Je za pět minut devět, stojíme před prodejnou HTC v Praze Na Poříčí. Fronta lidí, kteří strávili na ulici noc, někteří i dvě, se nedočkavě zvedá, přestože na většinu z nich nedojde řada dřív než za půl hodiny. Balí se spací pytle, rozkládací sedačky a připravují se požadované (3D) brýle, které se musí v prodejně odhodit do koše. Zájemci už se těší na telefony, nebo možná také jen na netradičně vydělané peníze. Je totiž pravděpodobné, že někteří mají čekání jako výnosnou brigádu a telefon obratem se ziskem prodají.
Kreativita zájemců o nový telefon byla vysoká, setkáváme se s odvážnými modely brýlí z ruliček od toaletního papíru, z kartonu nebo upravených skutečných brýlí. Přesně v devět se dočká vpuštění do prodejny mladík, který přijel s partou kamarádů již ve středu ráno.
Na HTC se opět stojí fronta. Zájemci čekají už od středečního rána |
Náhoda, že právě on byl z party zapsán na list jako první, mu kromě telefonu za poloviční cenu přináší bonus v podobě láhve kvalitní vodky. Zdali by stejný dárek byl předán i v případě, že by prvním v pořadí byl někdo ze zástupů evidentně nezletilých, se bohužel nedovídáme.
Po několika úvodních fotkách už jde vše jako na drátku. Tři kasy pracují naplno a fronta se pomalu, ale jistě začíná zmenšovat.
Zajímalo nás, jestli mají šťastlivci telefon pro vlastní potřebu, nebo ho se ziskem prodají. Odpovědi čekajících, včetně prvního v pořadí, zněly trochu vyhýbavě: "Chvíli si ho necháme, zkusíme, co umí, a uvidíme," shodovali se. "To já mám jasno, bude můj," nechá se slyšet mladý zájemce jménem Martin a ochotně na fotoaparát ukazuje svůj dosavadní model telefonu. Tomu bychom i věřili.