatečná. Běžně 100 Mbps. Cloudové řešení bude navíc doplněno o umělou inteligenci, takže systém dokáže vykrýt i případné výpadky, více v předchozím článku z konference HAS 2018.
S příchodem 5G sítě musí výrobci vyřešit řadu problémů, které dnešní LTE nepřináší. I proto čínská firma letos investovala zatím rekordních 114 miliard jüanů, tedy přibližně 371 miliard korun jen do výzkumu a vývoje.
Co přinese 5G, testovalo se v Praze |
Implementovat 5G do telefonu totiž nebude úplně snadné. Takzvané milimetrové vlny, se kterými se pro nejrychlejší přenosy v 5G počítá, velmi špatně prostupují pevnými překážkami, od čehož se musí odvíjet i umístění antén(y) v rámci krytu telefonu. Dovnitř se také budou muset poskládat všechny antény pro ostatní pásma a i základní deska modulu bude muset být pro 5G větší. Výrobci tedy řeší i prostorové problémy, protože ztloustnout by telefony určitě neměly.
Vysoké rychlosti jsou navíc náročné na propustnost pamětí i rychlost procesoru, který musí být schopný vysoké množství dat (a náročné aplikace tato data využívající) zpracovat. Výrobci tedy musí počítat s vyšší spotřebou některých komponent a nutností výrazně vyššího výpočetního výkonu (Huawei uvádí, že až 2,5krát vyššího) komunikačního modulu.
A až se podaří finalizovat řešení pro všechny výše uvedené problémy, stejně nebudou mít výrobci vyhráno. Jak zmínil ve své přednášce i Eric Xu, je otázkou, jak a kdy zákazníci v této oblasti přijmou. Stávající 4G (LTE) totiž na většinu činností, které lidé s telefonem nejčastěji provádějí, zatím plně postačuje.
Není tedy divu, že Huawei se zatím soustředí na využití 5G v průmyslu, v internetu věcí a v rámci chytrých měst. Na konferenci představil celou řadu řešení pro dopravu, zdravotnictví, školství a například chytrá letiště. Veškeré pohybující se objekty po letištní ploše (auta, letadla, vozíky, pojízdné schody, atd.) mají zabudovaný IoT čip s eLTE simkou, a obsluha na dohledovém stanovišti tak v každém okamžiku přesně ví, kde se který objekt nalézá. Umělá inteligence pak upozorní na případný kolizní směr, atd. Skrze systém je také možné kterýkoliv z očipovaných strojů okamžitě vyhledat či přes kamery zobrazit veškerou historii pohybu.